|
Bible - Textové rodiny
Rodiny textů, textové tradice a skupiny
Terminologie dle Eugene Ulrich:[1]
Textová rodina
(text family) |
- relativně malý soubor rukopisů, které jsou si
úzce podobné idiosynkretickým či jedinečným čtením. Existují pouze podružné
rozdíly (chyby, zvláštní dodatky atd.) |
Textový typ
(text type) |
- relativně velký soubor rukopisů, které jsou si
úzce podobné navzdory rozdílům v detailech, důraz je kladen na příbuznost textů
(horizontální pohled). |
Textová tradice
(text tradition) |
- relativně velký soubor rukopisů, které jsou si
všeobecně podobné navzdory rozdílům v detailech, důraz je kladen na vývoj a dějiny
textů (vertikální pohled). |
Textová skupina (text group) |
- všeobecný pojem zahrnující některé či
všechny výše uvedené skupiny. Používá se v případech, kdy postačuje
obecné vyjádření, nebo když nemáme dostatek informací k přesnějšímu začlenění
skupiny textů. |
Naším cílem je nalézt biblický text co nejvíce se blížící originálu. Ovšem
biblické texty vznikaly postupně, během řady staletí, na různých místech, v
různých společenstvích lidí a za různých podmínek. Máme pátrat po originálu
určitého textu užívaného konkrétní komunitou lidí v konkrétním časovém
rozmezí? Nebo se snažit zrekonstruovat text, který by nejlépe odrážel původní
archetyp? Obě cesty mají svůj význam.
Psali jsme, že za nyní nejautentičtější a zároveň běžně dostupný a ucelený
text Hebrejské Bible (Starého zákona), považujeme dílo "Biblia Hebraica
Stuttgartensia". BHS je všeobecně respektována jako referenční
hebrejský text Starého zákona. BHS vychází z masoretských textů Tanachu.
Je třeba si uvědomit, že masoretské texty představují pouze jednu z
vývojových větví Bible. Rozeznáváme tzv. rodiny textů, textové
typy, tradice a skupiny. Určitou textovou skupinu tvoří (zjednodušeně)
manuskripty, které mají vzájemně mnoho společného, avšak v mnohém se odlišují od
textů patřících k jiným skupinám.
Textové skupiny či jinak také edice vznikaly za sebou
(chronologicky) i vedle sebe (paralelně). BHS například představuje zástupce jedné
rodiny textů - masoretské. Dříve, než vznikl zhruba kolem roku 100 n. l.
"standard" Tóry, bylo mezi věřícími používáno mnoho jejích různých
edicí, vzájemně se více či méně lišících.
Textové rodiny
K hlavním rodinám resp. edicím Hebrejské Bible patří:
MT či MS |
Masoretské texty (Masoretic Text) |
SP |
Samaritánský Pentateuch (Samaritan Pentateuch) |
LXX |
Septuaginta (Septuagint) |
MSS |
Proto-masoretské texty
např. texty z Kumránu (Qumran) resp. Svitky od
Mrtvého moře (Dead Seaa Scrolls) - DSS resp. Rukopisy z Judské
pouště (Judean Desert MSS) |
Existuje několik vývojových linií textů Hebrejské
Bible. Mezi hlavní (tzv. rodiny textů) patří Masoretské texty (MT),
Septuaginta (LXX) a Samaritánský Pentateuch (SP). Následující obrázek
ukazuje jejich vývoj na příkladu textu Exodus:
Prapůvodní text Exodu (archetyp) zřejmě existoval někdy v 6. stol. př. n. l.
Z něj povstaly dvě větve, babylonská a palestinská. Z babylonské linie
vznikly masoretské texty MT. Z palestinské větve se vyčlenila egyptská
textová rodina a z ní tradice řecké Septuaginty (LXX). Palestinská větev se
vyvíjela k rodině samaritánských textů (SP). [4]
MT-masoretské texty
MT vznikaly v období 6. až 11. století n. l. jako dílo hebrejských učenců
- masoretů. Viz masoretské texty. Textová tradice MT hraje nejdůležitější roli
v novodobých exegetických, historických, literárních i teologických výzkumech. Je
také základem většiny překladů Hebrejské Bible resp. Starého zákona. Podle Jamese
Adaira [2] je všeobecná
rozšířenost MT dána těmito faktory:
- je součástí textové tradice užívané téměř výhradně Judaisty již od roku 100
n. l.
- je jediným kompletně dochovaným celistvým hebrejským Písmem, psaným v
původním jazyce
- před znovuobjevením Samaritánského Pentateuchu (1616) a ms objevy v
posledních stoletích (mss v Judské poušti, Cairo Geniza) představovaly MT
jediný dostupný zdroj hebrejských textů
- k MT se obrátil Luther a ostatní reformátoři po odmítnutí latinské Vulgáty (V).
MT se tedy staly hlavním zdrojem hebrejských biblických textů. Ovšem zdaleka ne jediným.
Odborníci například u knih Samuelových či Královských dávali přednost
Septuagintě (LXX) před MT texty. MT je i dnes používána jako základ mnoha překladů
i biblistických prací. Již proto, že se jedná o jediný ucelený text Hebrejské
Bible.
