Mýty a skutečnost

Třetí oko

Oko je universálním symbolem používaným snad ve všech dobách a kulturách. Zvláštním případem je tzv. třetí oko. Je nazýváno také vnitřním okem, okem mysli či duchovním zrakem. Je umísťováno na čelo a má umožnit vnímání za hranicemi běžného zraku.

Podle mystických a esoterických tradic je třetí oko smyslem umožňujícím vhled do jiných realit a setkávání s nadpřirozenem. Třetí oko má být sídlem duše a bránou vedoucí do vnitřních sfér a prostorů vyššího vědomí. Ti, kdo mají třetí oko otevřeno, mohou vnímat různé vize a sdělení, mít schopnost předvídání, vidět auru apod.^[1]

Ne vždy je kontakt s nadpřirozenem žádoucí a senzitivní lidé se dříve chránili například čelenkami zakrývajícími probuzené třetí oko. Jiní se naopak snažili aktivovat a stimulovat své vnitřní oko tak, aby tento svůj smysl probudili.

Epifýza - podvěsek mozkový

Třetí oko bývá fyzicky spojováno s činností epifýzy, šišinky mozkové (corpus pineale). Ta má být rozhraním mezi hmotným tělem a duchovní stránkou člověka. Jedná se o malý nepárový orgán, součást mezimozku. Šišinka je nejvýše uložená endokrinní žláza našeho těla a slouží jako žláza centrální. Produkuje především hormon melatonin, navozujícího spánek, ale má i mnoho dalších řídících funkcí, potřebných i pro další žlázy. U některých živočichů je prokazatelně propojena s jejich třetím okem.^[b]  Lze obrazně říci, že epifýza je spojena s vnímáním světla, toho fyzického i toho duchovního.

Jak již název šišinka napovídá, má epifýza tvar malé šišky. Šiška je nositelkou semen, tedy energie a esencí života. Spojení mezi tvarem šišky (často borovicové resp. pinové šišky) nebo božího oka a šišinkou mozkovou lze hledat již ve starověku.

Obr. Vlevo symbol Horova oka - vedžat. Vpravo řez mozkem, v centru je šišinka - epifýza.^[15] 

Již bohové Sumeru či Babylonu a jejich pomocníci (sedm mudrců apkallú) byli zobrazováni s šiškou v napřažené ruce.

Obr. Novoasyrský kamenný reliéf (883-859 př. n. l.). Posvátný stylizovaný strom obklopený okřídlenými bytostmi (apkallu). Drží vědro a šišku.[17]

Borovicová (piniová) šiška byla také symbolem starých Egypťanů, Řeků a Římanů. Za svou ji přebrala i katolická církev, mj. se s ní setkáváme v kostelech v podobě svítidel. Zde tyto předměty dokonale propojují abstraktní význam piniové šišky (osvícení) s konkrétní hmotnou podobou světla.

Podle tradice působí na vývoj lidstva dvě síly. Jedna se snaží napomáhat duchovnímu vývoji lidstva. Jednou z cest je pozitivní působení na rozvoj a aktivaci šišinky (změny DNA, změny v rezonanci Země, zvyšování CO2 atd.). Protivníci člověka naopak usilují o jeho úpadek a to i prostřednictvím omezování funkčnosti lidské epifýzy. V naší době prý pokračuje snižování funkce podvěsku mozkového např. jeho vápenatěním (řada potravin urychluje tvorbu tzv. mozkového písku), ničením prostřednictvím úpravy lidské krve, spadem oxidů kovů, vpravováním fluoru a hliníku do těla, silným elektromagnetickým zářením, hnojivy na bázi glyfosátu apod. Pro detoxikaci epifýzy je doporučováno do jídelníčku zařadit jód, magnesium, chlorellu, spirulinu, oreganový olej, řepu, vitamin K, česnek atd. Rozvoji šišinky mozkové výrazně napomáhají i správné hlasové vibrace (viz zvukové vibrace praktikované např. v tibetskými duchovními), meditace a obecně optimismus, víra v dobro a dobrá nálada.

