Mýty a skutečnost - Armageddon III.

 Armagedon - poslední bitva

V závěrečné knize křesťanské Bible, zvané Zjevení Janovo, je uvedeno místo posledního střetu mezi bojovníky dobra a zla. Dějiště závěrečné bitvy nese hebrejský název Armageddon. Události posledních měsíců ukazují, že tímto Armageddonem může být Sýrie, respektive její oblast Aleppo. A začíná být jasné, kdo stojí v posledním boji na straně dobra, a kdo na straně zla.

Zjevení Janovo a Armageddon

Křesťanská Bible je zakončena knihou Zjevení Janovo (zkráceně Zjevení či Apokalypsa). Hned v prvých verších je uvedeno, že Jan, služebník Ježíše Krista,  zde předává předpověď toho, co se má brzo stát. Od sepsání Janovy apokalypsy uplynulo téměř dva tisíce let a konec naší civilizace naštěstí dosud nenastal. Ovšem mnohdy k tomu lidé neměli daleko. V posledních létech se ale událo mnohé, co by bylo možné spojit s událostmi zjevenými v závěrečném biblickém textu. Píšeme o tom v článku Zjevení Janovo, Apokalypsa a Armageddon.^[3]

Zjevení Janovo není jediným varováním před koncem našeho věku. I mnoho jiných zdrojů, proroctví a vizí hovoří o blížících se zlomových událostech. Situace ve světě tomu v mnohém odpovídá, viz článek Poslední dny roku 2015 nebo celého našeho věku? ^[4]

Janova Apokalypsa popisuje různá znamení a pohromy, které budou provázet Boží soud nad člověkem v posledních dnech před konečnou bitvou. Postupně bude rozlomeno sedm pečetí, otevírajících dveře různým těžkostem a katastrofám. Zazní sedm nebeských polnic a bude vylito sedm nádob pohrom. Po vylití sedmé nádoby na ovzduší nastane poslední bitva:

Šestý anděl připravil vysušením Eufratu cestu králům od východu slunce. Z úst draka (ďábla), šelmy a falešného proroka, vyšli nečistí duchové démonů podobní žabám, aby shromáždili mnohé krále země a celého světa k poslední bitvě. Kdo bojoval proti komu? Řeč proroctví je symbolická a je obtížné ji jednoznačně interpretovat. Z veršů však plyne, že na straně boží stáli králové od východu slunce, kterým andělé připravili cestu. O tom, že ochrana a naděje přicházejí z východu, hovoří i další verše Zjevení (Zj 7:2). K jiným králům země a celého světa pak promlouvali nečistí duchové, aby je shromáždili na straně ďábla.
Všemohoucí Bůh všechny shromáždil na místě zvaném Armageddon. Pojem Armageddon je v Apokalypse uveden pouze jednou - ve verši Zj 16:16:

^[a]

Armagedon (Armageddon, Harmagedon) je symbolické pojmenování místa, kde má podle Apokalypsy dojít k poslední bitvě mezi dobrem a zlem. V čele božích bojovníků zde budou stát králové od východu slunce. Na straně ďábla, jeho šelmy a falešného proroka, pak budou démonickými duchy do místa poslední bitvy přivedeni někteří další králové země a celého světa.

Za Armagedon je někdy považováno izraelské Megiddo či Jeruzalém. Bitevní pole Megiddo bylo všeobecně známo jako dějiště mnoha bojů Izraelitů v biblických příbězích (viz Bible - kniha Soudců 5:19). Ovšem jednoznačně spojit Armageddon s Megiddem nelze. Z Janova zjevení pouze víme, že Armagedon má nějakou spojitost s řekou Eufrat, která bude andělem vysušena, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. Izraelské Megiddo u Eufratu neleží. Mezi Megiddem a Eufratem se nalézá území Sýrie. Mělo by právě tam dojít k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha?

Sýrie a Irák

Eufrat je největší řekou Blízkého východu. Protéká Tureckem, Sýrií a Irákem. Již od starověku se Eufrat využíval k zavlažování. V Bibli je řeka zmiňována mnohokrát. Pokud by podle Zjevení mělo před konečnou bitvou dojít k vysušení Eufratu, aby byla připravena cesta králům od východu slunce, pak se pro místo bitvy nabízí jen území Turecka, Sýrie či Iráku.

