Bible - Proroctví -- Proroctví o Mesiáši IV - Spasitel z Nazareta?
Proroctví o Mesiáši IVSpasitel z Nazareta?Na proroctví obsažená v Písmu, tedy v Hebrejské Bibli, se mnohokrát odvolává autor Matoušova evangelia. Jeho věrohodnost však zpochybňuje bližší seznámení se skutečným zněním hebrejských proroctví. Ukázali jsme si, že Matouš dezinterpretoval dvě starozákonní proroctví. Izajášův text "...mladá žena je těhotná..." změnil na "... panna počne... ". Drobné úpravy provedl v proroctví Michejášově , kde text "ačkoli jsi nejmenší mezi..." pozměnil na "nikoli nejsi nejmenší mezi..." a do verše vložil navíc slůvko "knížaty" (viz Biografie dle nepochopených proroctví). Zdánlivě nepatrnými úpravami původních proroctví evangelista zásadně změnil jejich smysl. Jednalo se o několik náhodných omylů, nebo to byl cílený záměr autora či pozdějších redaktorů evangelia? Podívejme se na další Matoušův pokus propojit osobu Ježíše Krista s proroctvími Písma: CEP[1] Matouš 2:19-23
V Hebrejské Bibli však nenalezneme žádné proroctví o tom, že by se budoucí spasitel měl nazývat Nazaretský. Dokonce v ní není ani jediná zmínka o městě Nazaretu či jeho obyvatelích Nazaretských. Zkusme pátrat v Bibli, zda neexistuje alespoň nějaká vzdálená spojitost mezi zapsanými proroctvími a Matoušovým veršem o Ježíši z Nazaretu: N-S-R - výhonek
N-S-R ve verši však nemá nic společného s pojmenováním spasitele ani s obyvateli Nazaretu. Výraz nsr (výhonek) má poukázat na to, že spasitel bude pocházet z linie krále Davida. A Izajáš zde nepíše o spasiteli z daleké budoucnosti, ale o konkrétní osobě narozené již v 7. stol. př. n. l. - Chizkiáši (viz Biografie dle nepochopených proroctví - Chizkiáš.). Ke spojení výrazu n-s-r s tématikou spasitele došlo pouze v proroctví Izajášově. Matouš však píše o prorocích, nikoliv pouze o jednom jediném proroku. Tvrzení, že se evangelista odvolává na proroctví Izajáše tedy nezní příliš přesvědčivě. Pokud se však skutečně Matouš odvolává na výše uvedený verš proroka Izajáše, opět se jedná o evangelistův omyl či vědomou dezinterpretaci. Izajáš píše o výhonku, tedy o potomku z Davidova rodu. Není zde ani zmínky o nazaretském mesiáši pocházejícím z Nazaretu .Nazarejci - oddaní, zasvěceníV Hebrejské Bibli vystupuje skupina lidí zvaná Nazarejci, Nazareové (angl. Nazirite, Nazarite) - oddaní, zasvěcení. BKR[2] Soudců 13:5
Jednalo se o ortodoxní skupinu
věřících, kteří se plně věnovali duchovnímu
životu a dodržovali přísná pravidla askeze. Jejich znakem
byly i dlouhé vlasy. Nazaretský - opovržený, bolestnýFaussettův biblický slovník[7] uvádí, že se u
Matouše nejedná o odkaz na konkrétní prorocký
citát. Evangelista má prý na mysli spíše různá
proroctví popisující spasitele pronásledovaného
opovržením a bolestí. Řecké Nazoraios
pochází z aramejského tse'ar - bolest. Podívejme se tedy, zda lze skutečně zmíněné verše vztahovat k postavě opovržením stíhaného či bolestného spasitele:
Žádný z výše uvedených veršů nelze jednoznačně spojit s postavou Ježíše. Tématika mesiáše stíhaného opovržením a bolestí je Hebrejské Bibli zcela cizí (viz Mesiáš v Hebrejské Bibli). Teprve někteří křesťanští apologeti začali určité verše vykládat v tomto duchu, navzdory původnímu významu. Neexistuje zde samozřejmě ani žádná vazba na město Nazaret. Pokud tedy Matouš skutečně ukazoval na tato proroctví, mýlil se i zde. Nezapsaná proroctvíObčas se můžeme setkat s tvrzením, že evangelista Matouš neměl na mysli proroctví zapsaná v Bibli. Mělo se jednat o odkazy na předpovědi předávané pouze ústní tradicí. Ty se však nedochovaly, a tak prý nezbývá než Matoušovi věřit. Evangelista píše o proroctví, které bylo řečeno ústy proroků. Znamená to skutečně, že proroctví bylo pouze řečeno a nezapsáno? Podívejme se na proroctví, která Matouš uvedl jako vyřčená:[12]
Vidíme, že všechny odkazy na vyřčená
proroctví lze přiřadit k zapsaným veršům Hebrejské Bible. Není
důvod domnívat se, že by verš Matouše 2:23 měl být výjimkou. Matouš sice skutečně nepíše nic o tom, že by proroci
své předpovědi o nazaretském spasiteli zapsali. Není
však nic známo o tom, že by si Izraelci předávali
některá proroctví jen formou vyprávění. Vždyť
právě oni prosluli pečlivým sepisováním všech
náboženských motivů tak, aby udrželi svou víru i v
době válek a násilných přesídlování.
