Mýty a skutečnost

Zvon svobody nebo poroby? II.

Zlo se nejlépe šíří pod pláštíkem dobra. Pokud někdo mocný hlasitě vytrubuje do světa, že přináší dobro, svobodu a demokracii, pak to bývá mnohdy právě naopak. Spojené státy americké, nejmocnější stát naší doby, je propagován jako nositel svobody, demokracie a prosperity. Přitom se Státy aktivně zapojily téměř do všech válečných konfliktů novodobé historie, drží temný rekord v používání zbraní hromadného ničení a zničili životní prostředí, jako žádná jiná země.
Symbolem svobody šířené touto supervelmocí je Liberty Bell - Zvon svobody. Ve skutečnosti je tento zvon spojen s otroctvím a řadou temných událostí. Jeho vyzvánění je mnohými považováno za značně nepříjemné a přinášelo neštěstí.^[1]
Do naší země přivezl repliku Zvonu svobody G. H. W. Bush. Byl americkým prezidentem, který během svého úřadu rozpoutal ve jménu svobody řadu "spravedlivých" válek se statisíci mrtvými. Americký dar přijal Václav Havel, ikona svobody a demokracie, jehož skutečný vliv na naši zemi byl značně kontroverzní až faustovský.^[2] Ostatně, G. H. W. Bush i jeho syn G. Bush mladší jsou označováni za antikristy a tak nás nepřekvapí, s jakou oddaností jim prezident Václav Havel sloužil.^[3]
Americký Zvon svobody nám měl dle oficiální propagandy přinést svým zvukem svobodu. Nepřinesl naopak porobu a poddanství naší země? Nerozprostřelo jeho zvonění nad lidmi namísto radostných, svobodných zítřků spíše příkrov dusící touhu po svobodě?

Americký zvon Svobody

Zvon svobody (angl. The Liberty Bell) nebo Zvon nezávislosti (angl. The Independence Bell) je považován za symbol svobody a nezávislosti Spojených států amerických. Byl odlit v letech 1751–1752 a jeho zvonění v roce 1776 potvrdilo vyhlášení nezávislosti USA. Zvon byl ulit v Londýně, převezen lodí přes oceán a zavěšen ve spodním patře dřevěné věže Síně nezávislosti (Independence Hall) ve Filadelfii. Již při prvém zvonění prasknul a filadelfské úřady se jej pokusily vrátit lodí zvonařské firmě, což se nepodařilo z technických důvodů. Zvon byl tedy rozbit na malé kousky, roztaven a znovu odlit, ovšem při neznalosti zvonařského umění, včetně chybného poměru kovů ve zvonovině.[a] Když bylo na slavnosti v roce 1753 do zvonu poprvé udeřeno, vydal hrozný zvuk. Po pokusech upravit zvuk zvonu byl zavěšen, nicméně mnohým se zvuk ani poté nezamlouval. Navíc byl zvon velice křehký a docházelo k odlamování jeho okrajů.[4]

Obr. Zvon Svobody před Síní nezávislosti ve Filadelfii.[4]

Zvon byl nakonec pro nepříjemný zvuk a křehkost snesen ze zvonice a nahrazen jiným. Používal se pak jen jako náhradní při různých příležitostech. Lidé si stále stěžovali na jeho nepříjemný zvuk. Začala vznikat i legenda o tom, že zvon je proklet a přináší neštěstí.^[b]
Zvon byl opakovaně opravován, přesto nepříjemný zvuk stále přetrvával. Od poloviny 19. století začal být vlivnými silami propagován jako symbol americké svobody. Byl nazván Zvonem svobody ale jakoby shůry přišlo varování - ve zvonu se objevila tak velká trhlina, že se již nedala opravit. Zvon byl několikrát přemístěn a v roce 1848 postaven do sálu Síně nezávislosti, kde zasedal i soud s uprchlými otroky. Bylo upozorňováno na to, že pokud je zvon symbolem svobody, pak jen pro některé.
Při stém výročí Filadelfie byla zhotovena replika zvonu, ale i ta měla nepříjemný zvuk. Zvon musel být přelit. Na konci 19. století již propaganda dosáhla cíle a zvon jako symbol svobody byl slavným po celé zemi. Dostával další trhliny a jeho kousky byly ulamovány jako suvenýry.
Ve 20. století pokračovala propagace Zvonu svobody. Byl vyztužen ocelovým "pavoukem" a  vezen na veletrh v San Francisku, kde jej lidé dokonce líbali. V únoru 1915 se na zvon jemně klepalo dřevěnými paličkami, aby vydával zvuky, vysílané na veletrh jako signál k jeho otevření. Zvuk zvonu byl přenášen i do Evropy při zahájení transkontinentálního telefonního spojení. Štěstí ale Evropě zvonění nepřineslo. V dalších měsících zde kulminovala 1. světová válka a začala největší genocida v novodobé historii Evropy - zemřelo cca milion křesťanských Arménů.
I během oslav dvoustého výročí zvonu lidé demonstrovali proti jeho kvalitě a zvuku. Slévárna nabídla, že zvon vymění, ale nestalo se tak. V roce 1976 byla zhotovena alespoň replika zvonu Liberty Bell jako dar britské královny Alžběty II.
Zvon svobody, Liberty Bell, se stal symbolem západní ideologie ve studené válce. Měl symbolizovat i sílu a moc USA, a spojení s Izraelem a západním Německem. Byli k němu přiváděni prominentní emigranti z východu, aby na něj klepali.^[4]

