Mýty a skutečnost

Černé slunce

Černé slunce (angl. Black Sun, něm. Schwarze Sonne) je symbolem destrukce i obnovy našeho světa. Znalosti o Černém slunci měly být pro dobro našeho žití již dávno zapomenuty. Žel nestalo se tak a  občas se vynoří skupina lidí, kteří Černé slunce vzývají ve snaze získat sílu a moc.  Podle tradice ale Černé slunce či Černá hvězda není určena ke službě člověku. Jejím úkolem je sice navracet rovnováhu ale tomu předchází očista kataklyzmatem. Ti, kdo ji přivolávají, mohou získat na čas moc, ale ta se brzy obrací proti nim a zničí je. V moderních dějinách to byli němečtí nacisté, uctívající Černé slunce. Dnes jej má ve znaku např. ukrajinská neonacistická skupina Azov.

Jeden z možných symbolů Černého slunce. [1]

Původ

Původ symbolu sahá až k počátkům lidstva. Symbol jako takový se měnil, princip však zůstával stejný. Lidem byla nabídnuta pomoc ničivých sil, mocichtiví mohli získat užitečné informace z minulosti i budoucnosti, či vhled do jiných světů. Na oplátku museli obětovat to nejcennější - nejprve životy mnoha nevinných lidí jako požadovaných obětí, a nakonec i životy vlastní. Pokud si kdokoliv přivolával skrze symbol Černého slunce prospěch a moc, vždy za to zaplatil. Kdysi dávno k podobným událostem docházelo i v naší zemi, např. na hoře Radhošť v Beskydech.^[a]  Kromě lidských životů se platilo i ztrátou pro život nezbytných podmínek - zejména vodou, úrodnou zemí, zelení.  

Také poslední světová válka s milióny lidských obětí byla se symbolikou Černého slunce propojena.  Podhoubím pro vznik hitlerovského nacismu byla okultní společnost Thule. Členové Thule se snažili získat moc i využitím Černého slunce. Magickým opěrným bodem pro celou Německou říši se měl stát hrad Wewelsburg. Jistě ne náhodou se právě zde nachází nejznámější zpodobnění Černého slunce - Schwarzesonne. Symbolika Černého slunce měla fungovat jako talisman, posilující germánskou psyché.[2]

Černé slunce na mramorové podlaze hradu Wewelsburg. Hitler hrad navštívil již v roce 1933. V srpnu 1934 hrad obsadila Schutzaffel (SS). V únoru 1935 přešel pod přímou kontrolu osobního Štábu Reichsführera SS. Himmler se zde rozhodl vybudovat řádový hrad SS. [2] V horní kruhové síni (vůdcovský sál) je dodnes k vidění symbol Černého slunce - Schwarze Sonne - velký kotouč tvořený dvanácti klikatými runami sig.[b]

Nacisté glyf spojovali a teoriemi o Atlantidě, jazykem či silou zvanou „vril“ a průhledy do jiných dimenzí, odkud doufali získat znalosti a sílu k ovládnutí světa. S podobnými cíli spojenými s Černým sluncem, obsadili nacisté např. jihlavské podzemní chodby. Podle některých výkladů měl být symbol Černé hvězdy spojen s temnou hvězdou, jež se kdysi objevila nad mýtickou zemí Hyperboreou. Paprsky této nemrtvé hvězdy měly stále posilovat árijskou duši.^[2] Jak německá nacistická ideologie poznamenala náš svět, víme.

Podobné ztvárnění Schwarzesonne z Wewelsburgu lze nalézt namalované také na zdi vojenského bunkru z druhé světové války pod sochou Bismarcka v Hamburku. Původ kresby není znám.

Mýtus o černé hvězdě

Podle pradávných legend existuje mnoho bytostí v páru. Týká se to i naší krásné a dosud životodárné Země. Paralelně k ní existuje i její protějšek, těleso v jiné dimenzi, označované jako černá hvězda. Podmínky vhodné k životu však mohou existovat pouze na jednom z dvojčat. Pokud má tedy být život zde na Zemi, pak na černé hvězdě je jen opak. Jde o vesmírný mechanismus udržující rovnováhu. Pokud se život na Zemi nevratně odchýlí od záměrů Stvořitele, Černá hvězda jej zničí, aby měl šanci vzniknout život nový. V moderní terminologii se jedná o reset životních systémů.
Existují síly, které se snaží tento konec života a zejména lidstva zde na Zemi urychlit. Nabízejí člověku nadvládu nad světem, pokud přivolá sílu Černé hvězdy. Ovšem ta bývá zničující pro všechny a zejména pro ty, kdo ji ve své zaslepenosti a chtivosti přivolali. Pokud by člověk otevřel bránu spojující oba světy, ten náš by mohl zaniknout ve prospěch černé hvězdy. A nám nepřátelské bytosti by ukázaly na člověka: "Hle, člověk není hoden života, opovrhl božím darem, zahubil svou zemi, nemá již právo dále existovat!".

