Mýty a skutečnost

Denverské prorocké malby - migranti a válka v Evropě.

Největší americké letiště v Denveru je považováno za okultní chrám Nového světového řádu (NWO). To nejdůležitější je prý ukryto v rozsáhlých prostorách hluboko pod základy letiště. I na povrchu však může běžný návštěvník spatřit podivné věci. Jednou z nich jsou mysteriózní nástěnné malby přivolávající skrze utrpení a smrt milionů lidí příchod  neomezené moci NWO. V malbách můžeme číst o nadcházejících událostech zasahujících zejména Evropu - rušení národní suverenity evropských zemí, řízené vlně migrantů, nástupu neonacismu a fašismu až k válce přinášející zkázu lidí a moc elit Nového světa.

Okultní chrám NWO

V předchozím článku Mezinárodní letiště v Denveru - chrám NWO? jsme zmínili mnoho podivných okolností kolem stavby a zejména výzdoby mezinárodního letiště v Denveru (DIA). Počínaje zvláštním umístěním a uspořádáním areálu DIA, problémy s jeho stavbou, přes okultní výzdobu interiérů (kůň apokalypsy zvaný DIAblo, sošky ďáblíků, černé slunce, nástěnné malby s dětmi v rakvích...) až k zasvěcení stavby utajované skupině Nového světa a plánům vybudování mega-města obkružujícího denverské letiště. Z těchto důvodů považuje mnoho lidí areál denverského letiště s jeho Velkou halou za skryté symbolické centrum NWO a okultní chrám jeho elit.

Obr. Mustang - socha koně s rudě žhnoucíma očima před letištěm v Denveru  [4]

Cestující procházející centrálním Jeppesen terminálem DIA asi nejvíce zaujmou nástěnné malby. Nasvícené fresky u výdejny zavazadel nemůže nikdo minout. Již zdálky přitahují pozornost hýřícími barvami, ale teprve při bližším pohledu vzbudí skutečný údiv či dokonce úlek. Vedle rozjásaného davu dětí a jásající přírody vidíme hrůzu budící válečné monstrum, plameny, zkázu a tři rakve s mrtvými dívkami. 

Oficiálně malby zobrazují dva příběhy. Jeden se jmenuje Mír a harmonie s přírodou (In Peace and Harmony With Nature). Druhý Dětský sen o světovém míru (The Children of the World Dream of Peace). Autorem obou nástěnných maleb je Leo Tanguma. Pozornost budeme věnovat druhé fresce.

Dětský sen o světovém míru

Obr. Children of the World Dream of Peace^[2], Leo Tanguma, DIA, Jeppesen Terminal Level 5

O této fresce, rozdělené do dvou obrazů, je na webu DIA psáno:
"Dětský sen o světovém míru" je působivou nástěnnou malbou vyjadřující umělcovu touhu skoncovat s násilím ve společnosti. Prvá sekce obrazu vyjadřuje tragédii a ničení válkou a její dopad na humanitu. Freska se pak přesouvá k obrazu smějících se dětí, oblečených v tradičních národních krojích z celého světa, slavících mír, který převládl nad válkou.^[5]

Autor maleb Leo Tanguma byl prý inspirován verši z biblických knih Izajáš a Michejáš. V nich proroci předpovídají, že jednou národy světa ukončí války a své meče překují na radlice a svá kopí na zahradnické vidle ^[6]:

Oficiální verzi příběhu jsme popsali v předchozím díle. Na prvém obraze (vpravo) světu vládne démon války. Jedna z jeho obětí,  zubožené děvče, sní sen o míru. Na druhém obraze se sen mění ve skutečnost. Děti všech národností se setkaly, aby přinesly mír. Válečníkova socha leží rozbita u jejich nohou. Chlapci a děvčata přinášejí meče, které chlapec v popředí překovává na radlice. Světu vládne mír. Abychom takto mohli číst příběh, musíme obrazy sledovat zprava doleva.

Naše kultura je však zvyklá číst či sledovat děj (např. v komixu) opačně, tedy zleva doprava. A pokud zkusíme interpretovat fresky pro nás přirozeným způsobem, můžeme sledovat zcela jiný příběh. Zkusme tedy číst zleva doprava:

^[2] Obr. První obraz - mír.

