Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Re: :
    "Nabízí se, že poznatky této vyspělé civilizace v oblasti tvaru neb ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: :
    "Nu, a jak to víte, že dorůstá právě do koule? Vždyť vidíte stále j ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • bez titulku:
    "Ale vždyť ten měsíc dorůstá ze srpku právě do koule." (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Re: Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "To, že někdo pozoruje lunární fáze, neznamená, že musí hned uvažov ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Tomu poněkud odporuje, co jste sám napsal - cit.: "Noční obl ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Ano, myslím že tomu tak bylo. Sumerové neměli možnosti, jak zjisti ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Hvězdářství

    Starověké hodiny I - Nosiči nebes

    Hvězdářství -- Starověké hodiny I - Nosiči nebes, nebeské hodiny

        

    Starověké hvězdářství

    Nosiči nebes

    Santillana, Dechend, "Hamletův mlýn"[1]
         Souhvězdí, které vyšlo na východě před východem Slunce, označovalo "místo", kde Slunce odpočívalo... Bylo známo jako "nosič" Slunce a jarní rovnodennost byla považována za výchozí bod "systému", určujícího první stupeň ročního cyklu Slunce...

    Mezi důležité charakteristiky pozorování významných východů či západů Slunce patřilo i pozadí tvořené souhvězdími. Hvězdná uskupení, v nichž Slunce vychází či zapadá při rovnodennostech a slunovratech, nazýváme nosiči nebes.  V naší době máme čtyři nosiče nebes - souhvězdí Ryb, Panny, Blíženců a Střelce. Nosičem nebes při jarní rovnodennosti, tedy nejvýznamnějším nosičem,  je stále souhvězdí Ryb i když se Slunce století za stoletím posouvá k rozhraní mezi Rybami a Vodnářem.

    Podívejme se, jak vypadá východ Slunce při jarní rovnodennosti 21. března:

    2004___.jpg (5406 bytes)      Obr. vlevo. Simulace nastavená programem WinStars[2] nám ukazuje i pozadí s hvězdami. Slunce v době jarní rovnodennosti vychází na pozadí souhvězdí Ryb či rozhraní Ryb a Vodnáře (přesně nad východním obzorem). Ve skutečnosti samozřejmě tato souhvězdí nevidíme, hvězdné nebe je přesvíceno vycházejícím Sluncem.

    Psali jsme již o čtyřech významných dnech roku, o dvou rovnodennostech a dvou slunovratech. Podívejme se, kde v těchto dnech stálo Slunce např. v roce 2004:

    Jarní rovnodennost
    20.3.2004 7:48

    souhvězdí Ryb (Pisces)
    Slunce se blíží k pomezí Ryb a Vodnáře (Aquarius).

    jar.gif (5176 bytes)
    Letní slunovrat
    21.6.2004 2:57

    souhvězdí Blíženců (Gemini)
    Slunce se blíží k pomezí Blíženců a Býka (Taurus)

    let.gif (5982 bytes)
    Podzimní rovnodennost
    22.9.2004 18:29

    souhvězdí Panny (Virgo)
    Slunce se blíží k pomezí Panny a Lva (Leo)

    pod.gif (5042 bytes)
    Zimní slunovrat
    21.12.2004 13:41

    souhvězdí Střelce (Sagittarius)
    Slunce se blíží k pomezí Střelce a Štíra (Scorpius)

    zim.gif (6507 bytes)
    Pro simulaci použit SW Leo's Void [7]

    Každý ze čtyř bodů rovnodennosti a slunovratu leží na pozadí jednoho souhvězdí zvěrokruhu. Čtyři souhvězdí nesou pomyslný kříž, jehož ramena jsou dána propojením rovnodennostních a slunovratových bodů. Můžeme si představit nebeské hodiny se čtyřmi ručičkami, kdy ta nejvýznamnější ukazuje na jarní bod. Ručičky jsou pevné ale pod nimi se pomalu otáčí ciferník - souhvězdí zvěrokruhu:

    nosic_2004.gif (9704 bytes)

    Obr.1 Současné postavení bodů rovnodennosti a slunovratů
    na pozadí souhvězdí zodiaku.

     

    Nosiče nebes našeho věku tvoří souhvězdí[4] Ryb, Blíženců, Panny a Střelce.

    Nosiči nebes jsou podle záhadologa G. Hancocka zobrazeni například na slavném zvěrokruhu v Dendeře. Nosiči - ženské postavy se vztaženými pažemi, podpírají oblohu. Chrám v Dendeře byl postaven v 1. stol. př. n. l. Zvěrokruh však podle prof. Alexandera Gurshteina zobrazuje oblohu takovou, jak vypadala před rokem 6000 př. n. l.[3]str.49

    Obr. vlevo. Nástropní obraz nebeské oblohy v chrámu v Dendeře.