Nebezpečí dříve i dnes

Nebezpečí Černého slunce, tedy zániku našeho světa ve prospěch jeho černého dvojčete, by se mohlo zdát jen hypotetické. Vždyť který člověk by chtěl zahubit sebe i ostatní, veškerý život na naší zemi? A přesto v našich dějinách nalézáme celé skupiny lidí, kteří zaslepeni touhou po moci, majetku, požitcích i nepříslušejícího jim vědění, neváhaly využít sil nepřátelských našemu světu. Pomýlení a oblouznění lidé vzývali Černé slunce, snažili se otevřít brány do jiných dimenzí a nasytit svou zhoubnou touhu po poznání či nutkání vládnout jiným - ke zkáze své i ostatních.

A tak němečtí okultisté věřili, že využijí sílu Vril a budou procházet dimenzemi, řídit dění ve vesmíru, být podobni Bohu. Zničili sebe a poslali na smrt miliony nevinných. Svět naštěstí stále existuje, ale přicházejí další a další neonacisté s emblémem Černého slunce.

Miguel Serrano (1917-2009), zajímající se o esoterický nacismus, údajně napsal o Černém slunci: "Černé slunce je krok do jiného Vesmíru, do antihmoty, která se vyvíjí jiným směrem a kterou ovládá jiný čas, tj. Věčnost – nevyužitý čas, neuskutečňující se a existující za hranicemi reality. Je to vstupní brána a výchozí okno z našeho vesmíru do takového, z něhož, dle jeho názoru, přišli naši bohové-předkové, a skrze něž přichází Avatárové, aby rozpoutali rozhodující boj s nepřáteli Bílé rasy. Prostřednictvím Černého slunce se uskutečňuje iniciace, hrdina umírá a vstává z mrtvých v jiné, nesmrtelné formě, podobajíc se svým bohům. Symboly Černého slunce jsou dvě různoběžné svastiky, dvě proto, neboť zobrazují Kolo přechodu. Levotočivá svastika, stmelující i rozrušující, symbolizuje přechod do světa, kde přebývají bohové, kdežto pravotočivá značí návrat zpět. A návrat tohoto Kola představuje Věčný návrat – nesmrtelný život Árijců, jenž není ohraničen jen jedním světem. Právě za Černým sluncem se skrývají síly naší rasy." Neuvedl však, že "krok do antihmoty" je cestou k zániku našeho světa, kam nebude možný návrat ani árijským hrdinům.

Obr. Černé slunce v podobě hlavy Winstona Churchilla. Bracken House, Londýn.[6]

Černé slunce bývalo právem spojováno s antikristy, skrytými nepřáteli lidstva. Někdy byli zobrazování v podobě Černého slunce.   Uctívání Černého slunce žel nepatří jen historii. Právě v naší době opět sílí jeho ničivý kult.

Černé slunce se stalo symbolem lokálních neonacistických skupin i globálního korporátního fašismu. Neonacistické a neofašistické síly se snaží získat moc a ochranu z těch nejtemnějších míst a v Černém slunci vidí jeden z možných zdrojů. Snahou černých elit je cestou nadvlády korporátního fašismu za využití ideologie humanitárního fašismu (neohumanismu) nastolit Nový světový řád (NWO) za zničujícího svitu Černého slunce.

Obr. Černé slunce na podlaze letiště v Denveru.[6] Letiště bývá považováno za chrám NWO. [7]

Právě v těchto dnech sílí v části Ukrajiny ovládané pučisty řada neonacistických hnutí. Jedno z nich, batalión Azov, má přímo ve svém znaku Černé slunce. Obr. Bojovníci krajinské skupiny Azov.[5]

Obr. Znak ukrajinského batalionu Azov. Na pozadí je nacistický symbol Černého slunce.  [1]

A i v naší zemi působí vlivní lidé, podporující ukrajinské neonacistické skupiny uctívačů Černého slunce.

Obr. 28.7. 2015 Jiří Štětina propaguje prapor Azov na akci TOP09. [4]

Český poslanec Jaromír Štětina, místopředseda podvýboru Evropského parlamentu pro obranu a bezpečnost a člen TOP09 je znám přátelstvím se členy ukrajinských dobrovolnických batalionů Azov, Donbas a Pravý sektor. Jejich bojovníci jsou při útocích na obránce DLR a LLR pověstní svou krutostí. Jaromír Štětina pozval v roce 2015 do Europarlamentu Andrije Bileckého, vůdce praporu Azov, aktivního účastníka operací proti obyvatelům jihovýchodní Ukrajiny, aby tu promluvil. Nacismus je tak otevřeně podporován přímo v centru EU.

Pokračování - Nibiru, Černá hvězda, Nemesis?

Vydáno: 7. 8. 2015