Obr. Apkallu - figura oplodňující posvátný strom. Asýrie cca. 883-859 př. n. l. Brooklyn Museum.[16] Postava mudrce drží v jedné ruce šišku, ve druhé vědro s vodou. Šiškou se dotýká posvátného stromu. Šišku lze chápat za symbol šišinky resp. třetího oka, posvátný strom je podobný struktuře DNA.

Třetí oko bývá spojeno ve starověké ikonografii i s hady. Had mohl představovat i symbol DNA. Symboliku lze chápat tak, genetické informace uložené v DNA a šišinka resp. třetí oko se vzájemně ovlivňují. Stručně se podívejme na některá zobrazení třetího oka ve světových náboženstvích a kulturách.

Egyptské náboženství

Ureus

Ureus (uraeus) je jeden z hlavních prvků staroegyptské královské ikonografie. Symbol mimořádných lidských i božských sil měl podobu vztyčené kobry na čele bohů a panovníků.  Původní egyptské označení bylo iaret – „vztyčující se (hadí bohyně)“.[3] Původ symbolu není zcela objasněn. Na čele nebo na pokrývkách hlavy králů je ureus doložen od počátku historické doby, o něco později se objevuje také u některých bohů.

Obr. Amenhotep II. s šátkem ozdobeným ureem.[4]

Detail - sluneční kotouč a had na čele boha Ra.

Obr. vlevo - Stéla harfenisty - The harpist's stele. 1069-664 př. n. l. Muzeum Louvre. Harfenista uctívá slunce. Mezi symboly ochrany jsou dvě oči vedžat (wedjat). Na trůně sedí bůh Re-Harachtej (Ra-Horakhty)[a] se sokolí hlavou. Na hlavě nese korunu - sluneční kotouč, na čele je umístěn had ureus (uraeus).[5]

Obr. vpravo - Isis kojící Hora. 700 př. n. l. Muzeum Louvre. Granitová socha.[6]

Detail - had ureus na čele bohyně Isis.

Vedžat - Horovo oko, Reovo oko

Původně se snad jednalo o oko jedné z nejstarších egyptských bohyň Vedžat (později splynula s bohyněmi Bast, Mut či Hator). Vedžat byla sluneční bohyní, symbol znamenal její vševidoucí oko.
Později byl symbol spojován s levým okem Hora, o které jej připravil Set. Ztracené oko se stalo symbolem ochrany Egypta. Horovo oko magicky obnovil bůh Thovt. Podle některých verzí příběhu daroval Hór obnovené oko Osiridovi a ten mu umožnil vládnout v podsvětí. Inspirací příběhu mohl být ubývající a znovu dorůstající Měsíc.

Pravé oko Vedžat často symbolizovalo sokolí Horovo oko. Bývalo spojováno i s jeho matkou Isis. Levé oko mohlo představovat Měsíc a boha Thovta. Zemřelým  mělo oko Vedžat umožnit opět vidět. Symbol měl i matematický význam.

Horovy oči byly spojeny s nebeskými tělesy Sluncem (pravé oko - oko Reovo) a Měsícem (levé oko - oko Horovo).^[a]  Horovo oko bylo mytologicky propojeno s fázemi Měsíce. Při boji mezi Horem a Sutechem bylo Horovo oko zraněno podobně, jako ubývá Měsíc na obloze. Viz také Eset a Usire.

Medailón Horova oka byl nošen lidmi pro ochranu a zdraví. Zřejmě se stalo předlohou  vševidoucího oka.^[9]

Tvarem je Horovo oko vedžat podobné řezu mozkem s epifýzou uprostřed.

