|
Mýty a skutečnost - Proroctví
Jarní rovnodennost 2019
Jarní rovnodennost a zimní slunovrat jsou dva
nejvýznamnější časové ukazatele roku spojené s nebeskou symbolikou a
osudy lidstva v našem světě. V roce 2019 dojde při jarní rovnodennosti
ke zvlášť významné konstelaci nebeských těles.
Jarní rovnodennost 20. 3. 2019
Jarní rovnodennost nastává dne 20. března ve 22:58 místního času
(SEČ). Začíná astronomické jaro. Slunce vstupuje do znamení Berana.
Pokud si představíme nebeský ciferník tvořený kruhem znamení zvířetníku,
pak Slunce představuje ručičku ukazující právě na počátek nového ročního
cyklu. Pro mnoho kultur byl den jarní rovnodennosti počátkem celého
roku.[1]
V rámci ročního cyklu
nastává dvakrát období rovnodennosti - jarní a podzimní. Tehdy
je délka dne a noci přibližně stejná. Slunce vychází přesně na
východě a zapadá na západě. Během rovnodennosti postupují konce
stínů rovně od západu na východ. Sledovat pohyb stínu je asi
nejjednodušší způsob, jak určit den rovnodennosti, pokud nemáme
kalendář. Tyč, zaražená kolmo do země, vrhá stín postupující
během dne po přímce. V ostatních dnech kreslí stín méně či více
zahnutou hyperbolu.[d]
Jinou, pracnější metodou, je sledovat východy Slunce nad
obzorem v průběhu roku. Při rovnodennosti vychází sluneční
kotouč přesně uprostřed mezi krajními slunovratovými polohami. |
|
Obr. Při rovnodennosti se vycházející Slunce
nachází přesně uprostřed mezi krajními slunovratovými pozicemi.[1] |
Z hlediska odměřování času nebeskými jevy patří jarní rovnodennost k
nejvýznamnějším událostem roku. V roce 2019 je navíc jarní rovnodennost
doprovázena měsíčním úplňkem.
První jarní úplněk 21. 3. 2019
Dne 21. března ve 2:42 SEČ nastává úplněk. Luna na nás svítí
plným kotoučem. Měsíc, Země a Slunce se ocitají téměř v zákrytu.
Není bez zajímavosti, že právě při svém úplňku se Luna ocitla v těsné
blízkosti severního galaktického pólu (NGC) a zároveň v blízkosti
těžiště našeho světa. Tak můžeme nazvat centrum kupy galaxií, jejichž
ukazatelem je galaxie M87 - Virgo A.
Obr. Luna při svém úplňku 21. 3. 2019, 2:42.
Měsíc stojí v hlavě Panny, v těsné blízkosti bodu rovnodennosti
(průsečík ekliptiky a nebeského rovníku), v blízkosti severního
galaktického pólu (NGP) a také v blízkosti galaxie M87 (místo
označeno modrým obdélníkem), což je střed kupy galaxií, kam
patří i naše Galaxie.. |
Slunce vstoupilo do znamení Berana. Luna, protože při úplňku leží přímo naproti
Slunce, vešlo do protilehlého znamení, tedy do Vah. Slunci bude trvat celý rok, než oběhne
všechna znamení, Luně to bude trvat pouhý měsíc (siderický měsíc = 27,3
dny).
Lidé odpradávna
měřili čas cyklem proměny tvaru Měsíce. Věděli, že doba od
jednoho úplňku ke druhému trvá přibližně 29,5 dne. Cyklus našim
předkům ohraničoval významný časový úsek - lunární měsíc. |
|
Obr. Proměny tvaru měsíčního kotouče. Uprostřed
úplněk.[2] |
Podle Slunce mohli lidé určovat čas denní i roční (sezónní). Postup
roku odměřovaný Sluncem ale nebylo snadné na obloze přesně sledovat.
Určení rovnodennosti a slunovratu vyžadovalo značnou přesnost
pozorování, tedy vhodné podmínky a polohu pro sledování oblohy, čas a značnou
zkušenost. Daleko jednodušeji se čas měřil fázemi Měsíce. Většina
prvních kalendářů vycházela z lunárního a nikoliv z delšího slunečního
základu. Takové kalendáře označujeme jako lunární kalendáře.
Rozhodujícím okamžikem byl východ nového Měsíce při západu Slunce
-znamenal počátek lunárního měsíce. Zřejmě proto začínal i nový den u
řady kultur právě večer.
[2]
Souběh určité lunární fáze s jarní rovnodenností umožnil korelaci
lunárního a solárního kalendáře[4] ale měl zejména důležitý symbolický
význam.
Souběh jarní rovnodennosti a úplňku
Jarní rovnodennost nastává 20. března 2019 a úplněk podle našeho kalendáře až
další den, 21. března. Pokud ale vezmeme v úvahu přesný čas obou
nebeských jevů, dělí je pouhé necelé 4 hodiny. A kdybychom den začínali
večerem jako naši předkové, pak by platilo, že jarní rovnodennost a
úplněk nastaly v jednom kalendářním dni.
