Proroctví o Mesiáši II

Biografie dle nepochopených proroctví

Hebrejské Bible se snažilo využít mnoho jejích vykladačů, kteří hledali předpovědi příchodu Spasitele a posledních dnů světa. Na proroctví v Hebrejské Bibli se odvolávají také novozákonní evangelia ve snaze potvrdit mesiášskou úlohu Ježíše Krista. 

Původně bylo zpráv o Ježíšově působení více, v církvi se však koncem 2. stol. prosadila čtyři evangelia, pojatá do kánonu Nového zákona.^[9]  Dnes již panuje téměř všeobecná shoda v názoru, že  neznámí autoři evangelií nebyli přímými účastníky událostí spojených s životem a smrtí Ježíše. Evangelia nejsou historickým záznamem Ježíšova života ale svědectvím víry a vzpomínek různých mesiášských náboženských skupin. Evangelia měla podpořit víru v Ježíše, potvrdit, že naplnil proroctví o příchodu Spasitele, Mesiáše.

Ze vzájemného porovnání evangelií je zřejmé, že jejich pisatelé příliš dobře neznali fakta o Ježíšově životě. Věřili však v Ježíše - spasitele a v to, že jeho příchod byl předpovězen Písmem. Při popisu Ježíšova života mohli tedy postupovat jediným možným způsobem. Vycházet z jim známých proroctví a podle nich vytvářet Ježíšovu biografii.

Popis Ježíšova života v evangeliích pravděpodobně vznikal zpětnou rekonstrukcí podle tehdy známých proroctví. Každý z autorů vybíral podle svých znalostí a dostupných pramenů různá proroctví a podle nich spisoval Ježíšův životopis. Proto mezi čtyřmi evangelii existují takové rozdíly a mnohdy protimluvy, a to přesto, že byly v rámci kanonizace vybrány jako nejvěrohodnější z asi 200 existujících.^[9]
Autoři evangelií byli limitováni úrovní znalostí své doby a mnohdy jim chyběla detailnější znalost textů Hebrejské Bible. Vybírali si biblická proroctví a bez hlubší znalosti jejich kontextu vytvářeli pseudo-biografii Ježíše.
Na několika příkladech si ukážeme, jakých chyb se evangelisté dopustili. A všimneme si, jak některé české překlady Bible svou nepřesností maskují zmíněné chyby.

Ježíš nebo Chizkijáš ?

CEP^[1] Zjevení 22:16

Autor novozákonních veršů Zjevení 22 patrně znal proroctví Izajáše (Iza 11:1-2), a proto vložil do Ježíšových úst i výše uvedené potvrzení spasitelské role. Ježíšův původ jdoucí přes Davidův rod potvrzují také evangelisté Matouš (Mat 1:1-17) a Lukáš (Luk 3:23-38).

Podívejme se, co se píše v Izajášovi:

CEP Izajáš 11:1-2

Otec Davidův se jmenoval Jišaj. Spasitel měl podle veršů tedy skutečně vzejít z královského rodu Davidova.

Výklady ke Starému zákonu^[2] str.56

Autor veršů Zjevení 22:16 však neznal podrobněji celý kontext Izajášova proroctví. Pravděpodobně netušil, že autor Izajáše popisoval spasitele z rodu Davidova, který měl dospívat v době, kdy na judské království útočil asyrský král.  V době, kdy bude judské královstí krále Achaze napadáno okolními vladaři. A že ve svém spasiteli pravděpodobně viděl zcela konkrétní osobu tehdejší doby - Chizkiáše, syna krále Achaze. Podle Výkladu ke Starému zákonu^{[2] str.42, 55} celé sdělení o příchodu spasitele z rodu Davidova navazuje na verše Iza 7:14 a Iza 9:5. Doplňme, že nejen na tyto verše.

Izajáš 7 píše o znamení, které bude dáno judskému králi Achazovi:

CEP Izajáš 7:10-14

Znamení bude dáno judskému králi. Má tak získat odvahu k boji se svými nepřáteli,  kteří na něj hodlají zaútočit (Iza 7). Tím znamením bude narození syna, spasitele:

CEP Izajáš 7:14-20

Výše uvedený překlad však nemusí být správný.^[3] Podle referenčního hebrejského textu bychom měli verše překládat jako "Tato mladá žena je těhotná, a porodí syna..." (viz Rozbor Iza 7:14). Proroctví nic nepíše o narození Spasitele v daleké budoucnosti. Izajášův Immanuel je počat v prorokově době (proto-Izajáš cca 700 př. n. l.). Narodí se mladé ženě (nikoliv panně, což bývá chybný překlad pojmu 'alma v Iza 7:14), bude synem judského krále Achaze a než dospěje, skončí útoky Asýrie a Severního království Izraele na Judeu.