A snad není třeba nikomu připomínat, že právě na území Sýrie a Iráku byl vyhlášen muslimský chalífát označovaný jako Daeš, ISIL, ISIS či IS - Islámský stát.

Pod černým praporem stoupenci Islámského státu zotročují, mučí a zabíjejí tisíce lidí náležejících k etnickým a náboženským menšinách zejména v Iráku a Sýrii, včetně Turkmenů, Kurdů, jezídů, křesťanů či šíitů. Islámský stát vyhlásil válku prakticky všem, kteří nevyznávají jeho temnou, krvavou ideologii džihádu. Dokonce i váhavá OSN již vyhodnotila útoky Islámského státu na jezídy jako genocidu. Boj Islámskému státu vyhlásily desítky zemí světa (alespoň formálně), ale mnohé z nich jej zároveň skrytě a nepřímo podporují. Kde jinde bychom tedy měli hledat dnešní Armagedon, když ne někde v Iráku a zejména v Sýrii?

Obr. Bojovníci Islámského státu procházejí obsazeným iráckým městem.

Proč hlavně v Sýrii? Sýrie je kolébkou křesťanství. Ze Sýrie pocházelo sedm katolických papežů a možná i sám autor Apokalypsy. Donedávna byla tato sekulární země ukázkou pokojného soužití mnoha náboženství, včetně křesťanského, židovského a muslimského. Sýrie byla bohatou zemí s vysokou vzdělanostní a kulturní úrovní. Ale pak zde byla zvenčí vyvolána barevná revoluce. Sýrie se stala terčem útoku mnoha nepřejících sil. Od roku 2011 zde zahynulo 300 000 lidí. Válka si jen v roce 2015 vyžádala 55 000 obětí včetně 2500 dětí. Miliony lidí ztratily střechu nad hlavou a život spasili útěkem. Křesťané zde téměř 2 tisíce let nepřetržitě udržovali tradice, násilně přervané až nyní.

Jedním z nejstarších dosud existujících měst Blízkého východu i celého světa je Aleppo. Bývalo nejlidnatějším městem Sýrie. Nad tímto městem, nazývaným po tisíciletí Halab - bílé, dnes vlají černé zástavy smrti. Město bylo obsazeno Islámským státem, mnozí obyvatelé zabiti či vyhnáni, vše těžce poničeno. To, co zde sloužilo tisíce let, bylo zničeno. Od vzniku křesťanství zde nedošlo k takovému lidskému utrpení, jako právě nyní.

Obr. Aleppo v roce 2012. [16]

A jak je to s vysušením Eufratu popisovaném v Janově apokalypse? Eufrat je mohutná řeka zásobující již po tisíciletí vodou vše živé v okolí. Její průtok silně kolísá podle ročních období. V posledních létech vody v Eufratu podstatně ubylo. V povodí řeky panuje nejhorší sucho za posledních mnoho desítek let. Na přehradě Eufratu (Lake Assad), zásobující vodou 5 milionů lidí, poklesla hladina vody o 6 metrů na rekordní kritickou úroveň.^[5]

V syrské provincii Raqqa a východním Aleppu došla pitná voda, i voda nutná pro zemědělství. ISIL od začátku svého působení v Iráku a Sýrii obsazuje přehrady na Eufratu. Může tak vyvolávat nedostatek vody v oblastech kontrolovaných místními vládami nebo naopak hrozit zaplavením. Poklesů vody se využívá při přesunech ozbrojenců přes řeku.[6] Nepřipomíná nám to verš Apokalypsy?

Obr. Techničtí experti potvrzují úbytek vody pro zavlažování v oblasti al-Raqqa [Reuters] [5]

Klíčová závěrečná bitva osvobození Sýrie zřejmě proběhne v syrském Aleppu. Podaří se porazit ISIL a osvobodit Aleppo, nebo se zde udrží černá zástava, aby postupně ovládla okolní svět? Aleppo není příliš vzdáleno od izraelského Megidda. Je právě zde, v Sýrii mezi Megiddem a Aleppem, či přímo v Aleppu, ono apokalyptické místo posledního boje zvané Armagedon? To by ovšem znamenalo, že žijeme právě nyní ve skutečné apokalypse, v posledních dnech našeho věku a konečná bitva mezi dobrem a zlem již začala.

