Proroctví o Mesiáši IV

Spasitel z Nazareta?

Na proroctví obsažená v Písmu, tedy v Hebrejské Bibli, se mnohokrát odvolává autor Matoušova evangelia. Jeho věrohodnost však zpochybňuje bližší seznámení se skutečným zněním hebrejských proroctví.

Ukázali jsme si, že Matouš dezinterpretoval dvě starozákonní proroctví. Izajášův text "...mladá žena je těhotná..." změnil na "... panna počne... ". Drobné úpravy provedl v proroctví Michejášově , kde text "ačkoli jsi nejmenší mezi..." pozměnil na "nikoli nejsi nejmenší mezi..." a do verše vložil navíc slůvko "knížaty" (viz Biografie dle nepochopených proroctví). Zdánlivě nepatrnými úpravami původních proroctví evangelista zásadně změnil jejich smysl. Jednalo se o několik náhodných omylů, nebo to byl cílený záměr autora či pozdějších redaktorů evangelia?

Podívejme se na další Matoušův pokus propojit osobu Ježíše Krista s proroctvími Písma:

Podle Matoušova evangelia se Josef s Marií a malým Ježíšem usadili v Nazaretu, aby se tak vyplnila proroctví o tom, že Ježíš bude zván Nazaretský resp. Nazorejský (Nazarene, Nazorean, Nazareus). V referenčním řeckém textu (TIS, BYZ, WHO) je ve verši Mat2:23 použito výrazu - Nazoraios, který podle novozákonních slovníků může znamenat obyvatele města Nazaretu či Nazaréna, Nazorejce:  ^[3]

V Hebrejské Bibli však nenalezneme žádné proroctví o tom, že by se budoucí spasitel měl nazývat Nazaretský. Dokonce v ní není ani jediná zmínka o městě Nazaretu či jeho obyvatelích Nazaretských.

Zkusme pátrat v Bibli, zda neexistuje alespoň nějaká vzdálená spojitost mezi zapsanými proroctvími a Matoušovým veršem o Ježíši z Nazaretu:

N-S-R - výhonek

Podle biblické encyklopedie ISBE[4] vychází Matouš z Izajášova proroctví Iza11:1. Pojem Nazaret je prý odvozen ze slova N-S-R (natsar), které zde skutečně nalezneme. Jedná se o podstatné jméno znamenající větev, výhonek či něco, co vyrašilo
CEP Izajáš 11:1 "I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce."

N-S-R ve verši však nemá nic společného s pojmenováním spasitele ani s obyvateli Nazaretu. Výraz nsr (výhonek) má poukázat na to, že spasitel bude pocházet z linie krále Davida. A Izajáš zde nepíše o spasiteli z daleké budoucnosti, ale o konkrétní osobě narozené již v 7. stol. př. n. l. - Chizkiáši (viz Biografie dle nepochopených proroctví - Chizkiáš.).

Nazarejci - oddaní, zasvěcení

V Hebrejské Bibli vystupuje skupina lidí zvaná Nazarejci, Nazareové (angl. Nazirite, Nazarite) - oddaní, zasvěcení.

Jednalo se o ortodoxní skupinu věřících, kteří se plně věnovali duchovnímu životu a dodržovali přísná pravidla askeze. Jejich znakem byly i dlouhé vlasy.
Ani zde však není žádná spojitost s Nazaretem a nejedná se ani o předpověď spojenou se spasitelem. Verše popisují narození božího zasvěcence, budoucího soudce Samsona.
Pokud Matouš vycházel z biblických zmínek o Nazarejcích,  dopustil se opět omylu. Zaměnil Nazarejce (dlouhovlasé boží služebníky) za obyvatele Nazaretu.

Nazaretský - opovržený, bolestný

Faussettův biblický slovník^[7] uvádí, že se u Matouše nejedná o odkaz na konkrétní prorocký citát. Evangelista má prý na mysli spíše různá proroctví popisující spasitele pronásledovaného opovržením a bolestí. Řecké Nazoraios pochází z aramejského tse'ar - bolest.
V době Ježíšova působení mělo být na obyvatelstvo Galileje a zvláště Nazaretu pohlíženo v negativním světle. Důvodem byla skutečnost, že oblast byla ve své historii často obsazena pohanskými národy, což zákonitě ovlivňovalo náboženské zvyky obyvatel (Mat 4:15, Jan 1:46, Jan 7:52). Pojem nazaretský mohl být kromě označení obyvatele Nazareta i synonymem pro někoho, kým je opovrhováno.
Evangelista snad v hanlivém označení Ježíše viděl splnění několika obecnějších proroctví o spasiteli, kterým bude opovrhováno a který bude žít v utrpení - Ža22:6, Isa49:7, 53:3 a Dan9:26.

