|
Konec věku XI
Kola času - precesní zodiakální astrochronologie (I.)
Psali jsme o střídání věků, nebeských nosičích a
hvězdných hodinách, teorii chaosu či principech fraktálu. To vše proto,
že stále hledáme odpověď na otázku: "Odkud jsme přišli, kde
jsme a kam kráčíme?"
Podle zkušeností snad všech lidských kultur je náš čas
odměřován nebeskými hodinami. Vlastně lze nalézt několik různých nebeských
hodin, odměřujících různá kola času. Některá velká kola odměřují čas v
milionech let, jiná menší v tisících a stovkách roků existence lidských
civilizací.[a] A jsou zde také nebeské časoměřiče a ukazatele, které určují čas
v mnohem kratších intervalech vhodných pro měření běžných lidských životů.
Některé nebeské hodiny pracují na základě precese zemské
osy. Psali jsme o principech odměřování siderických (hvězdných)
světových věků. Ciferníkem velkých nebeských hodin je Mléčná dráha,
hodinovým ukazatelem je Slunce při zimním slunovratu.[1]
Čas je počítán na platónské roky trvající přibližně 26 000 let.
Obr. Simulace zimního slunovratu 21. 12. 2012. V naší době
stojí Slunce při svém zimním slunovratu přímo v ose Mléčné dráhy - v
galaktické rovině. Podle pradávné tradice nastane konec jednoho z věků v
dobách, kdy se Slunce ocitne v tlamě nebeského hada. Cyklus, při kterém se
slunovratové Slunce ocitá nad středem naší galaxie, je vyvolávám precesí
zemské osy a má délku zhruba 26 000 let.[1] [d]
Jiné hodiny,
odměřující platónské měsíce o délce 2200 let, mají za svůj ciferník kruh souhvězdí zvěrokruhu.
Ručičkou je Slunce při jarní rovnodennosti.
Nyní bychom měli žít v platónském měsíci Ryb. Začal někdy na
počátku našeho letopočtu a zvolna se blíží doba jeho konce.
Různé zdroje uvádějí roky 2012 až 2150. Nalezneme však také
autory, kteří kladou příchod věku Vodnáře do roků 1762 nebo
naopak až do roku 2658. Věk Vodnáře tedy již možná začal, ale
možná nás od začátku dělí ještě půl tisíce let![2] |
|
Obr. Simulace jarní rovnodennosti 20. 3. 2020. Slunce stojí v
jarním bodě na pomezí souhvězdí Ryb a Vodnáře a ukazuje aktuální
platónský měsíc - rozhraní dvou siderických věků.[2] |
Pro běžný život samozřejmě existují praktičtější nebeské cykly
odměřované zejména Sluncem a Lunou. Patří zde cyklus slunečních let a jejich
násobků (např. 7 let úrody a 7 let neúrody), cykly ročních období či
lunárních měsíců a týdnů, a samozřejmě cykly denní.
Z mýtů, tradic a rituálů mnoha kultur se dozvídáme také o
časových cyklech trvajících statisíce i miliony let (viz mýty Věčného návratu).
Je v nich zakódována idea cyklické regenerace času, periodického stvoření a zániku
světů. Roli očistných sil hrají zejména čtyři základní živly - voda, oheň,
země a vítr. Jde o nepřetržitý proces, kdy probíhá cyklická
obnova času zároveň s jeho nepřetržitým lineárním vývojem. Kola času se otáčejí
stále dokola a přitom posunují svět kupředu. Vše se opakuje, ale současně vyvíjí,
jako ve spirále.[3] [4]
Lidé se od nepaměti snažili porozumět tajemnému sledu
časových cyklů. Věřili, že nic se neděje náhodně a vše je podřízeno skrytým
časovým rytmům. Snažili se porozumět nebeské symbolice těchto rytmů, poznat
zákonitosti toku dějin a umět je předpovídat. Zároveň si však uvědomovali,
že i když je budoucnost konfigurována minulostí, žádná událost není nevratná a
žádná změna není konečná.
|
Nyní mnozí očekávají nastupující věk Vodnáře.
Hovoříme o střídání precesních, siderických věků v délce platonských měsíců.