Pro ochranu zvonu byl postaven pavilon Liberty Bell Center (LBC) v podobě klece. Projekt se stal vysoce kontroverzním - vyšlo najevo, že washingtonští otroci byli kdysi vězněni jen několik stop od plánovaného hlavního vchodu. To bylo všemožně zamlčováno a stavba přes protesty dokončena. Později, po dalších rozsáhlých protestech, již nebylo možné věc zatajovat, a tak byl obrys washingtonských otrokářských ubikací alespoň vyznačen na přilehlém chodníku.

Obr. Jižní stěna Liberty Bell Center ve Filadelfii.[4]

Po pokusech návštěvníků zvon rozbít, byl zavěšen mimo jejich dosah. Všichni, kdo chtějí zvon nyní vidět, musí procházet i přísnou bezpečnostní prověrkou.

Jméno a symbolika Zvonu svobody jsou široce používány k propagaci americkými korporacemi. Název „Liberty Bell“ se běžně používá pro komerční účely, včetně eskortních služeb či atrakcí Walt Disney World. Zvon je zobrazen na dolarových mincích a bankovkách. Ministerstvo financí Spojených států zajistilo pro každý stát USA repliku zvonu. Malé kopie Liberty Bell byly postupně umístěny do řady zemí pod americkým vlivem. Zvon svobody tak slouží jako symbol americké moci prosazované ve světě. Oficiálně má Zvon svobody symbolizovat boj za svobodu a nezávislost. S tím jsou jeho repliky vyváženy do mnoha zemí světa. Obskurní historie a vlastnosti zvonu by nás však měly varovat. Zvuk  vyvolávající nepříjemné pocity, nehody a nepovedené opravy, utajované propojení s otrokářským režimem, řada neblahých událostí, ke kterým docházelo po jeho vyzvánění, mocná propaganda vnucující toto nepodařené dílo jako vzor dokonalosti a mnohé další události spojené se zvonem stojí za zamyšlení. Neopravitelná, široká prasklina  zvonu, stále symbolicky protíná nápis Assembly (svoboda).

Obr. Jižní stěna Liberty Bell Center ve Filadelfii.[4]

Začalo to zvony

Zvony jsou často spojovány s osudy lidí a zemí. Jakoby zvuk zvonů tajemně působil na jejich okolí - většinou v dobrém ale někdy i ve zlém. Pokud magii chápeme jako fenomén spojovaný s ovlivňováním světa skrze skryté síly a energie, pak zvony mohou mít magický vliv na okolí.
Sama Praha byla odjakživa považována za významné magické místo. Připomeňme, že za éry Václava Havla byly dokončeny projekty zaslepení dvou nejvýznamnějších zdrojů magické energie v Praze. V roce 1996 nechal prezident Havel umístit na vrchol obelisku nádvoří Pražského hradu pozlacenou pyramidu. Symbolicky tak korunoval dílo T. G. Masaryka^[c], který dal již v roce 1928 zničit prastaré kultovní místo Žiži. Tehdy byl posvátný skalnatý pahorek rozbit a překryt železobetonovou deskou. Přímo do posvátného středu Žiži, zřídla zemské energie, byl umístěn betonový kvádr a na něm vztyčen obří žulový obelisk. Právě tento obelisk pak nechal Václav Havel korunovat zlatou pyramidou umístěnou na vrcholek. V létech 1996 - 97 bylo zrcadlovým sloupem rozrušeno i zřídlo magické energie na druhé straně Vltavy, na Starém Městě. Mnohých, kdo nahlédnou do nitra sloupu, se dodnes zmocňuje nevolnost.^[1]

Těmto stavebním projektům, dusícím magickou energii Prahy, předcházely akce polistopadového režimu namířené proti pozitivní magii pražských zvonů. Nejprve zde byly snahy nového osazenstva Pražského hradu omezit zvonění na věži Svatovítského chrámu. Umlčet zvony se naštěstí nepodařilo, díky obětavosti řady lidí.

