|
Mýty a skutečnost - Proroctví z Fátimy (III.)
Proroctví z Fátimy - Druhá část třetího tajemství
(Čtvrté tajemství)
V portugalské Fátimě bylo dne 13. 7. 1917 sděleno několik vizí a
předpovědí - Poselství z Fátimy. Poselství rozdělujeme na tři části -
Tři fatimská tajemství.
Obsah prvých dvou tajemství byl zveřejněn r. 1942 (viz předchozí díl
Proroctví z Fatimy - Tři tajemství)
Třetí tajemství (třetí část fatimského tajemství) bylo
zveřejněno r. 2000 tak, jak je zapsala sestra Lucie:[1]
Píši z
poslušnosti vůči tobě, můj Bože, který mi to přikazuješ skrze
nejdůstojnějšího pana biskupa z Leiria a skrze tvou a mou
nejsvětější Matku.
Po dvou částech, které jsem již vyložila,
jsme uviděli po levici Naší Paní, trochu výše, anděla s ohnivým
mečem v levé ruce; jiskřil a vyšlehovaly z něho plameny, které,
jako by měly zapálit svět; avšak vyhasínaly jakmile se dotkly
záře, která vycházela z pravé ruky Naší Paní směrem k němu:
anděl ukázal pravou rukou na zem a silným hlasem řekl: Pokání!
Pokání! Pokání! V oslnivém světle, kterým je Bůh, jsme viděli „podobně,
jako když se lidé vidí v zrcadle, kolem kterého procházejí“, bíle
oblečeného biskupa „vytušili jsme, že je to Svatý otec“. Další různí
biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmou horu, na
jejímž vrcholku byl velký kříž z hrubých kmenů, jako z korkového dubu s
kůrou; dříve než sem Svatý otec dospěl, procházel velkým polorozbořeným
městem, rozechvělý, s kolísavým krokem, zkroušený bolestí a trýzní se
modlil za duše mrtvol, které na cestě potkával; když došel na vrchol
hory a padl na kolena u paty velkého kříže, byl zabit skupinou vojáků,
kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů; stejně tak
zemřeli jeden za druhým ostatní biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice
a různé světské osoby, muži i ženy různých tříd a postavení. Pod dvěma
rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovou nádobou v ruce,
zachycovali krev mučedníků a zalévali jí duše, které se přibližovaly k
Bohu. |
Sestra Lucie měla vidění, ve kterém bíle oděný biskup prochází
polorozbořeným městem a pak vede skupinu
věřících na strmou horu k dřevěnému kříži. Zde jsou všichni zabiti
vojáky.
Tato vize byla někdy identifikována, jako varování před atentátem na
papeže Jana Pavla II. Oficiálně však církev nic takového nikdy
nepotvrdila.
Třetí tajemství, tak jak bylo zveřejněno, vyvolává řadu dohadů.
Nebylo zřejmě uvedeno celé. Chybí text, který lze označit jako
Druhá část třetího tajemství z Fatimy neboli Čtvrté tajemství.
Vlastnosti textu
Určité charakteristiky textu Čtvrtého tajemství jsme uvedli v
předchozím díle:
- Nezveřejněný text zapsala sestra Lucie na jediný list
papíru, kde bylo napsáno 20 až 25 řádek.
Slova jsou psána s výrazným odsazením od okrajů papíru.
- V textu je užito i portugalského dialektu.
Obsah textu
Obsah je natolik závažný, že sama sestra Lucia nemohla zprvu (koncem
r. 1943) třetí tajemství zapsat - cítila úzkost a zábrany. Přitom v
předchozích tajemstvích již psala o strašných tragédiích, válce i vizi
pekla. Vysvětlením může být to, že tajemství varovalo před něčím
zlověstným v samém srdci církve. Obsah proroctví vzbuzoval v Lucii takové
emoce, že nebyla schopna tři měsíce nic zapsat. Po přečtení třetího
tajemství odmítla církev obsah zveřejnit i když to měl být požadavek
Paní z Fatimy. Mnozí církevní hodnostáři dokonce zcela odmítli
tajemství přečíst i když o to byli žádáni.
