Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: ??:
    "Nikoliv úvaha. V dalších pokračováních se chystám uvést řadu faktů ... " (Václav Havel - český Faust)
  • ??:
    "Naštěstí je to jen vaše ..úvaha ..., mylná ..." (Václav Havel - český Faust)
  • Re: vdaka:
    "Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťan ... " (Duše do nebe)
  • Re: Citace z Matouše:
    "Dobrý den, děkuji vám za upozornění. Překlep jsem opravil. S pozdr ... " (Jan Křtitel)
  • Re: :
    "V článku uvádím, že to, že židovský kalendář začíná návštěvou nejv ... " (Nibiru - kdy přiletí?)
  • vdaka:
    "Uzasna stranka..velka vdaka autorovi...presne toto zamlcovane pozn ... " (Duše do nebe)
  • Vznik a vývoj

    Kdo a kdy napsal Tóru?

    Bible - Vznik -- Kdo a kdy napsal Tóru?

    Kdo a kdy napsal Tóru?

     

    Základem Hebrejské Bible je pět knih Mojžíšových, zvaných Tóra či Pentateuch.
    Kdo je napsal a kdy?

     

    Tóru tvoří knihy Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Pět knih či svitků Tóry popisuje prehistorii izraelského národa od stvoření světa, přes exodus - útěk z Egypta, zjevení Boha na Sinaji až ke vstupu Izraelitů do zaslíbené země.

    Jak pět knih Tóry vzniklo? Na to existuje mnoho odpovědí. Pro zjednodušení si je rozdělme na dvě základní skupiny - náboženskou a vědeckou.

     

        
    Obr. Tóra - synagoga v Kolíně nad Rýnem.[8]

    Náboženské vysvětlení

    Pět knih Mojžíšových napsal sám Mojžíš. Existuje řada variant tohoto vysvětlení:[1]

    Obr. Mojžíš rozbíjí desky zákona. Rembrandt.[10]

     

         1. Podle tradičního judaismu či fundamentalistického křesťanství text nadiktoval Bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj, písmeno za písmenem.

    2. Jiní věřící jsou přesvědčeni o tom, že Mojžíš byl spíše Bohem inspirován, než aby zapisoval písmeno za písmenem.

    3. Někteří si představují, že Mojžíš byl sice jediným autorem, ale psal  pod stejnou či podobnou inspirací jako autoři jiných významných literárních děl.

    4. Podle dalších napsal Mojžíš základ Tóry, kterou později doplnili či upravili další nám neznámí autoři.

    Mojžíš měl napsat knihy asi v rozmezí let 1280 až 1250 př. n. l. po exodu z Egypta a příchodu k zaslíbené zemi.

     

    Teorie více autorů

    Celá řada jevů v Tóře ukazuje, že text nemá jednoho jediného autora ani nebyl napsán v jedné době. Mezi tyto jevy patří:

    - výskyt stejného textu na více místech, opakování
    - výskyt proti-řečících si textů (např. zákonů)
    - vnitřní rozpory v textu (ukazují na skládání textů z různých zdrojů aniž by tyto předlohy byly sladěny v jeden kompaktní celek). Viz například David a Goliáš, rozdíly v tradicích či Předávání Zákona - spletené příběhy.

     

    Hypotéza pramenů

    Biblisté již od konce 19. století rozdělovali autorství Pentateuchu mezi několik škol resp. pramenů. Julius Wellhausen (1844-1918)rozeznával 4 časově oddělené literární předlohy. Později se počet uvažovaných autorských škol rozrostl. Působení škol bylo datováno zhruba následovně:[3]

    Označení

    Autorství / škola / pramen

    Rozmezí vzniku /př. n. l./
    J Jehovah Jahvistický, Jahvista 10. či 9. stol.
    E Elohim Elohistický, Elohista 9. či 8. stol.
    P či K Priestly Kněžský (kodex) 8., 7. či 6. stol.
    D či Dtn Deuteronomist Deuteronomický 7. či konec 6.stol.
    R Redactor Redakce,  ukončení fixace textu 5. či 4. stol.

