|
Mýty. Bylina nesmrtelnosti I.
Léčivé byliny. Byliny a strom života.
Zlatý věk člověka a bylin
Na počátku věků rostly na zemi všechny byliny, které kdy člověk mohl
potřebovat. Na každou nemoc a úraz zde byla léčivá bylina. Lidé měli znalost
léčivých rostlin a dokázali na každou chorobu a neduh nalézt v přírodě
lék. Znali, kde a kdy sbírat tu kterou bylinku a jak z ní připravit ten
nejúčinnější lék a prostředek k zotavení. Věděli, že mnohdy záleží na správném dávkování a lék
se může v neznalých rukách přeměnit v jed. Rostly zde nejen byliny léčivé ale také byliny či stromy, které měly na člověka
zvláštní účinek. Některé dodávaly energii a sílu, jiné uklidňovaly či budily veselí a další
otevíraly brány do jiných světů. A byly zde k nalezení i rostliny
života,
prodlužující život člověka. Tyto byliny nemohly zajistit nesmrtelnost, ale o
mnoho let prodloužit lidský život. |
|
Obr. Voynichův rukopis[10]
Je zde zobrazena řada bylin pocházejících z doby
Zlatého věku. |
Byliny, keře a stromy sloužily v prvé řadě k obživě člověka i zvířat.
Podle Bible stvořil Bůh na zemi souši a moře a ještě ten samý den dal
zazelenat bylinám i stromům. Stalo se tak třetí den stvoření: Bible, kniha Genesis
1:9-13, CEP[1]
|
I řekl Bůh: "Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a
ukaž se souš!" A stalo se tak.
Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že
to je dobré.
Bůh také řekl: "Zazelenej se země zelení: bylinami, které se
rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které
na zemi ponese plody se semeny!" A stalo se tak.
Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují
semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny.
Bůh viděl, že to je dobré.
Byl večer a bylo jitro, den třetí. |
Teprve poté stvořil Bůh živočichy a člověka. Nejprve v pátém dni oživil
vody různými živočichy a nad zemí nechal létat létavce. Šestého dne pak
učinil Bůh na suché zemi živočichy, dobytek, plazy, zvěř a nakonec člověka.
Člověku i zvěři pak určil za pokrm byliny s jejich semeny a plody stromů: Bible, kniha Genesis
1:29-31
|
Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou
bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se
semeny. To budete mít za pokrm.
Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se
plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou
zelenou bylinu." A stalo se tak.
Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a
bylo jitro, den šestý. |
Boží dílo bylo dokončeno. Bůh dává člověku úrodu země a zajišťuje jej
tak, aby pro obživu nemusel mařit životy jiných tvorů. Každá
travička i každý klásek na tváři země mají vydávat svědectví o Boží
lásce a péči.[2]
Bůh dal vyrůst ze země i stromům, které sloužily jiným účelům, než k
růstu jedlých plodů. V Bibli je zmínka o stromu života a
stromu poznání dobrého a zlého. Tyto stromy se nacházely v zahradě v
Edenu[a]: Bible, kniha Genesis
2:8-9, 2:15-17
|
A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a
postavil tam člověka, kterého vytvořil.
Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na
pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu
života a stromu poznání dobrého a zlého...
Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji
obdělával a střežil.
A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš
jíst.
Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z
něho pojedl, propadneš smrti." |
Člověk v božím díle obdržel místo k životu plné míru a krásy. Bůh
připravil lidem svět bez nepřátelství, svět řádu a lásky. Teprve člověk
ve své vzpouře, kdy se začal řídit radami některých nepozemšťanů
(Strážců), vnesl do světa nepokoj, hřích a zabíjení.[3]Mnozí
lidé přestali žít v souladu s božími zákony a božím stvořením -
přírodou. Začali kazit svůj životní prostor a tím ztráceli i možnost
plně využít léčivých bylin.[4]
Zlatý věk skončil. Člověk byl nejprve vyhnán z Edenu, aby musel začít
tvrdě pracovat pro svou obživu. Mezi člověka a jeho svůdce bylo dáno
trvalé nepřátelství. Tím svůdcem, biblickým hadem (nahášem) byl podle
Knihy strážců jeden z mimozemských Strážců.[5]
Strom života
V Bibli je zmínka o dvou podivuhodných stromech, rostoucích
ve středu zahrady v Edenu. Jeden je strom života, druhý je strom
poznání dobrého a zlého.
Člověk měl zakázáno jíst plody ze stromu poznání dobrého a
zlého. Pro strom života však žádný zákaz neplatil. Strom byl volně přístupný
a lze tedy předpokládat, že lidský pár mohl jíst plody tohoto stromu. Strom
života tak byl člověku dostupný, dokud žil v zahradě v souladu se svým
Stvořitelem. Lze předpokládat, že plody stromu života zajišťovaly člověku
dlouhý život. Jakmile byli první lidé vyhnáni ze zahrady, ztratili
přístup ke stromu života a tedy i věčný, či alespoň dlouhý život. Bible, kniha Genesis
3:22-24
|
I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná
dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl
a byl živ navěky."
Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával
zemi, z níž byl vzat.
Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby
s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu
života. |
O stromu života se pak píše až v poslední kapitole poslední
knihy křesťanské Bible - Janově Zjevení (též Janova Apokalypsa).[b] Bible, kniha
Zjevení Janovo 22:1-19
|
A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u
trůnu Božího a Beránkova. Uprostřed města na náměstí, z obou
stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do
roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou
moc pro všechny národy... A jestliže kdo ubere ze slov knihy
tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo
ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize. |
Tak, jak byl strom života člověku odňat, bude mu znovu
darován v novém věku (až bude svůdce svržen a pomine první nebe a první
země - Zj 20). Tehdy budou opět růst stromy života s léčivou mocí pro
všechny, kdož budou moci žít ve svatém městě.
Obr. Zahrada pozemských rozkoší či Zahrada pozemských
slastí, někdy označována jako Tisícileté království, je
triptych nizozemského mistra Hieronyma Bosche datovaný mezi lety
1503 a 1504.[9]
Levý panel vyobrazuje Boha s prvým lidským párem.
Vpravo nahoře je strom ovíjený hadem - strom poznání dobrého a
zlého. Vlevo od Adama roste zřejmě strom života v podobě dracény
(Dračinec, Dracaena).
Střední panel zobrazuje již zalidněný svět. Vlevo
nahoře je snad zobrazen strom života, již mimo dosah lidí. Do
tří kmenů rozvětvený strom unáší lidská postava sedící na gryfu.
Gryf byl ochráncem mýtického stromu. Naproti nim sedí na létající
rybě záhadná postava. Má sice rybí ocas ale jeho zakroucení ukazuje
na hada či draka požírajícího vlastní ocas (Uroboros, symbol
tajemství). Hlava postavy je ještěří. Může zde být skryta
reptiliánská postava Strážce, který v Edenu svedl člověka. Postava
drží na udici návnadu - jablko:
Obr. Detail (levý horní roh) středního panelu.
|
Z Bible se příliš mnoho o stromu života nedozvíme - je přístupný pouze
čistému člověku, který zaslouží dlouhý život. Dochovaly se však
ještě starší texty, kde se lze dočíst leccos zajímavého o stromu či
bylině života. V nejstarším dochovaném epickém (výpravném) díle světové
literatury se dokonce můžeme dozvědět, jak rostlina života vypadala a jak ji
bylo možné získat. Tento příběh o rostlině života je starý 4,5 tisíce let.
Kupodivu se v mnoha směrech shoduje s biblickými motivy.
Pokračování -
Byliny života v mýtech staré Mezopotámie
|
[a] |
Dnes používáme spíše pojmu ráj či rajská
zahrada. Původní hebrejský pojem
přepisovaný jako
- GAN v EDENU. GAN znamená místo chráněné, ohrazené. |
[b] |
Kromě biblických přísloví, kde strom života rovněž
figuruje: Př 3:18; 11:30; 13:12; 15:4 V Janově Zjevení je zmínka o
stromu života i ve verši 2:7. |
|
[1] |
Ekumenická rada církví v
ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V
elektronické formě SW BibleWorks. |
[2] |
Česká biblická společnost. 1968-1991. Výklady ke Starému zákonu,
I.zákon Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha.
1991. ISBN 80-7017-408-0 |
[3] |
Strážci - Reptiliáni?
Mýty a
skutečnost [online]. 2020 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?nazevclanku=strazci-reptiliani&cisloclanku=2020080002
|
[4] |
Padlí synové boží a Nefilové - příčina
potopy. Mýty a skutečnost [online]. 2018 [cit. 2020-10-17]. Dostupné
z:
http://myty.cz/view.php?nazevclanku=padli-synove-bozi-a-nefilove-pricina-potopy&cisloclanku=2018040001
|
[5] |
Had v ráji. Mýty a skutečnost
[online]. 2007 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007050003 |
[6] |
Mýtický strom. Mýty a skutečnost [online].
2008 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2008050001 |
[7] |
Wikipedia contributors, 'Tree
of life', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 13 October 2020, 13:38
UTC, <
https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tree_of_life&oldid=983304078
> [accessed 17 October 2020] |
[8] |
Kde byla biblická
zahrada? Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2020-10-17].
Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007100004 |
[9] |
Wikipedie: Otevřená
encyklopedie: Zahrada pozemských rozkoší [online]. c2020 [citováno 17.
10. 2020]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zahrada_pozemsk%C3%BDch_rozko%C5%A1%C3%AD&oldid=18991559
> |
[10] |
Přispěvatelé Wikipedie,
Voynichův rukopis [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2020,
Datum poslední revize 30. 12. 2020, 16:34 UTC, [citováno 4. 04. 2021] <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Voynich%C5%AFv_rukopis&oldid=19305328
> |
|
|