    Čtyři cherubové

    Podle A. Raymonda[5] byli nosiči nebes představováni malými egyptskými sfingami, cheruby nebo genii (postavami pradávných legend). Čtyři cherubové či geniové vystupují v řadě legend a mýtů týkajících se vzniku světa. Bývali označováni jako Sloupy nebes (angl. Pillars of Heaven). Nebeská klenba tak symbolicky stála na čtyřech sloupech. Každý sloup byl hlídán jedním z cherubů. Cherubové personifikovali čtyři základní body kříže na zodiaku.

    V mayských legendách vystupují čtyři postavy :

    Kan Bacab žlutá barva, východ
    Chac Bacab červená barva, západ
    Zac Bacab bílá barva, sever
    Ek Bacab černá barva, jih

    Chaldejci znali čtyři genie:

    Sed-Alap či Kirub býk s lidskou tváří
    Lamas či Nigal lev s lidskou hlavou
    Ustar člověk
    Nattig orel s lidskou tváří

    Čtyři geniové vystupovali také v čínských a hinduistických mýtech.[6] [10]

    V pradávné kultuře Akkadu byl cherub nazván Kuribu a často zdobil vladařský trůn.

    Čtyři cheruby známe z Hebrejské Bible:

    Ezekiel 1:10
         Jejich tváře se podobaly tváři lidské, zprava měly všechny čtyři tváře lví a zleva měly všechny čtyři tváře býčí a všechny čtyři měly také tváře orlí.
    Cherub (hebr. כרוב Keruv; pl. כרובים Keruvim, odtud řecká zkomolenina a následné nesprávné pojmenování cherubín) je považován za druh nebeské bytosti. V nejstarších starozákonních textech, především v některých žalmech, je Bůh jako ten, který „sedí na cherubech“ (יושב הכרובים jošev ha-chruvim) nebo jenž na nich jede (רוכב על כרוב rochev al keruv). Zde byli cherubové chápáni jako symbol Božího trůnu či božího válečného vozu. Neměla však symbolika Boha sedícího na cherubech kdysi jiný význam? Neznamenala, že Bůh je pánem času?

    Později se cherub stal symbolen všemohoucnosti a vševědoucnosti.

      
    Obr. The Ivory Cherub. Cherub vyřezaný ze slonoviny.  Bible Lands Museum Jerusalem. BLMJ 3428. Severní Sýrie (Hadatu), 850 – 800 př. n. l.[9]

    Čtyři cherubové jsou popisováni v Novém Zákoně:

    Zjevení 4:6-7
         před trůnem moře jiskřící jako křišťál a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu: První podobná lvu, druhá býku, třetí měla tvář člověka, čtvrtá byla podobná letícímu orlu.
     

     

    V křesťanství cherub představuje symbol komplexnosti, úplnosti (čtyři evangelisté).

      
    Obr. "Tetramorph cherub" - ikona východního křesťanství. Čtyři bytosti v jedné - Matouš -člověk, Marek - lev, Lukáš - býk, Jan - orel.[8]

     

    Mezi staroegyptskými památkami lze nalézt postavy čtyř sfing:

    sfinga se lví hlavou
    sfinga s býčí hlavou
    sfinga s orlí hlavou
    sfinga s lidskou hlavou

    Pokud mají tyto postavy znázorňovat nosiče nebes, proč nemají hlavy ryby (souhvězdí Ryb) a lidské (Blíženci, Panna, Střelec)? Nebeský ciferník se totiž pomalu otáčí. Nebeské pozadí zvířetníkových souhvězdí bylo kdysi postaveno vůči kříži jinak, než dnes.
    Vlivem precese zemské osy dochází ke zdánlivému posunu jarního bodu na pozadí dvanácti souhvězdí ekliptiky. Nosiči nebes se pomalu posunují z jednoho souhvězdí zvířetníku do druhého.  Do stejného bodu se pak vracejí každých přibližně 26 000 let.  Zdánlivě se tedy souhvězdí zodiaku pomalu posunují, otáčejí pod pevným křížem tvořeným spojnicemi rovnodennostních a slunovratových bodů (obr. 1 a 2).

    Podle blízkovýchodních a egyptských legend měli cherubové hlavu lví, býčí, lidskou a orlí. Lev i Býk jsou známá souhvězdí zodiaku. Pokud mají stát dva nosiči nebes v souhvězdí Lva a Býka, pak zbývající dva nosiče musíme hledat na pozadí souhvězdí Vodnáře a Štíra (obr.2).

    nosic_x.gif (9915 bytes)

    Obr.2

    Vodnář je lidská postava a cherub tak nese lidskou tvář. Zbývá cherub s orlí hlavou. Andrew Raymond[5] tvrdí, že souhvězdí Štíra  bylo kdysi také zváno Orlem. Pokud má pravdu, vše do sebe zapadá.