Ježíš z Nazaretu?Matouš se odvolává na proroctví o nazaretském spasiteli, které zřejmě
nikdy neexistovalo. O tom, že Ježíš vyrůstal v Nazaretu, však až
donedávna pochyboval málokdo. Překvapivý obrat nastal během
archeologického průzkumu galilejského městečka Nazaret.
Archeologické nálezy však ukazují,
že galilejský Nazaret byl
v 1.stol.n. l. jen malou vesničkou s ne více než 25
rodinami. Celkový počet obyvatel pravděpodobně nepřesahoval dvě stovky.[14]
Prvá nebiblická zmínka o lokalitě zvané Nazaret pochází z přelomu 3. a 4.stol. n. l. Hebrejský text zmiňuje přesídlení skupiny židovských kněží do Nazaretu (či Nasaretu): Zlomek textu z přelomu 3. a 4. stol. n. l.[13]
V roce 70 byl zničen jeruzalémský chrám a na konci 3. římsko-židovské války (135 n. l.) byli všichni zbývající kněží nuceni odejít z Jeruzaléma. Jedna ze skupin židovských kněží (zvaná Hapizzez) osídlila v těchto dobách zřejmě Nazaret. Otázkou zůstává, zda se lokalita v 1.stol.n. l. nazývala Nazaretem. Není znám žádný starší doklad o existenci názvu Nazaret, než uvádíme výše. Hebrejský Nazaret není uveden v Hebrejské Bibli, i když například v knize Jozue (19:10-16) čteme jména dvanácti měst a šesti vesnic v Galileji. Nazaret nenalezneme v Talmudu, kde je vyjmenováno 63 galilejských měst. Žádná zmínka není ani v jiné ranné rabínské literatuře či apokryfech. O Nazaretu se nezmiňuje Josephus Flavius (37 - 100 n. l.) ve výčtu 45 měst Galileje. Nezískal Nazaret své jméno až koncem 1.století s příchodem kněží z Jeruzaléma? Mohli patřit příchozí k odnoži hlavního proudu judaismu? Od hebrejského základu pro výraz větev či odnož N-Tz-R mohlo být odvozeno jméno lokality Nazaret (viz.níže). Přesto však nelze vyloučit ani to, že název lokality opravdu pochází ze starších dob a zmíněné zdroje Nazaret neuvádějí vzhledem k jeho bezvýznamnosti. Vždyť Nazaret může být odvozen také od strážní věže, ochrany či hlídky .
