|
Mýty
Společenství bohů
Některá náboženství sdružovala bohy do skupin. V Sumeru tvořilo
nejvyšší kruh 12 bohů. Ve starověkém Egyptě
znali Devatero, Osmero či Trojici bohů.
MezopotámieV sumerské mytologii vystupuje několik stovek
bohů nazývaných Anunnaki. Kruh
nejvyšších bohů však tvořilo vždy jen dvanáct vyvolených:
číslo |
bůh |
|
číslo |
bohyně |
60 |
Anu |
|
55 |
Antum |
50 |
Enlil |
|
45 |
Ninlil |
40 |
Ea / Enki |
|
35 |
Ninki / DAM.KI.NA |
30 |
Nanna / Sín |
|
25 |
Ningal |
20 |
Utu / Šamaš |
|
15 |
Inanna / Ištar |
10 |
Iškur / Adad |
|
5 |
Ninchursag |
Šedesátka byla nejvyšší jednotkou sumerské sexagezimální
číselné soustavy a byla tedy vyhrazena nejvyššímu bohu Anuovi. Čísla 60, 50, 40,
30, 20 a 10 patřila mužským božstvům. Bohyním byla vyhrazena čísla vždy o pět
menší.
Podle pozdějších babylonských mýtů byli Anunnaki dětmi Anu a Ki,
božských sourozenců, kteří sami byli dětmi Anšara a Kišary (Vládce
(otáčení) Nebes a Vládkyně (otáčení) Země, Nebeské póly).
Anšar a Kišara byly děti Lahma a Lahamy (těch z bahna); tato
jména přináležela strážcům brány chrámu zasvěceného Abzu v Eridu - místu
stvoření.[8]
Ve staré Babylónii tvořili významnou trojici bohové Anu,
Enlil a Ea. Noční obloha byla rozdělena do tří cest. Severní
oblast byla Cesta Enlilova.
Oblast rovníku a většina pásu zodiaku byla Cesta Anuova.
Jižní oblast byla Cesta Eova. Viz také
Souhvězdí staré Babylónie.
Egypt
Devatero bohů
Devatero (pesedžet) bylo
významným společenstvím egyptských bohů. Představovalo skupinu devíti
nejvýznamnějších bohů, znamenalo však také obecné společenství všech
bohů. Devatero bohů postupně stvořilo celý svět.
Ve starověkém Egyptě označovala číslice 3 plurál. Číslice 9, tedy 3 x 3, znamenala
velké množství či úplnost.
Hlavním devaterem bohů bylo Velké devatero bohů z Iumu (řec.
Heliopolis).
Nejprve byl prabůh
Atum. Atum byl někdy ztotožněn s bohem Re (Re-Atum, Atum-Ra). Po jeho
samooplození vznikla první dvojice - bůh vzduchu Šu a
bohyně Tefnut. Z jejich spojení povstala další dvojice
Geb (země) a Nut (pravodstvo či nebeská klenba). Potomky Geb a Nut
jsou Usir (Osiris), Sutech (Seth), Eset
(Isis) a Nebthet (Nephtys). K
devateru byl přiřazen Hor (Haruer), syn Usirúv a Esetin.[1]
Skupin devíti bohů bylo více, v Textech pyramid lze nalézt Velké
devatero, Malé devatero, Obojí devatero či Sedm devater. |
|
[2] |
Devatero (řecky Eneáda) se stalo hlavním společenstvím bohů, složení skupiny se ale
měnilo. Různé varianty složení Devatera existovaly v místních
náboženských kultech. Hlavní bůh daného místa stál většinou v čele,
místo boha Re. Dokonce se měnil i počet bohů v Devateru. Devatero symbolicky
obsáhlo všechny bohy uctívané ve starověkém Egyptě.
Trojice
Důležité místo měla i trojice bohů. Trojice znamenala základní typ společenství, rodinu.
Nejznámější trojici tvořil otec - Usir, matka - Eset a syn -
Hor. Viz
také Eset a Usire (Isis
a Osiris)
Osmero bohů
Osmero (Chemenu) byla skupina bohů sdružená podle kosmologie
města Chemenu (řec. Hermopolis). Osmero sestávalo ze 4 párů bohů. Číslice 4 vyjadřovala vyváženou celistvost, její znásobení na osm pak
zesilovala celý koncept celistvosti stvoření.
Někteří členové Osmera jsou v jiných rolích zmiňováni již v Textech
pyramid, kosmologický koncept však pochází až z období Střední říše.
Nun (Nut) a Naunet vyjadřují princip hloubky vod prvotního
praoceánu, případně nehybnost vod. Heh a Hauhet
představují beztvarost a bezmeznost nebytí. Kuk a Kauket
reprezentují temnotu, Tenemu a Tenemut znamenají
neuspořádanost. Později byli nahrazeni bohy Amonem a Amaunetou
vyjadřujícími princip skrytosti.
Skupina osmi bohů umožnila vynoření prvotního pahorku pevné země (benben)
z kosmického praoceánu.
Bohyně skupiny byly zobrazovány s žabími hlavami, bohové s hadími.
Vyjadřovala se tak myšlenka jejich prvotnosti. Had i žába byly spojovány
se sebeplozením, symbolizovaly původnost a neměnnost. Osm bohů tedy bylo
prvopočátečními bytostmi, prapůvodní sílou stvoření dávající tvar všemu
ostatnímu. Nebyli součástí stvořeného vesmíru, tvořily souhrn elementů
doposud neprojeveného. Bohové Osmera však nejsou stvořiteli světa ve
smyslu původců; spíše charakterizují kvality prvopočátečního chaosu
předcházejícího stvoření. Plnili tedy funkci, kterou v jiných
kosmologiích zastává praoceán. Osmero snad symbolizuje stav výchozí pro
postupný vznik Devatera bohů. [4]
[5]
[6]
[7] |
|
Obr. Čtyři páry Osmera bohů s bohy Ptahem (horní
registr) a Thovtem (dolní registr).
[7] |
|
[1] |
Janák, Jiří. Společenstvo Devíti. Pražské
egyptologické studie. 2004. s. 45n. [citováno
27. 12. 2009]
<
http://pes.ff.cuni.cz/pdf/pes3_janak.pdf> |
[2] |
Bauval, Robert G. The Circumpolar
Constellations in Ancient Egypt. 2007. [citováno
27. 12. 2009]
<
http://www.robertbauval.co.uk/articles/articles/cciae.html> |
[3] |
Budge Wallis. The Gods of the Egyptians. |
[4] |
Naydler, Jeremy. Chrám kosmu:
starověká egyptská zkušenost Posvátného. Praha: Volvox
Globator, 1999. ISBN 80-7207-245-5. |
[5] |
Krejčí, Jaromír; Magdolen,
Dušan. Zajímavosti ze země pyramid, aneb 100 nej ze starého
Egypta. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-251-1. s. 124. |
[6] |
Verner, Miroslav; Bareš,
Ladislav; Vachala, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta.
Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-306-0. |
[7] |
Wikipedie: Otevřená
encyklopedie: Osmero. 2010. [citováno 8. 02. 2010]
<
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Osmero&oldid=4899465 >
|
[8] |
Wikipedie: Otevřená
encyklopedie: Anunnaki. 2010. [citováno 8. 02. 2010]
<
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anunnaki&oldid=4770049> |
|
|
|
|