|
Nevyplněná proroctví
Jeremjáš
Prorok Jeremjáš
Jeremjáš je nazýván velkým svědkem božím. Patří mezi nejznámější velké biblické proroky.
Působil v Judsku. Narodil se asi v roce 650 v Anatótu blízko Jeruzaléma
jako syn kněze. Povolán k proroctví měl být v roce 627 př. n. l. Odlišuje
se od ostatních proroků svým osobním přístupem, sdělováním osobních
pocitů, vhledem do svého nitra.[12] |
|
[13] |
Doba napsání knihy
Historický prorok Jeremjáš je
autorem většiny veršů, část napsal jeho žák Báruk.[12]
verše |
od |
do (př. n. l.) |
Jeremjáš 1 - 52 |
627 |
585[6] |
627[10] |
|
597[9] |
|
587 |
587[2] |
Závěrečná redakce textu proběhla po exilu.
verše |
autor |
poznámka |
Je1-25 |
Jeremjáš |
|
Je19, 26-29, 36-45 |
Báruk |
|
Je46-51 |
|
dějinný dodatek |
S Jeremjášem jsou spojovány ještě knihy Pláč a
Báruk. Není však jejich autorem.
Mylné předpovědi
Jeremjáš 51 - Zkáza Babylónu
CEP[1] Jeremjáš51:11
|
Naostřete šípy, chystejte štíty!
Hospodin vzbudí ducha médských králů, protože hodlá uvrhnout
Babylón do zkázy. A Hospodinova pomsta bude pomstou za jeho
chrám. |
Proroctví mělo být napsáno okolo roku 587
př. n. l., krátce po pádu Jeruzaléma.[2]
Podle jiných zdrojů byla kniha Jeremjáš napsána mezi
léty 627 až 585 př. n. l.[6]
Jeremjáš prorokuje zkázu Babylónu
médskými vojsky jako odplatu Yahweho za zničení
jeruzalémského chrámu. Médové však byli přemoženi za pár let Peršany. Babylón nikdy nedobyli.[2]
Asi v roce 553 př. n. l. vojska perského
vládce Kýrose II. (angl. Cyrus)
porazila médskou armádu a zajala krále Astyaga.
Médská říše se dostala do područí perské dynastie
Achaimenovců a její území se stalo součástí
perské říše. Byli to Peršané, kteří pak v roce
539 př. n. l. obsadili Babylón.[3]
Prorok Jeremjáš se zmýlil i ve své předpovědi
brzkého konce Babylónu a záhuby obyvatelstva:
|
51:3-4
Tomu, kdo mocně napíná luk a vypíná se ve
svém pancíři, pravím: S jeho jinochy nemějte
soucit, všechen jeho zástup zasvěťte
záhubě. V kaldejské zemi budou padat skolení
a probodení na ulicích Babylóna. 51:6 Utečte z Babylóna,
zachraňte se každý, ať pro jeho nepravost
nezajdete, neboť toto je čas Hospodinovy
pomsty, on mu odplatí za to, co spáchal.
51:47 A tak, hle, přicházejí dny, kdy
ztrestám modly Babylóna. Celá jeho země se
bude stydět a všichni v něm padnou skoleni.
|
Perský král Kýros v
roce 539 př. n. l. ovládl Babylón. Nikoliv však tak,
jak prorokoval Jeremjáš. Ten psal o smrti všech
obyvatel města, skutečnost však byla zcela jiná.
Perská armáda vstoupila do města zcela netradičně -
bez prolití krve a braní zajatců.
Král Kýros byl ve městě vítán, cestu vystlánu zelenými
ratolestmi míru.
Život ve městě plynule pokračoval, k
prorokované zkáze Babylónu nedošlo.
Teprve poté, co řecký
vojevůdce Seleukos I. (355-281 př. n. l.)[3] postavil nové
město v asi šedesátikilometrové vzdálenosti, začalo
obyvatelstvo postupně přesídlovat. Město pomalu
ztrácelo svůj význam, žádná náhlá katastrofa
však nikdy nenastala.
V prorocké knize Jeremjáš je řada
dalších mylných předpovědí. [7] [8]
[11]
Vyplněné proroctví ?
CEP Jeremjáš 46:25-26
|
Hospodin zástupů, Bůh Izraele,
praví: "Hle, já ztrestám Amóna z Théb i faraóna, Egypt, jeho
bohy, jeho krále, faraóna i ty, kdo v něho doufají. A vydám je
do rukou těch, kdo jim ukládají o život, do ruku Nebúkadnesara,
krále babylónského, a do rukou jeho služebníků. A potom bude
bydlet jako za dnů dřívějších, je výrok Hospodinův." |
Za vyplněné proroctví se často považuje
Yahweho výrok o potrestání egyptských Théb. Egypt s Thébami budou vydány
do rukou babylonského krále Nebúkadnesara. Théby byly po
dlouhou dobu hlavním městem starověkého Egypta. Vrcholu své moci dosáhly
mezi léty 1 500 - 1 000 př. n. l., kdy tvořily střed obrovské říše a byly
nejbohatším a nejslavnějším městem světa.
Hlavní město bylo pojmenováno podle místního boha Amona - No-Amon, město
Amonovo. Babylónský král Nebúkadnesar napadnul Egypt v
roce 588 a 568 př. n. l. Obsadil Théby, podrobit si celý Egypt ale
nedokázal.
Théby byly opravdu vydány na čas do rukou Nebúkadnesara.
Vyplnila se tedy biblická předpověď?
Jako doba napsání textu Jeremjáš se udává rozmezí let 627 až 585, mnozí
odborníci však kladou vznik textu až do roku 536 př. n. l. Podstatnější je
však to, že verše Jeremjáš 46-51 považují biblisté za dodatek jiného
autora. Kdy byl dodatek napsán?
V úvodu 46. kapitoly se píše, že Nebukadnesar porazil
egyptského faraóna Néka v době, kdy čtvrtým rokem panoval judský král
Jójakím.
CEP Jeremjáš 46:1
|
Slovo Hospodinovo, které se stalo k
proroku Jeremjášovi proti pronárodům. O Egyptu, proti
vojsku faraóna Néka, krále egyptského, který byl u řeky Eufratu
u Karkemíše a kterého porazil Nebúkadnesar, král babylónský, ve
čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského.
|
Jójakím panoval v létech 609 až 597 př. n. l. K události
tedy mělo dojít v roce 606 či 605. Bylo tehdy napsáno i proroctví?
... pokračování příště ...
|
|