|
Mýty a skutečnost
Blob - třetí pražská pyramida
Podle pradávných tradic se na území Prahy nacházela dvě silná zřídla
podzemní energie. Pro užitek lidí zde k povrchu proudila posvátná energie z hlubin země.
Prvé zřídlo, vladařské, vyvěralo na posvátném vrchu Žiži. Dnes se zde
rozkládá třetí nádvoří Pražského hradu. Druhé zřídlo, zřídlo vědění,
ústilo na povrch přímo pod dnešní vstupní halou Městské knihovny v Praze.
Na sever od obou zřídel se však mělo nacházet ještě třetí zřídlo, místo sounáležitosti a
sjednocení. Toto zřídlo prý není dosud zcela zaslepeno, a proto budou
snahy i toto místo znehodnotit a z Prahy tak učinit město
zkázy a zla. Tou stavbou, která by měla zaslepit i třetí zřídlo, bude
zřejmě pomník zpupnosti - Blob - Oko nad Prahou.
Třetí vrchol
Podívejme se na umístění dvou posvátných zřídel. Jedno
vyvěralo na posvátném vrchu Žiži, dnes II. nádvoří Pražského hradu.
Druhé zřídlo se pak nacházelo ve Starém Městě: [1] [2]
Obr. 1 Hvězdy ukazují umístění dvou zřídel posvátné
zemské energie.
Kde bychom měli hledat třetí zřídlo? Snad na zbývajícím
vrcholu trojúhelníku, spojujícího všechna tři místa? Říká se, že
Stvořitel má rád symetrii a rozmanitost. Pokud bychom tedy nakreslili
rovnostranný trojúhelník a jeho třetí vrchol situovali severně,
leželo by hledané místo někde na severozápadním okraji Letenské pláně:
Obr. 2 Trojúhelník - posvátná zřídla (žluté hvězdy) a
třetí vrchol trojúhelníka na okraji Letenské pláně.
Naše úvahy se možná ubírají správným směrem, vždyť zde
leží kopec Letná s vyvýšenou planinou, předlouho neosídlenou. Původně se
zdejší oblast snad nazývala Letná pole. Možná podle dobře
osluněného místa, možná podle rozsáhlé odlesněné plochy s rozhledem na
pražskou kotlinu. Ideální místo pro setkání mnoha a mnoha lidí. Dnes je
Letenská pláň důležitým shromažďovacím, zábavním a rekreačním místem
celé Prahy.
Obr. 3 Panorama Prahy z Letné.
[9]
Zaslepení zřídel
Kamenný sloup
V článku Kamenný sloup v srdci Prahy[1] popisujeme,
jak bylo zaslepeno vladařské zřídlo na vrchu Žiži (vrch
žáru). Kdysi zde stával kamenný královský stolec. Na něj bylo dovoleno
usednouti pouze těm, kteří spravovali zemi. Opodál vyvěral posvátný
pramen, později známý jako Svatováclavská studánka. Po staletí bylo
místo zřídla považováno za posvátné a přísně chráněno. Ve středověku
vystavěli v blízkosti vrcholku Žiži první kamenný obytný dům v
Čechách - sídlo biskupa. Samotné místo vývěru energie zůstávalo volné,
aby dodávalo sílu moudrosti českým vladařům a nejvyšším správcům,
světským i církevním.
Za vlády T. G. Masaryka došlo k zaslepení zřídla. V
létech 1925 až 1929 proběhly na hlavním nádvoří Pražského hradu rozsáhlé
stavební práce. Celé nádvoří tvořené několika úrovněmi bylo srovnáno do
jedné roviny, skalnatý výběžek Žiži odseknut a okolní plocha pokryta
betonovými deskami s granodioritovou dlažbou. Betonem tak bylo zakryto
posvátné zřídlo i pramen.
Přímo v místě bývalého vrcholu pahorku a
posvátného středu Žiži byl vybetonován zvonovitý základ, na
který byl postaven kvádr a na něm vztyčen obří žulový obelisk.
Jednalo se o největší lidmi opracovaný a přemístěný kámen v
zemi. Stavbu obelisku prosadil T. G. Masaryk přes silné protesty
veřejnosti. Posvátná síla vrchu žáru tak byla potlačena mohutnou
deskou a zbytky energie posílal kamenný sloupem vzhůru, mimo
dosah lidí. Dalším vůdcům České země byl odepřen posvátný dar
země.
V r. 1996 nechal Václav Havel umístit na vrchol
obelisku kovovou pozlacenou špici. Pyramida korunuje černé dílo.