Králové od východu slunce

Není pochyb o tom, že v bitvě o Sýrii stojí na straně zla Islámský stát, dnes v čele s Abú Bakr al-Bagdádím. Bojovníci Islámského státu situaci vidí samozřejmě opačně. Mnozí jsou přesvědčeni, že jsou to právě oni, kteří bojují v poslední bitvě na správné straně, proti démonům a pro slávu svého boha.^[d]  Jejich ideologie smrti však hovoří jasně. Jsou to ani, kdo pod černou zástavou slouží zlu.

Kdo jsou oni králové od východu slunce, kteří mají podle smyslu veršů apokalypsy bojovat proti zlu? Odpověď se nabízí od konce roku 2015. Vítězný postup Islámského státu v Sýrii zastavila až ruská vojenská síla. Do Sýrie již několik let proudily ozbrojené skupiny islamistických bojovníků z celého světa, které začaly postupně obsazovat Sýrii, decimovat obyvatele a vytlačovat syrskou armádu. Boj Syřanů byl heroický, země skropena jejich slzami a krví, ale převaha nepřátel z mnoha koutů světa drtivá. Sýrie byla před zhroucením a teprve ruská pomoc odvrátila katastrofu.^[m] A již dříve Rusko zamezilo přímému raketovému úderu amerického vojska na Sýrii. Rusko se začalo angažovat i v politické sféře a stojí v čele sil usilujících o multipolární rovnováhu sil ve světě, tedy o větší spravedlnost na naší zemi. V čele králů od východu tedy stojí Vladimir Vladimirovič Putin jako prezident Ruské federace. Mezi apokalyptické krále východu lze zařadit také vůdčí osobnosti Iráku, Íránu a snad také Číny. Tyto země nepovažujeme za demokratické, nicméně Rusko, Irák a Írán bojují společně proti islamistickým vojskům černé zástavy na území Sýrie. Ovšem největší tíha pozemních bojů i nadále spočívá na bojovnících chránících své domovy - Syrské arabské armádě (SAA) s vrchním velitelem Bašár al-Asadem. Tito všichni mohou být považováni za krále od východu slunce, kteří se v poslední bitvě postavili proti zlu.^[b]

Mnozí lidé byli v roce 2015 svědky nebeského znamení, které podle vizionářů potvrzuje Rusko jako vůdčí silu v boji proti zlu v naší době, v této apokalypse. Ruskou federaci v čele s V. Putinem začínají volat na pomoc lidé z mnoha koutů světa. V Africe o pomoc žádají v petici obyvatelé Mali. V Peru vykonali šamani slavnostní ceremoniál Nového roku 2016 s obrazem Vladimíra Putina. Mnoho osobností vyjádřilo podporu ruskému prezidentu a tisíce lidí ze západu dokonce  požádalo o ruské občanství.  Zároveň se stále hlasitěji ozývají ti, které spojuje snaha všemožně Rusko oslabit či zničit a zbavit V. Putina moci i života.^[j]

Králové shromáždění démony

V poslední bitvě budou na straně zla shromážděni mnozí králové země a celého světa. Svoláni za pomoci nečistých duchů démonů podobných žabám. Nejedná se zde o symbolický popis současné štvavé propagandy podobné kvákání žab? Snad nikdy nebyli lidé tak zahlceni lživými zprávami a dezinformacemi, jako právě nyní. Manipulátoři ve veřejnoprávních médiích cíleně vytvářejí falešný obraz reality, ze zpravodajů se stali propagandisté a jejich pokrytectví, posluhování euroatlantickým elitám a zjevná rusofobie již přesáhly veškeré meze. Slovy apokalypsy jsou sdělovací prostředky ovládnuty nečistými duchy podobnými žabám s cílem shromáždit v poslední bitvě co nejvíce lidí na stranu zla. 

