Daniel V
Daniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výklady
V kapitole věnované
čtvrtému Danielovu proroctví jsme si ukázali
racionální vysvětlení smyslu veršů Dan 9.[15] Prorok
píše o období sedmdesáti "týdnů", které
dělí na tři etapy:
7 týdnů |
CEP[1] Daniel 9:24-25a
Sedmdesát týdnů let
je stanoveno tvému lidu a tvému svatému
městu, než bude skoncováno s nevěrností,
než budou zapečetěny hříchy, než dojde k
zproštění viny, k uvedení věčné
spravedlnosti, k zapečetění vidění a
proroctví, k pomazání svatyně svatých.
Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a
vybudování Jeruzaléma až k pomazanému
vévodovi uplyne sedm
týdnů. |
I. údobí sedmi
sedmiletí se vztahuje k babylónskému zajetí
Židů zhruba mezi léty 587 až 536 př. n. l. Pomazaným
vévodou je pravděpodobně míněna některá z
poexilových postav žijících (podle hebrejské
Bible) v 6. století př. n. l. - král Kýros,
velekněz Jóšua či vůdce Zerubábel.
|
62 týdnů |
Daniel
9:25b-26a
Za šedesát dva týdny
bude opět vybudováno prostranství a příkop.
Ale budou to svízelné doby.
Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný
zahlazen a nebude již.
|
II. údobí začíná
návratem Źidů z Babylonského exilu a končí
v době skutečného vzniku Danielova proroctví.
Pomazaného můžeme ztotožnit s jedním z
veleknězů éry Antiocha IV. Byl jím Onias
III., Jošua (Jáson) či Menelaos. |
1 týden |
Daniel 9:26b-7
Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody,
který přijde. Sám skončí v povodni, ale až
do konce bude válka. Je rozhodnuto o
pustošení. Vnutí svou smlouvu mnohým v
jednom týdnu a v polovině toho
týdne zastaví obětní hod i oběť
přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech
ohyzdné modly, než se naplní čas a na
pustošitele bude vylito rozhodnutí."
|
Poslední sedmiletí
představuje období ovládnutí Jeruzaléma
syrským králem Antiochem IV. Byl oním
vévodou přinášejícím zkázu městu a
svatyni. |
Na ztotožnění pomazaného vévody
(Dan9:25) s Kýrem, Jóšuou či Zerubábelem,
dalšího pomazaného (Dan9:26) s Oniasem III.,
Jásonem či Menelaem a vévody s Antiochem IV. se
dnes shoduje naprostá většina biblistů. Potvrzuje to
i Výklad ke Starému zákonu[2] nebo poznámky v CEP.
Proroctví mířilo do Danielovy současnosti (2. století
př. n. l.) a mělo posílit víru v Yahweho v době, kdy
syrský král Antiochos IV. Epifanés helenizoval
židovský národ.
Přesto se můžeme setkat i s jiným chápáním
proroctví. V textu kapitoly 9 lze prý nalézt
předpověď roku smrti a zmrtvýchvstání
křesťanského spasitele Ježíše, předpověď konce
světa apod. Zkusme pátrat, z čeho tyto názory
vycházejí a zda mohou být oprávněné.
Slovo o obnově Jeruzaléma
Podle některých vykladačů Danielova
proroctví bychom měli chápat zcela jinak počátek
oněch sedmdesáti sedmiletí. Počítat je třeba "Od
vyjití slova o navrácení a vybudování
Jeruzaléma". Nejedná se však o slovo
Yahweho (jak píše prorok Jeremjáš), ale o slovo
lidské. A nemělo to být slovo o obnovení Jeruzaléma,
ale výnos či dekret. Výsledkem by měla být
předpověď potvrzující okolnosti života
křesťanského spasitele Ježíše:
I. Období
Existuje řada návrhů, kdy mělo být
slovo o obnově Jeruzaléma vysloveno:
a) 539 či 538 př. n. l. - úřední
výnos Kýra (Ezdráš 1:1-11, 2:1; Izajáš 44:28)
-539 + 7 x 7 = -490
-538 + 7 x 7 = -489
b) ? dopis Artaxerxese (Ezdráš 4:4-24)
- dopis však naopak nařizuje zastavit všechny práce
na obnově, s opravou se začne až od druhého roku
kralování perského krále Dareia (Ezra 4:24).