Lidé vnímaví a zasvěcení tvrdí, že špice obelisku bere i energii
Svatovítskému chrámu. |
|
Obr. 4 Žulový obelisk. Z rohu Starého proboštství jakoby
svůj pohled od sloupu odvracel sv. Václav.[1]
|
Zrcadlový sloup
V článku Zrcadlový sloup v srdci Prahy[2]
vysvětlujeme, jak a proč bylo zaslepeno zřídlo vědění na
Starém Městě. Zde vyvěrá na zemský povrch druhé významné
zdroj duchovní síly. Energie probouzela a posilovala v lidech
zejména touhu po vědění a lidskost. Ani zde se nestavěla po tisíce let žádná lidská obydlí. Samotné místo
muselo být chráněno, aby se síla ze země mohla šířit bez překážek. V
blízkosti vyvěral posvátný pramen. V okolí bylo vystavěno řada kostelů a
později i několik synagog. V těsné blízkosti zřídla vědění bylo v 16.
století vybudováno Klementinum, centrum vzdělanosti a rozvoje
humanitních a přírodních věd. Kromě kostelů a kaplí zde byly školy,
koleje, knihovny. Dnes je zde umístěna Národní knihovna. Až do 20.
století zde fungovala jediná hvězdárna v zemi. Zřídlo bylo z větší části
zastavěno v 19. století řadou nízkých obytných domů. Energie se však
dále mohla šířit okolím.
Rovněž i zde došlo za vlády T. G. Masaryka k zaslepení zřídla. Staré
nízké domy byly zbourány, provedeny rozsáhlé zemní práce a vybudovány
podzemní prostory pro novodobou, rozsáhlou, multifunkční budovu. V letech
1925–1928 zde byla postavena první účelová knihovnická stavba v
Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla
projektována pro širokou škálu nejen knihovnických ale i koncertních,
osvětových a výstavních činností. Nad zřídlem tak vyrostla mohutná
stavba s rozsáhlými dvoupatrovými podzemními prostory.
Za éry Václava Havla, dva roky od korunovace obelisku na Pražském
hradě byl i zde postaven sloup. Byl vybudován v r. 1998 z knih a nazván
sloupem vědění či Idiomem.
Sloup byl postaven přímo nad středem zřídla vědění, i když
překáží všem návštěvníkům. Stojí totiž ve středu předsálí, ve
foyeru, kde by měl normálně procházet hlavní proud návštěvníků.
Pro stavbu sloupu bylo znehodnoceno 8000 knih. Do sloupu byla
instalována dvě zrcadla pro rozbíjení energie. |
|
Obr. 5 Hlavní vstup do Městské (ústřední) knihovny - Idiom s podsvíceným vnitřkem. Okolo něj
čtyři nosné sloupy.[2] |
Pokud vejdeme hlavními dveřmi knihovny a pohlédneme vzhůru, měli bychom
oficiálně hledět na "sloup vědění". Štěrbina, vysílající z nitra sloupu
umělé světlo, ale připomíná spíše plamen ohně, ve kterém mají shořet
všechny knihy a lidské vědění. Čtyři černé sloupy pochmurnou atmosféru
ještě umocňují. Vrchol štěrbiny vytváří špici pyramidy.
|
|
Obr. 6 Pyramida na vrcholu obelisku. Štěrbina ve
tvaru pyramidy ve sloupu Idiomu.[2] |
Do roku 1998 se podařilo, za plné podpory prezidenta Václava Havla,
dokončit oba sloupy s motivem pyramidy. Konstrukce zabraňující šíření posvátné energie z pražských
zřídel. V plánu bylo pokračovat ve stavbě třetí symbolické pyramidy, té
nejmohutnější, postavené na vyhlídce nad městem.
Blob
Václav Havel se vší svou mocí zasazoval o vybudování zvláštní stavby.
Měla mít tvar hlavy obří chobotnice, jiní v ní viděli medúzu či pyramidu
s vševidoucím okem. Stavba byla nazvána Blob či
Chobotnice. Měla v ní
být umístěna Národní knihovna. Sám autor architektonického návrhu, Jan
Kaplický, své dílo označil Oko nad Prahou.[3]
Je pouhá náhoda, že pyramida měla stát přibližně v místě třetího vrcholu
trojúhelníku spojujícího kamenný sloup se zrcadlovým sloupem? Přímo v
předpokládaném třetím vrcholu rovnostranného trojúhelníka vede frekventovaná silnice (ulice
Milady Horákové) a v podzemí Bubenečský tunel.
Obr. 7 Zhruba zde se nachází třetí vrchol trojúhelníku.
První a druhý vrchol tvoří dvě zřídla - na nádvoří Pražského Hradu
(obelisk) a Starém městě u Klementina (pod Městskou knihovnou).
Dílo by zde postaveno být nemohlo. Blob měl stát hned
vedle, v oblasti vymezené ulicemi Milady Horákové,
Badeniho a Na Špejcharu. Nyní se zde nachází točna tramvají Špejchar.
Obr. 8 Vítězný model. Návrh Jana Kaplického.
[4]
Václav Havel si však přál, aby pyramida byla posunuta jiným směrem,
na blízkou vyhlídku, kde kdysi stávala socha J. V. Stalina.
Blob měl být
viditelný z centra Prahy a vyjímat se nad horizontem jako opozice
k Pražskému hradu. Místo pro usazení Blobu prosazoval i přesto, že to
znamenalo kácení stromů v letenském parku.
