Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Ano, myslím že tomu tak bylo. Sumerové neměli možnosti, jak zjisti ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Re: Sumerská kosmologie:
    "Tedy pokud Vám dobře rozumím, Sumeřané považovali nejen Zemi, ale ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Sumerská kosmologie:
    "Nebeská tělesa jsou na pečeti zobrazena jako koule z praktického d ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Sumerská kosmologie:
    "Nezdá se dost podivné, že staří Sumeřané považovali Zemi za plocho ... " (Pečeť VA 243 - Dvanáctá planeta?)
  • Re: Kdo jsem?:
    "Ste obyčajná ženská, ktorá si o sebe myslí viac, ako je únosné." (Mýtické nadpřirozené bytosti)
  • Pěkné video o Měsíci:
    "Tady jsem našla takové pěkné a stručné video o Měsíci :) https: ... " (Měsíc)
  • Archeologie

    Datování exodu II. - Exodus a archeologie

    Datování exodu II. - Exodus a archeologie

    Hebrejská Bible a archeologie

    Datování exodu II.

    Exodus a archeologie

    Podle Hebrejské bible vyvedl Mojžíš z Egypta do Sinaje předky izraelských kmenů, které pak vytvořily biblický Izrael. Řada badatelů stále ještě zařazuje exodus do 13. století př. n. l. Podporují tuto teorii výsledky archeologického průzkumu?

     

    CEP[1]  Exodus 12:37
    Izraelci vytáhli z Ramesesu do Sukótu, kolem šesti set tisíc pěších mužů kromě dětí.

    Podle verše Exodu byl odhadován počet uprchlíků na 1 až 3 milióny [6] (včetně žen a dětí). Takový hromadný odchod lidí z Egypta a drtivá porážka faraónova vojska mohla těžko zůstat v historických zápisech bez povšimnutí. Badatelé proto hledali v dějinách starého Egypta jakoukoliv zmínku o této události.

     

    Egyptské mlčení

    Žádný archeologický nález nepotvrdil existenci většího počtu Izraelitů ve starém Egyptě. Mnoho dokumentů zmiňuje zvyk kočovných pastevců přicházet do Egypta v obdobích sucha či hladu a tábořit na okrajích Nilské delty. Nejednalo se však o nic mimořádného, k takovým krátkodobým migracím menšího počtu lidí docházelo často. [5] 

    Z Egypta uprchlo podle Bible více než 600 000 Izraelitů. Archeologové dnes tuto možnost téměř vylučují.  Nikde v egyptských záznamech nenalézáme jedinou zmínku o takovém masovém odchodu otroků. Dnes již máme řadu informací o tom, jak důkladně byly chráněny východních hranice Egypta. Kroniky by nemohly mlčet o tak velkém prolomení egyptské obrany.

    Stále se prohlubující znalosti archeologů o způsobu obrany egyptských hranic i možnostech pouštních stanovišť, kde by museli putující Izraelité tábořit atd., to vše ukazuje na jediné. K hromadnému a násilnému útěku Židů z Egypta nedošlo ve 13. stol. př. n. l. ani nikdy jindy. Mojžíš je stejnou fiktivní postavou, jako byl jeho předchůdce Abrahám. Útok Jozua, Mojžíšova vojevůdce, na Kanaán a jeho zábor je jen fikcí.

    Chybí archeologické nálezy, které by potvrdily, že v Egyptě žila tak početná skupina Izraelitů před svým útěkem. Chybí pozůstatky masivního přesunu lidí z Egypta. Chybí nálezy ukazující, že nějaké velké společenství putovalo čtyřicet let Sinajskou pouští. Moderní archeologie je schopna sledovat skromné stopy lovecko-sběračských či pastevecko-kočovných skupin po celém světě. Archeologové nalezli takovéto stopy na Sinaji z 3. tisíciletí př. n. l. a konce 1. tisíciletí př. n. l. Z období 13. století př. n. l. nenalezli nic.[2]

     

    Hyksósové

    Jediná událost v dějinách starého Egypta, která se alespoň velice vzdáleně podobá biblickému exodu, je vyhnání Hyksósů (Hyksů).

    Encyklopedie Diderot [8] :
         Hyksósové, pořečtěné označení západosemitských kmenů (v egyptštině doslova “vládci pouště”), které během 18. a 17. stol. př. n. l. postupně obsadily nilskou deltu a po částečné egyptianizaci zde vytvořily dvě dynastie (15. a 16.). V polovině 16. stol. př. n. l. byli Hyksósové poraženi a vyhnáni z Egypta.

    Skupina lidí neznámého původu (snad semitsko-asiatská z oblastí Palestiny a Sýrie), označovaná jako Hyksósové (angl. Hyksos) či Hyksové, obsadila v 17. století př. n. l. dolní Egypt a založila tzv. 15. dynastii. Dobyli Memfis a prosadili daně na zbytku území. Vláda Hyksósů trvala zhruba 100 let. Jejich vazalové se vzbouřili a pod vedením Ahmose I. (vládl 1570 - 1546) vyhnali Hyksy (zhruba v roce 1570) z Egypta, započala éra Nového království (1570-1070). Hyksové byli pronásledováni do Palestiny (Gazy) a Thutmosem I. (1507) až k Eufratu.
    Někteří badatelé opravdu spojují exodus s vyhnáním Hyksósů. Události datují zhruba do rozmezí let 1540 až 1570 př. n. l.

    Spojení Hyksósů s Izraelity je však sporné. Hyksósové ovládli Egypt a nakonec byli vyhnáni až k Eufratu. Izraelité měli v Egyptě sloužit jako otroci a uprchnout. V podstatných rysech se tedy obě události liší.