Na prvém obraze světu zdánlivě vládne mír. Nikdo by o tom neměl pochybovat již vzhledem k nápisům v mnoha jazycích: мир, PEACE, PAZ, ALAFIA, FRIEDE, POKÓJ... Dole na obraze však ve stínu leží socha válečného monstra, i když zčásti rozbitá. Vypadá neškodně. Asi jako zdánlivě rozbité ideologie nacismu a fašismu.

Klíčový děj se odehrává ve středu obrazu. Chlapec v bavorském národním kroji drží radlici, kterou vykovává z meče. Nebo naopak z radlice kuje meč? Podle oficiálního popisu právě tento obraz zobrazuje světový mír, který převládl nad válkou.^[5]  Takže zbraně musí být ničeny, ne naopak. Sám Leo Tanguma se odkazuje na verše Izajáše. Zopakujme si ještě jednou tyto verše i v kontextu s okolními:

Pokud tedy malíř skutečně odkazuje na původní smysl veršů Izajáše, pak musí chlapec překovávat  meče na radlice. Ovšem potom se také celý příběh odehrává v posledních dnech! Hospodin bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé, jak napsal prorok Izajáš. Takže děj fresky je zasazen do přicházející apokalypsy a nikoliv začínajícího světového míru!

Vraťme se ke středu dění. Téměř nepovšimnuto je zde, přímo ve středu, malé dítě v rukou ženy.

Obr.^[3]  Detail středu obrazu. 

Přímo v centru obrazu vidíme hnědé, africké (možná muslimské) dítě v rukou bílé (germánské?) ženy. Podle obličeje se nejedná o dívku ale ženu, stojící hned vedle německého chlapce.^[3] Žena drží před sebou africké dítě za rameno a je následována černošským mladíkem. Bílá pokrývka lemující hlavu ženy připomíná z dálky andělská křídla. 

Pokud bychom ženu ve středu dění měli přiřadit konkrétní osobě, kdo by to dnes byl? Vidíme zde snad Angelu (Andělu) Merkelovou, Matku národa s utečenci, které pozvala do Německa?[a]  Jistě, zní to jako žert. Vždyť tato politička, dnes německá kancléřka, byla v době vzniku fresek (počátek 90. let) zcela neznámou. Nebo ji již tehdy někdo připravoval na její budoucí roli podobně, jako u nás Václava Havla? Mnohé další detaily na freskách tento výklad podporují a celý obraz začíná dávat smysl.

Plakát s Angelou Merkelovou - protest proti přijímání migrantů v Německu. 2015. [3]

Věnujme pozornost okolí. Vpravo děti z Ruska a USA. Vlevo děti z Velké Británie a Itálie (?). Nesou v národních vlajkách zabaleny meče a šavle. Ze zmačkaných vlajek se stal jen obal. Nepřipomíná nám to současnou snahu globalistů zničit řád postavený na národních státech, aby již nic nebránilo neomezenému toku peněz, surovin a lidských zdrojů a tedy totálnímu ovládnutí všeho těmi nejvýše postavenými predátory? Nepřipomíná nám to, v rámci Evropy, snahu EU prosazovat multikulturalismus a omezovat svrchovanost evropských států s cílem vymazat státní hranice i národní uvědomění lidí? Vytvořit migrací novou rasu Evropana a sociálním inženýrstvím  vypěstovat snadno ovladatelný evropský lid, který bude pod taktovkou bruselských elit a nevládních organizací^[e] vesele zpívat a pracovat pro blaho elit EU? 

Klíčovou postavou obrazu je světlovlasý chlapec překovávající meč v radlici (nebo naopak). Oblečen v bavorský kroj (kožené kraťasy s kšandami, zeleně lemované sáčko s větévkami na klopách) drží v ocelové rukavici čepel meče, měnící se v radlici pod údery kladiva. Pravá ruka s kladivem, rovněž chráněná pevnou rukavicí, je nepoměrně veliká k tělu postavy, jakoby zde mělo být něco zdůrazněno. Snad síla kladiva a vztyčené chlapcovy ruky? Za ním stojí africké děvče či kluk s rozmáchlou paží, která jakoby pomáhala vést údery kladiva. Obraz je zarámován duhou, známým to dnes symbolem hrdosti a podpory sexuálně deviantnímu chování lidí a rozkladu tradiční rodiny. Rudý a oranžový pás duhy má svůj počátek na těle ležícího symbolu války, nacismu a fašismu. Rudá a oranžová barva, coby barva nové levice, řídící dnes Evropskou unii směrem ke globálnímu neoliberalismu kontrolovanému nadnárodními fašistickými korporacemi. Duha sílí, přidávají se k ní další barevné pásy, aby obtočila celý děj na prvním obraze. Pod ní je však stále schován, v celé šíři duhy, černý pás.