Proti stavbě protestovalo mnoho obyvatel Prahy a byla sepsána řada
petic. Negativně se k Blobu postavil i pražský magistrát a vláda. Ideový autor
Blobu, Jan Kaplický, v lednu 2009 náhle zemřel. I přesto
Václav Havel
nepolevoval ve snaze stavbu prosadit. Ztrácel však moc i životní sílu a jeho
konec se rychle blížil. Pohřbu Jana Kaplického se již neměl sílu zúčastnit,
nechal však přečíst svůj obskurní dopis, který byl jakoby psán v r. 2021. V dopise, věnovaném dceři Kaplického (které bude v roce 2021
dvanáct
let), prorokuje: "Budova Národní knihovny, kterou při svých
procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora, je
moderní odpovědí na historickou dominantu Pražského hradu, její vskutku
demokratickou paralelou, je zosobněním tvořivého ducha, výrazem
vzdělanosti, kulturnosti a humanity tradičně svázaných s Prahou a s
jejím reliéfem, projevem pokorné úcty člověka k přírodě."[5]
Pokud si však představíme na horizontu Pražského hradu obrovskou, žlutou, chobotnicovou pyramidu s
okem sledujícím velkou část Prahy, stěží pocítíme ducha vzdělanosti a
kulturnosti či pokornou úctu k
přírodě. Spíše něco zcela opačného, zlověstného.
Neregulérní soutěž
Ke konci prezidentování Václava Havla se začalo víc a více diskutovat o
stavbě nové knihovny na Letné. V únoru 2003 skončil Havlovi prezidentský
mandát, aktivně však dále ovlivňoval veřejný i politický život v zemi.
Koncem roku 2004 se zástupci Národní knihovny (NK) oficiálně obrátili na
představitele města s žádostí umístit na Letné novou budovu knihovny. V
prosinci 2004 NK předložila vládě investiční záměr na výstavbu nové
budovy knihovny ale bez bližší specifikace místa a provedení stavby. Vše
bylo připravováno tak, aby byla nová budova dostavěna v roce 2012, a
stála na Letné na konkrétním místě.
V květnu 2006 vyhlásila NK mezinárodní architektonickou soutěž na návrh
budovy Národní knihovny na Letenské pláni. V červnu 2006 vláda schválila
zajištění finančních prostředků na přípravu a realizaci nového objektu.
V březnu 2007 byly vyhlášeny výsledky soutěže. Výběrová komise
doporučila projekt Jana Kaplického, reprezentujícího anglickou firmu
Future systems. Jednalo se přitom o výrazně nejdražší nabídku (160 000 €). Konkurenční nabídka české architektonické firmy byla o více, než
polovinu levnější. A některé další zahraniční nabídky se cenově
pohybovaly na jedné pětině ceny Jana Kaplického.[6]
Do překrásné letenské scenérie tedy měla být do roku 2012
usazena stavba vysoká 48 metrů, které nikdo neřekl jinak než chobotnice
nebo blob. To pro její tvar rozplizlého živočicha ve
tvaru pyramidy s velkým okem namířeným na Pražský hrad. Kaplický
pro svůj projekt zvolil zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými
skvrnami. Objekt má minimum oken, zato jedno obrovské - pro
potřeby čtenářů řešení zcela nevhodné. Knihovna měla být z
Karlova mostu a nábřeží až k Vyšehradu, z Petřína či Vyšehradu. |
|
Obr. 9 Kaplického knihovna na Letné - vizualizace.[7] |
Jen na soutěž vynaložila NK sumu 27 milionů Kč. Později, v roce 2009,
NK měla vyplatit autorům vítězného návrhu dalších 160 000 €, protože se
do dvou let nezačalo s přípravou projektové dokumentace. Proč nebyla
zpracována projektová dokumentace? Ukázalo se, že návrh Jana Kaplického
nesplnil podmínku soutěže. V Blobu totiž měl být sklad knih umístěn pod
zem. To by však znamenalo značné riziko zvláště pro uložené konzervační
knihovní fondy.
Přesto komise doporučila návrh Jana Kaplického s konstatováním, že
"... zadavatel soutěže vyhlásil kvalitu celkového designu s ohledem na
umístění budovy za prvořadé kritérium." Zkrátka, design budovy byl
upřednostněn před ochranou uložených knih. Komise argumentovala, že
bezpečnost knihovních fondů bude zajištěna i v podzemí a NK od zadávací
podmínky ustoupila. Vítězný projekt nesplňoval ani české normy
(požární normy, osvětlení atd.). I to však komise ignorovala.[6]
Proti návrhu se postavil prezident republiky Václav Klaus (květen
2007). Prohlásil,
že se mu návrh budovy nelíbí a místo jejího umístění považuje za
nepatřičné. Česká komora architektů kritizovala průběh soutěže a
obrátila se se stížností na Mezinárodní unii architektů. Ta však
výsledky soutěže potvrdila. Spory o regulérnost soutěže pokračovaly.