Pokusy umlčet či alespoň omezit zvonění klíčových pražských zvonů se staly politicky neprůchodnými.  Došlo tedy alespoň k pokusům  zneužít síly pražských zvonů. Například v září 1990 se Václav Havel se svým poradcem Karlem Schwarzenbergem pokoušeli rozhoupat zvony katedrály, aniž k tomu byli oprávněni. Byly to právě ty zvony, o kterých legendy praví, že jsou magicky spojeny s osudy české země. Pokud dojde k jejich poškození, nebo pokud na ně zazvoní věrolomníci, bude to znamením nadcházejících zlých časů. Přišly nebývalé záplavy a země se začala pomalu ale nezadržitelně propadat do chaosu.[1] [5]

Obr. Chrám sv. Víta: S Karlem Schwarzenbergem, U zvonů ve věži katedrály, září 1990. [7]

Zřejmě ve stejné době vznikl i plán umístit do Prahy cizí zvon, který měl rovněž magické vlastnosti. Samozřejmě nikoliv k prospěchu české země, ale k prospěchu toho, kdo začal naši zemi ovládat. A skutečně, v listopadu 1990, se za účasti Václava Havla, rozezněla drásajícími zvuky nad Prahou replika amerického Zvonu svobody.

Velkolepý dar

Americký prezident G. H. W. Bush (George Bush starší) navštívil v listopadu 1990 několik zemí, aby organizoval koalici pro válku v Iráku. Zavítal i do Československa, při prvním výročí "sametové revoluce". Jeho návštěvu provázela do té doby nevídaná bezpečnostní opatření: „Přiletěla dvě velká letadla a více než sto agentů, kteří měli do té doby neslýchané požadavky na to, jak zajistit prezidentovu bezpečnost.“ Pódium pro amerického prezidenta bylo chráněno neprůstřelným sklem a vstup do horní části Václavského náměstí byl možný jen po kontrolách, na zvláštní vstupenky.^[8]

George Bush dovezl jako dar československému lidu repliku Zvonu svobody - Liberty Bell. Při svém patetickém projevu zvon rozezněl. Udeřil do něj třikrát a každý úder doprovodil slovy: „jednou za vaši odvahu… jednou za vaši svobodu… a jednou za vaše děti!“[8] [10]

Obr. Události: Bush starší před 30 lety vystoupil v Praze (zdroj: ČT24).[8] G. H. W. Bush a replika Zvonu svobody. Jaký zvuk se rozezněl, se lze přesvědčit na videu.

Jaký byl politický kontext návštěvy amerického prezidenta? Uplynul necelý rok od vojenské operace, kdy Bush nechal svrhnout vládu v sousední Panamě. V této zemi několik let sílily protiamerické nálady a narůstal patriotismus se snahami provozovat Panamský průplav ku prospěchu Panamy. Po obsazení americkým vojskem se Panama opět stala vazalem Spojených států se zákazem mít vlastní armádu. Za slovy USA o ochraně demokracie a svobody stály praktické zájmy - udržet nadvládu nad Panamou a zejména vojenský dohled nad Panamským průplavem.^[9]

Návštěva prezidenta G. H. W. Bushe v Praze v listopadu 1990 byla součástí cesty, která se nesla ve znamení blížící se války v Perském zálivu. Jejím cílem bylo upevnění mezinárodní koalice a získání podpory pro možný zásah proti Iráku. Bush se zastavil také v Německu, Francii, Egyptě a Saúdské Arábii. V roce 1991 pak přesvědčil Bush Američany i Kongres o nutnosti tažení proti Iráku po jeho invazi do Kuvajtu. Pro podporu válečných příprav používaly Spojené státy smyšlených příběhů o zločinnosti iráckého režimu.

