Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Život:
    "Přeji hezký den, narazil jsem na Vaše pro mě velice zajímavé strán ... " (Zvon svobody nebo poroby?)
  • Re: :
    "Hebrejština se píše zprava doleva. Přepis (transliterace) zleva do ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • bez titulku:
    "Ať už byl autor kdokoliv, měl by se naučit soudobou transkripci he ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • pěkné:
    "No, přemýšlím nad tím už rok. Zde v tomto článku jsem hodně čerpal ... " (Na počátku ... Brešit bara Elohim)
  • Re: Klamstvo.:
    "Díky za upozornění! V článku jsem použil omylem nesprávné fotogra ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Klamstvo.:
    ""O záhadných světelných loučích je již veřejnost dostatečně i ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Jan Křtitel

    Jan Křtitel - učitel lidstva

    Mýty - Jan Křtitel (II.)

     

    Mýty - Jan Křtitel (II.)

    Jan Křtitel - učitel lidstva


    Nejvýznamnější postavou vedle Ježíše Krista a Marie Magdalské byl Jan Křtitel.  Jan je mnohdy považován za pouhého poustevníka či proroka, který se setkal u řeky Jordán s Ježíšem,  pokřtil jej a pak byl záhy popraven králem Herodem.

    Podle mnohých tradic však byla role Jana Křtitele mnohem důležitější. Byl dlouholetým ochráncem a učitelem Ježíše a měl mnoho dalších učedníků včetně několika apoštolů. Jan položil základy učení moudrosti a lásky, oživil tradici křtu a odkázal nám skrze Ježíše modlitbu Otčenáš.


     

    CEP[1] Jan 1:6-10
    Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.
    Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.

     

    Jan - učitel Ježíšův i učitel apoštolů

    Ježíš byl prvým Janovým učedníkem. To však bylo pro mnohé ranné křesťany těžko pochopitelné při jejich víře v Ježíše jako vševědoucího boha. Přesto se i v kanonických evangeliích uchovaly zmínky potvrzující, že Ježíš i někteří jeho učedníci vyšli z Janovy školy.

    O tom, co se dělo po křtu mezi Janem a Ježíšem synoptická evangelia mlčí. Marek píše, že se pak Ježíš uchýlil na čtyřicet dní do pouště. Vzápětí následuje zmínka o Janově uvěznění. Jakoby v těchto evangeliích zůstalo ponecháno o Janovi jen to, co prostě nebylo možné odstranit. Pouze z Janova evangelia lze získat další chybějící informace a to přesto, že právě v Janově evangeliu je motiv snižování důležitosti Jana nejsilnější ze všech novozákonních textů.

    Když se Ježíš setkal v Galileji u řeky Jordán s Janem Křtitelem, byli čtyři jeho budoucí učedníci již Janovými žáky: Šimon Petr, jeho bratr Ondřej, Filip a Natanael (Jan 1:35-49). Ježíš se pak s učedníky zúčastnil svatby v Káni. Ženil se pravděpodobně on či některý z jeho nevlastních bratrů. Z vesničky pocházel učedník Natanael. Poté Ježíš s Máří a učedníky odešel na jih do judské země, kde křtil. Jan zůstal křtít na severu:

    CEP Jan 3:22-23
    Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.
    Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.

    Ježíš tedy postupně převzal od Jana některé učedníky a začal křtít a šířit jejich společné učení směrem na jih v Judeji.

    Některé náboženské židovské texty (např. Malachiáš 3:1-2) mohly být chápány jako proroctví příchodu dvou mesiášů. Jedním měl být král z Davidovy linie, druhým kněz z Áronovy linie kmene Lévi. Mnoho lidí si tak mohlo v postavách Jana a Ježíše představit dva přicházející spasitele, kněze a krále.
    To, že Ježíš křtil na jihu stejně jako Jan na severu působilo zřejmě redaktorům Janova evangelia problém. Proto připojili vsuvku, že vlastně Ježíš nekřtil:

    CEP Jan 4:1-3
    Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a křtí více učedníků než Jan - ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci - opustil Judsko a odešel opět do Galileje.

    Jan jako prorok a jeho křest měl mezi lidem nesmírnou vážnost. Jan působil v pustině a na venkově, přesto se stal známým i veleknězům v Jeruzalémě. Právě na Jana se Ježíš ve svých posledních dnech odvolal. Vyzval velekněze a zákoníky, aby veřejně  prohlásili Jana za falešného proroka, protože zavrhli jeho křest. Ti se ničeho takového neodvážili. Věděli, že lidé Jana ctí a považují jej za velikého proroka:

    CEP Lukáš 20:1
    Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími a řekli: "Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tu moc dal."
    Odpověděl jim: "I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?"
    Oni o tom mezi sebou uvažovali: "Řekneme-li 'z nebe', namítne nám: 'Proč jste mu neuvěřili?' Řekneme-li 'od lidí', všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok." A tak odpověděli, že nevědí, odkud.
    Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."

