|
Mýty
Nebeské symboly Mezopotámie
Pokračujeme v seznamu základních symbolů Staré Mezopotámie. Zaměříme se
tentokrát na symboly nebeských těles a bohů.
Rozdělení nebes
Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie[1]str.32
|
V babylonské astronomii byl východní horizont rozdělen
do tří vertikálních pásem, „cest" Enlila, Anua (An) a Ey (Enki),
která se používala k určení postavení osmnácti souhvězdí
zvěrokruhu uznávaných asi od roku 1000 př.n.1. Později byla tato
souhvězdí přiřazována jednotlivě nebo v párech ke dvanácti
měsícům a naznačila tak pozdější zvěrokruh.
Bylo známo pět planet: Merkur (zvaný „Skákající"), Venuše, Mars,
Jupiter (zvaný „Přívoz") a Saturn (zvaný „Stálý").
Mnoho názvů souhvězdí bylo stejných nebo podobných těm, která
přinesl do moderního světa řecký astronom Ptolemaios (asi roku
150 n.l.). |
Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie[1]str.102
|
Podle jedné tradice existovala tři nebe položená nad sebou.
Na nejnižším byly hvězdy, střední nebe bylo domovem Igigú a
nejvyšší Anua (An).
Podle jiné, astronomické, tradice byl východní horizont rozdělen
na tři vertikální pásy. |
Souhvězdí a znamení
|
Souhvězdí a znamení
Mezopotámie
(naše označení) |
Symbol a vyobrazení
|
|
Sedm (bohů)
(Plejády)
sedm teček či koulí jako sedm bohů (novoasyrské a
novobabylonské umění), někdy uspořádány ¨v kruhu kolem jedné,
často blízko symbolů slunce a půlměsíce [1]
někdy 7 hvězd (snad spojení s Plejádami - asyrské, babylonské a
pozdější umění)[1]
Enlil ?
podle [7]
souhvězdí Plejády? |
7 hvězd
[1] |
|
|
|
Enlil / Ellil
(Pastýř/Bootes)
rohatá čapka
[3]
(tiára) někdy 3 nebo
2(Babylonie) čapky[1]
astrologicky spojen se
souhvězdím Bootes[1]
souhvězdí Plejády?[7]
7 malých koleček?[7] |
rohatá čapka
[1] |
[11] |
[9] |
|
Enki / Ea
(Ryby, Vodnář ?)
hůl s
hlavou berana, tiára
zvíře - koza-ryba a želva[1]
astrologie - Ryby, Vodnář
na kudurru byl Enki zobrazován symbolem tiáry,
holí-beranem a želvy
symboly zobrazovány často v
blízkosti postavy kozy-ryby (suhurmašú) která mohla
představovat Enkiho nebo mít jen obecný ochranný význam[1]
|
rohatá čapka
[1] |
|
[9] |
hůl - beran
[1] |
|
|
želva
[1] |
[11] |
|
koza-ryba? |
[15] |
|
|
Išhara
(Štír / Scorpio)
zvíře - had bašmu, později štír (pozdní kassitské umění),
souhvězdí Štíra[1] |
[1] |
[11] |
[9] |
|
Velká dvojčata
(Blíženci / Gemini)
spojena s bohy-dvojčaty Lugal-Irra a Meslamta-Ea, stráží vchody, drží sekeru a
žezlo[1] |
[1] |
|
|
|
Pabilsag
(Kentaur / Centaurus)
postava je známa z kassitského,
středoasyrského a helénského období[1]
spojována s Pabilsagem (helénská kultura)[1] |
kentaur
[1] |
[9] |
|
|
Šala
(Panna / Virgo)
bohyně zemědělství -klas ječmene, souhvězdí Panny[1] |
klas ječmene
|
|
|
|
Další souhvězdí
|
souhvězdí Mezopotámie
(naše pojmenování) |
symbol a vyobrazení
|
|
Anunítu
(SV část Ryb / Pisces)[1]
Také babylonská bohyně.
|
|
|
|
|
Berla
(Vozka / Auriga)[1]
Berla byla také symbolem boha Amurrua (Martu)[1] |
|
|
|
|
Bizon
(část Kentaura / Centaurus)[1]
sumersky gud-alim
akkadsky kusarikku[1] |
|
|
|
|
Brány
Babyloňané souhvězdí zvali také jako zbraň Ilaby.[1] |
|
|
|
|
Býk nebes
(Býk / Taurus)[1]
V babylonském Eposu o Gilgamešovi hrdina
Enkidu vrhá býčí stehno na Ištar. To může být pokusem
vysvětlit, proč v souhvězdí chybí zadní část býka. [1]
Symbol býka byl spojen s bohem Adadem (Iškur)
a také Nanna-Suenem[1] |
|
|
|
|
bohyně Damgalnuna (Damkina)
byla astrologicky spojována s naším souhvězdím Malý vůz (Malá
medvědice)[1] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
souhvězdí symbolizované hvězdami Duha a Kůň (část
Andromedy) |
[9] |
|
|
|
Lev
|
|
|
|
|
Vepř
(snad Delfín)[1]
Astrologicky propojen s bohem Damu.[1] |
|
|
|
|
Hvězdy
|
hvězdy Mezopotámie
(naše pojmenování) |
symbol a vyobrazení
|
|
Duha
(hvězda v souhvězdí Andromedy)[1]
Duha, akkadsky manzát, byla označením bohyně a
také hvězdy. Hvězda byla zobrazena na kudurru jako duha klenoucí
se nad koňskou hlavou.[1] |
[9] |
|
|
|
Kůň
Hvězda Kůň se nacházela v blízkosti hvězdy
Duha.[1]
Hvězda byla zobrazena na kudurru jako koňská hlava pod klenbou
duhy. |
[9] |
|
|
|
Berla
(Vozka / Auriga)[1]
Berla byla také symbolem boha Amurrua (Martu)[1] |
|
|
|
|
Lisin
(Alfa v souhvězdí Štíra)[1]
Bohyně-matka. |
|
|
|
|
... pokračování příště...
