Starověké hvězdářství

Nosiči nebes

Mezi důležité charakteristiky pozorování významných východů či západů Slunce patřilo i pozadí tvořené souhvězdími. Hvězdná uskupení, v nichž Slunce vychází či zapadá při rovnodennostech a slunovratech, nazýváme nosiči nebes.  V naší době máme čtyři nosiče nebes - souhvězdí Ryb, Panny, Blíženců a Střelce. Nosičem nebes při jarní rovnodennosti, tedy nejvýznamnějším nosičem,  je stále souhvězdí Ryb i když se Slunce století za stoletím posouvá k rozhraní mezi Rybami a Vodnářem.

Podívejme se, jak vypadá východ Slunce při jarní rovnodennosti 21. března:

Obr. vlevo. Simulace nastavená programem WinStars[2] nám ukazuje i pozadí s hvězdami. Slunce v době jarní rovnodennosti vychází na pozadí souhvězdí Ryb či rozhraní Ryb a Vodnáře (přesně nad východním obzorem). Ve skutečnosti samozřejmě tato souhvězdí nevidíme, hvězdné nebe je přesvíceno vycházejícím Sluncem.

Psali jsme již o čtyřech významných dnech roku, o dvou rovnodennostech a dvou slunovratech. Podívejme se, kde v těchto dnech stálo Slunce např. v roce 2004:

Jarní rovnodennost 20.3.2004 7:48 souhvězdí Ryb (Pisces) Slunce se blíží k pomezí Ryb a Vodnáře (Aquarius).
Letní slunovrat 21.6.2004 2:57 souhvězdí Blíženců (Gemini) Slunce se blíží k pomezí Blíženců a Býka (Taurus)
Podzimní rovnodennost 22.9.2004 18:29 souhvězdí Panny (Virgo) Slunce se blíží k pomezí Panny a Lva (Leo)
Zimní slunovrat 21.12.2004 13:41 souhvězdí Střelce (Sagittarius) Slunce se blíží k pomezí Střelce a Štíra (Scorpius)

Pro simulaci použit SW Leo's Void ^[7]

Každý ze čtyř bodů rovnodennosti a slunovratu leží na pozadí jednoho souhvězdí zvěrokruhu. Čtyři souhvězdí nesou pomyslný kříž, jehož ramena jsou dána propojením rovnodennostních a slunovratových bodů. Můžeme si představit nebeské hodiny se čtyřmi ručičkami, kdy ta nejvýznamnější ukazuje na jarní bod. Ručičky jsou pevné ale pod nimi se pomalu otáčí ciferník - souhvězdí zvěrokruhu:

Obr.1 Současné postavení bodů rovnodennosti a slunovratů
na pozadí souhvězdí zodiaku.

Nosiče nebes našeho věku tvoří souhvězdí^[4] Ryb, Blíženců, Panny a Střelce.

Nosiči nebes jsou podle záhadologa G. Hancocka zobrazeni například na slavném zvěrokruhu v Dendeře. Nosiči - ženské postavy se vztaženými pažemi, podpírají oblohu. Chrám v Dendeře byl postaven v 1. stol. př. n. l. Zvěrokruh však podle prof. Alexandera Gurshteina zobrazuje oblohu takovou, jak vypadala před rokem 6000 př. n. l.[3]str.49 Obr. vlevo. Nástropní obraz nebeské oblohy v chrámu v Dendeře.

Čtyři cherubové

Podle A. Raymonda^[5] byli nosiči nebes představováni malými egyptskými sfingami, cheruby nebo genii (postavami pradávných legend). Čtyři cherubové či geniové vystupují v řadě legend a mýtů týkajících se vzniku světa. Bývali označováni jako Sloupy nebes (angl. Pillars of Heaven). Nebeská klenba tak symbolicky stála na čtyřech sloupech. Každý sloup byl hlídán jedním z cherubů. Cherubové personifikovali čtyři základní body kříže na zodiaku.

V mayských legendách vystupují čtyři postavy :

Chaldejci znali čtyři genie:

Čtyři geniové vystupovali také v čínských a hinduistických mýtech.^{[6] [10]}

V pradávné kultuře Akkadu byl cherub nazván Kuribu a často zdobil vladařský trůn.