Podívejme se tedy, zda lze skutečně zmíněné verše vztahovat k postavě opovržením stíhaného či bolestného spasitele:

Žádný z výše uvedených veršů nelze jednoznačně spojit s postavou Ježíše. Tématika mesiáše stíhaného opovržením a bolestí je Hebrejské Bibli zcela cizí (viz Mesiáš v Hebrejské Bibli). Teprve někteří křesťanští apologeti začali určité verše vykládat v tomto duchu, navzdory původnímu významu. Neexistuje zde samozřejmě ani žádná vazba na město Nazaret. Pokud tedy Matouš skutečně ukazoval na tato proroctví, mýlil se i zde.

Nezapsaná proroctví

Občas se můžeme setkat s tvrzením, že evangelista Matouš neměl na mysli proroctví zapsaná v Bibli. Mělo se jednat o odkazy na předpovědi předávané pouze ústní tradicí. Ty se však nedochovaly, a tak prý nezbývá než Matoušovi věřit.

Evangelista píše o proroctví, které bylo řečeno ústy proroků. Znamená to skutečně, že proroctví bylo pouze řečeno a nezapsáno? Podívejme se na proroctví, která Matouš uvedl jako vyřčená:^[12]

Vidíme, že všechny odkazy na vyřčená proroctví lze přiřadit k zapsaným veršům Hebrejské Bible. Není důvod domnívat se, že by verš Matouše 2:23 měl být výjimkou. Matouš sice skutečně nepíše nic o tom, že by proroci své předpovědi o nazaretském spasiteli zapsali. Není však nic známo o tom, že by si Izraelci předávali některá proroctví jen formou vyprávění. Vždyť právě oni prosluli pečlivým sepisováním všech náboženských motivů tak, aby udrželi svou víru i v době válek a násilných přesídlování.
Pokud chápeme Matouše doslova, mělo by se dokonce jednat o předpověď několika proroků. Tato proroctví by musela být všeobecně známa, jinak by Matoušovo obecné prohlášení o tom, co bylo řečeno ústy proroků, nic neznamenalo. Žádná taková všeobecně známá proroctví však zřejmě neexistovala, nenalezneme je nikde jinde, než právě a jen u Matouše.

Ježíš z Nazaretu?

Matouš se odvolává na proroctví o nazaretském spasiteli, které zřejmě nikdy neexistovalo. O tom, že Ježíš vyrůstal v Nazaretu, však až donedávna pochyboval málokdo. Překvapivý obrat nastal  během archeologického průzkumu galilejského městečka Nazaret.

Ježíš měl podle některých evangelií vyrůstat ve městě Nazaret. Ve městě s mnoha obyvateli (mnozí se vzájemně neznali), kde se nacházela minimálně jedna synagoga:

Archeologické nálezy však ukazují, že galilejský Nazaret byl v 1.stol.n. l. jen malou vesničkou s ne více než 25 rodinami. Celkový počet obyvatel pravděpodobně nepřesahoval dvě stovky.^[14]
Žádné město Nazaret v té době neexistovalo. Místo začalo být více osídlováno až během římsko-židovské války po roce 70 n. l. a zejména pak po roce 135 n. l.^[10]

Prvá nebiblická zmínka o lokalitě zvané Nazaret pochází z přelomu 3. a 4.stol. n. l. Hebrejský text zmiňuje přesídlení skupiny židovských kněží do Nazaretu (či Nasaretu):

V roce 70 byl zničen jeruzalémský chrám a na konci 3. římsko-židovské války (135 n. l.) byli všichni zbývající kněží nuceni odejít z Jeruzaléma. Jedna ze skupin  židovských kněží (zvaná Hapizzez) osídlila v těchto dobách zřejmě Nazaret.