Pokud bychom měli někoho označit za krále celého světa, byl by to prezident Spojených států amerických, prosazujících stále svou světovou nadvládu. USA daly vzniknout Islámského státu a skrytě jej podporují.  Islamistům v Sýrii pomáhají také Saúdská Arábie, Turecko a Izrael.[k] Tyto země  podporují Islámský stát politicky, finančně, dodávkami zbraní, výcvikovými tábory i vojenskými útoky na ty, kteří se Islámskému státu postavili.[17] ISIL vydělává obchodováním s ropou, kde největšími odběrateli jsou Izrael a Turecko. Cisterny převážející ropu jsou nad územím Iráku chráněny US vzdušnými silami.

Obr. Terénní automobily Toyota slouží ISILu v propagandě i boji. Toyoty byly zakoupeny USA a skončily v rukou ISIL.

Za krále, shromážděné démony k poslední bitvě, považujeme zejména vůdce USA, Izraele, Saudské Arábie a Turecka. Tyto státy na veřejnosti předstírají boj proti ISIL za pomoci falešných sdělovacích prostředků hlavního euroatlantického informačního proudu. Ten se řine podle Janovy apokalypsy z úst draka, šelmy a falešného proroka v symbolické podobě nečistých duchů podobných žabám.

Podle Zjevení nebude v posledních časech jednoduché bdít a střežit svá roucha - tedy být pozorný k tomu, co se děje, a chránit si čistotu duše, lásku v srdci a spravedlnost v mysli. Mnozí budou chodit nazí a vidět bude jejich hanba. Právě v naší době se zřetelně ukazuje hranice mezi dobrem a zlem, dříve zastíraná relativisty a pravdoláskaři.

Je vidět hanba Spojených států amerických, které se z dříve příkladné demokratické země staly rozsévačem chaosu a tyranem nebezpečným celému světu.

Je vidět hanba Saudské Arábie, která v OSN poučuje o lidských právech a přitom v roce 2015 nechala setnout hlavu více lidem, než Islámský stát.  

Je vidět hanba vojenské severoatlantické aliance NATO, která se z dříve obranné aliance stala všem nebezpečnou silou, porušující vlastní pravidla i mezinárodní dohody. NATO ztratilo schopnost obrany členských zemí a je hrozbou pro bezpečnost Evropy. Turecko, člen NATO, podporuje Islámský stát zcela otevřeně.^[c]

Je vidět hanba Evropské unie, která ničí národní evropské státy, aniž je schopna řešit zásadní problémy a krize. Vydává své občany všanc ilegálním migrantům, přinášejícím násilně do Evropy středověké právo šaría s otrokářským způsobem života. Politika EU povede k občanské válce v západní Evropě.^[g]

Poslední bitva neskončí válkou v Sýrii. Pokud by zde zvítězili islamisté a protiasadovské síly, pokračováním by byla tažení do Afriky, Ruska a většiny Evropy ve spolupráci s Tureckem. Jako nástupní koridory by posloužily Turecko, Libye, Balkán a západní Ukrajina, kde jsou islámští teroristé otevřeně podporováni. Ale i když budou bojovníci Islámského státu v Sýrii poraženi, nebude to znamenat konec boje černé zástavy o ovládnutí světa. ISIL není státní útvar, který by bylo možné rychle porazit a obsadit. Jde o rozprostřené a rozptýlené šiky vyznavačů islamistické ideologie, jejichž cílem je celosvětové vítězství ortodoxního islámu jako způsobu života, a šaríi jako právního řádu, kde ostatní kultury ani lidské životy nemají ceny a jsou likvidovány. Porážka islamistů v Sýrii a Iráku bude znamenat pouze snížení jejich momentální síly a přelití do jiných částí světa. Vlny migrantů připraví vhodné prostředí.^[n]
Ani US síly se nesmíří s vítězstvím Sýrie a Ruska nad islamisty a mohou se pokusit obsadit alespoň část země. Konflikt mezi Sýrií, Ruskem a Iránem na jedné straně a USA, Tureckem, SA a Izraelem na druhé straně by pak zažehnul celosvětový požár.
Poslední bitva našeho věku již začala a nebude omezena pouze na daleký Orient. Ke komu se alespoň v modlitbě přikloníme? Nyní jde o duši každého z nás a životy našich dětí.