     Za první a nejstarší zdroj bývá považována redakce Jahvisty - J (cca. 950 př. n. l.).  Není však jednoznačně určeno, která ze škol J a E či D a E je skutečně starší. [1] Jahvistická podoba textu je rozlišitelná podle užívání božího jména YHWH (Jod-He-Vav-He). Jméno je někdy přepisováno jako Yahweh, Jahve či Jehova. Někdy je pramen D ještě rozdělen na D1 (600 př. n. l.) a D2 (550 př. n. l.). Kromě autorských skupin se na vzniku knih podílel i redaktor (R), který měl později texty upravovat, sdružovat, slučovat a přidávat komentáře typu "Po těchto událostech se stalo, že...".

    Po jistou dobu měly být příběhy předávány ústní tradicí, aby byly posléze zapsány a pak dále upravovány. V poslední době se však objevují teorie, které posunují dobu vzniku textů dopředu a silně zkracují trvání jejich úprav.

    Vznik podle R. E. Friedmana

    Stručně uvádíme teorii R. E. Friedmana[2]  tak, jak je interpretována v článku Who wrote the Bible?[1] Jedná se o jeden z tradičních pohledů na dějiny Izraele a vznik Tóry. Logicky propojuje předpokládané dějiny Izraele  Mnohdy je však dávána přednost informacím z Bible před archeologickými nálezy a historickými důkazy.

    1250 - 1000 př.n.l
    Dobytí území Kanaánců začíná před rokem 1200 př. n. l. Izraelské kmeny se formují do volné konfederace. Historie kmenů Abraháma, Izáka, Jákoba, Josefa a Mojžíše je předávána ústní tradicí.

    1000 - 950 př. n. l.
    Král David slučuje kmeny. Mnoho z příběhů je zapsáno zdrojem J. Popisují stvoření světa, vznik a historii kmenů s jejich vztahem k Bohu. Důraz je kladen na morálku, příklady chování, odplatu a trest. Hrdinové jsou popisováni s lidskými chybami a slabostmi.

    920 - 722 př. n. l.
    Království se po smrti Šalomouna dělí na jižní Judeu (hl.město Jeruzalém) a severní Izrael/Efraím (hl.chrámy Šekem a Bét-el).

    Jižní tradice zdůrazňuje důležitost Jeruzaléma, Árona, kněžství a centralizaci při přinášení obětí. Juda (vůdce jižního kmene) zachraňuje Josefa před smrtí z rukou ostatních bratrů. Podle severní tradice se oběti přinášejí kdekoliv, Mojžíš je upřednostňován před Áronem, hora Horeb před Sinajem. Důležitost má Josef, jeho matka a syn Efrajim. Rúben (vůdce severního kmene) zachraňuje Josefa.
    Zdroj J upřednostňuje jižní úhel pohledu. Na severní tradici navazuje zdroj E.
      Severní proroci Amos (2:9) a Hosea (12:2-6) užívají zdroj E ve svých poselstvích lidem.

     Do osmého století existují dvě řady příběhů, severní (E škola) a jižní (J škola), obě čerpající z jedné původní tradice.
     

    722 př. n. l.
    Izrael je dobyt Asyřany, deset kmenů ze severu rozptýleno. Mnoho Izraelitů prchá na jih do Judeje. Vedle sebe se tak ocitají jižní i severní příběhy. Jsou slučovány do jediného pramene JE.  Společné texty posilují proces sociální integrace. Jižní vládce Juda získává politickou moc a škola JE upřednostňuje jižní tradici J před E.  Některé E-příběhy byly snad zapomenuty protože se nedochovaly paralelně k J textům.

    770 - 600 př. n. l.
    Objevuje se textový pramen P věnující se chrámovému obřadu, obětování, kněžským pravidlům, genealogii kněžského rodu. Texty P pravděpodobně vycházejí ze starší ústní tradice. Některé mohly představovat odpověď na proti-Áronskou tendenci školy E. Podle JE hovoří Bůh s Mojžíšem, P píše o  rozmluvě Boha s Mojžíem i Áronem. V JE čteme o Mojžíšově holi, v P je hůl Áronova.
    Podle některých badatelů se však pramen P objevuje až  v době 2. chrámu po roce 580 př. n. l.

    640 - 609 př. n. l.
    Vláda krále Joziáše (Jóšiáše). Kniha II.Královská popisuje nalezení "ztracených" svitků Mojžíšových cca. 622 př. n. l. Zřejmě se jednalo pouze o knihu Deuteronomium a nikoliv celý Pentateuch.  Deuteronomium rekapituluje obsah ostatních knih, ale obsahuje i nový materiál.  Autorství se připisuje zdroji D.
    Obsah Deuteronomia je velmi starý, literární styl však spíše spadá do pozdního období Joziáše. Škola D oživuje Mojžíšovo učení, ačkoliv texty přičítá přímo jemu.