Otázkou zůstává, zda se lokalita v 1.stol.n. l. nazývala Nazaretem. Není znám žádný starší doklad o existenci názvu Nazaret, než uvádíme výše. Hebrejský Nazaret není uveden v Hebrejské Bibli, i když například v knize Jozue (19:10-16) čteme jména dvanácti měst a šesti vesnic v Galileji. Nazaret nenalezneme v Talmudu, kde je vyjmenováno 63 galilejských měst. Žádná zmínka není ani v jiné ranné rabínské literatuře či apokryfech. O Nazaretu se nezmiňuje Josephus Flavius (37 - 100 n. l.) ve výčtu 45 měst Galileje.

Nezískal Nazaret své jméno až koncem 1.století s příchodem kněží z Jeruzaléma? Mohli patřit příchozí k odnoži hlavního proudu judaismu? Od hebrejského základu pro výraz větev či odnož  N-Tz-R mohlo být odvozeno jméno lokality Nazaret (viz.níže).

Přesto však nelze vyloučit ani to, že název lokality opravdu pochází ze starších dob a zmíněné zdroje Nazaret neuvádějí vzhledem k jeho bezvýznamnosti. Vždyť Nazaret může být odvozen také od strážní věže, ochrany či hlídky .

Nazaretský - patřící k odnoži Judaismu

Pokud tedy připustíme myšlenku, že Ježíš neměl s vesnicí Nazaret nic společného, proč jej evangelia nazývají Ježíš Nazaretský?

Pojem nazaretský mohl vzniknout z helenizované formy slova notsri znamenajícího větev či odnož ve smyslu odnože judaismu.
Podle Talmudu měl být Ježíš mezi Izraelci znám jako Yeshu haNotsri (Hannotzri), protože byl členem či zakladatelem náboženské skupiny vydělující se z hlavního proudu judaismu.^{[5] [6]}

Tomu odpovídá i text Skutků apoštolských:

CEP Skutky 24:5

Ježíše tedy snad jeho současníci označovali jako nazaretského či nazorejského proto, že patřil k sektě vydělující se z hlavního judaistického proudu. Pozdější redaktoři Markova evangelia pak chybně propojili pojmy nazaretský/nazorejský s vesnicí Nazaret. Začala vznikat legenda o Ježíšově dospívání ve městě Nazaretu.

To, že Ježíš mohl být nazýván nazarejským (Jesus Nazarene) bez jakékoliv vazby na Nazaret, ukazuje i gnostické evangelium Lukáše: 

Lukášovo evangelium 24:5

Vznik legendy

Jak je možné, že evangelisté spojili Ježíše s Nazaretem, s malou osadou v té době téměř neznámou? Uveďme jedno možné vysvětlení.

Je možné, že Ježíše jeho současníci skutečně označovali přívlastkem nazarejský/nazaretský/nazorejský. Snad se mohlo jednat o pojmenování příslušníka jedné z esejských židovských sekt, nebo jen někoho, kdo vybočil z ortodoxního židovského proudu. Prvá generace Ježíšových životopisců se však příliš nezajímala o jeho "pozemský" život. Důležitější byla zvěst o Ježíšově zmrtvýchvstání, která mohla lákat další a další posluchače. Teprve později vznikla potřeba zdokumentovat Ježíšův život.

Texty zařazené do novozákonního kánonu byly psány prvními třemi generacemi Ježíšových následovníků:

1. generace ( asi 30 až 65 n. l.)
Maximálně sem mohou patřit novozákonní dopisy přiřazené Pavlovi. Není v nich však žádná zmínka o Nazaretu. Pavel nikdy nezmínil žádnou geografickou lokalitu ve spojení s Ježíšem. Zřejmě jej Ježíšova "pozemská" biografie nezajímala nebo ji neznal.

2. generace ( asi 65 až 100 n. l.)
Neznámí autoři, vzdálení minimálně jednu generaci od narození Ježíše, píší evangelia. Je vysoce nepravděpodobné, aby kdokoliv z nich byl přímým svědkem Ježíšova života. Za nejstarší ze čtyř evangelií, které byli později vybrány do novozákonního kánonu, se považuje evangelium Markovo. Vznik Matoušova a Lukášova evangelia se řadí spíše až na konec tohoto období. Janovo evangelium zatím neumíme blíže časově zařadit. Marek zřejmě sloužil jako podklad pro Matouše a Lukáše. Matouš i Lukáš však vycházeli také z dalšího zdroje (Q), který se nedochoval.