    Od Jana zřejmě pochází i modlitba Otčenáš. Učedníci požádali Ježíše, aby je naučil modlit se, jak tomu učil své učedníky i Jan. Ježíš je tedy naučil modlitbu, která mu byla předána učitelem Janem:

    CEP Lukáš 11:1-4
    Jednou se Ježíš na nějakém skrytém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan."
    Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte:
    Otče,
    buď posvěceno tvé jméno.
    Přijď tvé království.
    Náš denní chléb nám dávej každého dne.
    A odpusť nám naše hříchy,
    neboť i my odpouštíme každému,
    kdo se proviňuje proti nám.
    A nevydej nás do pokušení.

    Slova modlitby mají své mořeny v egyptském náboženství.[7]  

    Jan - učitel lidstva

    Janovými nejvýznamnějšími učedníky byli Ježíš s Máří. K jeho žákům patřili i někteří apoštolové, kteří měli prvé dvojici pomáhat.   Vedle Ježíše s Máří však Janovo učení nesli do světa i další. Podle starých křesťanských spisů to byl např. Šimon Mág s Helenou, Apollos Alexandrijský či Dositheus.

     

           
    Obr. Jan Křtitel - bronzová socha, baptisterium, Florencie.  1506-11. Autor G. F. Rustici zřejmě ve spolupráci s Leonardem da Vincim.[3]  Vlevo postava farizeje, vpravo postava levity.

    Kanonická evangelia vykreslují Jana na prvý pohled jako charismatického poustevníka z pouště působícího na břehu řeky Jordán. Při podrobnějším čtení je však zřejmé, že Jan měl velký počet žáků a cestoval. Podle Janova evangelia křtil Jan v Betánii i Aenenonu, což jsou místa od sebe dosti vzdálená. Jiné zdroje uvádějí nepřímo za centrum Janova působení také egyptskou Alexandrii. Janova kazatelská mise nebyla zaměřena pouze na Židy. Janovi následníci tvořili mnohonárodnostní obec žijící od Malé Asie až po Alexandrii.

    Z kanonických evangelií je rovněž patrná víra lidí v to, že Jan přichází na náš svět opakovaně a byl zde již v minulosti mnohokrát, byť pod různými jmény.

     

    Odchod Jana Křtitele

    Rok 26 až 27 n. l. (od podzimu do podzimu) byl sabatický. To znamenalo, že podle Tóry ustala po sedmi létech zemědělská činnost, země byla ponechána k odpočinku. Tisíce rolníků bylo osvobozeno od své práce, což mohla být vhodná příležitost k ještě hromadnějšímu šíření Janova a Ježíšova učení.  Zřejmě v roce 27 se jejich cesty rozdělily. Jan dále působil v Galileji, Ježíš odešel na jih, na judský venkov.[5]  

    V Judei vládl od roku 26 římský prokurátor Pilát Pontský. Vládcem Galileje byl Herodes Antipas. Josephus píše, že Heroda znepokojil Janův mimořádný vliv na lid a začal se obávat nepokojů. Jan si byl vědom rizika a snažil se pobývat spíše na hranicích Herodova území, ve východní Galileji. Zde měl šanci v případě nebezpečí přejít za řeku Jordán mimo Herodovu pravomoc. Přesto byl počátkem roku 28 Jan zadržen. Byl odveden na východní břeh Mrtvého moře do pouštní pevnosti Machairús (Machaerus, Meč).[5]          
    Obr. Mapa - Galilea, Judsko, Perea v 1. stol. n. l.[8]  

    Podle Markova evangelia byl Jan uvězněn za to, že odsuzoval Herodův sňatek s Herodiadou, manželkou jeho bratra Filipa. Ježíš se vrátil zpět do Galileje:

    CEP Marek 1:14-15
    Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
    Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."

    Dále cestoval po městech a vesnicích a kázal početným zástupům příchod Božího království. Lidé k němu putovali i z Judska, Jeruzaléma, východního břehu Jordánu a dokonce z Týru a Sidónu.

    Herodes povolil několika Janovým učedníkům návštěvu jejich učitele v pevnosti Machairús. Přinesli Janovi správu o úspěšném Ježíšově působení. Janova odpověď však dodnes zůstává předmětem dohadů, vždyť Jan musel dobře vědět, kdo je Ježíš:

    CEP Matouš 11:2-5
     Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových; poslal k němu vzkaz po svých služebnících:
    "Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"
    Ježíš jim odpověděl: "Jděte, zvěstujte Janovi, co vidíte a slyšíte:
    Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.