Názvy jednotlivých věků jsou dány vždy souhvězdím, ve kterém se
v dané době nachází jarní bod (postavení Slunce při jarní
rovnodennosti). Kdy přesně nastane věk Vodnáře a co nám
přinese? Hranice siderických (hvězdných) věků jsou značně
rozostřeny a rovněž o jejich očekávaných vlastnostech vlastně
nevíme nic. Lidé často chybně zaměňují souhvězdí Vodnáře za
stejnojmenné astrologické znamení a pak vyvozují zřejmě zcela
mylné prognózy. |
|
Obr. Pás souhvězdí zvěrokruhu vytváří nebeský ciferník. Na něm
odměřuje Slunce při jarní rovnodennosti příslušný hvězdný
(siderický) věk. V naší době stojí Slunce při jarní
rovnodennosti (jarní bod) na pomezí souhvězdí Ryb a Vodnáře.[5] |
Mudrcové se již od nepaměti snažili porozumět různým nebeským
časoměřičům a znamením. Lidé již tisíce let zkoumají souvislosti
mezi děním na obloze a ději zde na zemi.
|
Tento obor lidského
vědění nazýváme hvězdopravectvím či astrologií. Astrologie
zkoumá zejména pohyby planet, Slunce, Měsíce a dalších nebeských
prvků a pak se snaží vyvozovat vlivy v různých oblastech života.
Astrologové hledají souvztažností mezi děním na obloze a vývojem
jak jedince, tak celého lidského společenství. Činí tak zejména
formou hledání analogií a vysvětlení dějů minulých a současných
s dopadem na událostí a dění v budoucnu.[6] |
|
Obr. Ručně kolorovaná verze Flammarionské dřevořezby od
neznámého autora (1888).[6] |
Bible (CEP[7])
Genesis 1:14-14
|
I řekl Bůh: "Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od
noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské
klenbě, aby svítila nad zemí."
A stalo se tak. Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby
vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. Bůh
je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a
v noci a oddělovala světlo od tmy.
Viděl, že to je dobré. |
Precesní zodiakální astrochronologie
Astrologie je od 20. století vědeckou komunitou odmítána jako nevědecká
či pseudovědecká. To je dáno ztrátou víry člověka ve vyšší moc. Velký podíl
na nedůvěře k astrologii má i její komercionalizace a také existence mnoha
vzájemně si odporujících astrologických škol a systémů. Prozatím jsme se zde
astrologii spíše vyhýbali. V rámci pátrání po nebeských kolech času
však zaměříme pozornost na relativně nový astrologický směr, jehož základy u
nás položil vědec a astrolog RNDr. Milan Špůrek, CSc.
Milan Špůrek
navrhnul metodu precesní zodiakální astrochronologie. Možná právě zde leží
počátek cesty k pochopení časových cyklů z hlediska astrologie. Na principu
cyklické zodiakální analogie M. Špůrek předkládá způsob, jak porozumět
některým časovým cyklům a vzájemně porovnávat i
jevy časově od sebe velmi vzdálené. Do umění astrologie aplikuje princip
fraktálu a teorie chaosu. Ve svém díle Tajemné rytmy dějin[8]
vysvětluje, že události probíhající v určitém čase mají fraktální
dimenzi. Každý časový cyklus je zrcadlovým obrazem vyššího cyklu. Určité
časové cykly jeví vůči sobě příbuznost bez ohledu na časové měřítko, s nímž
jsou porovnávány. Platí obecné pravidlo afinity části a celku v souladu s
dávnou ideou o vztazích mezi mikrokosmem a makrokosmem, každé zodiakální znamení
tak v sobě obsahuje celý
zvěrokruh. V
astrologii se konkrétně používá vyšší fraktál periody Platonského roku a jemu podřízený fraktál astrologického
platonského
měsíce.
V rámci uplatnění teorie chaosu je pak důležité uvědomit si, že některá
astrologická znamení posilují řád a jiná chaos (např. za silné astrologické znamení
chaosu je považováno znamení Ryb).
Základní principy
1. Využití precesního cyklu v chronologii. Rychlost precese
je uvažována 50,371˝/rok. Základním cyklem
je platonský rok. Ten je dělen na kratší cykly - násobky čísla 12.
2. Nebeské hodiny jsou tvořeny posunem počátku hvězdného
ekválního zodiaku jednotlivými znameními tropického zodiaku.[b]
Nesleduje se tedy zpětný
posun jarního bodu souhvězdími či siderickými znameními, jak je tomu u
určování hvězdných lidských věků (viz výše).
3. Počátek hvězdného zodiaku je odvozen od hvězdy Regulus v souhvězdí
Lva. Přesný počátek je stanoven na ekliptikální délce -120° od Regula.[c]
Nebeské hodiny použité v precesní zodiakální
astrochronologii jsou tedy opakem hodin určujícím hvězdné precesní věky.
Ukažme si základní rozdíly mezi nimi:
a) Hodiny určující siderické precesní věky.
Ručičkou je bod rovnodennosti (postavení Slunce při jarní rovnodennosti).
Ciferník tvoří 12 souhvězdí zodiaku resp. hvězdný ekvální zodiak (modře).