c) 519 či 520 př. n. l. - dekret krále
Dareia I (Ezdráš 5:3-7, 6:1-12), opakované nařízení
Kýrova výnosu
-520 + 7 x 7 = -471
d) 458 či 457 př. n. l. - dopis
Artaxerxese I (Ezdráš 7:1-10, 11-28). Dopis však
neobsahuje zmínku o obnově města či chrámu. Chrám
měl být již obnoven a vysvěcen v roce 516 př. n. l.
(Ezd 6:15). [10]
- 458 + 7 x 7 = -409
- 457 + 7 x 7 = -408
e) 445 či 444 př. n. l. - dekret
Artaxerxese I (Nehemjáš 1, 2:1-11)
- 445 + 7 x 7 = -396
- 444 + 7 x 7 = -395
Pokud k libovolnému z výše uvedených
startovních letopočtů přičteme 7 sedmiletí, měli
bychom se dostat podle veršů Dan9:25 k pomazanému
vévodovi. Pro žádný z takto vypočtených roků
však nenalézáme odpovídající biblickou zmínku o pomazaného
vévodovi (mesiáš), jak píše Daniel. Ježíšova
éra je samozřejmě vzdálena více než několik
staletí. To tedy zpochybňuje myšlenku o počátku
předpovězených sedmiletek v uváděných letopočtech.
Přesto zkusme pokračovat.
II. Období
Prorok nám nesdělil, zda I. a II.
období měla začínat ve stejném roce a běžet
paralelně, nebo zda jedno navazovalo na druhé a je
třeba je sčítat. Nejprve počítejme s první
možností:
a) 539 či 538 př. n. l.
-539 + 62 x 7 = -105
-538 + 62 x 7 = -104
b) ?
c) 519 či 520 př. n. l.
- 519 + 62 x 7 = -85
- 520 + 62 x 7 = -86
d) 458 či 457 př. n. l.
- 458 + 62 x 7 = -24
- 457 + 62 x 7 = -23
e) 445 či 444 př. n. l.
- 445 + 62 x 7 = -11
- 444 + 62 x 7 = -10
Přičetli jsme tedy 62 sedmiletí a
měli bychom se podle veršů Dan9:26 ocitnout u zahlazení
pomazaného. Ani teď však nenalézáme nic, co by
této interpretaci odpovídalo. Ježíš se v žádných
z takto vypočtených let dosud nenarodil.
I. + II. Období
Zkusme tedy předpokládat, že I. a II.
období na sebe navazovala a obě je sečíst:
a) 539 či 538 př. n. l.
-539 + 7 x 7 + 62 x 7 = -56
-538 + 7 x 7 + 62 x 7 = -55
b) ?
c) 519 či 520 př. n. l.
-519 + 7 x 7 + 62 x 7 = -36
-520 + 7 x 7 + 62 x 7 = -37
d) 458 či 457 př. n. l.
- 458 + 7 x 7 + 62 x 7 = 25 25+1 = 26 n. l.
- 457 + 7 x 7 + 62 x 7 = 26 26+1 = 27 n. l.
e) 445 či 444 př. n. l.
- 445 + 7 x 7 + 62 x 7 = 38 38+1 = 39 n. l.
- 444 + 7 x 7 + 62 x 7 = 39 39+1 = 40 n. l.
Konečně se ocitáme v době působení
křesťanského mesiáše. Konec II. etapy však měl
podle Daniela znamenat zahlazení pomazaného. A
zde zůstává problémem onen vypočtený rok 26 (27)
či 39 (40) n. l. Je to datum příliš časné či
pozdní. Ježíš měl být podle tradice ukřižován
asi v roce 30 až 33 n. l.