     

    Anachronismy při cestě z Egypta

    V předchozím článku jsme již psali o městech Pitóm a Ramses, zmiňovaných v příběhu o pobytu Izraelitů v Egyptě. Názvy měst zařazují příběh do 13. stol. př. n. l. To je však v rozporu s případným propojením exodu s vyhnáním Hyksósů, ke kterému došlo už v 16. století.

    Při podrobnějším biblického líčení pochodu Izraelitů z Egypta však nalézáme další a další anachronismy. Vybíráme několik příkladů:[2]

    Arad

    Podle knihy Numeri byli Izraelci během svého putování napadeni kanaanským králem Aradu.

    CEP Numeri 21:1
    Když uslyšel aradský král, Kenaanec sídlící v Negebu, že Izrael přichází cestou z Atárímu, dal se s Izraelem do boje a některé z nich zajal.

    Podle archeologických nálezů ale město Arad (dnešní Tell Arud) bylo osídleno ve starší době bronzové (zhruba v rozmezí let 3500 až 2200 př. n. l.), pak zpustlo a znovu obydleno bylo až v době železné (cca. od roku 1150 př. n. l.). [9]

     

    Chešbón

    V knihách Mojžíšových se píše o bojích s emorejským králem Síchonem (Sihon) a obsazení města Chešbón (Heshbon, Tell Hesban)).

    CEP Numeri 21:23-25
    Síchon však Izraeli svým územím projít nedovolil, ale shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Dorazil do Jahsy a bojoval s Izraelem. Izrael ho však pobil ostřím meče a obsadil jeho zemi od Arnónu po Jabok až k Amónovcům; hranice Amónovců byla totiž pevná. Izrael zabral všechna tato města. Tak se Izrael usadil ve všech emorejských městech i v Chešbónu a ve všech jeho vesnicích.

    Archeologové však tvrdí, že Chešbón v době předpokládaného obsazování Sinaje neexistoval. Byl osídlen až od roku 1200 př. n. l. a to pouze jako malá vesnice. Prosperujícím městem se stal od 8 či 7. stol př. n. l.[9]


    Dibon

    Izraelité obsadili i další emorejské město - Dibón (Dhiban).

    CEP Numeri 21:29-31
    Běda tobě, Moábe, jsi ztracen, lide Kemóšův! Učinil z jeho synů utečence, z jeho dcer zajatkyně Síchona, krále Emorejců.
    Ale my jsme jim vrhli los. Zanikl Chešbón po Díbón, zpustošili jsme jej po Nófach, tam u Médeby."
    Tak se Izrael usadil v emorejské zemi.

    Archeologický výzkum v Dibonu ukázal, že město nebylo obýváno v mladší ani pozdní době bronzové, zhruba v létech 2000 až 1200 př. n. l.[9]

    Edom

    Neexistovalo ani další území - Edom, které mělo podle příběhu v knize Numeri, odmítnout průchod Izraelcům, a bylo později porobeno.

    CEP Numeri 20:21
    Tak odmítl Edóm povolit Izraeli průchod svým územím, a Izrael se mu vyhnul.

     

    Shrnutí

    Města Pitóm a Ramses, zmíněná v biblickém příběhu o pobytu Izraelitů v Egyptě, zařazují děj do 13. stol. př. n. l. Také většina konzervativních badatelů klade exodus do tohoto století. Města Arad, Chešbón, Dibon či území Edom, popisovaná v následném útěku Izraelitů z Egypta, však v té době neexistovala nebo se teprve začala rozvíjet.

    K vyhnání Hyksósů (jediná událost v dějinách starého Egypta, která se vzdáleně podobá biblickému exodu) došlo již v 16. stol. př. n. l. Žádné z výše uvedených měst v této době neexistovalo.

     

    Existence
    měst a území
    Datace Exodu (př. n. l.)
    1540-1570 1519, 1513 1446, 1448 1275, 1250
    Pitóm, Ramses ne ne ne ano
     
    Arad ne ne ne ne
    Chešbón ne ne ne počátek
    Dibon ne ne ne počátek
    Edom ne ne ne ne

     

    Legenda

    Většina archeologů  dnes souhlasí s tím, že pokud k nějakému pobytu Izraelitů v Egyptě a jejich útěku vůbec došlo, týkalo se to jen několika rodin. Postupně mohl jejich příběh  růst a později být využit v rámci národnostní a náboženské propagandy.[5] 

     

    ... pokračování příště ...


    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [2] Lazare, Daniel. False testament: archaeology refutes the Bible's claim to history. Harper's Magazine. 2002. fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/lazare.htm
    [3] Finkelstein, Silberman. The Bible Unearthed.
    [4] Johnson, Paul. Dějiny židovského národa. Rozmluvy. 1996. ISBN 80-85336-31-6
    [5] Herzog, Ze'ev. Deconstructing the walls of Jericho. 1999. Ha'aretz.
    www.truthbeknown.com/biblemyth.htm
    [6] Dnes je význam "tisíc" zpochybňován. Hebrejský pojem elep mohl označovat i vojenský oddíl postavený jedním rodem.[7]   Z Egypta tedy mohlo prchat šestset oddílů Izraelitů.
    [7] Česká biblická společnost. 1968-1991. Výklady ke Starému zákonu, I.zákon Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha. 1991. ISBN 80-7017-408-0
    [8] DIDEROT s.r.o. 2002. Encyklopedie Diderot 2000 na CD ROM, Praha 1999
    [9] Mattfeld, Walter. The Bible Origins.
    www.bibleorigins.net

    Vytvořeno: 30. 05. 2005


    Související články:
    Nezvěstná hora Sinaj (15.05.2006)
    Datování exodu I. - Exodus a biblické zdroje (28.05.2005)
    [Akt. známka: 0,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 30. 05. 2005 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 22452 přečtení | Počet komentářů: 33 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.