Slunce a Měsíc budou ležet naproti sobě v tzv. uzlech, kde se
protíná ekliptika s nebeským rovníkem. Ekliptika představuje myšlenou
čáru, po níž se na nebi pohybuje střed slunečního kotouče. Nebeský
rovník je průsečnicí roviny zemského rovníku s myšlenou nebeskou sférou.
Ekliptika a nebeský rovník se protínají ve dvou bodech. Označujeme je
jako vzestupný a sestupný uzel. Sluneční kotouč se v nich nachází ve
dnech rovnodenností: Průchod vzestupným uzlem předznamenává nástup
teplejší poloviny roku, průchod sestupným uzlem naopak té chladnější. V
našem případě bude tedy Slunce ležet ve vzestupném uzlu a Luna téměř
přesně naproti bude stát blízko sestupného uzlu.[e]
Souběh jarní rovnodennosti s jarním úplňkem je vzácný ale nikoliv
výjimečný. Platí, že k souběhu jarní rovnodennosti s úplňkem dochází
každých 19 let.[a] |
|
Obr. Poloha Slunce a Luny na zvířetníku v době
rovnodennosti 20. 3. 2019.[5] |
Postavení 4 planet
Pozornost si zaslouží postavení prvých čtyř planet sluneční soustavy
v době jarní rovnodennosti (a prvního jarního úplňku). Budou společně
vytvářet téměř tvar kříže.
Obr. V okamžiku jarní rovnodennosti (20. 3. 2019 22:58)
leží Měsíc, Země, Merkur a Slunce téměř v zákrytu. Společně s
Venuší vpravo a Marsem vlevo (případně se vzdálenou planetkou
Eris) vytvářejí planety kříž resp. tvar písmena T.
Obrázek je vizualizační model[c] -
velikosti a vzdálenosti nebeských těles neodpovídají
skutečnosti.
|
Z pohledu astrologie dochází k zajímavému postavení planet vůči sobě
navzájem:
Slunce - opozice s Lunou, kvadratura s Jupiterem
Měsíc - opozice Slunce, opozice Merkur, trigon Mars, kvadratura Jupiter,
trigon Saturn
Merkur - opozice Luna, kvadratura Jupiter
Venuše - kvadratura Mars, sextil Jupiter
Mars - trigon Luna, kvadratura Venuše
Jupiter - kvadratura Slunce, kvadratura Luna, kvadratura Merkur
Obr. Horoskop (radix) - astrologický diagram zachycující
postavení nebeských těles (20. 3. 2019 - 22:59, Praha).[3]
|
Noční obloha
V okamžiku jarní rovnodennosti (20. 3. 2019 - 22:59) bude na nočním
nebi k vidění Luna téměř v úplňku. Svítit na náš svět bude z hlavy
Panny. Na obloze bychom mohli sledovat i čtyři další souhvězdí zodiaku -
Lva, Raka, Blížence a Býka. Jejich hvězdy ale budou přesvíceny paní
Lunou. Spatřit bychom mohli výrazné hvězdy souhvězdí Oriona. Právě toto
zapadající souhvězdí povede procesí zodiaku za obzor.
Obr. Obloha nad Evropou při jarní rovnodennosti
20. 3. 2019. |
Někde dole, na opačné straně kruhu zvířetníkových souhvězdí, právě
Slunce vstupuje do znamení Berana. Z hlediska střídání věků opouští
Slunce pomalu souhvězdí Ryb a míří do souhvězdí Vodnáře.
Podívejme se na naši Galaxii. Její nejbližší ramena krášlí naše nebe
v podobě Mléčné dráhy. Jejím středem prochází galaktický rovník. Severní
galaktický pól leží u hlavy souhvězdí Panny. Pokud bychom se tímto
směrem zadívali a na plochu mapy promítli celý prstenec Galaxie, získali
bychom následující obrázek:
Obr. Severní galaktický pól (NGP) obkružuje Mléčná dráha
(její osa je galaktickým rovníkem). Z pólu vybíhá pavučina
galaktických souřadnic. Čas - jarní rovnodennost 20. 3. 2019,
22:58. |
Mléčná dráha obtáčí náš svět jako nebeský had požírající svůj vlastní
ocas. Na hlavu hada (na jádro Galaxie) ukazuje souhvězdí Střelce. Na
protilehlou stranu nebeského hada míří kyj Oriona. Blízko hlavy Panny
leží severní galaktický pól, kol kterého se nebeský had vine. Kružnici
galaktického rovníku protíná ekliptika - dráha Slunce.
Naše doba je charakterizována tím, že body slunovratu na ekliptice
(viz červené šipky) leží současně na galaktickém rovníku - středu Mléčné dráhy.
To znamená, že například při zimních slunovratech stojí Slunce přímo nad
centrem naší Galaxie, v
tlamě mýtického nebeského hada. Střelec tedy míří na bod zimního
slunovratu a kyj Oriona na slunovrat letní.