    Cherubové starého Egypta a Blízkého východu
    mohou představovat tehdejší symboly
    nosičů nebes.

     

    Obr. Astrologický původ symbolů Cherubů - Chreub symbolizuje čtyři strany zodiaku. Orel (starověká forma Hadonoše) stojí nad souhvězdím Štíra.[11]

     

    Kdy naposledy stáli nosiči nebes v souhvězdí Býka, Lva, Vodnáře a Štíra? Dnešní pás zodiaku (obr. 1) bychom museli otočit o necelých 90° zpět (obr. 2). To představuje v čase návrat zhruba o 5 až 6 tisíc let zpět. Mají tedy nosiči-cherubové s býčí, lví, lidskou a orlí hlavou původ v tak vzdálené historii?

    Kdy příště budou nosiči opět podpírat nebesa v souhvězdí Býka, Lva, Vodnáře a Štíra? Zhruba za tisíc let. Jarní bod se pomalu blíží ze souhvězdí Ryb k hranici souhvězdí Vodnáře. Nejdůležitější ručička nebeských hodin (jarní bod) ale nebude ukazovat k souhvězdí Býka, jak tomu bylo před osmi tisíci lety, ale k souhvězdí Vodnáře.

     Na nebi odměřují náš čas obrovské nebeské hodiny. Odpočítávají cykly dlouhé tisíce a desetitisíce let. Lidé to možná věděli od pradávna a v mýtech či náboženských textech tyto znalosti převtělili do postav cherubů, sfing či geniů.

    kriz.gif (10681 bytes)

    Hlavní ručičkou hodin je směr k jarnímu bodu rovnodennosti či místo nad obzorem, kde vychází Slunce při jarní rovnodennosti.
    Můžeme si představovat kříž, kde každé rameno propojuje dva body rovnodennosti a slunovratu.
    Na konci každého ramene stojí jeden ze čtyř nosičů nebes. Ciferníkem jsou souhvězdí zodiaku. Ty se pomalu otáčejí a vymezují jednotlivé věky v trvání tisíců let.  

    Princip tohoto odměřování času
    se podle některých badatelů[1][2]
    odráží v starodávném dědictví našich předků.

     

    Souhvězdí Lva, Býka, Vodnáře a Štíra - ukazatelé ročních období

    Souhvězdí Býka, Lva, Štíra[a] a Vodnáře znali lidé již od starověku. Sledováním heliakických západů či východů výrazných hvězd Býka, Lva či Štíra mohli určovat konce a začátky ročních období a dokonce přibližné doby rovnodenností a slunovratů.

    Na nejstarších pečetích Elamu a Sumeru konce 4. tisíciletí př. n. l. je častým motivem býk, lev, štír či kozoroh. Později, ve 3. tisíciletí př. n. l., se mezi nimi objevuje i lidská postava s prýštícími proudy vody.

    Plejády souhvězdí Býka se v období 4. tisíciletí př. n. l. poprvé objevovaly nad východním obzorem několik dní před jarní rovnodenností. Současně s předjitřním východem výrazné hvězdokupy Plejád zapadal za obzor na protilehlé straně horizontu Štír. První předjitřní východ Lva znamenal počátek léta a stejně tak Štír ohlásil začínající podzim. Vodnář nevýrazných hvězd reprezentoval zimní čas, období dešťů na Blízkém východě.

    Vymezením čtyř souhvězdí vytvořili lidé nebeský kalendář. Heliakální východy či západy nebo kulminace souhvězdí Býka, Lva a Štíra zasvěceným ukazovaly konec a začátek ročních období. Tato znalost mohla pocházet z kultury starověkého Elamu či z dob ještě vzdálenějších a postupně ji převzali Sumerové a další následovníci. Viz Lev, Býk a Štír - nebeské hodiny.[12]

     

    Obratník Raka a Kozoroha

    Nebeské hodiny ovlivnily i zeměměřičskou terminologii. Na mapách a glóbech lze nalézt obratník Raka (na severní polokouli) a obratník Kozoroha (na jižní polokouli).  Jedná se o nejsevernější a nejjižnější rovnoběžku, kde nám ještě může Slunce svítit přímo nad hlavou. Na obratníku Raka je Slunce v zenitu pouze jeden den v roce - v době letního slunovratu. Na obratníku Kozoroha pak svítí Slunce přímo nad námi jen v čase zimního slunovratu.