Hvězdný ciferník se precesí pomalu otáčí. Ručička
ukazuje přechod z hvězdného věku Ryb k věku Vodnáře:
Obr. 1 - Červená šipka (jarní bod resp. Slunce při jarní
rovnodennosti) ukazuje na zvířetníkové souhvězdí charakterizující precesní
siderický věk (modře). Zvířetníková souhvězdí se precesí otáčejí ve směru
šipek.
b) Hodiny určující precesní věky dle znamení
tropického zodiaku. Ručičku tvoří začátek souhvězdí Berana (bod α),
který je i počátkem kruhu hvězdného ekválního
zodiaku. Ciferník je vytvářen 12 astrologickými znameními tropického zodiaku
(modře). Ručička pomalu putuje s precesním otáčením zvířetníkových
souhvězdí a ukazuje přechod z astrologického věku Berana k věku Býka:
Obr. 2 - Červená šipka, začátek souhvězdí Berana i celého hvězdného zvířetníku
(rozděleného na 12 stejných dílů), ukazuje na ciferník - 12 znamení tropického zodiaku.
Označuje precesní astrologický věk charakterizovaný příslušným astrologickým znamením.
Tropický zvěrokruh (modře) je pevně navázán na kříž rovnodenností a slunovratů.
Zvířetníková souhvězdí se precesí otáčejí ve směru šipek.
Při použití precesní zodiakální astrochronologie se nesleduje, které
zvířetníkové souhvězdí tvoří v určité éře pozadí Slunci vycházejícímu v
první jarní den (viz obrázek 1). Metoda si naopak všímá, kterým znamením tropického
zvěrokruhu prochází v určité éře počátek hvězdného zvířetníku (viz obrázek
2).
Důležité je co nejpřesnější určení začátku hvězdného zodiaku, místa,
kde leží naše ručička nebeských hodin (bod α).
Někdo může
upřednostňovat prvé hodiny, ukazující hvězdné precesní věky.
Podle nich vstupujeme do siderického věku Vodnáře ♒. Jiní mohou
preferovat hodiny odměřující precesní věk podle znamení
tropického zodiaku. Tyto hodiny ukazují vstup do astrologického věku
Býka ♉.
Z esoterického nadhledu by snad oba
způsoby měření věků mohly dávat smysl a vzájemně se doplňovat. Prvé hodiny
ukazují věk nadzemský, druhé pozemský. Věk Vodnáře může
znamenat, že k nám z nebes budou přicházet duše svobodné,
nezávislé, přátelské až idealistické. Duše, nesnášející
pokrytectví, falešnou morálku a otroctví peněz. Rodit se budou
výjimečné děti, které poplavou proti proudu konvencí i struktur
moci a třebas se jim podaří změnit náš pozemský svět k lepšímu.
Budou to však mít nesmírně složité. Přicházejí do počátků
pozemského věku Býka, orientovaného spíše na praktické a
materiální záležitosti, podřízenost v práci a smyslové požitky. |
|
Obr. Znamení Vodnáře.
Obr. Znamení Býka. |
Tyto úvahy zatím ponecháme astrologům. Zajímavé je, že zodiakální
astrochronologie nenabízí jen nový pohled na sled precesních věků. Metoda
umožňuje smysluplně dělit či násobit věky a definovat kratší či delší časové
sekvence. Každý takový fragment času je naplněn významem, odvoditelným ze
symboliky k němu příslušného zodiakálního znamení. V rámci takto zavedené
fraktální časové hierarchie je možno významově porovnávat děje a jevy v
různých úrovních časového měřítka. Kvalitativním chápáním časové složky bytí
se zodiakální astrochronologie drží principů uplatňovaných ve starých
astrálních naukách a na druhé straně moderně chápané fraktální struktuře
času. Alespoň to tvrdí autor zodiakální astrochronologie, Milan Špůrek.[8]
Jaké výsledky přináší jeho metoda, budeme zkoumat v dalším pokračování.
Pokračování -
Kola času - precesní zodiakální
astrochronologie (II.)
|
[a] |
Např. indický velevěk (mahayuga) trval 4 320 000 let. Cyklus
kalpa měl délku 4 320 000 000 let. Mayský cyklus kinchiltun
trval 3 154 004 let a cyklus alautun 63 080 082 let. |
[b] |
Hvězdný (siderický) ekvální zodiak - tzv. pevný zodiak
hvězdný. Nejstarší forma hvězdného zvířetníku. Je tvořen
dvanácti stejně velikými hvězdnými (siderickými) znameními o délkách 30°. Jejich počátek je vztažen k určité hvězdě. Nejčastěji je touto
hvězdou Aldebaran ze souhvězdí Býka (resp. spojnice protilehlých hvězd
Aldebaran - Antares). Jindy byla touto počáteční hvězdou Spica (Panna)
či Révatí (Ryby).