|
[1] |
Black, Jeremy; Green,
Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie.
Volvox Globator. 1999 |
[2] |
[1],
str.17:
Dvanáct symbolů vytesaných na skalních asyrských
reliéfech v Bavianu (Khinnis) z příkazu krále Sennacheriba (704 - 681
př.n.l.). V doprovodném nápisu je vzýváno dvanáct božstev v pořadí:
Aššur, Anu, Enlil, Ea, Sín, Šamaš, Adad, Marduk, Nabú, Nergal (?),
Ištar, Sedm. |
[3] |
[1],
str.178:
Od začátku třetího tisíciletí př.n.l je čapka se sedmi
páry rohů položených na sobě charakteristickou pokrývkou hlavy božstev.
Od pozdního kassitského do novobabylonského období je možné ji vidět
jako oddělený symbol, často stojící na stupínku. Poté byla dále
používána jako odznak božství v achajmenovském umění. Původně byla
obecným označením božského postavení, ale její použití jako symbolu
konkrétního hlavního božstva nebylo nikdy důsledné. Na kassitských
kamenech kudurru se tento symbol nazývá stejně jako symbol nejvyššího
boha Anua (Ana), ale v novoasyrském umění byl zřejmě přenesen na nového
národniho boha Aššura. Někdy však tři čapky reprezentovaly Aššura, Anua
(An) a Enlila nebo v Babylonii dvě takové čapky symbolizovaly poslední
dva. Velmi vzácně stávala třetí čapka symbolizující Eu (Enki) v místě
jeho hole s hlavicí ve tvaru hlavy berana. Styl boží čapky se občas
měnil podle módy. Buď měla tvar kopule nebo byla její střecha plochá,
někdy byla lemována peřím nebo ji završoval knoflík či fleur-de-lis
(lilie). |
[4] |
[1],
str.210: Aspekty Šamaše z válečkových pečetí z akkadského období. |
[5] |
[1],
str.142: Gudeu, prince z Lagaše, uvádí k bohu Enkimu jeho osobní božstvo
Ningišzida. Na obrázku s rohatými hady (bašmú) vystupujícími z jeho
ramen. detail z Gudeova vlastního válečkového pečetidla, novosumerské
období. |
[6] |
www.uned.es/geo-1-historia-antigua-universal/MESOPOTAMIA/kudurru3.htm |
[7] |
www.mingyuen.edu.hk/history/1baby/17nimrud/6nimrud-genie/Mesopotamian
Mythology Listing.htm |
[8] |
[1],
str.195: Hůl nebo šavle s hlavou lva (nebo spíš
lva-démona, s oslíma ušima) se vyskytuje jako motiv od akkadského po
novobabylonské období. Z nápisů na jednom kudurru a novobabylonské stéle
je patrné, že je to symbol boha podsvětí Nergala. Žezlo s dvouhlavým
lvem je obvyklým atributem a symbolem v novosumerském umění a je zde
spojováno s různými božstvy, mužskými i ženský- mi. Na kassitských a
novoasyrských památnících to zřejmě byl symbol konkrétního božstva...
mohl by to být Nergal, Ninurta nebo Nusku. Nergal je nejpravděpodobnější
možností vzhledem k nápisům. |
[9] |
Hraniční kámen (Boundary
stone) - kudurru
babylonské umění (cca.1125-1104 př.n.l.) Sippar, jižní Irák
The British Museum, Museum Number: ANE 90858
www.thebritishmuseum.ac.uk/compass/ixbin/print?OBJ4587 |
[10] |
Hraniční kámen (Boundary
stone) - kudurru
babylonské umění (cca.978-943 př.n.l.) Sippar, jižní Irák
The British Museum, Museum Number: ANE 90835
www.thebritishmuseum.ac.uk/compass/ixbin/print?OBJ4585 |
[11] |
Hraniční kámen (Boundary
stone) - kudurru
kassitská dynastie (cca.1125-1100 př.n.l.) asi jižní Irák
The British Museum, Museum Number: ANE 102485
www.thebritishmuseum.ac.uk/compass/ixbin/print?OBJ4618 |
|
|