    Tyto krajní rovnoběžky byly pojmenovány před více než 2000 lety. Slunce vycházelo při letním slunovratu v souhvězdí Raka a při zimním slunovratu v souhvězdí Kozoroha. Ciferník nebeských hodin se za tu dobu pootočil o jedno souhvězdí a dnes vychází na konci souhvězdí Blíženců. Obratník Raka by se tedy měl jmenovat obratník Blíženců. Podobně obratník Kozoroha je již ve skutečnosti obratníkem Střelce.

    Věk našeho světa však podle starodávných tradic určují hodiny při jarní rovnodennosti. První jarní den v roce 2018 Slunce stále ještě vychází na pozadí souhvězdí Ryb:


    Obr. Východ Slunce 21.3.2018 na pozadí souhvězdí Ryb.

    Nebeské hodiny nám tak ukazují, že jsme stále ve věku Ryb ale ten pomalu končí, aby předal vládu věku Vodnáře. Co je pohonem nebeských hodin si ukážeme v dalším pokračování.

     

    Pokračování - Precese zemské osy


    [a] Naše dnešní souhvězdí Štíra a Střelce mohla být v dávných časech představována symbolem ptáka, dravce.

    Např. podle badatele G. White převzala pozdější mezopotámská souhvězdí Levharda (Démon s rozevřenou tlamou), Orla a Pabilsaga (náš Střelec) určité charakteristiky podle jiného a mnohem staršího souhvězdí. To bylo na obloze rozeznáváno až do konce 3. tisíciletí př. n. l. Bylo spojeno s bájným sumerským ptákem Imdugud (MUL.DINGIR.IM.DUGUD.MUŠEN) a později akkadským Zu či Anzu.
    Pabilsag (postava kentaura s lukem) nesl i znaky štíra.

    Např. na pečetítku (Mezopotámie, 2600 -2400 př. n. l.) jsou spolu zobrazeni  štír i pták.[12]

    Souhvězdí Imdugud již mohlo existovat ve starém Sumeru, v období 5. či dokonce 6. tisíciletí př.n.l. Jako ohlašovatel zimního období přinášel Imdugud vítr a zimní bouře. Byl patronem duší stoupajících k nebi v období konce roku. Později bylo jeho souhvězdí nahrazeno jinými.

    Imdugud byl původně považován za velice prospěšné božstvo chránící všechny, kdo žijí správným životem. Spojen s bohyní Inannou byl zobrazován jako pták sedící na vrcholku posvátného stromu.[13] [14]


    [1] Giorgio de Santillana, Herta von Dechend. Hamlet´s Mill (Hamletův mlýn)
    [2] WinStars 1.0 - SW, Franck Richard, winstars.free.fr
    [3] Graham Hancock, Santha Faiia, "Zrcadlo nebes", 1998, Columbus 2003
    [4] Podle jiné teorie o nosičích nebes se za pozadí Slunce neuvažují souhvězdí ale znamení. Rozdíl si vysvětlíme v některém z dalších dílů.
    [5] Andrew Raymond. The Four Cherubim.www.revealer.com/cherubim.htm
    [6] Andrew Raymond odkazuje na dílo:
    Colonel James Churchward. The Lost Continent of Mu.
    [7] Leo's Void - SW. www.leobueno.net/soft
    [8] Wikipedia contributors, 'Cherub', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 29 January 2018, 14:28 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Cherub&oldid=822960347 > [accessed 18 March 2018]
    [9] 10 Great Biblical Artifacts at the Bible Lands Museum Jerusalem. Bible history daily [online]. BIBLICAL ARCHAEOLOGY SOCIETY, 2017 [cit. 2018-03-18]. Dostupné z: www.biblicalarchaeology.org/daily/biblical-artifacts/artifacts-and-the-bible/10-great-biblical-artifacts-at-the-bible-lands-museum-jerusalem/
    [10] Andrew Tomasi Raymond. Chapter 7 - The Four Cherubim. Secrets of the Sphinx [online]. [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: http://www.revealer.com/cherubim.htm
    [11] The Zodiac, Cherubim & The Sphinx. Watcher Website [online]. [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: http://www.siriustwins.com/watcher/newun.html
    [12] Lev, Býk a Štír - nebeské hodiny: Starověké hvězdářství. Mýty a skutečnost [online]. 2010 [cit. 2018-03-20]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=lev-byk-a-stir-nebeske-hodiny&cisloclanku=2017020001
    [13] White, Gavin. Babylonian Star-lore. An Illustrated Guide to the Star-lore and Constellations of Ancient Babylonia. Solaria Publications. 2008 ISBN-10: 095590370X, ISBN-13: 978-0955903700
    [14] Nebeský pták v mýtech. Mýty a skutečnost [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2011060002
        


    Vytvořeno: 17.01.2004


    [Akt. známka: 0,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 17. 01. 2004 | Aktualizováno: 19. 03. 2018 | 20631 přečtení | Počet komentářů: 60 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.