3. generace ( asi 100 až 150 n. l.)
Úpravy textů evangelií.

Během římsko-židovských válek po roce 70 n. l. uprchla skupina  židovských kněží do Galileje a osídlila opuštěnou bezejmennou lokalitu. Kněží mohli patřit k židovské sektě Nazarejců^[10] či dokonce židovsko-křesťanské sektě Nazorejců a odtud vzešlo pojmenování lokality - Nazaret ( paradoxně by tedy Ježíšův přívlastek nebyl odvozen od Nazaretu, ale naopak vesnice Nazaret pojmenována podle Ježíšových následovníků, kteří ji osídlili).

Pavel ve svých dopisech (50-60 n. l.) pochopitelně o Nazaretu nic nepíše. Stejně tak autor Markova (protoMarkova) evangelia (cca. 70 n. l.) píše jen o Ježíši Nazaretském ve smyslu jeho vydělení z ortodoxního židovského proudu.

Jeden z pozdějších redaktorů proto-Markova textu evangelia však již neznal původní význam pojmu Nazaranos (viz.níže) a snažil se jej nějak vysvětlit. Doslechl se o Nazaretu, kde se usadily kněžské rodiny a konečně nalezl co hledal. Spojil Nazaret s Ježíšovým přívlastkem Nazarejský a doplnil verš prvé kapitoly evangelia:

V Markově evangeliu je psáno jasně o Ježíši z Nazaretu pouze ve verši 1:9. Jedná se o prvou zmínku o Nazaretu v celém evangeliu a zřejmě jde o pozdější interpolaci:

V dalších místech evangelia je totiž použito jiného tvaru:

Tedy nikoliv Ježíš z Nazareta, ale Ježíš Nazaretský (Nazaranos).

Markovo evangelium posloužilo jako základ pro další dvě synoptická evangelia - Matoušovo a Lukášovo. Matouš (resp. pozdější redaktor proto-Matoušova evangelia) pokračoval v rozvíjení legendy o Nazaretu. Hledal v Písmu jakoukoliv zmínku o tomto městě, aby potvrdil Ježíše jako předurčeného spasitele. Nalezl verš Soudců 13:5. Píše se tam o někom, kdo začne vysvobozovat izraelský lid a má přívlastek N-Z-R , nazarejský. Evangelista uvěřil, že čte proroctví o spasiteli Ježíšovi, obyvateli Nazaretu. Mohl narazit i na další zmínky o nazarejských - zasvěcených a považovat je za další odkazy vedoucí k Ježíšovi. Nemohl si však být příliš jist, zda jsou všechny verše skutečně spjaté s postavou mesiáše, a odvolal se tedy jen obecně na to, co bylo řečeno ústy proroků.
Nelze vyloučit ani to, že autor Matoušova evangelia chybně pochopil verše Iza11:1, Ža22:6, Isa49:7, 53:3 či Dan9:26, a právě zde viděl odkaz na svého Spasitele. Předpokládal, že se Ježíš narodil v Nazaretu, a zároveň věděl o špatné pověsti nazaretských. Vše si pak spojil do podivného celku.
Do své zpětné rekonstrukce Ježíšova života tedy začlenil Nazaret, aby tak podpořil víru v Ježíše naplňujícího spasitelská proroctví.

Autor Lukášova evangelia rovněž převzal Nazaret z Marka. Neznal příliš židovské reálie, jak plyne z mnoha míst jeho textu. A udělal navíc další chybu, tentokrát v geografii.

Nazaret leží v proláklině mezi mírnými kopci. Celá oblast je rovinatá s mírnými svahy. Stará část Nazaretu rozhodně neleží na hoře.^[10]

Z nepochopení významu původního Ježíšova přívlastku vznikla legenda o Nazaretu, kam putují tisíce křesťanů každým rokem poklonit se památce svého učitele.

Jedno je jisté. Archeologické nálezy potvrzují, že pokud v době Ježíšova života již byl dnešní Nazaret zván Nazaretem, neodpovídal ani v nejmenším popisu v evangeliích. Nejednalo se o lidnaté město se synagogou ale jen o odlehlou osadu teprve později osídlenou utečenci z Jeruzaléma. Žádné proroctví o mesiáši z Nazaretu v Hebrejské Bibli nenalezneme.

Pokračování - Pomýlený Matouš

Vytvořeno: 20.08.06