Indie - Hinduismus

Jedním z hlavních hinduistických bohů je Šiva. Bývá označován jako Trinetríšvara - Pán se třemi očima. Šiva má třetí oko umístěno na čele. Oko umožňuje hledět za to, co je projevené. Žár Šivova třetího oka spálil boha vášně Kámu, který se snažil Šivu přerušit v meditaci. Dalším atributem boha Šivy je kobra stočená kolem krku. Šiva je také nazýván Nágéšvara - Pán hadů. Kobra snad představuje smrt, kterou Šiva překonal. Také může představovat Kundalíni - hadí sílu. Jiným atributem Šivy je půlměsíc, symbol času ukazující boha jako vládce času. Na čele mívá Šiva tři horizontální linie - Vibhuti. Představují prý skutečnou esenci bytí, která zůstane poté, co jsou nevědomost a všechny připoutanosti spáleny ohněm poznání. Šivovi oddaní sádhuové si na čelo tento symbol také malují.[8] Třetí oko je spojováno s čakrou ajna.

Obr. Bůh Šiva, Kambodža. na čelezobrazeno třetí oko.[1]

Čína - Taoismus

Taoismus je filozofická škola a náboženství čínského původu. V taoismu a mnoha tradičních čínských náboženských sektách, jako je Chan (japonsky Zen) je pěstován tréning třetího oka s cílem naladit se na správnou „vibraci“ vesmíru a získat pevný základ, na kterém mohou dosáhnout pokročilejšího meditačního stavu. Taoismus učí, že třetí oko, nazývané také oko mysli, se nachází mezi dvěma fyzickými očima a při otevření se rozšiřuje až do středu čela. Taoismus tvrdí, že třetí oko je jedním z hlavních energetických center těla umístěných v šesté čakře a tvoří součást hlavního meridiánu, čáry oddělující levou a pravou hemisféru těla.^[1]

Mezoamerika

Olmécká kultura, jedna z nejstarších v Mezoamerice, se poprvé objevila v Mexiku okolo roku 1200 př. n. l. Někteří olméčtí bohové byli zobrazováni s čárou či rýhou na čele. Není zcela jasné, co symbol znamenal.

U sošek jaguářího muže (muž-jaguár, were-jaguar) vedla rýha po vrcholku celé hlavy. Zde bývá rýha považována za znak plodnosti, znázornění fontanely či je zde spojitost s uctíváním vody. Olmécké sochy mívají na čele často znázorněn nějaký předmět, pokrývku či zdobení. Hlava bývá kryta pokrývkou s čelenkou.

Olmécká socha.[10]

Obr. vlevo - olmécká socha z naleziště La Venta (muzeum Villahermosa, Mexiko).[12]

Africká kultura

Ženy mnoha afrických kmenů nosí na čele ozdobu.

Dřevěná soška ženy, Mali, 20. století, detail.[11]

Nový zákon a křesťanství

Ve dvou evangeliích je zmíněno oko jako symbol světla těla. Verše lze chápat i jako narážku na třetí oko: Bible, Nový zákon, CEP[13]     Matouš 6:22-23: Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma? Lukáš 11:34: Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné, i tvé tělo je ve tmě.       Středověká křesťanská ikonografie používala obraz zářícího oka v trojúhelníku jako symbol boží trojice. V sochařském umění, na liturgických předmětech či osvětlení chrámů nalézáme často zpodobněnu borovicovou šišku. Jedná se o symbol osvícení odkazující na třetího okoa? Šiška bývá doprovázena dvěma propletenými hady, kteří mohou ukazovat na DNA.

Obr. Obraz Jacopa Pontorma (1525). Nad Ježíšem se vznáší vševidoucí oko v trojúhelníku.[14]

Obr. Motiv šišky na reliéfech staré Mezopotámie, jako hlavice na sloupu s propletenými hady a na katolických relikviích. Staženo z internetu, autor koláže neznámý.

 Výběr z proroctví (s tématikou třetího oka?)

Pokračování - Boží oko, oko prozřetelnosti

Vydáno: 28. 10. 2009