Obr. Zvon svobody: Symbolickým vyvrcholením návštěvy byla účast amerického prezidenta na oslavách výročí 17. listopadu na Václavském náměstí v Praze. Stotisícový dav naslouchal a aplaudoval proslovu George Bushe, který na závěr svého vystoupení nechal třikrát rozeznít Zvon svobody, repliku slavného originálu, kterou daroval československému lidu.[15]

Americký prezident zorganizoval koalici tří desítek zemí, která v rámci operace Pouštní bouře spustila bombardování Iráku. Československo se stalo součástí koalice se všemi důsledky účasti v této válce na straně útočníků. Byly zabity desetitisíce vojáků i iráckých civilistů. Následně Američané vyprovokovali povstání šíitů a Kurdů, kterým však neposkytli slibovanou pomoc. Počet mrtvých dosáhl až 300 000, dva a půl milionu lidí bylo nuceno emigrovat. Pod pláštíkem ochrany demokracie a svobody se jednalo o ropu pro USA.^{[6] [d]}

Československo se dostalo od listopadového převratu roku 1989 plně pod vliv západního bloku v čele se Spojenými státy. Mnohé svědčí o tom, že Václav Havel byl nejen placen, ale také řízen americkou tajnou službou. Při "sametové revoluci" se od něj nehnula ani na krok americká ochranka. Vazalství stvrdila i návštěva amerického prezidenta během jednoletého výročí převratu. Československo se poté připojilo ke koalici bojující proti Iráku a začaly přípravy vstupu do NATO. Návštěva G. H. W. Bushe byla propagována jako „razítko ke svobodě". Replika zvonu Svobody, který měl v USA zvláštní historii, byla oficiálně vydávána za symbol svobody pro naši zemi.[10]

Obr. Prezident Spojených států George Bush navštívil Československo symbolicky v den prvního výročí pádu komunismu 17. listopadu 1990.  Na zaplněném Václavském náměstí v Praze oslovil veřejnost, která ho přivítala s velkým nadšením, připomněl vazby, které pojí USA s Československem od roku 1918, a daroval naší zemi repliku amerického Zvonu svobody.[17]

Nebyla nám ale "americká svoboda" tak trochu vnucena? Ať už tomu bylo jakkoliv, je nutné si uvědomit, že i svoboda, zejména v podání USA, může znamenat porobení země ku prospěchu silnějšího. A další události ukázaly, že šlo než o symbol svobody, spíše o symbol vazalství naší země pod nadvládou Spojených států a západního bloku.

Deklarace nezávislosti

Symbolické rozeznění repliky Zvonu svobody nad naší zemí doprovázel Bush slovy o začátku věku pro náš národ: „Vaše deklarace nezávislosti uvádí: Mocnosti temnoty sloužily vítězství světla - vytoužená doba pro lidstvo začíná. Dnes jsou všichni zastánci svobody na celém světě svědky toho, že tento věk konečně a opravdu začíná pro tento skvělý národ. Bůh žehnej Československu!“[11]

Obr. Bush starší s darem pro ČSFR.[8]

Toto americky patetické a na první pohled líbivé sdělení v sobě nese faustovskou myšlenku, že síly temnoty lze využít ke konání dobra. Zlo však nelze použít pro dobro, jak dokládá i legenda o Faustovi. Opět je zde patrné propojení a vysvětlení vazby mezi Bushem starším, Bushem mladším a Václavem Havlem, kterého lze považovat za českou verzi Fausta.^[12]

G. H. W. Bush se při svém zvonění odvolával na Washingtonskou deklaraci.^[c] Dokument sepsal T. G. Masaryk a jeho spolupracovníci ve Spojených státech v roce 1918. Deklaraci uzavírá motto: „Síly temnoty posloužily vítězství světla – vytoužený věk lidstva svítá. Věříme v demokracii – věříme ve svobodu, svobodu vždy větší a větší!“ ^[11]

Deklarace pochvalně zmiňuje službu sil temnot. Zde bychom měli být opatrní, využití temných sil vedou v důsledku nikoliv ke svobodě a světlu, ale k porobě a temnu. Washingtonská deklarace je mnohdy falešně vydávána za ustavující dokument nového československého státu. Na vznik státu však neměla vliv. Navíc, z pohledu historické faktografie, je zmatečná.  Text deklarace není vyhlášením suverenity, ale naopak vychází z pozice nově vznikajícího státu závislého na vůli západních velmocí. Byla Masarykem sepsána tak, aby vyhovovala mocenským zájmům USA. V tomto kontextu lze chápat i návštěvu prezidenta Bushe, který svým zvoněním nepřinesl naší zemi svobodu, ale naopak podřízenost Spojeným státům.^[c]