Chybějící část třetího tajemství z Fatimy dosud nebyla Vatikánem zveřejněna. Lze tedy pouze odhadovat její obsah. Řada věcí je
však zřejmá:
- Text obsahuje slova Paní z Fatimy. Jedná se tedy o sdělení,
proroctví, varování a nikoliv popis vize sestrou Lucií.
Slova byla zapsána přesně v tom pořadí,
jak byla vyřčena Paní z Fatimy.
- Text zřejmě vysvětluje vizi třetího tajemství, tedy vidění zkázy
města a smrti mnoha věřících s biskupem v bílém. Jedná se pravděpodobně o komentář Paní z Fatimy k výše
uvedenému vidění.
- Text zřejmě navazuje na slova druhého tajemství V Portugalsku se po všechen čas uchová dogma víry... Lze
zároveň vyvodit předpověď, že v některých jiných zemích se dogma víry
neuchová.
- Proroctví se týká událostí, které do roku 2000 ještě nenastaly i
když k jeho naplnění směřujeme.
- Podle A. Socciho[2]
se vize třetího tajemství (biskupa umírajícího jako mučedník) může
týkat někoho, kdo bude či byl v úřadu po Janu Pavlu II.
- Obsah předpovídá událostem, o kterých je psáno v Písmu (Novém
zákonu) a tomu, co bylo potvrzeno i jinými zjeveními Paní. Může se
jednat o popis apokalypsy, konce našeho věku.
- Obsah se týká katolické víry, krize víry uvnitř katolické církve
počínaje nejvyššími místy, vnitřních bojů v katolické církvi. Proroctví varuje před apostází v církvi, ke které má na konci dojít.
Možná je zde varování před Antikristem v čele církve.
- Smysl proroctví není ohlašovat jadernou válku či nějaké válečné či
přírodní katastrofy.
- Text navazuje na druhé a třetí tajemství, má spojitost s Ruskem.
- Papež Pavel VI. četl text poprvé 27. 6. 1963.
Většina badatelů se shoduje, že dosud nezveřejněná část třetího
tajemství zachycuje slova Paní z Fatimy. Text začíná slovy o Portugalsku
a pokračuje proroctvím o vážné duchovní krizi církve. Proto bylo
tajemství utajeno.
Zveřejnění celého třetího tajemství
Vzhledem k předpokládanému obsahu je jasné, proč se Vatikán zdráhá
uveřejnit celý text třetího tajemství. Ale zůstalo třetí tajemství skutečně
ještě tajemstvím?
Podle A. Socciho[2]
se Vatikán rozhodnul o kompromisu. V roce 2000 zveřejnil první část
třetího tajemství - tedy vizi poničeného města a smrti mnoha lidí včetně biskupa v bílém a
jeho doprovodu. Slova Paní z Fatimy, kterými měla tuto vizi vysvětlit a
varovat tak lidstvo, byla sice zatajena, jejich význam a prorocké
varování před hrozbami v budoucnosti však čelní církevní představitelé
nepřímo zveřejnili ve svých kázáních a rozhovorech.
Tak mohlo být Vatikánem sděleno, že celé třetí tajemství bylo odhaleno
(i když bez doslovné publikace), aniž se
kdokoliv musel uchýlit k přímé lži.
Viz kázání Pavla VI. ve Fatimě (1967), kázání Jana Pavla II. ve Fátimě (1982, 2000 a další), kázání kardinála Ratzingera - Via Crucis
(2005).[a] Zde všude znělo varování před apostazí v církvi, výzva k obrácení a
pokání i upozornění na konkrétní verše Apokalypsy.
Tři tajemství jako celek
Pokusme se o výklad tří tajemství jako celku. V prvém tajemství
je zjevena vize pekla. Ve druhém tajemství Paní vysvětluje, že
právě tam upadají duše ubohých hříšníků. Cestou k záchraně je úcta k
nebeské rodině. Lidé mají stále možnost zachránit své duše a navrátit
sobě pokoj. Zvláštní důraz pro mír ve světě je kladen na Rusko. Pokud dojde k zasvěcení Ruska srdci Paní z Fatimy, bude mír.