Dvacet architektů zaslalo ministru kultury požadavek na zrušení výsledků
neregulérní soutěže. Kromě porušení několika soutěžních pravidel
samotnou porotou, kritizovali celkově nekvalitní přípravu a prezentaci
soutěže. Upozornili na dlouhodobé preferování budoucího vítěze
vyhlašovatelem soutěže, vyjádřené složením poroty a celkovým oficiálním
informováním v průběhu příprav soutěže v médiích.[6] [a]
Vše budilo dojem, že soutěž byla již předem připravena pro Kaplického
návrh.
Ještě v r. 2006 Útvar pro rozvoj hl. m. Prahy požádal vedení NK o
posunutí objektu na jih, do prostoru nynějšího parkoviště autobusů.
Magistrát upozornil, že stavba knihovny o půl miliardy Kč prodraží
stavbu tunelu Blanka. Projednávala se i povinnost NK financovat výstavbu
nové tramvajové smyčky na druhé straně pláně.
Obr. 10 Blob - Chobotnice měl být posunut do prostoru
parkoviště autobusů.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže doporučil soutěž zrušit. Rovněž
Evropská komise našla v postupu soutěže několik pochybení. Problém byl i
s nedořešenými pozemkovými vztahy a financování. Poté, co se o návrhu
negativně vyjádřil prezident Václav Klaus, pražská ODS v zastupitelstvu
odmítla prodej pozemků Národní knihovně.
Ministr kultury v červenci 2008 sdělil, že projekt Chobotnice na
Letné se nebude realizovat. Ukázalo se, že náklady na stavbu by
dosáhly 4 až 10 miliard Kč. Vyčleněno však bylo 1,9 miliardy Kč. Ministr
nesouhlasil ani se záměrem ředitele Národní knihovny komerčně pronajímat
uvolněné prostory v Klementinu.
Autor projektu Jan Kaplický zaútočil na ministerstvo slovy: "Ministerstvo
kultury České republiky je jediné ministerstvo kultury na světě, které
brojí proti kultuře svého národa." V několika rozhovorech pak
uvedl, že v budoucnu bude projekt realizován.[6]
Obracel se na všemožné instituce včetně veřejného ochránce práv. V
roce 2009 Kaplický náhle zemřel. Architektonický ateliér Future Systems,
který Kaplický spoluvlastnil, se rozpadl. Rok předtím byl z funkce
odvolán ředitel NK, Vlastimil Ježek.
Blob měl mnoho dalších zastánců. Ve stejném roce vznikla např. nová
politická strana BLOB. Její prioritou byla propagace stavby nové budovy
Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického. V roce 2010 otevřeli
možnost výstavby Blobu i městští zástupci ODS. Podle nich nemusela být v
Blobu knihovna ale cokoliv jiného. Podle jednoho z návrhů
měl být Blob umístěn na Letenské vyhlídce, všem na očích, jak si to přál
Václav Havel. Strana Věci veřejné naopak přišla s nápadem postavit
Kaplického chobotnici na Vyšehradě. Podle nich právě zde bylo to správné
místo pro "Oko nad Prahou".
Kaplického vdova trvala na původním místě - Špejcharu.[10] Vypadalo to, že všichni obdivovatelé Václava Havla začali být
hnáni intenzivní touhou postavit Blob za každou cenu i když již
probíhala rekonstrukce Klementina. Naštěstí
zde existoval i silný nesouhlas části veřejnosti a také chyběly
miliardy z veřejných prostředků. Václav Havel stál v pozadí
snah vztyčit Blob na Letné a snažil se navodit myšlenku,
že existence Oka nad Prahou je nevyhnutelná. I on však
rychle ztrácel svou moc a v prosinci 2011 zemřel. V jeho snahách
pokračoval ředitel Národní knihovny a to přesto, že již
utratil za celou akci desítky milionů korun a odborníci
upřednostnili rekonstrukci Klementina.
V roce 2015 konstatoval Obvodní soud v Praze, že návrh Jana
Kaplického měl být ze soutěže vyloučen už v prvním kole a rozhodl, že NK
zaplatí jednomu z poškozených uchazečů pokutu. NK dala věc k Nejvyššímu
soudu, který v roce 2017 původní rozsudek potvrdil s tím, že Kaplický
zvítězil v rozporu se zadáním. |
|
Obr. 11 Blob, vypínající se na Letenské vyhlídce.[8]
Obr. 12 Blob a Pražský hrad.[8] |
Strůjci
Připomeňme, že prostory pro novou knihovnu byly zřejmě jen
záminkou k dlouhodobě připravované stavbě Blobu na Letné. Vždyť navržená budova
nesplňovala požadavky na bezpečné uchování knihovního fondu ani
požární normy. Zastánci Blobu později připustili, že obří budova vlastně
vůbec nemusí sloužit pro knihovní účely. Národní knihovna dostavěla r.