Zánik velikého města

O boji armád na místě zvaném Armageddon se již v Janově Zjevení nic dalšího nepíše. Kapitola 16 pokračuje přírodními pohromami stíhajícími lidstvo a zánikem měst, hor i ostrovů:

Tak veliké zemětřesení, jaké nebylo, co jsou lidé na zemi, nás naštěstí dosud nepostihlo. Ovšem mnohé k tomu směřuje. Počet lokálních zemětřesení postupně narůstá.^[q] A stále častěji se hovoří o hrozícím výbuchu Yellowstonského supervulkánu, který může zničit velkou část severoamerického kontinentu. Hlasy můžeme snad ztotožnit s tajemnými brumy, které se v posledních létech začaly ozývat na různých místech země. Budí strach a jejich původ není dosud jednoznačně vysvětlen. Zřejmě se jedná o zvuky, které vydávají tektonické desky, otírající se o sebe. A právě jejich pohyb může být další příčinou zániku uvedeného kontinentu. 

Jan ve své vizi viděl zánik velikého města, měst národů, Babylónu, ostrovů a hor. Zánik Babylónu Jan popisuje na mnoha místech své knihy.

Babylón byl podle Bible jedním z prvních měst založených po potopě. Stal se symbolem pýchy a odpadnutí od pravé víry. Trestem bylo zmatení jazyků. Babylón skutečně existoval jako městský stát v jižní Mezopotámii a později hlavní město Babylónie a Novobabylonské říše. Roku 130 př. n. l. bylo město vypáleno a obyvatelstvo odvlečeno. V době napsání Zjevení tedy Babylon již déle než 200 let neexistoval a Jan to musel vědět. Možná vizi zániku Babylonu spojoval s osudy vzdáleného Říma či třeba blízké Antiochie.

Obr. Ruiny Babylonu (rok 1932). [7] Pozůstatky města leží 88 km jižně od Bagdádu u Eufratu, na území dnešního Iráku.

Možná si uvědomoval i to, co mnozí jiní vizionáři či proroci.^[f] Události se opakují ve vlnách ve smyslu místa (to, co se stalo někde na zemi, ovlivní to, co se stane na jiném místě) i ve smyslu času (něco se stane a později se stane něco podobného).^[i] Vlny se ovlivňují, zesilují či zeslabují. A tak se události předpověděné různými proroky a vizionáři mohly částečně vyplnit v případě Babylónu, později v Antiochii a v budoucnosti opakovat v jiném velkém městě blízkém či vzdáleném. Archetyp poslední bitvy, která se ve starověku odehrála na pláních Megidda, umístil Jan na základě svých vizí do míst, které nazval Armageddon. A tato poslední bitva se odehrává právě nyní na planinách Sýrie.

Kde hledat veliké město, které bude roztrženo? Kde leží města národů, která padnou? Kde je novodobý Babylón, kterému bude dán kalich s vínem hněvu? Kde jsou ostrovy a hory, které zmiznou? Odpověď, která se nabízí, je smutná - těmi ostrovy a horami, které zmizí, je severoamerický kontinent. Městy národů, které padnou, mohou být města těch zemí, které přímo či nepřímo vyvolaly a nyní podporují konflikt v Sýrii. Novodobým Babylónem, velikým městem, které se roztrhne, může být i Brusel. Řeč zde bude zmatena a město se roztrhne pod náporem vlny migrantů, přinášejících s sebou do Evropy nepřátelskou kulturu a chaos.

Křesťané v Sýrii

Janovo Zjevení je určeno zejména křesťanům, služebníkům Ježíše Krista, jak je uvedeno hned v první větě sbírky: 

Při sledování zpráv o bojích v Sýrii můžeme nabýt dojmu, že se přímo křesťanů nijak zvláště netýkají. Opak je pravdou.

Sýrie je kolébkou křesťanství. V blízkém okolí Sýrie působil i Jan - autor Zjevení. Možná pocházel přímo ze Sýrie. Damašek bylo jedním z prvých míst, které přijalo v dobách apoštola Petra křesťanství. Bylo zde více křesťanů, než kdekoliv jinde ve světě.

Byla to právě Sýrie, která přijala přes jeden milion převážně křesťanských uprchlíků z Iráku. Prchali před válkou vyvolanou G. W. Bushem v roce 2003 pod vylhanou záminkou existence zbraní hromadného ničení. Za pár let museli prchat opět společně s domácími syrskými křesťany před útoky islamistů podporovaných Spojenými státy.^[o] 

Syrský prezident Asad patří k muslimské větvi Alávitů. Ti vždy vycházeli s křesťany bez problémů a dokonce uznávali křesťanské svátky. Sýrie byla vzorem sekulární země pro celý Blízký východ. Křesťané zde žili po dva tisíce let. Po vyvolání barevné revoluce západem a nástupu Islámského státu nastal jejich útlak, zotročování a zabíjeni. Naprostá většina syrských křesťanů stojí na straně syrské vlády. I západem podporovaní bojovníci, označovaní za umírněnou opozici, jsou většinou nepřátelští syrským křesťanům. Stále častěji útočí i na křesťanské milice GPF a své zajatce předávají Islámskému státu. Prozápadní Svobodná syrská armáda (neplést se Syrskou arabskou armádou SAA) popravuje křesťany, které podezřívá z podpory státu. Jen do roku 2014 vyhnali z domova půl milionu křesťanů a dalších 300 000 jich ze Sýrie uprchlo. Ti, kteří zůstali, jsou v nebezpečí života a pod hrozbou zabití jsou nuceni konvertovat k islámu.

Za centrum křesťanství v Sýrii bylo vždy považováno město Aleppo. Před násilím islamistů odtud  muselo uprchnout přes 100 000 křesťanů. Na severovýchodě Sýrie byly zbourány desítky křesťanských vesnic. Islamisté se tam systematicky zbavují všech křesťanů.^[11]
Syrští křesťané nepřestávají volat o pomoc. „Islámský stát je nástrojem v rukou velkých mocností, které jej vytvořily, vyzbrojily a podporují... Namísto terénního boje proti Islámskému státu od něj mocnosti kupují ropu a rozkradené archeologické památky.“ prohlásil apoštolský vikář syrského Aleppa G. A. Khazen.^[12] 

Archieparcha Melchitské řeckokatolické církve Jean-Clément Jeanbart z Aleppa v souvislosti s ruskou vojenskou intervencí v Sýrii řekl, že je zdrojem naděje místních křesťanů.^[13] 

Vrcholný představitel Syrské katolické církve, antiochijský patriarcha Ignace Joseph III. Younan, viní z nynější krize v Sýrii Spojené státy, které podporují vzbouřence proti prezidentu Asadovi. V lednu prohlásil: "Naše noční můra, naše největší obava je, že by se v Iráku a v Sýrii mohlo stát to, co se stalo v Turecku, kde skoro už nemůžeme hovořit o přítomnosti křesťanů. (...) V této tragické situaci nám ruská intervence dává trochu naděje. Od doby, kdy začali intervenovat, se mnoho věcí v terénu změnilo. (...) V této tragické situaci nám ruská intervence dává trochu naděje. Od doby, kdy začali intervenovat, se mnoho věcí v terénu změnilo. Rusko velice pomohlo Sýrii k dobytí a osvobození měst a vesnic v držení teroristických skupin. Komukoli, kdo nám pomůže, abychom mohli zůstat ve své zemi, patří díky.“ Vyjádřil také vděčnost Ruské pravoslavné církvi za její slova podpory místním křesťanským komunitám, „které jsme z jiných stran neslyšeli se stejnou rozhodností“.^[14]

Západní sdělovací prostředky se vesměs snaží genocidu křesťanů v Sýrii ignorovat, zamlčovat či veškerou vinu svalovat na Asadův režim.

K vyhánění či vyhlazování křesťanů dochází také v oblastech Iráku ovládaných Islámským státem. V roce 2003 zde žilo 1,5 milionu křesťanů. Nyní jich zde zbylo 275 tisíc. Na severu Iráku islamisté zajali a zotročili několik tisíc jezídských dívek a žen, mnoho dalších bylo utýráno k smrti. Jezídové věří, že v poslední bitvě je podle proroctví zachrání modroocí bojovníci z daleké země.