Nazaretský - patřící k odnoži JudaismuPokud tedy připustíme myšlenku, že Ježíš neměl s vesnicí Nazaret nic společného, proč jej evangelia nazývají Ježíš Nazaretský? Pojem nazaretský mohl vzniknout z
helenizované formy slova notsri
znamenajícího větev
či odnož ve smyslu odnože judaismu. Tomu odpovídá i text Skutků apoštolských: BKR Skutky 24:5
CEP Skutky 24:5
To, že Ježíš mohl být nazýván nazarejským (Jesus Nazarene) bez jakékoliv vazby na Nazaret, ukazuje i gnostické evangelium Lukáše: Lukášovo evangelium 24:5
Vznik legendyJak je možné, že evangelisté spojili Ježíše s Nazaretem, s malou osadou v té době téměř neznámou? Uveďme jedno možné vysvětlení. Je možné, že Ježíše jeho současníci skutečně označovali přívlastkem nazarejský/nazaretský/nazorejský. Snad se mohlo jednat o pojmenování příslušníka jedné z esejských židovských sekt, nebo jen někoho, kdo vybočil z ortodoxního židovského proudu. Prvá generace Ježíšových životopisců se však příliš nezajímala o jeho "pozemský" život. Důležitější byla zvěst o Ježíšově zmrtvýchvstání, která mohla lákat další a další posluchače. Teprve později vznikla potřeba zdokumentovat Ježíšův život. Texty zařazené do novozákonního kánonu byly psány prvními třemi generacemi Ježíšových následovníků: 1. generace ( asi 30 až 65 n. l.) 2. generace ( asi 65 až 100 n. l.) 3. generace ( asi 100 až 150 n. l.) Během římsko-židovských válek po roce 70 n. l. uprchla skupina židovských kněží do Galileje a osídlila opuštěnou bezejmennou lokalitu. Kněží mohli patřit k židovské sektě Nazarejců[10] či dokonce židovsko-křesťanské sektě Nazorejců a odtud vzešlo pojmenování lokality - Nazaret ( paradoxně by tedy Ježíšův přívlastek nebyl odvozen od Nazaretu, ale naopak vesnice Nazaret pojmenována podle Ježíšových následovníků, kteří ji osídlili). Pavel ve svých dopisech (50-60 n. l.) pochopitelně o Nazaretu nic nepíše. Stejně tak autor Markova (protoMarkova) evangelia (cca. 70 n. l.) píše jen o Ježíši Nazaretském ve smyslu jeho vydělení z ortodoxního židovského proudu. Jeden z pozdějších redaktorů proto-Markova textu evangelia však již neznal původní význam pojmu Nazaranos (viz.níže) a snažil se jej nějak vysvětlit. Doslechl se o Nazaretu, kde se usadily kněžské rodiny a konečně nalezl co hledal. Spojil Nazaret s Ježíšovým přívlastkem Nazarejský a doplnil verš prvé kapitoly evangelia: CEP Marek 1:9
V Markově evangeliu je psáno jasně o Ježíši z Nazaretu pouze ve verši 1:9. Jedná se o prvou zmínku o Nazaretu v celém evangeliu a zřejmě jde o pozdější interpolaci: V dalších místech evangelia je totiž použito jiného tvaru:
Tedy nikoliv Ježíš z Nazareta, ale Ježíš Nazaretský (Nazaranos). Markovo evangelium posloužilo jako základ pro další dvě synoptická
evangelia - Matoušovo a Lukášovo. Matouš (resp. pozdější redaktor
proto-Matoušova evangelia) pokračoval v rozvíjení legendy o Nazaretu.
Hledal v Písmu jakoukoliv zmínku o tomto městě, aby potvrdil Ježíše jako
předurčeného spasitele. Nalezl verš Soudců 13:5. Píše se tam o někom, kdo
začne vysvobozovat izraelský lid a má přívlastek N-Z-R
, nazarejský.
Evangelista uvěřil, že čte proroctví o spasiteli
Ježíšovi, obyvateli Nazaretu. Mohl narazit i na
další zmínky o nazarejských - zasvěcených a
považovat je za další odkazy vedoucí k Ježíšovi.
Nemohl si však být příliš jist, zda jsou všechny
verše skutečně spjaté s postavou mesiáše, a odvolal
se tedy jen obecně na to, co bylo řečeno ústy
proroků. Autor Lukášova evangelia rovněž převzal Nazaret z Marka. Neznal příliš židovské reálie, jak plyne z mnoha míst jeho textu. A udělal navíc další chybu, tentokrát v geografii. CEP Lukáš 4:29-30
Nazaret leží v proláklině mezi mírnými kopci. Celá oblast je rovinatá s mírnými svahy. Stará část Nazaretu rozhodně neleží na hoře.[10] Z nepochopení významu původního Ježíšova přívlastku vznikla legenda o Nazaretu, kam putují tisíce křesťanů každým rokem poklonit se památce svého učitele.
Pokračování - Pomýlený Matouš
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vytvořeno: 20.08.06 |