Stejně tak pro naši dobu platí, že body rovnodennosti na ekliptice leží
v těsné blízkosti galaktických pólů (viz žlutá šipka, druhý bod zde
není vidět). V období jarních rovnodenností Slunce stojí v těsné
blízkosti jižního galaktického pólu (mimo obrázek). A pokud je
právě úplněk, pak Luna leží na protilehlém místě nebeské klenby - v
těsné blízkosti severního galaktického pólu.
Na obrázku skutečně vidíme, že v době jarní rovnodennosti 20. 3. 2019
Luna těsně před svým úplňkem doputovala k severnímu galaktickému pólu
(NGP), ležíc v hlavě Panny. V hlavě nebeského hada se ocitá Jupiter.
Ranní obloha
S přicházejícím ránem 21. 3. 2019 bude na západním obzoru zapadat
Luna a na východním obzoru vycházet Slunce. Pokud by nebyla obloha
osvícena východem Slunce, viděli bychom Mléčnou dráhu protínat
jižní obzor přesně uprostřed mezi Lunou a Sluncem. Jupiter by ležel v
ústech nebeského hada. Mezi ním a Sluncem by na niti ekliptiky byly
rozmístěny korálky - Merkur, Venuše a Saturn.
Obr. Obloha při rozbřesku 21. 3. 2019. Vpravo zapadá
Luna, vlevo vychází Slunce. Uprostřed se klene Mléčná dráha -
nebeský had (galaktický rovník). Zeleně - horizont, žlutě -
ekliptika, modře - nebeský rovník. |
---- pokračování příště ---
|
[a] |
K poslednímu podobnému souběhu jarní
rovnodennosti a úplňku došlo 20. 3. 2000.
Periodu opakování souběhu rovnodennosti a lunárního úplňku
snad nejlépe vystihuje Metonův cyklus.
Metonův měsíční cyklus (neboli Enneadecaeteris =
devatenáctice) je společných násobkem tropického roku a
synodického měsíce. 19 slunečních roků (= 6939,602 dne) dosti
přesně odpovídá 235 lunárních měsíců (= 6939,688 dne). Rozdíl
činí asi 2 hodiny. Tropický rok je doba mezi dvěma po sobě
následujícími průchody středu slunečního disku jarním bodem
(tedy perioda jarních rovnodenností).
Zjednodušeně lze říci, že stejné fáze Měsíce se opakují ve
stejných dnech po devatenácti letech.
|
[b] |
Stellarium 0.16.1
Stellarium Developers.
http://stellarium.org/ |
[c] |
SOLAR SYSTEM FREE ONLINE MODEL
OF SOLAR SYSTEM AND NIGHT SKY. Invented and Developed by INOVE
[online]. 2018 [cit. 2018-12-30]. Dostupné z:
https://www.solarsystemscope.com/ |
[d] |
Jarní rovnodennost nastává v
okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad
rovníkem. V době rovnodennosti dopadají sluneční paprsky na
zemský povrch kolmo k zemské ose. Pokud bychom jednu paži
namířili k místu na obloze, kde v noci svítí Severka a druhou
paži mířili ke Slunci, pak obě naše paže budou svírat celý den
pravý úhel. Znamená to, že stín libovolného pevného bodu se
pohybuje v průběhu dne po přímce (zeměpisně je to rovnoběžka).
Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne,
a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost. Toto pozorování
lze uskutečnit například pomocí kolmo zaražené tyče, sloupu
elektrického vedení a podobně.
V době rovnodennosti je délka dne a noci téměř
stejná. Protože sluneční kotouč není bod ale má úhlový průměr
přes půl stupně a v zemském ovzduší dochází k lomu slunečních
paprsků, setrvá Slunce na naší obloze v den rovnodennosti 12
hodin a 10 minut, zatímco 11 hodin a 50 minut je pod horizontem. |
[e] |
Za uzly zde považujeme oba
průsečíky ekliptiky s nebeským rovníkem. Existují i lunární uzly
- průsečíky ekliptiky a dráhy Luny. Měsíc se nepohybuje přesně
po ekliptice, jeho dráha je od ekliptiky (dráhy Slunce) mírně
vychýlena. |
|
|
|
[1] |
Slunce - slunovrat a
rovnodennost. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit.
2019-03-18]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006040001 |
[2] |
Měsíc (I.) - měsíční fáze a
kalendář. Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2019-03-18].
Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006060002 |
[3] |
Osobní horoskop - radix.
Najdi.se [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné z:
http://najdise.cz/ |
[4] |
Cykly zatmění: Starověké
hvězdářství VII. - Měsíc (V.). Mýty a skutečnost [online]. 2017
[cit. 2019-03-22]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?nazevclanku=lunarni-cykly-pro-vypocet-zatmeni&cisloclanku=2017110001
|
[5] |
Poloha Slunce a Měsíce na
zvířetníku. Kalendar.beda.cz [online]. [cit. 2019-03-22].
Dostupné z:
https://kalendar.beda.cz/poloha-slunce-a-mesice-na-zviretniku
|
|
|