Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    "cai123 08.21 nike zoom shoes r olex replica watches coach facto ... " (Starověké hodiny II - Precese zemské osy)
  • bez titulku:
    "cai123 08.21 nike zoom shoes r olex replica watches coach facto ... " (Mýtus o stvoření člověka v dvojjedinosti)
  • bez titulku:
    "cai123 08.21 nike zoom shoes r olex replica watches coach facto ... " (Marie Magdalská I)
  • bez titulku:
    "cai123 08.21 nike zoom shoes r olex replica watches coach facto ... " (Kruhová nebo kulatá země?)
  • bez titulku:
    "cai123 08.21 nike zoom shoes r olex replica watches coach facto ... " (Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
  • bez titulku:
    "cai123 08.21 nike zoom shoes r olex replica watches coach facto ... " (2016 - proroctví a předpovědi. Co nás čeká v létech příštích?)
  • Bohové

    Elóhím I - Elóhím, bůh či bohové?

    Hebrejská Bible - Bohové -- Elóhím I - Elóhím, bůh či bohové?

    Elóhím I

    Elóhím, bůh či bohové?

    K nejpoužívanějším slovům v Hebrejské Bibli patří , transkribované často jako elohim1_.gif (952 bytes), elohim či elóhím. Přesto dodnes nepanuje shoda, co pojem přesně znamená.

    Elóhím je překládáno nejčastěji jako Bůh, God (viz Jména biblického boha) - tedy jednotným číslem. V překladech Bible pak čteme o jediném Bohu, což potvrzuje monoteistickou věrouku světových náboženství - judaismu, křesťanství i islámu.

    Na druhé straně se lze setkat s názorem, že elóhím je množným číslem pojmu el (bůh) a musí být tedy překládáno vždy jako bohové. A nalezneme i překlady, dle kterých elóhím znamená i lidské soudce a vladaře či společnost Boha a andělů. Kdo má pravdu?

     

    Morfologický plurál?

    Elóhím má skutečně příponu hebrejského množného čísla (plural suffix)   -im . Slovníky nám potvrzují, že elóhím je morfologicky plurálem - množným číslem:
    WTM[1] :
    TWOT[2] :

    Často se lze setkat s tvrzením, že elóhím je množným číslem slova el či eloah, která označují boha. El však není typicky hebrejským podstatným jménem, jejichž kořen většinou tvoří tři samohlásky (triconsonantal root). Pojmy el i elóhím byly do hebrejského slovníku převzaty a nelze na ně přesně vztahovat morfologická pravidla hebrejštiny.

    To dokládá hned prvý biblický verš Genesis 1:1:

    Sloveso bara - stvořit související s elóhím je dle morfologického slovníku ve 3. osobě  jednotného číslaelohim3.gif (1331 bytes)

    Tedy "... elóhím stvořil..." nikoliv "... elóhím stvořili...". Je tedy zřejmý nesmysl překládat verš ve smyslu "Na počátku stvořil bohové nebe ... ".

    I když nese elóhím koncovku určující v hebrejštině množné číslo, evidentně vystupuje ve většině veršů ve smyslu čísla jednotného. To dokládá právě spojení elóhím se slovesy či přídavnými jmény v jednotném čísle.


    Elóhím se částečně vymyká morfologickým pravidlům
    staré hebrejštiny.
    Přesný význam slova závisí na
    gramatickém a významovém smyslu okolního textu.

    Elóhím může znamenat boha, bohy či božstvo.

    Elóhím = Bohové / Bůh / Božstvo (podle kontextu)

     

     

    Původní smysl

    Izraelité pojem el a elóhím převzali pravděpodobně od Kenaánců. V kanaánském Ugaritu byly nalezeny doklady o uctívání nejvyššího boha El. Byl otcem bohů, které v Ugaritu označovali pojmem 'lhm. Zde je zřejmá spojitost s hebrejským elóhím.

     

    Elóhím = Bůh

    Na většině míst Hebrejské Bible se překladatelé shodují s významem elóhím ve smyslu Bůh. Stále se však diskutuje o tom, proč pisatelé biblických textů používali plurálního pojmu elóhím ve smyslu jednotného čísla namísto slova el. Existují tato zdůvodnění:

    1. Elóhím = Bůh
    a) Jedná se o pluralis majestatus. Autoři textů použili množného čísla, aby vyjádřili úctu k bohu podobně, jako se později vzdávala úcta panovníkům.
    b) Jedná se o boží trojici. Autoři textů použili množného čísla, aby vyjádřili boží trojjedinost (Bůh otec, Bůh syn a Duch svatý). Toto dogma učí pouze katolická církev.
    c) Jde o souhrn všeho božství (podobně jako hebrejsky živý = chaj ale život (souhrn všech živých) = chajjím (plurál) [8]
    d) Božský plurál byl převzat od okolních kultur. [10]

    2. Elóhím = Společenstvo Boží, tj. Bůh + Andělé
    Autoři textů použili množného čísla, protože v pojmu zahrnuli kromě boha i společenství andělů či cherubů, boží dvořanstvo.