Můžeme se také setkat s tvrzením[8], že
právě výpočet ad d) je ten správný. Ukazuje prý na
rok 27 n. l., kdy měl být Ježíš pokřtěn a kdy měla
začít jeho služba. Jenže podle proroctví mělo
dojít k zahlazení pomazaného, ne k začátku
jeho působení. A startovní rok 457 př. n. l. vzbuzuje
také pochybnosti, vždyť jeruzalémský chrám byl již
obnoven a vysvěcen. Je nelogické domnívat se, že v
tomto roce mělo vyjít slovo o navrácení a
vybudování Jeruzaléma.
Ani tyto výpočty tedy nevedou k cíli.
III. Období
I kdybychom se přiblížili k roku předpokládaného
ukřižování Ježíše nebo přimhouřili oko nad
přesností Danielovy předpovědi, stále zůstává
nevyřešen konec I. a III.období proroctví.
Při začátku počítání od napsání Artaxerxesova
dekretu resp.zakazujícího dopisu končí I.etapa na
přelomu 3. až 4. stol. př. n. l. Podle předpovědi měl
být konec I.období spojen s mesiášem princem,
což mnozí vykladači přecházejí bez povšimnutí.
III.etapa by naopak končila v rozmezí let 33 až 47
n. l. Tehdy se měl podle proroctví objevit vévoda a
pustošitel. O žádné podobné postavě však
nevíme. Proto některé teorie oddělují III.etapu od
předešlých a spekulují o tom, že poslední etapa
proroctví se uskuteční někdy v budoucnosti.
Prorocký rok
Někteří vykladači proroctví se
snaží k předpokládaným výsledkům přiblížit
zavedením zkráceného roku trvajícího 360 dní.
Použitím zkráceného roku se snaží přiblížit
některému z významných letopočtů, které jsou dle
tradice spojeny s působením Ježíše. Proto tvrdí,
že Židé používali lunární rok s dvanácti měsíci
po třiceti dnech a že tak je třeba počítat i v
proroctví. Není to však úplně přesné. Židé
používali lunárně-solární kalendář. Vkládali po
dvou až třech letech jeden měsíc navíc a tak v
průměru jejich rok trval zhruba 365 dní.[3] Už nejstarší
známé civilizace (Mezopotámci, Sumerové,
Babylóňané) začínaly nový rok v době
jarní
rovnodennosti a uměly si počítání dnů v roce
vždy po určité době opravit.
Podle jiné teorie je prý v Bibli používán tzv. prorocký
rok, trvající 360 dní, 12 měsíců po třiceti
dnech.
Pojem prorocký rok či prorocký kalendář
však v Hebrejské bibli nenalezneme. Existují zde
však pasáže, jejichž autoři prý počítají s roky
trvajícími pouze 360 dní.[7]
V Genesis 7:24 se píše, že potopa trvala 150 dní.
CEP Gen 7:24
|
Mohutně stály vody na
zemi po sto padesát dnů. |
Dále se dočteme, že povodeň začala
sedmnáctého dne 2.měsíce a skončila prý
sedmnáctého dne 7.měsíce.
CEP Gen 7:11, 8:4
|
V šestistém roce
života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce,
se provalily všechny prameny obrovské
propastné tůně a nebeské propusti se
otevřely. ... takže
sedmnáctého dne sedmého měsíce archa
spočinula na pohoří Araratu.
|
Mezi 2. a 7. měsícem tedy mělo uběhnout 150
dní, což ukazuje na 5 měsíců trvajících 30 dní.
Pokud si však přečteme pozorněji uváděné verše,
zjistíme že náš předpoklad třicetidenních
měsíců nemusí být tak jednoznačný.