2014 depozitář v Hostivaři. Za zlomek odhadované ceny Blobu (387 milionů
Kč) byl vybudován nový sklad knih, splňující nejpřísnější bezpečnostní
kritéria včetně zajištění optimálního klima pro knihovní
fondy. Po modernizaci starých budov zde bude možné
uložit 10 milionů svazků. Tedy stejný objem knih, jako v plánovaném
Blobu. Rekonstrukce depozitáře v Hostivaři v objemu 117 milionů Kč by měla skončit v polovině r. 2019.[10]
Vzpomeňme, že náklady na Blob se odhadovaly na 4 až 10
miliard Kč!
Rovněž obnova Klementina je před dokončením.
Zvláštní byl i výběr místa pro vlastní stavbu, tedy oblast točny
tramvají Špýchar. Dotčené pozemky nikdy nebyly určeny pro stavbu knihovny. Ředitel Národní knihovny přesto vypsal soutěž tak, že stavba
musela být vybudována právě na Špejcharu. A to přesto, že NK
dotčené pozemky nevlastnila. To byl pak jeden z důvodů, proč se NK nepodařilo stavbu
realizovat. Navíc se ukázalo, že soutěž podle Evropské komise porušila
zákon a na stavbu nebyly ani peníze.
Blob, jako mohutná stavba na přesně vymezeném místě Letné, byl zřejmě
již delší dobu před vyhlášením soutěže preferován strůjci celého
projektu. Odpovídalo tomu i složení poroty, vlastní průběh a výsledky
soutěže, a rovněž mediální pokrytí, které mělo spíše formu otevřené i
skryté propagandy.
Soutěž byla vyhlášena v roce 2006 a oficiální přípravy zadání soutěže
musely začít minimálně o rok dříve. Myšlenka stavby Blobu na Letné ale
vzešla ještě mnohem dříve, ještě za éry prezidentování Václava Havla.
Obr. 13 Exteriér novostavby - vizualizace pohledu z výšky (Future
Systems). [20]
Od počátků stáli za projektem Blobu dva silní hráči - prezident Václav Havel a
ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. První byl ideovým vůdcem,
druhý praktickým vykonavatelem. A pak zde byl samozřejmě architekt Jan
Kaplický, který Blob vymyslel. Všichni tři strůjci Oka nad Prahou
se velice dobře znali a měli k sobě silné vazby již mnoho let před
spuštěním projektu.
Vlastimil Ježek
Vlastimil Ježek byl v kontaktu s Václavem Havlem zřejmě již krátce po
převratu v listopadu 1989. V letech
1993 - 1999 se stal ředitelem Českého rozhlasu a v období 2004 -
2008 ředitelem Národní knihovny ČR. Jakmile se na podzim 2004 ujal funkce ředitele NK, začal usilovat o stavbu nové budovy. Ve své
funkci mohl celý projekt
"nové knihovny" prosazovat a připravovat k realizaci.[12]
V. Ježek patřil mezi postavy studentského stávkového hnutí v
listopadu 1989. Nebyl úspěšný v politice. Angažoval se tedy ve veřejném
životě jako aktivista. V r. 1999 byl jedním z šesti
zakládajících signatářů výzvy "Děkujeme, odejděte!". Tato
výzva, kterou podepsal i Václav Havel, měla za cíl svrhnout
českou vládu.
Ještě dříve se však s Václavem Havlem setkával takřka
pravidelně. Podílel se přímo na pořadu Hovory z Lán. Tam
prezident Václav Havel každou neděli komentoval dění v naší
zemi. Vysílalo se 10 let až do r. 2000.
Václav Ježek se "proslavil" také prodejem kostela sv. Michaela na
Starém Městě kontroverznímu nájemci.[25]
[26] A vždy byl zapáleným obdivovatelem a
propagátorem Václava Havla. |
|
Obr. 14 Natáčení pořadu Rozhovory v Lánech 24. 7. 1998;
zleva V. Ježek, J. Pehe, R. Tamchyna, prezident V. Havel | Foto:
Archiv ČRo.[13] |
Za nestandardní postupy v rámci projektu nové Národní knihovny byl
V. Ježek v září 2008 odvolán ministrem kultury z funkce. Nepomohla ani jeho
volební kandidatura za KDU-ČSL, kam patřil i jeho nadřízený ministr (v
následných
volbách pak Ježek získal minimální počet hlasů). V propagaci Blobu však
nepolevil a hned v březnu 2009 alespoň představil svou knihu Střepiny chobotnice aneb Národ
sobě.[14] |
|
Obr. 15 V. Ježek a V. Kaplický, autor Blobu.
[25] |
Václav Kaplický a další
Jan Kaplický žil od r. 1968 ve Velké Británii. Zde se stal
spoluzakladatelem architektonického studia Future Systems, jehož Oko
nad Prahou zvítězilo v soutěži Městské knihovny. Jeho první ženou
byla Eva Jiřičná, která byla později předsedkyní komise posuzující
návrhy na projekt Národní knihovny na Letné.