    3. Elóhím = Soudcové
    Pojem může prý přeneseně označovat i lidskou bytost, např. soudce a vladaře. Ve verši Exodus 22,27 překládá BKR elóhím slovem soudcové. S tímto názorem však souhlasí jen málo překladatelů. Např. CEP, KJV či LXX dávají přednost významu bohové a v řadě jiných překladů čteme o Bohu.

     

    Elóhím = bohové

    Občas je elóhím překládáno množným číslem. Ve verši Žalmy 82:1 se elóhím vyskytuje dvakrát. Jednou ve významu Bůh a podruhé v množném čísle, tedy bohové.

    elohim4.gif (3810 bytes)

    Sloveso "stát" je v jednotném čísle
    Elóhím je tedy překládán singulárem - "Bůh stojí ...". Další výskyt elóhím ve verši má však zřejmě význam plurálu, jak vyplývá z kontextu a zájmena "uprostřed" - "uprostřed bohů".

     

    Chyby v překladech?

    Při porovnáním různých překladů Hebrejské Bible lze nalézt značné rozdíly v chápání pojmu elóhím. Jedná se samozřejmě hlavně o verše, kdy smysl textu ukazuje na bohy v rozporu s monoteistickou tradicí.
    Výše jsme uvedli případ spojení elóhím se slovesem v množném čísle. Zde jsou další případy:

    Elóhím ve spojitosti se slovesným plurálem

    Gen 20:13
    CEP
    Když mě bohové po odchodu z otcova domu nechali bloudit, řekl jsem jí: »Prokazuj mi toto milosrdenství: na každém místě, kam přijdeme, říkej o mně, že jsem tvůj bratr«."


    BKR
    Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest.

    Sloveso putovat, bloudit spojené s elóhím je v množném čísle:

    Překlad CEP tedy volí plurál - bohové. BKR však trvá na jednotném čísle. Gramaticky přesnější je zřejmě překlad CEP. Nastává však teologický problém s bohy, kteří Abraháma nechali bloudit resp. vyvedli z domu. Někteří vykladači Písma vysvětlují, že Abrahám mluvil k Abímelekovi o bozích proto, že ten vyznával polyteismus. Ve skutečnosti to však byl prý pouze Hospodin - Yhwh ( jak o tom píše Genesis 24:7), kdo vyvedl Abraháma z domu jeho otce.[5] Varianta, že Abraháma vyvedli z domu bohové a jedním z nich byl Yhwh, je samozřejmě věroučně nepřijatelná.

     

    V Bibli nalezneme i další pasáže, ve kterých je pojem elóhím přímo propojen se slovesem v množném čísle.[3] Přesto v překladech čteme o Bohu a ne o bozích.

    Gen 35:7 elohim6.gif (6015 bytes)

    Sloveso zjevit se, související s elóhím, je dle morfologického slovníku ve 3. osobě množného čísla:

    Zde již předchozí vysvětlení (řeč určená vyznavači polyteismu) není možné aplikovat. Z hlediska monoteismu je problematické, aby se někomu zjevili bohové. Proto čteme " ... neboť se mu tam zjevil sám Bůh..." i když gramaticky přesnější překlad hebrejského textu je "... zjevili se bohové (elóhím)... ".

    Pro zmínku o bozích však může existovat vysvětlení. V Kanaánu byla různá místa zasvěcena místním bohům a nesla i jejich jméno. Verše jsou pokusem vysvětlit původ názvu lokality Bet-el.  El Bet El označuje boha uctívaného v Bét-elu, což zřejmě nebyl Hospodin - Yhwh. Text je pozůstatkem polyteismu resp. henoteismu. V příběhu se Jákobovi při jeho útěku před Ezauem zjevil bůh Bét-elu. S dalším nejmenovaným bohem Jákob dokonce zápolil (Gen 32:29). A protože bůh Bét-elu patřil k mnoha bohům uctívaných v Kanaánu, mohl autor Genesis 35:7 psát záměrně o zjevení bohů.

     

    2. Sam 7:23
    CEP
    Kdo je jako tvůj lid, jako Izrael, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit jako svůj lid, a tak si učinil jméno! Vykonal jsi pro něj veliké a hrozné věci, pro svou zemi, před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta, z pronárodů, z jeho bohů.

    BKR
    Kdo tedy jest jako lid tvůj, jako Izrael, který národ na zemi, jehož by Bůh šel, aby jej sobě vykoupil za lid, a dobyl sobě jména, a učinil tobě, ó Izraeli, tyto veliké věci a hrozné v zemi tvé, před oblíčejem lidu svého, kterýž jsi sobě vysvobodil z Egypta, z pohanstva bohů jejich?

     

     Sloveso jít, přijít je v množném čísle
     

    Neměli bychom překládat
    " ... bohové přišli / šli... "?