Výklady ke Starému zákonu IV^[2] str.42

Matkou spasitele je zjevně míněna mladá manželka judského krále Achaze (Hezekiah, cca. 715-690 př. n. l.). Porodí syna králi Achazovi, budoucího krále Chizkijáše:

Výklady ke Starému zákonu IV str.42

Ve verši Iza 8 se píše již o tom, že se syn narodil. Mnohé nasvědčuje tomu, že se jedná o syna mladé ženy z Izajáše 7:14. Verš 8 spojují s veršem 7 zmínky o porobení zemí dvou králů před tím, než chlapec dospěje do určitého věku, a zmíněno je i stejné jméno - Immanuel.^[3]

A v pozdějších verších autor Izajáše potvrzuje narození krále - Božského bohatýra, Otce věčnosti, Vládce pokoje:

BKR^[4] Izajáš 9:6-7

Jaký byl smysl Izajášova proroctví o budoucím judském králi? Immanuel hebrejsky znamená "Bůh s námi". Prorok ubezpečuje, že v době protivenství judského království (7. stol. př. n. l.) je Bůh na jejich straně.  Nepřátelé Judského království přestanou se svými útoky ještě dříve, než syn mladé ženy dospěje. Nový král pak zajietí mír a řád judskému království.

Autor novozákonních veršů Zjevení 22 vyčetl z  proroctví Izajáše (Iza 11:1-2) to, že spasitel vzejde z královského rodu Davidova. Potvrzení o splnění tohoto proroctví včetně stejné metafory o kořenu - rodu krále Davida, vložil do úst Ježíše. Netušil však, že proroctví hovoří o zcela jiném spasiteli - synovi judského krále a jeho mladé ženy.

Izajášovo proroctví se snažil využít také autor Matoušova evangelia. Jak si ukážeme, opět udělal chybu, která možná hluboce ovlivnila celou křesťanskou věrouku.

Narození z panny?

CEP Matouš 1:21-23

Autor evangelia nás informuje o tom, že příchodem Ježíše se vyplnilo starozákonní proroctví o panně, která počne syna - Mesiáše.^[10] Tomu pak dají jméno Immanuel.

Podobné proroctví existuje v Hebrejské Bibli jen jedno jediné:

NRS Isaiah 7:14

Matouš se odvolává na proroctví o panně která počne a porodí syna. V Hebrejské Bibli se však nepíše o panně ale o mladé ženě. Evangelista možná záměrně zkreslil původní smysl Izajášova textu. Je také možné, že se mýlil v překladu Izajáše a zaměnil významy slov. Je však také možné, že chyba v překladu vznikla už dříve.

Nejstarším překladem Hebrejské Bible je Septuaginta. Jde o řecký překlad vznikající po r. 300 př. n. l. V ní je původní hebrejské označení mladé ženy (ALMAH) chybně přeloženo jako parthénos - panna. Je možné, že Matouš vycházel jen z řecké Septuaginty a na základě starého omylu stvořil zázračný příběh o narození Ježíše z panny.

Důvodů, proč Matouš vložil Izajášovi do úst slovo "panna", může být více. Víra ve spasitele narozeného panně byla velice rozšířená. V řadě "pohanských" náboženství vystupují bohové-spasitelé takto zrození.  Krišna se narodil panně Devaki. Spasitel Dionýsos se narodil Semele. Buddha, egyptský Horus a Osiris byli zrozeni z panny. Syna porodila i germánská bohyně Herta, panna oplodněná svatým Duchem. Balder, léčitel a spasitel lidstva, se narodil skandinávské Frize oplodněné bohem Odinem.
Mitra, Spasitel, Syn Boha a Osvoboditel se narodil panenské matce 25. prosince v jeskyni. Putoval po světě jako učitel s dvanácti žáky. Byl pohřben v hrobce, ze které vstal z mrtvých. Jeho následovníci světili sobotu hostinou, chlebem a vodou či vínem, které symbolizovaly tělo a krev posvátného býka.^[6]   

Pisatel evangelia tedy mohl úmyslně zkreslit Izajášovo proroctví. Možná však jen nerozuměl přesně Izajášově textu nebo se nechal zmýlit chybným překladem. Je také možné, že si nepamatoval Písmo dostatečně přesně, jak o tom svědčí i další jeho omyly, kterým se budeme věnovat někdy příště.