Jan Kaplický a Eva Jiřičná spolu žili 10 let a i poté udržovali
přátelský vztah. Václav Havel se osobně dobře znal s Evou
Jiřičnou již od 90. let.
Kaplického třetí a poslední ženou byla Eliška Kaplicky
Fuchsová, která produkovala i snímek Oko nad Prahou. |
|
Obr. 16 Křest knihy IN/EX terior - Práce Evy Jiřičné v
kostele sv. Anny na Starém městě pražském 20. 10. 2005. Václav
Havel a Eva Jiřičná[19] |
Architekt na veřejnosti nikdy nepochyboval, že Oko nad Prahou
jednou bude postaveno. O jeho sebevědomí a vnímavosti pro okolí stačí
ocitovat jedinou větu. O svém návrhu Blobu prohlásil: „Samozřejmě
to mezi lidmi nebude stoprocentně populární, ale to je mi jedno.“[16]
Jinde skromně prohlásil: Má to být nejkrásnější stavba v Evropě.[21]
O přátelství Václava a Dagmar Havlových s Janem Kaplickým není
třeba obšírně psát. V „odsvěceném kostele“ sv. Anny ve Starém
Městě, přeměněném nadací Vize 97 Dagmar a Václava Havlových na
kulturní centrum Pražská křižovatka, mu byl například v
r. 2007 předán čestný doktorát VŠ uměleckoprůmyslové.
Pochvalný projev přednesla Eva Jiřičná. Rekonstrukce kostela na
happeningové centrum Havlových proběhlo mezi lety 1998 - 2004
právě podle návrhu Evy Jiřičné.[b] |
|
Obr. 17 Jan Kaplický, Václav Havel a Eva Jiřičná v
„odsvěceném kostele“.[15]
[b] |
V tomto „odsvěceném“ chrámu se konalo i rozloučení s
Janem Kaplickým.[15] V roce 2009, v den, kdy se jim narodila dcera
Johanna, Jan Kaplický zemřel na srdeční selhání. Při rozloučení
se zesnulým v Pražské křižovatce přečetla Olga Havlová dopis
Václava Havla, který se nemohl akce z důvodu nemoci zúčastnit.
Dopis je psán tak, jako by byl v roce 2021 adresován
dvanáctileté Johance Kaplicky. Václav Havel konstatuje, že nová
budova Národní budovy již stojí a to na Letenské vyhlídce. Na výstavbu Oka nad Prahou tedy zbývají, podle proroctví
či přání Václava Havla, necelé tři roky.
Stavbu Blobu na Letné stále podporuje pražská elita, vyznávající odkaz
Václava Havla. Na prvním místě Karel Schwarzenberg, Havlův černý
fámulus. Dále např. Michael Kocáb, Jan Svěrák, Michal Horáček či Aňa
Geislerová. Na jedné z demostrací havlistů K. Schwarzenberg provolal: "Doufám,
že knihovna bude postavena na tak významném místě, jako je
Letná, a nebude zastrčená někde v ďolíku... Kaplického
projekt je skvělý, mé přání je vidět jeho knihovnu nad Prahou ...
".[23]
Ale i moc Karla Schwarzenberga končí a mnoho lidí pomalu přestává
havlistům věřit. Navíc zde stále visí otázka, kde vzít tolik peněz na
stavbu Blobu. Již v roce 2008 sliboval Jiří Paroubek na
knihovnu miliardy, pokud bude zvolen, ale nebyl.[18]
Zdeněk Bakala, hlavní sponzor havlistů, již své miliardy v
ČR asi investovat nebude. Na Chobotnici by tedy musely být vyčleněny značné prostředky
z veřejného rozpočtu.
Eliška Kaplicky
byla v letech 2014 až 2018 zastupitelkou hlavního města Prahy, a
zanícenou propagátorkou stavby Národní knihovny na Letné. Po smrti svého
muže zdědila značku Future Systems a firmu převedla na nadaci s
cílem realizovat Kaplického budovy. Tolik miliard asi nemá, a
pokud by stavbu nefinancoval stát, musel by se postarat pražský
magistrát. V novém pražském
zastupitelstvu, ustaveném v roce 2018, již Eliška Kaplicky není. Také Adriana Krnáčová, primátorka, zastupitelka hlavního města Prahy
a přítelkyně Elišky Kaplicky
(obě z hnutí ANO), skončila v listopadu 2018 ve své funkci.
Dříve, v roli primátorky, o Chobotnici prohlásila: „To, že
ji tu nemáme, považuji za obrovskou chybu ...“.[24] |
|
Obr. 18 Dopis Václava Havla Johance.[17]
Václav Havel se v dopise snaží vzbudit
dojem, že byl z nebes seslán zpět do života, aby se zasadil o stavbu
knihovny. Zároveň se dozvídáme, že Havel považoval celý projekt
za ideologickou záležitost - Blob měl být demokratickou
paralelou k historickému Pražskému hradu. |
Hlavní strůjci Oka nad Prahou postupně odešli nebo ztratili
moc. Snahy prosadit projekt za každou cenu ale nepolevují.