Zvon poroby

Historie amerického Liberty Bell, Zvonu svobody je plná zlověstných událostí, od hrozivě nepříjemného zvuku, řady destrukcí a neúspěšných oprav zvonu, až po fatální události spojené s jeho vyzváněním. Varováním může být i úporná snaha amerických mocností prosadit právě tento problémový zvon, spojený s otrokářským režimem, jako symbol svobody, symbol Spojených států. Snahy mocných korporací šířit zvuk zvonu se netýkaly pouze území USA, ale i zemí podléhajícím jejich vlivu. Repliky zvonu, vydávající rovněž nepříjemně znějící vibrace, byly umístěny do jednotlivých států USA a poté do řady vazalských zemí. I naše vlast se dočkala, pod patronací Václava Havla, repliky Liberty Bell. Zvon přivezl a symbolicky rozezněl americký prezident Bush v listopadu 1990, se slovy o pomoci mocností temnoty při startu nového věku v naší zemi.

Podle jednoho z vizionářských proroctví budou ke konci našeho času umlkat zvony povznášející ducha lidství v této zemi. Pak zazní zvon poroby, který jako temný příkrov začne dusit svobodnou mysl lidí. Bude vydáván za zvon svobody, ale přinese porobu.

Nemusíme věřit všem proroctvím, vždyť je jich zapsáno mnoho a ne všechny se plní. Zvláštní historii amerického zvonu Liberty Bell lze snad považovat za shodu nešťastných náhod, včetně neopravitelné praskliny protínající nápis Assembly - svoboda. Co však již nelze přehlížet, je to, co děje s naší zemí a lidem.

Špatný strom poznáme po ovoci. Při "sametové revoluci" byla slibována svoboda, vláda lidu, prosperita, konec cenzury. O rok později George Bush za asistence Václava Havla rozezněl třemi údery repliku Zvonu svobody a prohlásil, že s pomocí temnoty zde vítězí světlo a lidu této země začíná nový věk, vytoužená doba svobody.

Jdeme tedy úspěšně po cestě ke svobodě a demokracii? Realita svědčí, že tomu tak není a cesta vede opačným směrem. Špatné ovoce svědčí o špatném stromu. Špatné vlády nad zemí střídají vlády ještě horší. Současná "fialová" vláda již zcela zřetelně a plánovitě ničí naši zemi a veřejně, vyzývavě porušuje všechny své předvolební sliby. Byla vyhodnocena jako jedna z nejhorších vlád ze všech zemí světa.[f] Extrémně protilidový, protivlastenecký režim se posouvá k fašismu. Pod maskou liberální demokracie vláda podporuje mezinárodní terorismus, válku na Ukrajině i genocidu Palestinců. Vláda odsouhlasila proimigrační politiku EU a pokračuje v podpoře masové aplikace zničující genové terapie ("covid vakcíny"). Došlo k rekordnímu propadu v porodnosti, asociální inflační politika krade lidem úspory a mnohé zadlužuje. Služby státu se zhoršují ve všech oblastech, degraduje školství, věda i kultura. Máme zde nejdražší energie a nejvyšší ceny. Chybí peníze na důchody, ale nakupují se předražené americké nefunkční zbraně.  Je zde rekordní deficit financí od roku 1989. Pokračuje likvidace soběstačnosti, průmyslu i zemědělství. Vláda nás sune k válce s Ruskem.

Ilustrační obr. Jízda na velkém zvonu. Hrbáč z rytiny Notre Dame z roku 1888.[16]

Pětikoalice začala vládnout v prosinci 2021. České zvony opět varovaly - přesně v polovině doby fialového vládnutí, v prosinci 2023, před štědrovečerní půlnocí, puklo srdce čtvrtého největšího zvonu v Česku, desetitunového Augustina.

Praha byla známa defenestracemi - rychlým způsobem, jak se zbavit zrádců, kteří se zpronevěřili svému úřadu. Dnes Praha mlčí, na Václavském náměstí vlaje ukrajinská vlajka a celá země směřuje k záhubě, jakoby lidé byli omámeni zlem. Nebo zde opravdu stále působí tři symbolické údery zvonu poroby, volající síly temnoty? Najde se opačná síla, která temný příkrov zla odhrne a pustí na naši zemi skutečné světlo svobody?

Vydáno: 28. 09. 2024