CEP Gen 8:3-7
|
Když přešlo sto
padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a
opadávat, takže sedmnáctého dne sedmého
měsíce archa spočinula na pohoří Araratu. A
vody ustupovaly a opadávaly až do desátého
měsíce; prvního dne desátého měsíce se
objevily vrcholky hor.
Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe
v arše okno, které udělal, a vypustil krkavce;
ten vylétával a vracel se, dokud se vody na
zemi nevysušily. |
Velká voda stála na svém maximu 150 dní od
počátku potopy (sedmnáctý den 2. měsíce). Pak
začaly vody ustupovat, což trvalo řadu dní. A pak, po
určité době, klesla voda natolik, že archa mohla
přistát (sedmnáctého dne 7. měsíce) . Velká voda
však stále trvala, teprve v 10. měsíci mohla osádka
lodě vyjít na pevnou zem. Z veršů tedy nelze
jednoznačně odvodit, že archa spočinula na Araratu
právě ve stopadesátém dni potopy a že tedy 150 dní
trval úsek mezi 2. a 7. měsícem. A i kdyby ano, pak to
ukazuje jen na jediné. Že pisatel počítal v
krátkodobém výhledu s jednoduchými měsíci o délce
30 dní. Neznamená to, že by nic nevěděl o tom, že
po určité době je třeba dorovnat nesoulad mezi 360
denním rokem a skutečnou délkou solárního roku.
Problematice prorockého kalendáře v Bibli se vrátíme samostatným
článkem. Prozatím jsme však nenalezli nic, co by jednoznačně potvrdilo
používání tzv. prorockého roku. Přesto
zkusme předpokládat, že Daniel ve svém proroctví
počítal s roky o délce 360 dnů a nevěděl nic o
běžně užívaném dorovnávání let podle
rovnodenností.
I. Období s "prorockými
roky"
Rok tedy trvat 360 dní a na skutečnou
délku lunárního tropického roku musíme vše
přepočítat:
7 x 7 = 49 prorockých let
49 x 360 = 17 640 dní
17 640 / 365.25 = 48.3 solárních let
Pokud k libovolnému z dříve
uváděných startovních letopočtů přičteme místo
49 prorockých let 48.3 let solárních, situace se
samozřejmě téměř nezmění. Stále se pohybujeme v
rozmezí 4. a 5. století př. n. l., tedy několik stovek
let let před narozením Ježíše. Podle veršů Dan9:25
bychom se však koncem I.období měli dostat k pomazanému
vévodovi. Počítání s prorockými roky nám
nepomohlo.
II. Období
Zkusme aplikovat prorocké roky a vypočítat
konec II.období, pokud začínalo shodně s obdobím I.
62 x 7 = 434 prorockých let
434 x 360 = 156 240 dní
156 240 / 365.25 = 427.8 solárních let
Místo 434 prorockých let přičteme k
letopočtům "kdy vyšlo slovo" 427 solárních
let. Při přepočtu na prorocké roky se však naopak
Ježíšově době vzdalujeme. Stále zůstáváme v
1.stol.př. n. l., ačkoliv bychom se podle veršů Dan9:26
měli ocitnout v době zahlazení pomazaného.
I. + II. Období
Počítejme s prorockými roky za
situace, že I. a II. období na sebe navazovala.
7 x 7 + 62 x 7 = 483 prorockých let
483 x 360 = 173 880 dní
173 880 / 365.25 = 476 solárních let
a) 539 či 538 př. n. l.
-539 + 476 = -63
-538 + 476 = -52
b) ?
c) 519 či 520 př. n. l.
-519 + 476 = -43
-520 + 476 = -44
d) 458 či 457 př. n. l.
- 458 + 476 = 18 18+1 = 19 n. l.
- 457 + 476 = 17 17+1 = 18 n. l.
e) 445 či 444 př. n. l.
- 445 + 476 = 31 31+1 = 32 n. l.
- 444 + 476 = 30 30+1 = 31 n. l.