    Vedle textů tři různých textových škol JE, P a D existují pravděpodobně i další knihy (např. Kniha bojů Yahweho), které se nedochovaly.

    587 - 536 (?) př. n. l.
    Jižní království Judovo je obsazeno Babylónem v roce 587 př. n. l. Izraelité jsou odvedeni na 50 let v exilu. Po návratu do Jeruzaléma obnovují Chrám a náboženství. Vedoucí silou není již královská linie Davidovců, ale vysoké kněžstvo. Náboženství je exilem oslabeno. Snahou je posilovat věrnost zemi a Bohu k obraně před asimilací dobyvateli.

    450 (?) př. n. l.
    Snahy o náboženské obrození, centralizaci a posílení národa. Redaktoři kombinují tři zdroje JE, P a D do jednoho uhlazeného plynulého příběhu - pěti knih Mojžíšových. Respektují své zdroje a snaží se je použít i v případě, kdy se dublují nebo si i vzájemně protiřečí. Textový celek se stává základnou izraelského náboženství v době proroků Ezry (Ezdráš) a Nehemjáše. Autorství je připisováno Mojžíšovi.
      
    Obr. Codex Amiatinus 8. stol. n. l. - pravděpodobně zobrazení písaře Ezdráše. [9]

    Vědecké vysvětlení

    Tradiční teorie vzniku Pentateuchu, kam patří i výše uvedený přehled podle Friedmana, začaly být stále více zpochybňovány. Neodpovídají vědeckým poznatkům. Chybí archeologické nálezy, které by potvrdily takovou blízkovýchodní historii, na které staví tyto tradiční představy o vzniku Bible.

    Podle řady odborníků nikdy nedošlo k hromadnému odchodu Izraelitů z Egypta (Exodus). Násilné obsazení Kanaánu izraelskými vojsky je pouhou fikcí. Sjednocené království pod vládou Davida a Šalomouna, sahající od Eufratu ke Středozemnímu moři, nejspíš vůbec neexistovalo. Blíže viz Biblická archeologie.

    Objevují se názory, že výše uvedené příběhy v pěti knihách Mojžíšových byly napsány v mnohem mladší době, než předpokládala řada zastánců hypotézy pramenů:

    Začátek 7. stol. př. n. l.

    Podle I. Finkelsteina[4] byl Pentateuch napsán až počátkem 7. stol.př. n. l. jako součást náboženských reforem krále Joziáše (Jóšiáše). Texty vznikaly s cílem posílit národní a náboženské  sebeuvědomění Židů, pozdvihnout Jeruzalém a zvýšit prestiž jižního království Judeje. To bylo v té době chudé ve srovnání se severním královstvím Izraele. Brzy po Joziášově smrti byla Judea obsazena babylonskými vojsky, došlo k Babylonskému zajetí. Více viz Národnostní důvody vzniku Bible.

    6. stol. př. n. l.

    Stále více odborníků je však přesvědčeno, že k zásadním úpravám a kompletacím textů Tóry došlo až v perské a helénistické době (od 6. stol. př. n. l.). Někteří biblisté se domnívají, že do tohoto období lze dokonce zařadit i vlastní vznik textů.  Vznik textů Tóry bývá často zařazen do období babylonského zajetí Židů (586 - 538 př. n. l.) či krátce po něm.

    Zpochybnění JEDP pramenů

    Rovněž teorie o několika málo pramenech je dnes již zpochybňována. Uvažuje se o velkém množství menších psaných a ústně tradovaných zdrojů (Zenger, Rendtorff).

    Zkrácení období sepisování

    Podle tradiční JEDP hypotézy mohl trvat proces slučování jednotlivých pramenů stovky let (cca.10. až 5. stol. př. n. l.). Začínají se však objevovat názory, že pět knih Mojžíšových bylo zkompilovámo z různých pramenů v průběhu několika málo let a autorem mohl být jediný člověk.

    Podle W. R. W. Mattfelda[5] došlo k sepsání primární historie (Genesis až 2. Královská) jedním autorem v rozmezí 562 až 560 př. n. l. Rovněž Akenson[6]  považuje knihy za dílo jediného autora z období exilu.