Obr. Nejstarší křesťanský klášter sv. Eliáše (6. stol.) v iráckém Mosulu byl roku 2014 zcela srovnán se zemí bojovníky ISILu. [10]

Nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou v dnešním světě jsou křesťané. Přes 100 milionů křesťanů je diskriminováno, je jim zakazována jejich víra, jsou vyháněni a zabíjeni. Devět z deseti zemí, kde dochází k nejbrutálnějšímu pronásledování křesťanů, má islamistickou vládu. Mezi nejhorlivější hubitele křesťanů patří radikální islamistické milice a salafistické teroristické skupiny (ISIL v Sýrii, Iráku a Libyi, Boko Haram v Nigérii a al Shabaab v Somálsku). V roce 2014 bylo zabito z důvodu jejich víry 4344 křesťanů, v roce 2015 již 7100 a počet útoků na kostely se zdvojnásobil.^[15] 

Kořeny zla

Tak, jako Rusové zastavili postup německých nacistů u Stalingradu, tak se jistě Syřanům za pomoci Ruska a jejich spojenců povede zastavit postup islamistů a nakonec je vyhnat ze své země. Vítězství králů od východu slunce nad Islámským státem v Sýrii a Iráku však nemusí znamenat konec poslední bitvy. Spojeným státům americkým jde o rozdělení Sýrie na několik regionů (podobně jako v Jugoslávii) s cílem ovládat alespoň některé z nich a udržet zde napětí pod prastarým heslem Divide et impera - Rozděl a panuj. Spolu s Tureckem, Saúdskou Arábií a Izraelem již několik let plánují vytvoření sunnitského státu Sunnistánu či salafistického knížectví pod jejich kontrolou.^[h]
Podobně se USA snaží rozdělit do tří částí (kurdské, sunnitské a šíitské) i Irák. Celkovým cílem je rozdrobit pět států Blízkého východu na 14 menších oblastí, vzájemně znepřátelených. Obdobně již byla balkanizována Libye, kde výsledky mocenského rozdělení země a souboje jednotlivých skupin začíná silně postihovat i Evropu.
Naproti tomu Rusko odmítá takové dělení zemí zvenku. Ministr zahraničí Lavrov nazval tyto plány sociálním inženýrstvím a manipulací se státní strukturou daleko z vnějšku. Podle Ruska by si lidé na Blízkém východě měli sami rozhodnout, jak společně žít.^[9]

Vznik Islámského státu lze vysledovat až k dobám studené války mezi USA a SSSR. Sověti v Afghánistánu bojovali od roku 1979 za sekulární stát, ale Američané začali podporovat protivládní mudžahedíny. US služby vytvořily al-Kajdu s cílem sjednotit v Afghánistánu všechny islamisty v boji se sovětskou armádou. Nechtěli připustit existenci sekulárního a pokojného státu na hranicích se Sovětským svazem. Al-Kajda se ale později obrátila i proti západu. Na Al-Kajdu pak navázal právě ISIL, který vznikal podobně jako Al-Kajda, pouze v mnohem větším rozsahu a stále s podporou US.

Spojené státy již dlouhodobě podporují saudské wahhábistické radikální pojetí islámského náboženství. Z něj čerpá svou ideologii Islámský stát i většina islamistických teroristických hnutí. USA nejprve rozbily Irák. V chaosu a výbuchu radikalismu zde pak začal vznikat ISIL. Sýrie odmítala podřízenost americké politice a nepřátelství vůči Iránu a Rusku. Proto zde bezpečnostní služby USA, Francie a Velké Británie vyvolaly barevnou revoluci a začaly organizovat přísun roztroušených islamistů z celého světa. Vytvořili tak podmínky pro rozšíření Islámského státu. Mnoho zemí poskytlo islámskému státu podporu nákupem ropy, výcvikem bojovníků s poskytováním vojenských znalostí a dovedností, dodávkami zbraní a materiálu i přímou vojenskou ochranou a ošetřováním zraněných.[l]

Obr. Ministr Karel Schwarzenberg v Džiddě 12.6.2013. [18] V.  Havel i K. Schwarzenberg usilovali o nadstandardní vztahy se Saudskou Arábií, centrem radikálního islámu.

Většina pomoci ISILu proudila přes Turecko, které se ve snaze oživit Osmanskou říši snažilo využít situace a zdecimovat Kurdy toužící po nezávislosti. Islamističtí bojovníci se ale utrhli ze řetězů a dnes útočí na všechny kolem, včetně zemí, které je podporovaly či stále podporují. 