Ještě v červnu 2018 magistrátní výbor pro kulturu stihl
odsouhlasit vypracování studie proveditelnosti Blobu. Místo stavby má
zůstat stejné - tedy Letná. Projekt má být upraven tak, aby cena
klesla pod dvě miliardy.[22]
Je tedy možné, že se Pražané svého Oka nad Prahou, trůnícího
na vrcholu rozplizlé, strakaté pyramidy, dočkají. Černé dílo tak bude dokončeno a osud
Prahy zpečetěn. Zda se to stihne do roku 2021, jak prorokoval Václav
Havel, zůstává otázkou.
Dodatek z roku 2021
Leden 2021 je za námi a je evidentní, že záměr Václava Havla
se zatím nezdařil. Blob s vševidoucím okem nad Prahou dosud netrůní. Věštba
Václava Havla selhala.
Pokračování -
Václav Havel v pražských slunovratových legendách
|
[a] |
Předsedkyní komise byla Eva
Jiřičná (10 let provdaná za architekta Jana
Kaplického). V porotě zasedla i Kaplického velká obdivovatelka a
žačka Zaha Hadid. |
[b] |
Slovo odsvěcený uvádíme v závorkách.
Žádný podobný církevní obřad neexistuje, žádný kostel nelze
odsvětit, pouze znesvětit. Každý kostel zůstává navždy posvátným
prostorem. Pojem „odsvěcení“ či „odsvěcený kostel“
je bezobsažný. Pojmu používá při své propagaci Pražská křižovatka,
Nadace Dagmar a
Václava Havlových VIZE 97. |
[c] |
V březnu 2006 pražské zastupitelstvo předběžně
přislíbilo prodej pozemků knihovně. Později však od prodeje
odstoupilo. |
|
[1] |
Kamenný sloup v srdci Prahy. Mýty a skutečnost
[online]. 2013 [cit. 2018-10-27]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2013030002 |
[2] |
Zrcadlový sloup v srdci Prahy.
Mýty a skutečnost [online]. 2018 [cit. 2018-11-17]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?nazevclanku=zrcadlovy-sloup-v-srdci-prahy&cisloclanku=2018100002
|
[3] |
Přispěvatelé Wikipedie, Jan
Kaplický [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2018,
Datum poslední revize 11. 09. 2018, 10:49 UTC, [citováno 17. 11.
2018] <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Kaplick%C3%BD&oldid=16441372
> |
[4] |
Kauza Národní knihovna:
právníci se sešli naposledy. Deník.cz [online]. 2008 [cit.
2018-11-17]. Dostupné z:
https://www.denik.cz/z_domova/knihovna20080110.html |
[5] |
Nevím, proč v nebi dostal
přednost on, píše Havel dceři Kaplického. IDnes.cz [online].
2009 [cit. 2018-11-17]. Dostupné z:
https://zpravy.idnes.cz/nevim-proc-v-nebi-dostal-prednost-on-pise-havel-dceri-kaplickeho-pwl-/domaci.aspx?c=A090127_172251_domaci_pei
|
[6] |
Přispěvatelé Wikipedie,
Národní knihovna na Letné [online], Wikipedie: Otevřená
encyklopedie, c2018, Datum poslední revize 10. 11. 2018, 14:08
UTC, [citováno 18. 11. 2018] <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_na_Letn%C3%A9&oldid=16625121
> |
[7] |
Kaplického Chobotnice na
Letné. Prague City Line – Poznej Prahu sám [online]. [cit.
2018-11-18]. Dostupné z:
www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/kaplickeho-chobotnice-na-letne
|
[8] |
Chcete v Praze Kaplického
blob? Řekněte ano a napište kde. Česká televize [online].
2010 [cit. 2018-11-18]. Dostupné z:
https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1314068-chcete-v-praze-kaplickeho-blob-reknete-ano-a-napiste-kde
|
[9] |
Přispěvatelé Wikipedie, Letná
[online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2018, Datum
poslední revize 30. 08. 2018, 07:43 UTC, [citováno 18. 11. 2018]
<
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letn%C3%A1&oldid=16381305
> |
[10] |
Kam s blobem? Opět na Letnou.
Deník.cz [online]. 2010 [cit. 2018-11-18]. Dostupné z:
www.denik.cz/regiony/kam-s-blobem-opet-na-letnou20100929.html
|
[11] |
Národní knihovna dostaví
depozitář v Hostivaři a dokončí miliardovou rekonstrukci
Klementina. Info.cz [online]. 2018 [cit. 2018-11-19].