Tropický zodiak - tzv. pohyblivý zodiak
ekvinokciální (rovnodennostní). Dnes nejčastěji používán v západní
astrologii. Počátek je vztažen k jarnímu bodu (průsečík ekliptiky se
světovým rovníkem). Od tohoto bodu se dělí na dvanáct stejně velikých
astrologických znamení zvěrokruhu o délkách 30°. Jeho čtyřmi
klíčovými body jsou dva rovnodennostní a dva slunovratové, vytvářející
základní kříž. Kříž rozděluje zodiak do čtyř živlů (oheň, země, vzduch,
voda).
Vlivem precese dochází k pomalému posunu počátku tropického
zvěrokruhu vůči hvězdnému pozadí a tedy vůči hvězdnému zodiaku. Jarní
bod se tak s celým tropickým zvěrokruhem protáčí zpětně nad souhvězdími.
Tropický zvěrokruh se opírá o rovnodennosti a slunovraty, které jsou
určeny pevně a neměnně pohybem Slunce. Lze tedy říci, že tropický zodiak
je z hlediska pozorovatele na zemi naopak "pevný" a není určen
souhvězdími a hvězdami, které se pomalu vlivem precese otáčejí na
nebeské klenbě.
Tropický zodiak jako celek představuje cyklus dvanácti astrologických
znamení. Celý astrologický systém je důmyslně propojen sítí vzájemných
vztahů. Klíčovými jsou polarita protilehlých znamení, trojice
pravoúhlých zodiakálních křížů a čtveřice zodiakálních živlových
trigonů. Každým dvěma znamením je přiřazena jedna vládnoucí astrologická
planeta. Výjimkou je Slunce a Luna (Slunce vládne jen Lvu, Luna jen
Raku). |
[c] |
Regulus (α Leonis) je čtyřhvězda, nejjasnější v souhvězdí Lva.
Latinský název znamená Malý král nebo Princ. Společně s hvězdami
Antares, Fomalhaut a Aldebaran patřil mezi královské hvězdy, které
sloužily k rozdělování roku na čtyři období (Aldebaran-zima,
Regulus-jaro, Antares-léto, Fomalhaut-podzim). Ekliptikální délka
Regula činila 150° v roce 2012. Počátek siderického zodiaku byl tedy
pro rok 2012 určen na 30° ekliptikální délky. To znamená, že M. Špůrek
určil rozmezí věků Berana a Býka právě na rok 2012. Každým rokem se samozřejmě
precesním pohybem posunují jak Regulus, tak s ním i bod α, a jejich
ekliptikální délka narůstá. |
[d] |
Lze také říci, že nový věk je odstartován v době, kdy bod křížení
galaktického rovníku s ekliptikou dospěje lunisolárním precesním posunem
do slunovratových bodů tropického zodiaku.
Je však třeba si uvědomit, že poloha hlavní kružnice galaktického
rovníku nebyla dlouho jednoznačně určena. Současná poloha byla stanovena
až r. 1958 a je dána konvencí. K přesné konjunkci průsečíku galaktického
rovníku a ekliptiky s bodem zimního slunovratu mohlo dojít i o několik
let dřéve či později, než v roce 2012.Obecně platí, že přelomové roky
zde uváděné jsou pouze matematicky vypočítané a různé výpočty je
mohou posouvat ve větší či menší toleranci. |
|
[1] |
Mléčná dráha II: Mléčná dráha - praktické pozorování. Mýty a
skutečnost [online]. 2019 [cit. 2020-02-07]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2019050001 |
[2] |
Starověké hodiny III: Znalost precese. Mýty a skutečnost [online].
2004 [cit. 2020-02-07]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2004020002 |
[3] |
Mýtický čas. Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit.
2020-02-07]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007080004 |
[4] |
Kola času: Konec věku (VI.). Mýty a skutečnost [online]. 2019
[cit. 2020-02-07]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2019020002 |
[5] |
Starověké hvězdářství: Precese zemské osy. Mýty a skutečnost
[online]. 2004 [cit. 2020-02-08]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2004020001 |
[6] |
Přispěvatelé Wikipedie, Astrologie [online], Wikipedie: Otevřená
encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 10. 10. 2019, 07:05 UTC,
[citováno 8. 02. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Astrologie&oldid=17713383>
|
[7] |
Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český
ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks. |
[8] |
ŠPŮREK, Milan. Tajemné rytmy dějin. Praha:
Eminent, 2006. ISBN 80-7281-243-2. |
|
|