|
Daniel II
Danielovy omyly
V článku Daniel píšeme o
některých omylech slavného biblického proroka.[9] Podívejme se na ně
podrobněji. Král Belšazar, Nabukadnezarův syn
CEP[1]
Daniel 5:2
|
Při popíjení vína poručil Belšasar
přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho
otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho
hodnostáři, jeho ženy i ženiny. |
Na třech místech knihy Daniel čteme, že Nabukadnezar (Nebúkadnesar, Nebuchadnezzar)
je otcem Belšazara (Belshazzer):
Daniel 5:2
Daniel 5:11
Daniel 5:18Jedná se o omyl. Skutečná posloupnost babylónských
králů je následující:
Nabukadnezar II. |
|
605-562 př. n. l. |
Amel-Marduk |
|
562-560 př. n. l. |
Nergalšarusur |
|
559-556 př. n. l. |
Labaši-Marduk |
|
556 př. n. l. |
Nabonid |
|
556-539 př. n. l. |
|
Obr. Nabukadnezar II.[2] |
Nabonid byl
posledním babylónským králem. Belšazar byl
jeho synem. |
Obr. Belšazarova hostina.
[3] |
Zastánci neomylnosti Bible tvrdí, že aramejský pojem otec
znamená nejen skutečného otce ale také předka. Pokud Daniel psal o
Nabukadnezarovi jako otci Belšasara, vyjádřil prý pouze jejich
příbuzenský vztah.
Překlad LXT[7]
knihy Daniel ze skupiny textů
Septuaginty[10]
skutečně používá pojmu
, který má sice
prvotní význam otec, lze jej však překládat i jako předek.
Septuaginta je ale řeckým překladem původního hebrejsko-aramejského
textu Daniela. A každý překlad znamená určité zkreslení původního
významu textu.
Kniha Daniel je psána ve 3 jazycích –
hebrejštině (kap. 1 a 8-12), aramejštině (kap. 2-7) a řečtině (kap.
13-14).[8]
Text, který nás zajímá, byl tedy psán aramejsky.
Podle WTT[4] je ve verši Dan5:2
použit aramejský pojem
. Slovník BDB[5] uvádí následující
význam:
V jednotném čísle platí pouze jediný význam - otec. V množném
čísle otcové či praotcové (předkové). Daniel používá
jednotného čísla. Překlad tedy není praotcové ale otec.
Naprostá většina biblických překladů tomu odpovídá.
I kdybychom připustili, že autor textu pojmem
myslel
Belšasarova předka a nikoliv otce, problém vyřešen není. Belšasar byl
synem Nabonida. Nabonid ale nebyl předkem Nabukadnezara, byl pouze
jedním z jeho guvernérů. Tedy ani Belšasar nebyl vzdáleným potomkem krále Nabukadnezara.
Královna Nitokris
Lze se setkat i s názorem, že Belšasar byl vnukem Nabukadnezara po
jeho dceři Nitokris Babylonské (Nitocris, Neitaqert ). Nitokris mohla být
královnou, o které se zmiňuje Hérodotos. Královna Babylonu měla žít
okolo r. 550 př. n. l. a být manželkou
Nabonida. Měla mít syna, proti kterému vytáhl do boje Kýros II. Veliký,
zakladatel Perské říše. Tento syn by pak mohl být ztotožněn s
Belšasarem. Pokud by Nitokris byla dcerou Nabukadnezara a jejím synem by
býval byl skutečně Belšasar, mohl být v pokrevní linii s králem
Nabukadnezarem jako jeho vnuk. Jde ale jen o hypotézu, není to nijak
historicky doloženo.
Podle další teorie nebyla Nitokris manželkou posledního krále
Nabonida, ale jeho matkou. Pravděpodobnější však je, že byla ženou (některou z žen) Nabukadnezara nebo jeho
dcerou.[11] To, že by byla
manželkou Nabonida a tedy matkou Belšasara, je zatím jen spekulace.
Historikové se shodují, že Nabonid nepocházel z královského rodu.[12]
Historická nepřesnost
Daniel se mýlí také v tom, že Belšasara považuje za krále. Posledním
babylónským králem byl Nabonid. Jeho syn Belšasar zůstal jen princem a
jeho nejvyšším úřadem byla vláda nad městem Babylón trvající pouhý jeden
rok. Zemřel ještě dříve, než jeho otec.[6]
To, že Daniel nezná příliš dobře
historické reálie 6. století př. n. l. je přirozené. Tradiční názor, že
autorem knihy je prorok Daniel žijící v 6. stol. již dnes neplatí. Její
vznik se klade do doby syrského krále Antiocha IV. Epifana (těsně před
r. 164) i když se připouští, že podkladem byla starší, ústně tradovaná,
zčásti snad i zapsaná vyprávění.[8]
|
[1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. |
[2] |
Nebuchadnezzar II
Microsoft® Encarta® Premium Suite 2003. |
[3] |
Belshazzar’s Feast by Rembrandt
(c. 1630; National Gallery, London).
Microsoft® Encarta® Premium Suite 2003. |
[4] |
Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible
Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) -
Biblia Hebraica Stuttgartensia. Edited by K. Elliger
and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart,
Fourth Corrected Edition.
V elektronické formě BibleWorks.
/BHS či WTT/> |
[5] |
Hebrew-Aramaic and English
Lexicon of the Old Testament.
V
elektronické formě SW
BibleWorks. /BDB
Full/ |
[6] |
Zindler. Daniel in the
debunker's den. American Atheists, Inc. 1986
http://www.atheists.org/christianity/daniel.html |
[7] |
LXT - LXX Septuaginta (Old Greek
Jewish Scriptures) edited by Alfred Rahlfs, Copyright © 1935 by
the Württembergische Bibelanstalt / Deutsche Bibelgesellschaft (German
Bible Society), Stuttgart.
V elektronické formě SW
BibleWorks.
/LXT/ |
[8] |
Hřebík. Speciální úvod do
Starého zákona II.
ktf.cuni.cz/~hrebik/spec_uvod_2.html |
[9] |
Daniel - Proroctví ex eventu: Daniel I. Mýty a
skutečnost. [online]. 2006 [cit. 2006-01-01]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006110004
|
[10] |
Rodiny textů, textové tradice a skupiny:
Bible - Textové rodiny. Mýty a skutečnost. [online]. 2002 [cit.
2006-01-01]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007030006 |
[11] |
Wikipedia contributors, 'Nitocris of Babylon',
Wikipedia, The Free Encyclopedia, 19 August 2020, 18:20 UTC, <
https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Nitocris_of_Babylon&oldid=973869515
> [accessed 3 January 2021] |
[12] |
Přispěvatelé Wikipedie, Nabonid [online],
Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2020, Datum poslední revize
19. 06. 2020, 21:05 UTC, [citováno 3. 01. 2021] <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nabonid&oldid=18739479
> |
|
|