DSS - Svitky od Mrtvého moře, Kumránské svitky
Několik tisíc částí z více než 200 biblických rukopisů bylo nalezeno od roku
1947 na čtyřech místech v Judské poušti. Rukopisy vznikaly v rozmezí let 250
př. n. l. až 135 n. l. Byly zkompletovány téměř všechny knihy Hebrejské Bible (s výjimkou Ester a Nehemjáše) včetně několika deuterokanonických textů (Tobijáš,
Sírachovec, Jeremjášův dopis). Jedná se o nejstarší dochované biblické texty.
Vzhledem ke způsobu zápisu (pouze souhlásky, nerozdělují se mnohdy slova či
odstavce atd.) lze části těchto textů překládat různě (různá čtení). DSS se
stávají základem moderního studia biblických textů a mnohdy zatlačují do pozadí
skupinu MT.
K DSS se podrobně vrátíme v rámci samostatné kapitoly.
SP - Samaritánský Pentateuch
Samaritáni jsou pradávnou odnoží judaismu, oddělenou od hlavního proudu
judaismu někdy od 2. stol. př. n. l.
Samaritáni
mají svůj vlastní text Pentateuchu, odlišující se od masoretské verze (MT).
Neuznávají knihy Proroků (Prophets) ani Spisy (Writings). Samaritánská Bible
je tedy omezena jen na Pentateuch, pět knih Mojžíšových.
Samaritánské biblické texty mají kořeny v Judsku prvého století př. n. l.
Stále jsou psány jen souhláskami, starohebrejským písmem (Paleo-Hebrew
script) a mají blíže k DSS než k rodinám MT nebo LXX. Více viz
Samaritánský Pentateuch.
LXX - Septuaginta
Řecký překlad Hebrejské Bible je starší než texty rodiny MT, některé části
LXX jsou dokonce stejně staré, jako jejich protějšky z rodiny MSS. Na rozdíl od
MSS
však prošly dlouhým procesem revizí. Nejstarší rukopis pochází ze 4. stol. n. l.,
nejstarší fragmenty nalezené v Kumránu (DSS) a Egyptě (Old Greek - OG)
jsou datovány před 2. stol. př. n. l. Texty LXX vzhledem k jejich blízkosti s DSS, dnes opět
nabývají na důležitosti.
Septuaginta je nejstarším překladem Bible, který se stal pro křesťany
autoritativní.
Více viz Septuaginta.
Textové tradice
James Adair [2] uvádí
tři kategorie textových tradic. Uveďme si příklady textů u jednotlivých kategorií:
Primární textová tradice - texty
dochované v originálním jazyce |
|
MT - Masoretic Text, masoretské texty |
|
Mss - rukopisy jiné než MT (Qumran text,
kumránské texty) |
|
?Sam - Samaritan Text, Samaritánský text OT? |
Sekundární textová tradice - texty
přeložené přímo z původního jazyka, (Daughter translations) |
|
LXX - Septuagint, Septuaginta |
řecky |
|
P - Syriac Peshita (Peshitta), syrská pešita |
aramejsky (východní dialekt) |
|
T , Tg - Targum |
aramejsky |
|
V, Vg - Latin Vulgate, latinská Vulgáta |
latinsky |
Terciární textová tradice - překlady
textů sekundární tradice |
|
it - Old Latin, starolatinská |
starolatinsky |
|
cop - Coptic, koptská |
egyptsky (psáno řeckými znaky) |
|
arm - Armenian, arménská |
|
|
eth - Ethiopic, etiopská |
etiopský dialekt |
|
syh - Syrohexapla |
|
Proč se liší rodiny textů?
Jsou rozmanité odchylky mezi texty zapříčiněny jen občasnými chybami či
úpravami osamělých písařů nebo zde existovaly koordinované cílené snahy o
tendenční změny textů? Eugene Ulrich[1]
uvádí tři různé pohledy známých biblistů:
1) Frank Moore Cross - pozornost věnuje tomu, odkud texty pocházejí.
Tvrdí, že rozdílná místa, ve kterých působili vyznavači Judaismu, určovala směr
odchylkám biblických textů.
2) Shemaryahu Talmon - zaměřuje se na to, proč se biblické texty
vyprofilovaly pouze do tří hlavních rodin (MT, SP a LXX). Tyto tři skupiny se
uchovaly díky tomu, že rabínům, samaritánům a křesťanům se podařilo udržet
jejich vlastní texty, zatímco ostatní konkurenční texty odcházely ze světa se
svými stoupenci. Eugene Ulrich dodává, že náboženské skupiny
pravděpodobně vyvíjely své texty s určitými záměry, ale většina z
pozorovatelných odchylek nevznikla z ideologických důvodů.
3) Emmanuel Tov - klade důraz na komplexnost při práci s textovými
důkazy získávanými v dochovaných rukopisech. Od nálezů v Kumránu (DSS) již
přestává být rodina MT v centru pozornosti badatelů při kritickém zkoumání
biblických textů.
Mezi jednotlivými textovými skupinami
Hebrejské Bible existují shody, ale také rozdíly.
Rozdíly v textech nevznikaly pouze chybami při přepisech. Mnohdy
jsou výsledkem snah o cílené úpravy smyslu textů.
|
Pokračování - Rozdíly mezi
textovými skupinami
|
|