|
Proroctví o Mesiáši VII
Matouš a chybějící proroctví
Autor Matoušova evangelia se často odvolává na Písmo a proroctví.
Snaží se ukázat, že Ježíš Kristus je prorokovaným Mesiášem. Pokud však
hledáme tato původní proroctví v Hebrejské Bibli, zjistíme že něco není
v pořádku. Matouš své citace Písma výrazně upravuje nebo dokonce v Písmu
vůbec nejsou.
Matouš popisuje, kterak byl Ježíš pokoušen ďáblem na poušti:
CEP[1]
Matouš 4:5-10
|
Tu ho vezme ďábel na do svatého města,
postaví ho na vrcholek chrámu a řekne mu: "Jsi-li Syn Boží,
vrhni se dolů; vždyť je psáno: 'Svým
andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na
kámen'!"
Ježíš mu pravil: "Je také psáno: 'Nebudeš pokoušet Hospodina,
Boha svého.'"Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže
mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: "Toto
všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět."
Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno:
'Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a
jeho jediného uctívat.' |
Evangelista ve svém příběhu popisuje paradoxní situaci. Ďábel i Ježíš
citují Písmo. Ďábel ukazuje jasně na verše Žalmů:
CEP Žalmy 91:11-12
|
On svým andělům vydal o tobě příkaz,
aby tě chránili na všech tvých cestách. Na rukou tě budou nosit,
aby sis o kámen nohu neporanil;
|
Ježíš se však brání verši, které v Hebrejské Bibli
nenalézáme. Významově nejbližším je verš Deuteronomia:
CEP Deu 6:13
|
Hospodina, svého Boha, se budeš bát,
jemu budeš sloužit, při jeho jménu přísahat.
|
Pokud podle Matouše cituje Ježíš skutečně výše uvedený verš, pak to
činí značně zkresleně. Místo příkazů bát se, sloužit
Yahwemu a přísahat při něm, píše o klanění a uctívání.
Navíc přidává slůvko "jediného" které může původní
smysl verše výrazně měnit.
Práce v sobotu
Matouš popisuje příběh, ve kterém je Ježíš nařčen z těžkého provinění
- jeho učedníci "dělají, co se nesmí dělat v sobotu!"
Ježíš se odvolává na Zákon:
CEP Matouš 12:5
|
A nečetli jste v Zákoně, že kněží
službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny? |
V Hebrejské Bibli (Starém zákoně) však takové nařízení nenalezneme.
Mýlil se Ježíš, nebo Matouš? Nebo se Ježíš odvolává na text Hebrejské
Bible, který se nám nedochoval?
CEP Matouš 13:34-35
|
Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v
podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, aby se
splnilo, co bylo řečeno ústy proroka:
'Otevřu v podobenstvích ústa svá,
vyslovím, co je skryto od založení světa.' |
Podle řady biblistů se Matouš odvolává na následující Žalm:
CEP
Žalmy 78:1-4
|
Poučující. Pro Asafa.
Lide můj, naslouchej učení mému, k slovům úst mých nakloň ucho,
otevřu svá ústa ku přísloví, předložím
hádanky dávnověké.
Co jsme slýchali a o čem víme, to, co nám otcové vyprávěli,
nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení
o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a
divech, jež konal. |
Pokud tomu tak skutečně je, pak Matouš opět výrazně upravuje původní
znění Písma. Navíc chybně pochopil smysl veršů. Nemá to být Bůh či Mesiáš,
kdo otevře "svá ústa ku přísloví" a předloží "hádanky
dávnověké".
To žalmista píše sám o sobě, o svém dalším textu:
Výklady ke Starému
zákonu III.[3] str.419
|
Slavnostní a naléhavou výzvou obrací se žalmista -
zřejmě ve sboru spoluvyznavačů (srov. pl ve vv.3n!) - k
shromážděnému lidu a oznamuje mu, co je záměrem a obsahem
jeho písně. Chce lid učit, zasvěcovat do Božích věcí, podobně
jako otec své syny...
Podobně jako v Ž 49,5 (srov. vk) ohlašuje, že bude
předkládat "přísloví" a !"hádanky". |
Aby se naplnilo, co psali proroci
Matouš popisuje smutné události na místě zvaném Getsemane. Ježíš je
zajat ...
CEP
Matouš 26:51-56
|
Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl
po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ježíš mu řekl:
"Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem
zajdou. Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal
by mi ihned víc než dvanáct legií andělů? Ale jak by se potom
splnila Písma, že to tak musí být?"
V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na
povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával
v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.
Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci."
A tu ho všichni učedníci opustili a utekli. |
Podle Ježíšových slov byly tyto události předpovězeny. V Hebrejské
Bibli však taková proroctví nenalézáme. Je naše Bible neúplná?
Mýlil se snad Ježíš Kristus? Nebo se autor evangelia snažil podpořit
víru v Mesiáše i za cenu dezinterpretací Písma či dokonce nepravd?
Ten, kdo napsal Matoušovo evangelium, rozhodně nebyl apoštol Matouš,
provázející Ježíše na jeho cestách. Evangelium vzniklo až kolem r. 80
n.l., s použitím a úpravami Markova evangelia. Podkladem byl také nám
nedochovaný text označovaný jako Q (z německého Quelle - pramen). Autor
Matoušova evangelia vybíral různá židovská proroctví a bez hlubší
znalosti jejich původního smyslu vytvářel pseudobiografii Ježíše
Nazaretského. Dopustil se při tom řady chyb. Již církevní autor Papias
napsal, že Matouš "posbíral proroctví v hebrejském nářečí a každý je
vysvětloval po svém, jak uměl nejlépe."[5]
Je otázkou, zda se evangelista ve své víře dopustil jen neznalosti a náhodných omylů,
nebo šlo o záměr,
záměrnou dezinterpretaci hebrejských textů. Matoušovo evangelium tedy není biografií ale apologetickým
traktátem který má ukázat (především Židům), že Ježíš byl oním mesiášem,
jak ho předpověděli starozákonní proroci.
|
[1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks
. |
[2] |
Bič, Balabán a
další, Starozákonní překladatelská komise.Výklady
ke Starému zákonu, díl IV. Karmelitánské
nakladatelství 1988. 2.vydání
ISBN 80-7192-274-9 |
[3] |
Bič, Balabán a další,
Starozákonní překladatelská komise.Výklady ke Starému zákonu,
díl III. Karmelitánské nakladatelství 1988. 2.vydání
ISBN 80-7192-240-4 |
[4] |
Bible svatá
aneb všecka svatá písma Starého i Nového
Zákona podle posledního vydání kralického z
roku 1613. /BKR/ V elektronické formě SW
BibleWorks.
|
[5] |
Biblické Základy. Starozákonní
proroctví o Ježíšovi.
www.bbie.org/czech_text/07/0701.html |
|
|