Čtyři cheruby známe z Hebrejské Bible:

Cherub (hebr. כרוב Keruv; pl. כרובים Keruvim, odtud řecká zkomolenina a následné nesprávné pojmenování cherubín) je považován za druh nebeské bytosti. V nejstarších starozákonních textech, především v některých žalmech, je Bůh jako ten, který „sedí na cherubech“ (יושב הכרובים jošev ha-chruvim) nebo jenž na nich jede (רוכב על כרוב rochev al keruv). Zde byli cherubové chápáni jako symbol Božího trůnu či božího válečného vozu. Neměla však symbolika Boha sedícího na cherubech kdysi jiný význam? Neznamenala, že Bůh je pánem času? Později se cherub stal symbolen všemohoucnosti a vševědoucnosti.

Obr. The Ivory Cherub. Cherub vyřezaný ze slonoviny.  Bible Lands Museum Jerusalem. BLMJ 3428. Severní Sýrie (Hadatu), 850 – 800 př. n. l.[9]

Čtyři cherubové jsou popisováni v Novém Zákoně:

Zjevení 4:6-7      před trůnem moře jiskřící jako křišťál a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu: První podobná lvu, druhá býku, třetí měla tvář člověka, čtvrtá byla podobná letícímu orlu.     V křesťanství cherub představuje symbol komplexnosti, úplnosti (čtyři evangelisté).

Obr. "Tetramorph cherub" - ikona východního křesťanství. Čtyři bytosti v jedné - Matouš -člověk, Marek - lev, Lukáš - býk, Jan - orel.[8]

Mezi staroegyptskými památkami lze nalézt postavy čtyř sfing:

Pokud mají tyto postavy znázorňovat nosiče nebes, proč nemají hlavy ryby (souhvězdí Ryb) a lidské (Blíženci, Panna, Střelec)? Nebeský ciferník se totiž pomalu otáčí. Nebeské pozadí zvířetníkových souhvězdí bylo kdysi postaveno vůči kříži jinak, než dnes.
Vlivem precese zemské osy dochází ke zdánlivému posunu jarního bodu na pozadí dvanácti souhvězdí ekliptiky. Nosiči nebes se pomalu posunují z jednoho souhvězdí zvířetníku do druhého.  Do stejného bodu se pak vracejí každých přibližně 26 000 let.  Zdánlivě se tedy souhvězdí zodiaku pomalu posunují, otáčejí pod pevným křížem tvořeným spojnicemi rovnodennostních a slunovratových bodů (obr. 1 a 2).

Podle blízkovýchodních a egyptských legend měli cherubové hlavu lví, býčí, lidskou a orlí. Lev i Býk jsou známá souhvězdí zodiaku. Pokud mají stát dva nosiči nebes v souhvězdí Lva a Býka, pak zbývající dva nosiče musíme hledat na pozadí souhvězdí Vodnáře a Štíra (obr.2).

Obr.2

Vodnář je lidská postava a cherub tak nese lidskou tvář. Zbývá cherub s orlí hlavou. Andrew Raymond^[5] tvrdí, že souhvězdí Štíra  bylo kdysi také zváno Orlem. Pokud má pravdu, vše do sebe zapadá.

Cherubové starého Egypta a Blízkého východu
mohou představovat tehdejší symboly
nosičů nebes.

Obr. Astrologický původ symbolů Cherubů - Chreub symbolizuje čtyři strany zodiaku. Orel (starověká forma Hadonoše) stojí nad souhvězdím Štíra.^[11]

Kdy naposledy stáli nosiči nebes v souhvězdí Býka, Lva, Vodnáře a Štíra? Dnešní pás zodiaku (obr. 1) bychom museli otočit o necelých 90° zpět (obr. 2). To představuje v čase návrat zhruba o 5 až 6 tisíc let zpět. Mají tedy nosiči-cherubové s býčí, lví, lidskou a orlí hlavou původ v tak vzdálené historii?

Kdy příště budou nosiči opět podpírat nebesa v souhvězdí Býka, Lva, Vodnáře a Štíra? Zhruba za tisíc let. Jarní bod se pomalu blíží ze souhvězdí Ryb k hranici souhvězdí Vodnáře. Nejdůležitější ručička nebeských hodin (jarní bod) ale nebude ukazovat k souhvězdí Býka, jak tomu bylo před osmi tisíci lety, ale k souhvězdí Vodnáře.

Vytvořeno: 17.01.2004