    Ježíšova odpověď se nápadně podobá textu z Mesiášské apokalypsy. Na fragmentu  nalezeném mezi Kumránskými rukopisy se předpovídá příchod mesiáše, který bude "léčit nemocné, křísit mrtvé a přinese dobrou zprávu chudým".[5]  

    Herodes tedy umožnil Janovi návštěvu jeho žáků. Podle jiných zdrojů včetně Markova evangelia dokonce několikrát s Janem rozmlouval a zajímal se o jeho učení.

    CEP Marek 6:22-29
    Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu.
    Jan totiž říkal Herodovi: "Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!"
    Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla.
    Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal.

     

    Podle Marka to byla Herodiada, která usilovala o Janův život. Při oslavách Herodových narozenin v pevnosti Machairús jej natolik okouzlila Salome, dcera jeho manželky Herodiady, že ji slíbil splnit každé přání. Podnícena Herodiadou požádala Salome, aby jí přinesli na míse Janovu hlavu. Její přání Herodes splnil. Jan byl popraven:        
    Obr. Zřícenina pevnosti Machairus. Zde byl Jan vězněn a popraven.[9]  
    CEP Marek 6:22-29
    Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se králi Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: "Požádej mě oč chceš, a já ti to dám."
    Zavázal se jí přísahou: "O cokoli požádáš, dám tobě, až do polovice mého království."
    Ona vyšla a zeptala se matky: "Oč mám požádat?" Ta odpověděla: "O hlavu Jana Křtitele." Spěchala ihned dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: "Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele."
    Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout.
    I poslal hned kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho v žaláři a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
    Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a uložili je do hrobu.

    Janovi učedníci si směli odnést tělo svého mistra a uložit je do hrobu.

    Herodes brzy nato utrpěl velkou vojenskou porážku. Podle Josepha lidé věřili, že to byla odplata za zavraždění Jana Křtitele. To ukazuje, jak hluboce v sobě lidé nesli vzpomínku na Jana.

    Jan stále mezi námi

    Ježíš si jistě při smrti Janově uvědomil i blízkost své vlastní oběti, kterou musel pro lidstvo přinést. Zároveň však věděl, že smrt je jen předěl a že Jan i on Ježíš zde byli a opět budou.  Jejich učení se šířilo jako lavina a sám Herodes si to nedovedl vysvětlit jinak, než že Jan vstal z mrtvých. Ježíšovi učedníci začali vyzývat k pokání, vymítat zlé duchy a uzdravovat nemocné:

    CEP Marek 6:12-20
    I vyšli a volali k pokání;
    vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.
    Uslyšel o tom král Herodes, neboť jméno Ježíšovo se stalo známým; říkalo se: "Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí mocné síly."
    Jiní pak říkali: "Je to Eliáš!" A zase jiní: "Je to prorok - jeden z proroků."
    Když to Herodes uslyšel, řekl: "To vstal Jan, kterého jsem dal stít."

     

     

    Předchozí článek - Jan Křtitel


    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [2] Josephus. Židovské starožitnosti.
    [3] Kren Emil, Marx Daniel. Web Gallery of Art. Rustici. Preaching of St John the Baptist. [citováno 28.09.2010] <http://www.wga.hu/frames-e.html?/html/r/rustici/preachin.html>
    [4] Přispěvatelé Wikipedie, John the Baptist [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 14. 08. 2010, 10:16 UTC, [citováno 14. 08. 2010]
    < http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=John_the_Baptist&oldid=378924718 >
    [5] Tabor James D. Ježíšova dynastie. 2006. Praha 2007. ISBN 978-80-242-1740-6
    [6] Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového Zákona podle posledního vydání kralického z roku 1613. /BKR/ V elektronické formě SW BibleWorks.
    [7] Budge Wallis. Egyptian Magic.
    [8] Přispěvatelé Wikipedie, První židovská válka [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 4.07.2010, 12:07 UTC, [citováno 27.08.2010] < http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_%C5%BEidovsk%C3%A1_v%C3%A1lka&oldid=5536837 >
    [9] Architecture of the Bible - Machaerus [citováno 27. 08. 2010] < http://www.bible-architecture.info/Machaerus.htm >

    Vytvořeno: 28. 09. 2010


    Související články:
    Jan Křtitel (15.08.2010)
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 28. 09. 2010 | Aktualizováno: 28. 09. 2010 | 28776 přečtení | Počet komentářů: 85 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.