Jinak bude Rusko rozšiřovat bludy po celém světě a podněcovat války. K
aktu zasvěcení nedošlo ani tehdy, kdy v Rusku začala krvavá éra
stalinismu. Paní
varuje, že pokud nepřestanou lidé urážet Boha, začne další válka během
pontifikátu papeže Pia XI. Mnohé národy budou zničeny. Druhá světová
válka pak opravdu vypukla.
Ve třetím tajemství je zjevena vize, ve které Paní dosud zadržuje
trest archanděla Gabriela nad lidmi. Biskup v bílém prochází se svým
doprovodem poničeným městem plným mrtvých. Pak na vrchu u kříže jsou
všichni zabiti vojáky. S tím souvisí zatím utajovaná část proroctví, kde
je zřejmě vysvětlena uvedená vize a varováno před vážnou duchovní krizí církve či dokonce příchodem
Antikrista a apokalypsou. Zda smrtí biskupa/papeže v bílém tyto události
začínají či vrcholí není jasné. Fatimské tajemství však končí nadějí, slibem že nakonec
Neposkvrněné Srdce nebeské Paní zvítězí a světu bude dopřáno údobí míru.
Je otázkou, nakolik se podařilo Lucii zachovat autenticitu slov Paní
z Fatimy. V r. 1917 byla dívkou neumějící číst ani psát. V r. 1921
vstoupila do kláštera, kde byla povinována životu dle přísných
náboženských regulí, absolutní kázni a dodržování příkazů představených.
Lucia sdělila církvi přání paní z Fatimy nejpozději v r. 1925 (vzývání
Neposkvrněného Srdce, zasvěcení Ruska, modlení růžence, slavení
sobot). První dvě tajemství však zapsala až v r. 1927, své zápisky však
musela zničit. Podruhé formulovala první dvě tajemství v létech 1939-40.
A teprve r. 1944 údajně poprvé zapisuje text třetího tajemství. Zapisuje
tehdy svou vizi z r. 1917 (anděl s plamenným mečem a smrt biskupa v
bílém) a zřejmě i dosud nezveřejněná slova Paní (které jí tehdy znovu
Paní diktuje). Otázkou tedy zůstává, kolik z fatimských
tajemství sdělených třem dětem v r. 1917 bylo skutečně publikováno a
nakolik si uchovaly původní přesnost.
Vzkaz z Fátimy lidem prostřednictví sestry Lucie chápeme jako
naléhavé varování. Lidé opět sešli na cestu zla a pokud se nezastaví,
sklidí trpké plody svých vlastních činů. Náš osud v blížícím se
Armagedonu je svázán zvláště s Ruskem. Pokud bude v Rusku víra v dobro
Stvořitele, bude Rusko silou v konečném boji se zlem. Zlo se může ukázat
tam, kde jej nikdo nečeká, tedy i v řadách nejvyšší hierarchie církve.
Každý z nás musí být ostražitý a nevěřit líbivým řečem a vábným slibům.
Osudy lidstva závisejí na každém z nás. Nikoliv jen na těch,
kteří jsou u moci světské či církevní ale skutečně na každém člověku.
Sama Paní světla ve Fátimě jasně ukázala, že důležitý je každý
člověk bez výjimky a svůj vzkaz předala lidem nikoliv prostřednictvím
vysokých církevních či světských představitelů ale tří dětí v chudé
části světa. Je třeba, abychom my všichni přijali odpovědnost za náš
svět, měli jej v úctě stejně jako našeho stvořitele a byli připraveni
nejen brát ale i dávat. A snad je zde i skryta připomínka ženského
božského elementu - tedy toho, že po boku Ježíše vždy stála a stojí
Marie aby teprve spolu tvořili celek.
Pokračování -
Proroctví z Fatimy - Diplomatická verze proroctví.
|
|