Teprve poslední výpočet nás zavedl do
období, kdy měl být Ježíš ukřižován. Teprve
tímto výpočtem jsme získali tolik hledané výsledky.
Pokud začneme počítat od roku 445 resp.
444 př. n. l.
s léty trvajícími jen 360 dní,
a přičteme 7 + 62 sedmiletí, pak výsledkem je rok 32 resp.
31 n. l.
Tedy období, kdy měl být podle tradice ukřižován Ježíš
Kristus. |
Nejasnosti
Byl tedy rok 445 př. n. l. skutečně
oním počátkem, od kterého nás Danielovo proroctví
vede až ke svému naplnění ve smrti Mesiáše -
Ježíše? Pokud bychom měli tuto teorii prohlásit za věrohodnou,
je třeba odpovědět na řadu nejasností:
- Výklad opomíjí přímou spojitost s proroctvím Jeremjáše,
na které se Daniel ve svém úvodu odvolává.
- Proč máme hledat počátek proroctví "Od
vyjití slova o navrácení a vybudování
Jeruzaléma" v době, kdy snad byl vydán nějaký dekret týkající se
obnovy Jeruzaléma? Vždyť v úvodu svého proroctví píše Daniel o
slovu Hospodinově daném
proroku Jeremjášovi. Tedy ne o dekretu či nařízení ale o slovu a to
nikoliv lidském, nýbrž Hospodinově.
- Král Artaxerxes nevydal v roce 445 či 444 př. n. l.
žádný dekret o vybudování Jeruzaléma. Podle veršů Nehemiáše (Neh 2:1-11)
dal pouze svému služebníkovi Nehemjášovi doporučující listy pro
poskytnutí doprovodu na cestě do Jeruzaléma a list pro správce
královských obor Asafa, aby mu dodal dříví na trámy. |
|
Obr. Artaxerxes I a syn Darius II[13] |
- Výklad nevysvětluje, proč je zmiňován pomazaný vévoda na konci
1.etapy, tedy v roce 396 př. n. l. (444 - 48 let) podle počítání
prorockými roky.
- Podle výkladu mělo v průběhu 3. etapy, tedy v
následujících sedmi letech po roce 32 resp. 31 n. l. dojít k událostem, o
kterých však historie nic neví. Museli bychom tedy 3. etapu odtrhnout a
posunout někam do vzdálené budoucnosti.
- Používání prorockých let v Hebrejské bibli není
potvrzeno.
- Jiná Danielova proroctví
směrují příchod božího království do éry Antiocha IV. Epifanése a
zpřesňují se, čím těsněji se blíží konci jeho vlády (163 př. n. l.). Proč
by mělo být 4. proroctví v nesouladu s předchozími?
Výklad čtvrtého Danielova proroctví ve
smyslu předpovědi příchodu či smrti Ježíše Krista nezní
příliš věrohodně. Pouze jedinou kombinací (z mnoha možných)
se lze dopočítat období, kdy měl být Ježíš ukřižován. Musíme
však použít fiktivní "prorocká" léta trvajících jen 360 dní
a pominout řadu jiných aspektů proroctví, včetně dalších
předpovídaných událostí, které pak nelze dost dobře vyložit.
Existuje i jiná interpretace čtvrtého Danielova proroctví,
mnohem jednodušší a racionálnější. Jedná se o výklad
odpovídající skutečných historických událostem i smyslu
ostatních Danielových předpovědí. Takto chápané proroctví
(viz. úvod) má mířit do doby vlády Antiocha IV. Epifanése.
Právě tomuto králi Daniel připisuje pustošení Jeruzaléma,
snahu o destrukci židovské víry a prorokuje mu tedy potupný
konec.
|
Konec světa podle Adventistů
Zakladatel adventismu William Miller vyčetl z knihy
Daniel konec našeho světa v roce 1844. Za výchozí bod stanovil rok 457
př. n. l. Připočtením 490 let (Dan9:24 - sedmdesát týdnů let, tj. 70 x 7)
získal rok 33 n. l., kdy měl být ukřižován Ježíš. To mělo potvrzovat
správnost výchozího roku 457 př. n. l. Z veršů Daniel 8:14 použil časový
úsek trvající 2300 let.