Obr. Mnichov, Bavorsko, Oktoberfest. Hudebník v národním kroji. [7]

Duha nás vede k dalšímu ději na druhé stěně fresky. Z křiklavě barevné duhy se zde stává jen slábnoucí, bezbarvá linka, lemující uniformu probuzeného válečného monstra. Její konec ukazuje na zbědované děti různých ras, ležící mrtvé či spící na hromadě suti:

^[2] Obr. Druhý obraz - válka.

Vlevo na obraze je proud zbědovaných utečenců. Zoufalá žena v šátku (muslimka?) nese mrtvé dítě. Dopis vpravo ukazuje, že tím, kdo bude trpět, budou děti.

Jak lze chápat prvý i druhý obraz v celku? Vše se odehrává v nastupující apokalyptické době posledních dní tohoto světa. Prvý obraz vytváří zdání budování míru, propaganda ohlašuje mír mnoha jazyky světa. Vše hýří barvami, všichni se smějí, snad až strnule a vynuceně. Pod nohama jim však leží jen naoko zničený přízrak války. Svět zaplavila kýčovitá pravdoláska^[d], aby z jejího falešného humanismu a rozmělňování hranic mezi dobrem a zlem povstal chaos a válka. Evropa v postavě ženy (Angely Merklové?) vítá migranty z Afriky i Blízkého východu. Národy a státy se svými obrannými hranicemi jsou již roky oslabovány globalisty a tradiční uspořádání společnosti nahrazováno duhovým bláznovstvím. A náhle začnou do Evropy proudit mnoha směry statisíce lidí ze zcela jiného civilizačního prostředí, mnohdy nepřátelského. Proti této vlně se vzmáhá protivlna odporu. Evropané se ve strachu snaží ochránit svůj svět a dávají vyrůst extremistům, síle v podobě chlapce s kladivem. Odpor proti migrantům sílí zejména v Bavorsku. Vůdce odporu však vzejde z Rakouska. Žena přivádějící africké migranty i chlapec s ocelovými rukavicemi a kladivem představují dva vůdce dvou vln, které proti sobě zákonitě narazí a probudí démona války. Neonacistické monstrum drží v jedné ruce moderní zbraň západu - samopal, ve druhé tradiční zbraň džihádu - šavli. Samopal ještě nevystřelil, šavle však již setnula holubici míru. Znakem doby bude i maska na obličeji. První krok v agresi tedy provedou nezvaní islamističtí hosté ve jménu jejich svaté války, protikrok, trávení vody a další kroky budou následovat, Evropa se potopí do vln násilí a chaosu.

Je již dnes známo, kdo je onen chlapec s kladivem ale i to, odkud by mohla přijít pomoc. Ještě není pozdě a část Evropy lze zachránit. To i mnoho dalšího je skryto v malbách  haly denverského letiště, údajného chrámu Nového světového řádu. Fresky nejsou varováním před válkou či zničení světa ale oslavou sil NWO, které mají ve svém plánu ovládnout svět. Skrz řízené konflikty, zničení národnostního i náboženského cítění, zdecimování lidstva a smíšení zbylých v poslušnou rasu. Na nástěnných malbách DIA^[c] nejsou zaznamenána proroctví ale strategický plán. V tomto světle se potvrzuje mínění mnohých, že migrace miliónů lidí do Evropy je cílená a řízená a to nikoliv k prospěchu migrantů ani k prospěchu původních obyvatel Evropy ale k jejich vzájemné záhubě.^[b]

Aktualizace 26. 3. 2018

Na sociálních sítích koluje selfie fotografie německé kancléřky Angely Merkel s migrantem ze Sýrie, pořízená v září 2015. Fotografie se stala populární i proto, že mladý muž je  podobný jednomu ze sebevražedných atentátníků (Brusel, březen 2016). Jednalo se však o dvě různé osoby. Všimněme si jisté podoby mezi Angelou Merkelovou a ženou přímo ve středu malby "Dětský sen o světovém míru".

Obr. Atentátník Najim Laachraoui a fotografie Angely Merkelové s mladým mužem - migrantem. [8] Obr. Záhadná žena stojící přímo v centru apokalyptické fresky v Denveru.

------------- pokračování příště ------------

Vytvořeno: 07.10.2015