     

    Psa 58:12 (58:11)
    CEP
    A lidé si řeknou: "Spravedlivý ovoce se dočkal. Ano, Bůh to je, kdo na zemi soud koná."
    BKR
    Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.

    Sloveso soudit, trestat je v množném čísle
    Tedy ... bohové soudí... ?

    Bůh nebo bohové? Pro některé z výše uvedených příkladů může existovat vysvětlení, které posune význam elohím zpět k singuláru. A to i přes spojení elóhím se slovesem v množném čísle. 
    Podle N. Gordona[5]  se jedná o gramatický jev zvaný přitažení (attraction). Přípona množného čísla -im ve slově elóhím přebije jeho singulární význam. Sloveso pak získá množné číslo.
    Otázkou zůstává, proč k přitažení sloves do plurálu došlo jen u výše uvedených veršů a jinde ne. V naprosté většině případů je totiž elohím spojen se slovesem v jednotném čísle. Proč by právě u výše uvedených veršů užili autoři ojedinělý gramatický jev?
     

     

    Elóhím ve spojitosti s plurálem přídavného jména:

    Jozue 24:19
    CEP
    Tu řekl Jozue lidu: "Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý. Je to Bůh žárlivý, nepromine vám vaše nevěrnosti a hříchy.

    BKR
    I řekl Jozue lidu: Nebudete moci sloužiti Hospodinu, nebo Bůh svatý jest, Bůh silný horlivý jest, nesnese nepravostí vašich a hříchů vašich.

    Přídavné jméno svatý je v množném čísle:
    Máme tedy číst "... Elóhím svatí ..." ? Překlad by zněl " ...(on patří k) bohům svatým... ". To však odporuje víře v jediného boha.

     

    Elóhím ve spojitosti s plurálem zájmena:

    ...... bude doplněno .......

     

     

    Někteří překladatelé Starého zákona volí jednotné číslo Bůh i tam, kde je v předloze (např. referenční vydání Hebrejské Bible BHS[4] ) použito pojmu elóhím v gramatickém kontextu množného čísla. Zřejmě se dopouštějí chyby. Jistou roli zde přirozeně může hrát monoteistický postoj překladatelů. Aby zmínku o bozích obešli, upřednostňují překlad výkladový před literárním. Při něm je možné nakládat s původním textem volněji, podle subjektivního chápání významového kontextu celé Bible.

     

    Ranné uctívání Yahweho nevylučovalo víru v existenci jiných bohů. Tak, jako jiné národy věřily v existenci Yahweho (1Sa 4:8, 2Ki17:27), tak také Izraelité nezpochybňovali pravost jiných bohů (Jud11:24, Nu21:29, Mic4:5). Dřívější víru v Yahweho lze označit spíše jako monolatristickou či henoteistickou, než monoteistickou.[7] O tom všem více v dalších článcích.

    Klíč k vysvětlení pojmu elóhím lze hledat v předbiblických textech, tedy v širším kontextu, než je Bible samotná. Jedním z badatelů, kteří si to uvědomují, je i J. Burnett. Uvádíme odkaz na recenzi jeho knihy A reassessment of Biblical Elohim [6]. O tom všem budeme psát v dalších pokračováních tématu.

    Pokračování  - Henoteismus v Bibli.

     


    [1] Westminster Theological Seminary. WTM, JDP - Groves-Wheeler Westminster Morphology and Lemma Database (Westminster Electronic Morphology of BHS)1991- 2001 (release 3.5)
    V elektronické formě viz.
    [9].
    [2] R. Laird Harris, Gleason L. Archer Jr., Bruce K. Waltke. TWOT - The Theological Wordbook of the Old Testament. Moody Press of Chicago, Illinois, 1980.
    V elektronické formě viz.
    [9].
    [3] Heiser, Michael, S. SitchinIsWrong.com.
    www.sitchiniswrong.com/Elohim.pdf
    [4] Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, Fourth Corrected Edition. V elektronické formě viz.(b1). /BHS/
    [5] Gordom Nehemia. Elohim: Plurality and "Attraction" part 3.
    www.israelofgod.org/elohim3.htm
    [6] Burnett, J. A reassessment of Biblical Elohim - www.arts.ualberta.ca/JHS/reviews/review031.htm
    [7] International Standard Bible Encyclopedia - GOD Bible Study.
    www.reference-guides.com/isbe/G/GOD/ (odst. 4 a)
    [8] Desatero Božích slov. olam.cz/aktuality/liberalni_unie/studie/asret_hadivrot.html
    [9] BibleWorks, LCC. BibleWorks 5.0 .020w. Hermeneutika Computer Bible Research software. 2001. www.bibleworks.com
    [10] Toorn, Willem. Dictionary of Deities and Demons in the Bible. Boston. 1999

    Vytvořeno: 25. 02. 2006


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 25. 02. 2006 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 26513 přečtení | Počet komentářů: 42 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.