Dostupné z:
www.info.cz/praha/narodni-knihovna-dostavi-depozitar-v-hostivari-a-dokonci-miliardovou-rekonstrukci-klementina-22452.html
|
[12] |
Ředitel Národní knihovny Ježek
skončil. Lidovky.cz [online]. 2008 [cit. 2018-11-19]. Dostupné
z:
www.lidovky.cz/domov/reditel-narodni-knihovny-jezek-skoncil.A080909_201847_ln_domov_mel
|
[13] |
Hovory z Lán s Václavem
Havlem poprvé vysílal rozhlas před 25 lety. IRozhlas.cz
[online]. 2015 [cit. 2018-11-19]. Dostupné z:
www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/hovory-z-lan-s-vaclavem-havlem-poprve-vysilal-rozhlas-pred-25-lety-_201503110719_mkopp
|
[14] |
Kaplického blob by přinesl
nespornou hodnotu, míní Ježek. IDnes.cz [online]. 2008 [cit.
2018-11-19]. Dostupné z:
zpravy.idnes.cz/kaplickeho-blob-by-prinesl-nespornou-hodnotu-mini-jezek-pkd-/domaci.aspx?c=A080904_151728_domaci_jw |
[15] |
Výstava vizionáře Kaplického
ukáže jeho slavné stavby. IDnes.cz [online]. 2010 [cit.
2018-11-19]. Dostupné z:
https://kultura.zpravy.idnes.cz/vystava-vizionare-kaplickeho-ukaze-jeho-slavne-stavby-pge-/vytvarne-umeni.aspx?c=A100415_002919_vytvarneum_ob
|
[16] |
Proč nemám ráda pana
Kaplického za jednu větu. NeKultura.cz
[online]. Zuzka Frantová, 2007 [cit. 2018-11-19]. Dostupné z:
www.nekultura.cz/vytvarne-umeni-komentare/proc-nemam-rada-pana-kaplickeho-za-jednu-vetu.html
|
[17] |
Havel napsal dceři
Kaplického: Oba jsme umírali!. Blesk.cz [online]. 2009 [cit.
2018-11-19]. Dostupné z:
www.blesk.cz/clanek/zpravy/108758/havel-napsal-dceri-kaplickeho-oba-jsme-umirali.html
|
[18] |
Havel a Kaplický na ztracené
barikádě. IDnes.cz [online]. 2008 [cit. 2018-11-21]. Dostupné z:
https://zpravy.idnes.cz/havel-a-kaplicky-na-ztracene-barikade-ds0-/domaci.aspx?c=A080601_201418_nazory_dp
|
[19] |
Křest knihy o tvorbě Evy
Jiřičné. Prostor [online]. [cit.
2018-11-19]. Dostupné z:
https://prostor-ad.cz/evajir/krest/krest.htm |
[20] |
Pohled na vítězný návrh
novostavby Nár odní knihovny ČR z hlediska provozu: Bohdana
Stoklasová & kol. (s použitím materiálů Future Systems). Národní
knihovna České republiky [online]. [cit. 2018-11-21]. Dostupné
z:
wwwold.nkp.cz/files/novostavbaprovozsobrazky.pdf
|
[21] |
LN: Praha si uřízne šílenou
ostudu [online]. 2008 [cit. 2018-11-24]. Dostupné z:
www.lidovky.cz/domov/ln-praha-si-urizne-silenou-ostudu.A080227_211009_ln_domov_fho
|
[22] |
Praha oprašuje nápad na
Kaplického blob na Letné, mohl by být i divadlem. IDnes.cz
[online]. 2018 [cit. 2018-11-21]. Dostupné z:
https://praha.idnes.cz/tema-narodni-knihovny-kaplicky-na-letne-se-vraci-fuz-/praha-zpravy.aspx?c=A180613_162349_praha-zpravy_rsr
|
[23] |
Praha není konzerva, řekl
ministr Schwarzenberg na manifestaci za blob. IDnes.cz [online].
2009 [cit. 2018-11-21]. Dostupné z:
https://zpravy.idnes.cz/praha-neni-konzerva-rekl-ministr-schwarzenberg-na-manifestaci-za-blob-1ed-/domaci.aspx?c=A090205_122043_domaci_ton
|
[24] |
'Chobotnice' na pražské
Letné? Za vlády ANO knihovně nic nebrání, míní Eliška Kaplický.
Lidovky.cz [online]. 2017 [cit. 2018-11-21]. Dostupné z:
www.lidovky.cz/domov/chobotnice-na-prazske-letne-za-vlady-ano-knihovne-nic-nebrani-mini-kaplicky.A170809_113832_ln_domov_rsa
|
[25] |
Kostel sv. Michaela
archanděla na Starém městě v Praze, již dlouho znesvěcovaný
satanisty, je symbolem duchovního pádu českého národa. Dokdy?
[online]. 2013 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z:
www.protiproud.cz/duchovni-svet/368-kostel-sv-michaela-archandela-na-starem-meste-v-praze-jiz-dlouho-znesvecovany-satanisty-je-symbolem-duchovniho-padu-ceskeho-naroda-dokdy.htm
|
[26] |
Kostel sv. Michaela Archanděla
na Starém Městě - drama letošního léta: Věstník Klubu Za starou
Prahu 2/2005 [online]. 2005 [cit. 2019-01-05]. Dostupné z:
http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/svmichal.htm |
|
|