V novozákonních textech (kromě vlastní zmínky Matouše) se nedočteme o tom, že by někdo dal Ježíši jméno Immanuel. Evangelista snad chybně předpokládal, že jméno Ježíš (Joshua - Yahweh je spása) je helenizovanou formou jména Immanuel (Bůh s námi).^[3]

A evangelista přehlédl i Izajášovu zmínku o tom, že syn mladé ženy se bude muset naučit rozeznávat dobro a zlo, což vzbuzuje pochybnosti o mesiášově božství. 

Mýlil se opravdu evangelista v tolika směrech?  Evangelista pouze nepatrně změnil Izajášův text "...mladá žena je těhotná..." na "... panna počne... ". Tato drobná změna však měla velký dopad na celé křesťanské učení o životě Ježíše Krista. Jednalo se o několik náhodných omylů, nebo záměr autora evangelia?

Možná chtěl svým veršem pouze ukázat na jistou podobnost mezi zrozením spasitele za časů Izajáše a narozením spasitele Ježíše? Jisté je jedno. Izajášovo proroctví o zrození spasitele není proroctvím o příchodu  Ježíše.

Narozen v Betlémě?

NKB^[8] Matouš 2:1-6

Evangelisté Matouš a Jan (Jan 7:42) píší o tom, že se měl Mesiáš podle proroctví narodit v Betlémě.  A spolu s evangelistou Lukášem také potvrzují, že se Ježíš v Betlémě skutečně narodil.

Matouš prostřednictvím příběhu s králem Herodem a jeho veleknězi ukazuje zcela jednoznačně na proroctví starozákonního proroka Micheáše:

BKR Micheáš 5:2 (5:1)

Vše tedy zdánlivě souhlasí. Micheáš předpovídá, že ten, který se stane panovníkem v Izraeli, vyjde z Betléma. Evangelisté pak potvrzují, že se Ježíš v Betlémě skutečně narodil. Matouš ve své příběhu vkládá přímo do úst Herodových veleknězů jen mírně změněné znění Micheášova proroctví.

Jenže Micheáš psal pravděpodobně o něčem zcela jiném. Většina překladatelů se dnes kloní k závěru, že Betlém Efrata není město ale osoba (viz náš rozbor Michejáš 5:2 ). Z překladu BKR to není zcela zřejmé. CEP však již jasně ukazuje, že Betlémem efratským je míněn člověk či judský rod, ze kterého má vzejít vládce.
Překlady upřednostňují význam judské rody před tisíci Judskými, což jednoznačně ukazuje na osobu - Betléma efratského:

CEP Micheáš 5:1

Ve stejném smyslu překládají i biblická vydání ESV, NRS, NAB, TNK či RSV.  Betlém je jméno osoby či rodu, jehož předkem byl Efrata, jak ukazuje i následující verš:

BKR 1. kniha letopisů 2:1-51

Zmínku o osobě zvané Betlém efratský (Efrata, otec Betlémských) nalezneme ve verších 1.Letopisů 4:4.

Názor, že Micheáš psal o Betlémě jako městu mezi tisíci jinými judskými městy, je zpochybnitelný i z historických důvodů. Není možné, aby okolo roku 800 př. n. l. bylo v Judeji tisíce měst. Dnes je zde zhruba 50 až 100 měst a vesnic.^[5]
 

Michejáš v dalším textu zcela jednoznačně píše o narození izraelského vládce, který ochrání svou zemi před útokem Asyřanů:

CEP Michejáš 5:1-5

Čteme o izraelském vůdci, který se postaví Asyřanům. Asýrie však zanikla několik století před narozením Ježíše, zmiňovaným vůdcem tedy rozhodně nemohl být on.

Evangelisté nesprávně vyčetli z Micheášova proroctví, že spasitel vzejde z města Betléma. A aby ukázali, že Ježíš splňuje všechna proroctví, vložili zmínku o jeho narození v Betlémě do svých textů. Jedná se však skutečně pouze o omyl?
Matouš celkem přesně cituje Micheášovo proroctví. Drobnou záměnou však mění status Betléma. Místo "ačkoli jsi nejmenší mezi..." píše "nikoli nejsi nejmenší mezi...".   Vsunutím slůvka "knížaty" pak mění i smysl pojmu Betlém.  Drobnou úpravou tedy převrací smysl textu, zřejmě cíleně.
Zkusme pátrat, zda se autor Matoušova evangelia dopouštěl jen omylů, nebo zda záměrně neklamal čtenáře dezinterpretací starozákonních proroctví.

Pokračování - Spasitel z Nazareta

Vytvořeno: 15.02.2007