CEP Dan 8:13-14
|
Slyšel jsem, jak jeden svatý mluví.
Jiný svatý se toho mluvícího otázal: "Jak dlouho bude platit
vidění o každodenní oběti a o vzpouře, která pustoší a dovoluje
šlapat po svatyni i zástupu?"
Řekl mi: "Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech
dojde svatyně spravedlnosti."
|
Miller tedy odpočítal od roku 457 př. n. l. časový úsek
dlouhý 2300 let. v roce 1844 pak mělo dojít podle výpočtů k završení
lidského pořádku světa a nastolení nového řádu věcí pod boží vládou...
Rok 1844 se zdál být potvrzen i novozákonním
Janovým zjevením. Troubení šestého
anděla (Zj 9:13-15) bylo chápáno jako symbol "časů Turků". Tyto časy
měly trvat 391 let (prorockou hodinu, den, měsíc a rok). K dobytí
Cařihradu bylo připočítáno 391 let a výsledkem byl opět rok 1844.[14]
K roku 1844 se pojila nejmasovější očekávání konce světa
v historii křesťanství. Konec světa nenastal a tak se hledá stále znovu
a znovu další termín.
|
[1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks. |
[2] |
Bič, Balabán a
další, Starozákonní překladatelská komise.Výklady
ke Starému zákonu, díl IV. Karmelitánské
nakladatelství 1988. 2.vydání |
[3] |
Revealing
Daniel.
www.2think.org/hundredsheep/bible/comment/daniel.shtml |
[4] |
Bible svatá
aneb všecka svatá písma Starého i Nového
Zákona podle posledního vydání kralického z
roku 1613. /BKR/ V elektronické formě SW
BibleWorks. |
[5] |
Deutsche
Bibelgesellschaft (German Bible Society).1966 -
1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia
Hebraica Stuttgartensia. Edited by K.
Elliger and W. Rudoph of the Deutsche
Bibelgesellschaft, Stuttgart, Fourth Corrected
Edition. V elektronické formě BibleWorks. /BHS či WTT/ |
[6] |
R.Laird
Harris,Gleason L. Archer Jr., Bruce K. Waltke.
1980. The Theological Wordbook of the Old
Testament. V elektronické formě SW BibleWorks. /TWOT / |
[7] |
Daniel's
"Seventy Weeks" prophecy: a detailed
look at Daniel 9:24-27.
AboutBibleProphecy.com www.aboutbibleprophecy.com/weeks.htm |
[8] |
Prophecy,
Seventy Weeks. BibleTools.
bibletools.org/index.cfm/fuseaction/Topical.show/RTD/CGG/ID/213 |
[9] |
Williams Kyle. Daniel
is False Prophecy. 1999.
www.hotcom.net/users/shagbark/daniel.html |
[10] |
Muller Bernard. Daniel
and Revelation, a critical study.
geocities.com/b_d_muller/danrv.html |
[11] |
Nidlova. Dobové
pozadí NZ.
www.etf.cuni.cz/~nidlova/w-DPNZ.html |
[12] |
NET Bible,
poznámka 69 verše Dan 9:26.
www.bible.org/netbible/dan9.htm |
[13] |
Microsoft corp. Microsoft
Encarta Premium Suite 2003 .
Heslo Artaxerxes |
[14] |
Remeš, Prokop. Numerologické
spekulace a konec světa. Dingir.
www.dingir.cz/dingir/1998_4/clanky/D1998_4_02.html |
[15] |
Daniel 9 - čtvrté proroctví
Danielovo, proroctví o spasiteli. Mýty a skutečnost [online].
2006 [cit. 2006-03-02]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006010008 |
|