Jednou z příčin nenávisti islamistů k euroatlantické civilizaci lze hledat v její agresivní politice za uplynulá desetiletí. Poslední vlna humanitárního bombardování mnohých muslimských území již trvá 15 let. Dříve prosperující Libye je v troskách, Irák zdecimován.
Islámský stát (ISIL, Daeš) likviduje všechny cizí kultury a zotročuje jinověrce. Svým stoupencům však zajišťuje ochranu a podporu. V Iráku obdělával Daeš v roce 2015 45% orné půdy, provozoval výrobní podniky, obchodoval, vybíral daně, platil zaměstnance a bojovníky a prosadil svůj sociální, zdravotní a právní systém. V mnohých oblastech, zničených útoky západních zemí, zajistil určitou stabilitu a mnohými obyvateli byl vítán. Mnozí afričtí muslimové nezapomínají na utrpení svých předků a touží po pomstě na bývalých evropských koloniálních zemích - zejména Velké Británii a Francii.

Co mají vládnoucí elity USA, Izraele, Saudské Arábie a Islámského státu společného? Pocit své vyvolenosti a nadřazenosti nad všemi ostatními. Víru, že právě je pověřil Bůh, aby vládli světu a to i násilím, ničením a zabíjením. Mají společné agresivní jednání založené na myšlence, že jsou vyvoleni řídit svět a ostatní se jim musí podvolit. Chtějí rozhodovat o osudu ostatních, které považují za méněcenné. 
Tyto síly, vedené vírou ve svou vyvolenost, mají v mnohých zemích světa neomezené pole působnosti. Zejména tam, kde víra ve Stvořitele vyprchala, kde každý je sám sobě bohem a modlou se stal sobecký individualismus a svoboda bez odpovědnosti a jakýchkoliv povinností. V zemích,  kde jsou bořeny přirozené hodnoty i tradiční řád, a vše je relativizováno a zamlžováno politickou korektností a pseudohumanismem.  Právě tam je jeden z kořenů zla na zemi. Buď Evropa obnoví své národní a křesťanské základy, omezí příliv nepřátelských migrantů a postaví se po bok králům od východu slunce v boji se samozvanými vyvolenci, nebo vykrvácí občanskými nepokoji, a v poslední bitvě Armagedonu ztratí svou duši.

Předchozí díl: Zjevení Janovo, Apokalypsa a Armageddon
Následující díl: Hospodářská apokalypsa.

Dodatek z 18. 9. 2021

Uplynulo 10 let od začátku zahraniční invaze do Sýrie. Uplynulo téměř 6 let od napsání našeho článku. Vše vypadá na vítězství Sýrie, a jejich spojenců Ruska a Iránu, nad vojsky islamistů, skrytě i veřejně podporovaných Tureckem, Izraelem a západními zeměmi v čele s USA. Možná někoho napadne, že pokud to měl být nějaký biblický armagedon, nebylo to pro celý náš západní svět až tak hrozné. Bylo zabito několik set tisíc lidí, ale většinou těch v daleké Sýrii. O střechu nad hlavou tam přišlo několik milionů lidí, ale pohodu v západních zemích to nijak nenarušilo.
Západ byl v této válce poražen, a nyní je již schopen jen  podporovat teroristy zabíjející vesničany, ničící ze zálohy infrastrukturu Sýrie a vypalující obilné lány. Idlíb stále okupují islamisté, ale ti se začínají pobíjet mezi sebou. Oddíly podporované USA se už drží jen za Eufratem, aby zde mohli kořistit na ropných polích, a Izrael občas vypouští rakety na syrské vojenské i civilní cíle. Málokterá z nich však dosáhne cíle díky syrské obraně a pomoci Ruska.

Podle některých proroctví je tento relativní klid jen dočasný. Pokud tato proroctví chápeme správně, hrozí v nejbližších měsících či létech atentát na prezidenta Sýrie. Atentát promění tuto oblast opět v krvavé bojiště a konflikt tentokrát silně zasáhne i západní země, které stihne zasloužený trest.

Vydáno: 20.12.2015