    Porovnání hypotéz

    Uvádíme stručné porovnání teorií o době vzniku Tóry i celé Hebrejské Bible. Je zřetelný posun  vzniku knih do období babylonského zajetí Židů. Stále více odborníků posouvá sepsání Hebrejské Bible do období mezi 5. a 2. stol. př. n. l.          

    Většina religionistů se shoduje v tom, že dnešní podoba starozákonních biblických textů je silně ovlivněna deuteronomistickou náboženskou reformou, sloužící politickým cílům v posledním století Judského království. V 6. stol. př. n. l. došlo k postupnému prosazení monolatrie boha Yahweho a centralizaci jeho kultu do Jeruzaléma. Snaha takto posílit a sjednotit království dala vzniknout i textům Tóry.
    Po pádu Jeruzaléma 587 př. n. l. a odvedení části národa do Babylónu pokračovalo psaní ve snaze převyprávět vlastní dějiny a vytvořit vědomí židovské identity v diaspoře. Babylon pak obsadili Peršané a umožnili vysídlencům návrat zpět domů. Do perské provincie Jehud se deuteronomistické pojetí kultu Yahweho dostalo v několika vlnách navrátilců v průběhu 5. stol. př. n. l. Zastánci náboženské proměny byli perští úředníci židovského původu, zprávu o jejich činnosti podávají knihy Ezdrášova a Nehemjášova. K ustálení knižní podoby Tóry, deuteronomistického dějepravného díla, i deuteronomistické redakci knih proroků došlo ke konci perského období ve 4. stol. př. n. l. [7]

    V základu Bible - Tóře nalézáme příběhy předávané ústní tradicí snad již od 10. století př. n. l. Tóra vznikla propojením různých, navzájem často rozdílných materiálů, kněžských i laických. Ke spojení těchto tradic do díla, které známe jako Tóru či Pentateuch, došlo pravděpodobně za vlády Peršanů od konce 6.stol. př. n. l. Ke konečné úpravě textů došlo v 5. či 4. století př. n. l.

     


    [1] Who wrote the Bible? 2002.
    www.straightdope.com/mailbag/mbible1.html
    [2] Friedman R.E. Who wrote the Bible?  
    [3] Tretera.J.R. 2000. Právní dějiny starověkého Izraele.
    spcp.prf.cuni.cz/vyuka/izrael.htm
    [4] Finkelstein, Israel. Silberman, Neil. The Bible Unearthed: Archaeology's New Vision of Ancient Israel and the Origin of Its Sacred Texts. 2001. The Free Press. New York.
    [5] Walter Reinhold Wartting Mattfeld. The Primary History (Genesis-2Kings), The Case for a Single Author. 2003-2004.
    www.bibleorigins.net/oneauthorprimaryhistory.html
    [6] Donald Harman Akenson. Surpassing Wonder, the Invention of the Bible and the Talmuds. New York. Harcourt, Brace & Co. 1998
    [7] Zbiejczuková, Věra. Poexilní prosazení monoteismu. Diplomová práce. 2008. Masarykova universita v Brně. http://is.muni.cz/th/64682/ff_m/
    [8] Wikipedia, The Free Encyclopedia. Heslo - Torah. http://en.wikipedia.org/wiki/Torah
    [9] Přispěvatelé Wikipedie, Ezdráš [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2011, Datum poslední revize 6. 05. 2011, 10:21 UTC, [citováno 17. 05. 2011] < http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ezdr%C3%A1%C5%A1&oldid=6866659 >
    [10] Moses Smashing The Tables Of The Law 1659 by Harmenszoon van Rijn Rembrandt. Wikigallery.org . [citováno 17. 05. 2011] <www.wikigallery.org/wiki/painting_295512/Harmenszoon-van-Rijn-Rembrandt/Moses-Smashing-The-Tables-Of-The-Law-1659 >

    Vytvořeno:18. 04. 2006


    Související články:
    Biblický kánon a apokryfy (15.04.2005)
    Palestinský kánon - Tanak - rozpis (10.03.2005)
    [Akt. známka: 1,71 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 18. 04. 2006 | Aktualizováno: 17. 05. 2011 | 31185 přečtení | Počet komentářů: 195 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz