Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Mariánský sloup:
    "Nejsem pražák, takže nemohu soudit, jak byla situována Madona na o ... " (Blob - třetí pražská pyramida)
  • Mariánský sloup :
    "Dobrý den, ten nový Mariánský sloup je myslím špatně. Kéž bych se ... " (Blob - třetí pražská pyramida)
  • Re: Re: Druhý vrchol pyramidy:
    "Díky za odpověď. Tak jen doufejme, že tento Mariánský sloup je tím ... " (Blob - třetí pražská pyramida)
  • Re: Druhý vrchol pyramidy:
    "Máte pravdu, tam kde uvádíte, je další pozoruhodné místo, spojené ... " (Blob - třetí pražská pyramida)
  • Druhý vrchol pyramidy:
    "Zdravím Vás, Celá ta záležitost má ještě jeden rozměr. Pokud zm ... " (Blob - třetí pražská pyramida)
  • Re: Saturn doprovázel duše na druhý svět?:
    "Merkur měl mnoho úkolů. Jednou z jeho prapůvodních povinností bylo ... " (Nostradamus a COVID - centurie II.65)
  • Postavy

    Strážci a Nefilové - jsou stále zde? Jak vypadají?

    Nefilové VI.

        

    Nephilim (VI.)

    Strážci a Nefilové - jsou stále zde? Jak vypadají?

     

    Genesis (1. kniha Mojžíšova)

    V Bibli, hned v první knize zvané Genesis, nalezneme v 6. kapitole zmínku o Nefilech:

    Bible, Genesis 6:1-4, (CEP)[1] (slovo v závorce přidal autor dle hebrejského originálu)
         Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští, jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. Hospodin však řekl: "Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let."
    Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy
    /nephilim/, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.

    Celá 6. kapitola knihy Genesis popisuje důvody, proč seslal Hospodin na svět potopu. Boží hněv byl vyvolán ničivou činností mimozemských bytostí - synů Božích a jejich potomků -Nefilů. Božští synové obcovali s ženami a začali se rodit Nefilové, kříženci lidí a bytostí z nebes. Tehdy začal být člověk zlovolný a zkazil se celý lidský svět.[2]
    V knize Genesis není vysvětleno, proč a jak se lidstvo (a vlastně všechno tvorstvo) zkazilo. A rovněž není jasné, co se s Nefily při potopě stalo. Z dalších knih Bible plyne, že někteří Nefilové na zemi žili i po potopě. Ještě v dobách exodu, kdy se Izraelité vraceli z Egypta, aby ovládli jim zaslíbenou zemi Kanaán, střetávali se s obřími potomky Nefilů. V Bibli jsou zváni jako Refájci a Anákovci. Izraelité proti nim, za pomoci Hospodina, bojovali.[3]
    Podrobnější vysvětlení událostí lze nalézt ve starozákonním apokryfu - 1. knize Henochově.

    Kniha strážců

    1. kniha Henochova (též Etiopský Henoch) obsahuje pět knih, z nichž prvá nese název Kniha strážců (the Book of Watchers). Byla sepsána asi o 300 let později, než první biblické knihy (Tóra). Ústřední postavou a vypravěčem je Henoch, sedmý patriarcha od Adama.

    Kniha strážců vysvětluje to, co je v 6. kapitole knihy Genesis pouze naznačeno. Lidé se snažili žít v souladu s božími zákony. Prospívali a zaplňovali zemi až do časů Henocha a Noeho. Na zemi ale začaly působit mimozemské, nebeské bytosti. Synové nebes se v Henochově knize dělí do dvou skupin: svatých a strážců (bývalých svatých). Svatí mají zřejmě nehmotné tělo a komunikují s vybranými lidmi prostřednictvím snů a vizí. Strážci mohou mít tělo fyzické, žít na zemi a dokonce plodit s lidskými ženami potomky.

    Kniha strážců, verš 6:6 [4] [a]
         Celkem dvě stě jich pak sestoupilo na Arias, jež tvoří vrchol Chermónu, jak se zapřisáhli a zavázali vzájemným zaklínáním.

    Strážci, synové nebe, porušili nebeské zákony, vzali na sebe fyzické tělo, sestoupili na zem a zplodili s ženami tělesné bytosti - Nefily. Tito kříženci začali terorizovat lidstvo a celou zemi. Strážci také učili lidstvo mnohým tajemstvím všehomíra, včetně umění válečnictví, astronomie, bylinkářství či magie. Avšak lidé tyto nové znalosti zneužili k šíření zla a násilí. Od Nefilů se naučili ničit, zabíjet a možná poprvé pojídat maso a krev. Strážci a jejich Nefilové byli příčinou toho, že všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu (Genesis 6:12). Jak lidé hynuli, naříkali, a jejich hlas došel až do nebe. (Kniha strážců, 8:4). A Bůh se tehdy rozhodl očistit zemi potopou a hrstce doposud nezkažených lidí dát šanci znovu žít v souladu s božími zákony.[2]
    Zajmout a uvěznit strážce byli pověřeni svatí Míkael, Ureel, Rufael a Gabriel:

    Kniha strážců, výňatky z kapitoly 10 [b]
        

    9. A Gabrielovi Pán řekl: "Vytáhni proti těmto zlotřilým ničemníkům, vyhlaď z lidského středu děti jejich smilstva i děti strážců. Rozeštvi je proti sobě, aby se navzájem v boji pobili, neboť nemají nárok na dlouhý život.
    10. Oni se tě budou snažit uprosit, ale nic jim nebude platné, že doufají ve věčný život a že každý z nich se dožije pěti set let".
    11. Míkaelovi pak Pán pravil: "Jdi a oznam Semjazovi a jeho druhům, kteří se tělesně spojili se ženami, že se potřísnili vší jejich nečistotou.
    12. A až se všichni jejich synové navzájem pobijí a až spatří zkázu svých milovaných, svaž je pod příkrovem země na sedmdesát pokolení až do dne konečného soudu, kdy nad nimi bude dokonána odvěká spravedlnost.

    15. Znič všechny chlípné duše a děti strážců, neboť si ujařmili lidi.
    16. Smeť z povrchu zemského všechno násilí. Ať zhyne každé zlé dílo a objeví se rostlina spravedlnosti a nevinnosti a její dílo ať přinese požehnání. Spravedlnost a čistota budou radostně nastoleny na věky.

    20. Zemi pak očisti od veškerého útlaku, nespravedlnosti a všech hříchů. Odvrať ji ode vší bezbožnosti a zlovůle, jež poskvrňují zemi: Z povrchu země je vyhlaď.

    Trest pro 70 pokolení

    Hospodin potrestal strážce za jejich sestup z nebes, ztělesnění, styk s ženami, rození kříženců a touhu po lidské krvi. Dále pak za prozrazení tajemství (znalostí), které měly člověku zůstat skryty a znamenaly šíření zla na zemi. Lidstvo naslouchající strážcům se vydalo po cestě záhuby končící zabíjením, násilnostmi, chaosem, bezbožností, smilstvem a dalšími hříchy. Za to měl být život na zemi vyhlazen, avšak símě Lámechova syna (tj.  Noemův rod) zachováno (Kniha strážců 10:3).
    Z 10. kapitoly Knihy strážců se dozvídáme, že potomci strážců (Nefilové) mají být vyhlazeni a sami strážci uvrženi na 70 pokolení do temných hlubin země, až do dne konečného soudu.

    Podle biblické chronologie žil Henoch na zemi mezi léty 1034 až 662 před potopou. Zplodil syna Metuzaléma, ten Lámecha a ten Noeho.[5]
    Pak nastala potopa k očistě světa.

    Potopu někteří synové strážců zřejmě přežili a z Nefilů se zrodily rasy obřích bytostí - Anákovci, Eljo a Refájci. Z Bible víme, že některým národům vládli a k jiným se chovali nepřátelsky. Izraelité se setkali se zástupci této rasy po svém útěku z Egypta (cca. 1200 př. n. l.). Refájci a Anákovci byli vyhlazováni Izraelity při obsazování zaslíbené země (pod vedením Jozua, Mojžíše a Káleba). Další potomky Strážců pobilo Davidovo vojsko. Na jiných místech vyhladil obří rasu sám Hospodin (viz Deuteronomium 2:12, 20-23, 9:1-3 či Ámos 2:9).

     
    Obr. Potopa v ilustrované verzi Bible od Gustava Dorého.[7]

    Jaký byl osud provinilých strážců? Kdy byli uvrženi do temnot podzemí a kdy uplyne lhůta sedmdesáti pokolení a nastane konečný soud? Zde lze jen spekulovat. Pokud budeme uvažovat délku života strážců 500 let (jak bylo vyměřeno jejich potomkům) a odtud délku jejich generace přibližně 120 let, měl pobyt Strážců v podzemí trvat 8400 let. Pokud bychom umístili světovou potopu do doby zániku mýtické Atlantidy (9600 př. n. l.), došlo k vypuštění Strážců a soudu nad nimi někdy okolo r. 1200 př. n. l.
    Tehdy mezi léty 1300 až 1000 př. n. l. nastaly na severní polokouli rozsáhlé, ničivé změny klimatu. Okolo r. 1200 př. n. l. postihly východní Středomoří velká sucha. Civilizace starověkého Blízkého východu se zhroutily, došlo k jejich rychlému kulturnímu kolapsu. Blízký východ přešel z věku pozdní doby bronzové do doby železné.[6]
    K biblické potopě ovšem mohlo dojít o několik tisíc let dříve či později (události popisované v prvních 11. kapitolách Bible se kladou do neupřesněné minulosti před rokem 2000 př. n. l.).[d] Teoreticky by tedy mohl čas uvěznění Strážců v podzemí vypršet i v naší době. Údaj 70 pokolení je samozřejmě nutné chápat symbolicky, ovšem řádově může odpovídat představám autorům Knihy strážců.[e]

    Lze počítat i od jiné události. Připomeňme, že k uvržení strážců do podzemí na 70 let mělo dojít až poté, kdy budou jejich synové pobiti: A až se všichni jejich synové navzájem pobijí a až spatří zkázu svých milovaných, svaž je pod příkrovem země na sedmdesát pokolení...
    K vybití posledních obrů, Refájců či Anákovců, došlo při obsazování země zaslíbené, po exodu Izraelitů z Egypta. Podle tradice k tomu mohlo dojít někdy okolo 13. stol. př. n. l.[14]  Pokud bychom počítali s reálnou délkou lidského života, dostáváme se někam k rozhraní starověku a středověku. 

    1000 let ve Zjevení Janově

    Příběhy v knize Genesis byly zapsány asi v období 600 až 500 př. n. l., i když vycházejí z mnohem starších tradic, včetně zmínky o nefilech. Zhruba o 300 let později, někdy v létech 300 až 200 př. n. l., vznikla Kniha strážců. A o dalších 300 let později, na konci 1. stol. n. l., bylo sepsáno  Zjevení Janovo, uzavírající Křesťanskou Bibli.

    I když napsání Knihy strážců a Zjevení Janova od sebe dělí 300 let, tedy téměř 20 generací, lze zde nalézt zajímavé paralely. V Knize strážců se píše o tom, že Azazeel a také strážci se svým vůdcem Semjazou, budou andělem spoutáni a uvrženi na dlouhou dobu (symbolických 70 generací) do podzemí, než přijde konečný soud. Pak budou uvrženi do pekelného ohně: 

     
    Obr. Anděl zavírá draka do bezedné propasti na 1000 let. Knižní ilustrace (r. 1523). [15]

    Kniha strážců (1. Henoch), verše z 10. kapitoly
         A Pán potom promluvil k Refáelovi: Spoutej Azazeelovi ruku a nohu a vsaď ho do temnoty; pak otevři poušť, která je v Dudaelu, a tam ho svrhni. Naval na něho špičaté a ostré kameny a pokryj ho temnotou, aby k němu neproniklo světlo. Ve velký den soudu ať je uvržen do ohně.
    ...
    Míkaelovi pak Pán pravil: "Jdi a oznam Semjazovi a jeho druhům, kteří se tělesně spojili se ženami, že se potřísnili vší jejich nečistotou. A až se všichni jejich synové navzájem pobijí a až spatří zkázu svých milovaných, svaž je pod příkrovem země na sedmdesát pokolení až do dne konečného soudu, kdy nad nimi bude dokonána odvěká spravedlnost. V oněch dnech je pohltí útroby ohně: V pekelném žaláři budou uzavřeni na věky.

    Ve Zjevení Janově (též Apokalypsa) se popisují mnohé události předcházející poslednímu soudu. Jedna z posledních Janových vizí nazýváme Spoutání satana a tisíciletá říše:

    Bible, Zjevení Janovo, 20:1-3
         Tu jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který má v ruce klíč od propasti a veliký řetěz.
    Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana, na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn.

    Drak/had/ďábel/satan bude spoután andělem a uvržen do propasti. Tam bude 1000 let, než přijde soud. Pak, pod dalším boji, bude uvržen do ohnivého jezera:

    Bible, Zjevení Janovo, 20:7-10
         Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři.
    Viděl jsem, jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň z nebe a pohltil je. Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.

    Je zde nápadná podobnost Henochovy vize z Knihy strážců. A k zamyšlení je i popis satana jako draka či hada.

     

    Vzhled Strážců a jejich potomků

    Jak Strážci a jejich potomci (Anákovci, Eljo či Refájci) vlastně vypadali?  Podle Bible byli Nefilové bohatýři, mocní... muži na slovo vzatí (Genesis 6). Podle Knihy strážců byli potomci Strážců obřích postav. Kniha Numeri popisuje Anákovce jako postavy obrovité, vedle nichž byli Izraelité nepatrní jako kobylky (Numeri 13).[3]
    Existuje nespočet zpráv o nálezech ostatků obrovitých lidí po celém světě. Věda však tyto nálezy odmítá jako podvrhy.

    Sami Strážci však museli být podobných postav, jako lidé, jinak by nemohli mít styk s lidskými ženami a ty jim rodit děti.

    Zajímavý popis Strážců nalezneme v textu Amrámova zjevení (the Visions of Amram, Testament of Amram). Zlomek rukopisu od Mrtvého moře (4Q535, Manuscript B) pochází z 2. stol. př. n. l. Patriarcha Amrám (Mojžíšův otec) zde popisuje své setkání se Strážci:

    Amrámovo zjevení, 4Q535, Manuscript B [8]
         Spatřil jsem Strážce v mém vidění. Dva mužové bojovali nade mnou... zápasíce o mne. Optal jsem se jich: "Kdo jste, že máte nade mnou moc?" Odpověděli: "Máme moc a vládneme nad veškerým lidstvem." Rekli mi: "Koho z nás zvolíš aby ti vládl?" Pohlédl jsem vzhůru na ně. Jeden z nich byl hrůzostrašného vzezření, jako had, zahalen do mnohobarevného ale přesto temného pláště... Znovu jsem pohlédl a jeho vzhled, jeho tvář byla jako zmijí...  Odpověděl jsem: "Ten Strážce, kdo to je?" Odvětil: "Ten Strážce... jeho tři jména jsou Belial a Kníže temnot a Král zla."  Řekl jsem (druhému Strážci): "Můj pane, komu vládneš?" Odpověděl: "Vidíš (zmiji) a má moc nad vším Temným, kdežto já (mám moc nad vším Světelným)... moje tři jména jsou Michael, Kníže světla a Král spravedlnosti."

    Jeden ze strážců byl mužské postavy ale hrůzostrašného vzhledu hada, zahalen do podivného mnohobarevného pláště. Jeho tvář byla hadí, zmijí.
    Celou vizi bychom mohli přejít bez povšimnutí, pokud by takových pozorování nebyla celá řada. Mnohé kultury z různých koutů světa nám zanechaly popisy podivných lidských postav s hlavou plaza. Tito tzv. reptiliáni prý od nepaměti žijí v podzemí a přicházejí v lidské masce mezi nás ve snaze vládnout člověku. Mohou působit v prospěch i neprospěch lidstva. 

    Dobří nebo zlí?

    Had byl odjakživa symbolem moudrosti ale také trestu a proradnosti. Již v prvních kapitolách Bible je psáno o hadu, který chytře poradil první lidské dvojici, a ti pak ztratili ráj na zemi. Tento had se neplazil, ale zřejmě chodil či létal.[11] Teprve božím trestem byl odsouzen k plazení po břiše. Okřídlený had v Edenu neuchránil boží tajemství stromu poznání, ale naopak ponoukl Adama a Evu příslibem vědění k přestoupení božího zákazu. Není zde analogie k příběhu o strážcích a jejich proradných radách?

    Ostatně, v Knize strážců je přímo psáno, že jeden z nich byl tím, kdo Evu přivedl na scestí:

    Kniha strážců, výběr z kapitoly 69
         2. A Hle toto jsou jména oněch andělů: ...

    6. Jméno třetího je Gadereel; je to ten, jenž ukázal dětem lidí všechny rány smrti, jenž přivedl na scestí Evu, jenž ukázal dětem lidí, jak se zhotovují nástroje smrti: Štít a náprstní krunýř a meč k boji a všechny ostatní nástroje smrti ukázal dětem lidí.

    7. Z jeho ruky vychází smrt na lidi, kteří  bydlí na zemi, od onoho dne navěky.

    Anděl, strážce Gadereel, byl oním biblickým hadem z ráje, je popisováno v knize Genesis. Ve verši Genesis 3:1 je přímo uvedeno, že onen had z rajské zahrady byl nejlstivější, nejinteligentnější (`ärûm) živou bytostí (hayyat) na zemi. Tato hadí bytost tedy "dobře" člověku poradila, a lidé od těch dob musí žít v bolesti a tvrdé práci.

    Nevzpomenout nelze ani na poslední knihu Bible - Zjevení Janovo. Zde je padlý anděl a svůdce rovněž popisován jako drak a had:

    Bible, Zjevení Janovo
        

     

    12:9 A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.

    20:2 Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana, ...

    V Knize strážců je psáno o dvou hlavních postavách strážců - Azazeelovi a Semjazovi:

    Kniha strážců, výběr z veršů
         6:1-5   A stalo se, když v oněch dnech přibývalo lidských dětí, že se jim rodily krásné, půvabné dcery. Když je andělé, synové nebes, spatřili, zatoužili po nich a řekli si: "Pojďme si vybrat ženy mezi lidskými dětmi a ploďme jim potomstvo." A Semjaza, který stál v čele, řekl: "Bojím se, že se k tomu snad ani neodhodláte, vždyť sám bych pak pykal za tento velký hřích." Nato mu všichni pravili: "My všichni složme přísahu a zavažme se vzájemným zaklínáním, že od svého úmyslu neustoupíme a že jej určitě provedeme. " Potom všichni společně přísahali a vzájemným zaklínáním se zavázali záměr uskutečnit.

    8:1 A Azazeel učil lidi dělat meče, nože a štíty a drátěné košile a obeznámil je s věcmi, jež k tomu patří i s jejich opracováváním, s náramky a ozdobami, používáním antimonu a líčením obočí, s nejvzácnějšími a nejvybranějšími drahokamy všech barevných odstínů a s proměnlivostí světa.

    9:6-7 Pohleď tedy, co učinil Azazeel, jak naváděl ke všem nepravostem na zemi a prozradil tajemství všehomíra, jež se udála v nebi. A vyučil Semjazu, jemuž jsi dal moc, aby byl hlavou svým druhům.

    10:4 A Pán potom promluvil k Refáelovi: "Spoutej Azazeelovi ruku a nohu a vsaď ho do temnoty; pak otevři poušť, která je v Dudaelu, a tam ho svrhni. Naval na něho špičaté a ostré kameny a pokryj ho temnotou, aby k němu neproniklo světlo. Ve velký den soudu ať je uvržen do ohně. A uzdrav zemi, kterou andělé zneuctili, a zvěstuj jí, že já zemi uzdravím, aby všechny děti člověka nezahynuly kvůli tajemstvím, jež jim strážcové prozradili a jimž učili své syny. Celá země je zkažena učením a činy Azazeela, proto jemu přičti veškerou vinu.

    Oficiálním vůdcem strážců byl Semjaza (Šemícháza). V pozadí všeho zlého však stál Azazeel (Asáél). Vyučil vůdce strážců Semjazu a všechny naváděl k nepravostem. Azazeel bývá v židovské tradici ztotožňován s démonem smrti či Satanem. Byl to zřejmě on, který měl v Amrámově vidění hadí vzhled. A je to ten, před jehož svody varuje Jan ve své knize Zjevení.

    Na druhé straně ale hadí bytosti Hospodinu také věrně sloužily. V raném náboženství Izraelitů figurovaly nadpřirozené bytosti - okřídlení ohniví hadi - serafové, boží služebníci. A v biblické knize Numeri trestali ohniví hadi (naháším seráfím) hříšné Izraelity, aby pak Hospodin poradil Mojžíšovi nést k ochraně na žerdi bronzového hada (Numeri 21:6-9). Podle 2. Královské (18:4) uctívali Izraelité Mojžíšova bronzového hada ještě v období krále Chizkijáše (cca. 735-715 př. n. l.).[11] 

    I v Knize strážců se dočteme, že strážci učili člověka i napohled užitečné věci:

    Kniha strážců
         7:1 A byli s nimi všichni ostatní a brali si ženy; každý pro sebe vybral jednu a začali k nim vcházet a spát s nimi. Učili je kouzlům a čárům a obeznámili je s řezáním kořenů a roubování stromů.

    8:3 Amiziras učil všechny zaříkávače a řezače kořenů, Armaros učil, jak zbavovat kouzel, Berakeel vyučoval astrology, Kokabiel učil znamením, Tamiel astrologii a Asdareel vykládal o dráze měsíce.

    Znalost kořenářství, šlechtění stromů, zbavování kouzel či astronomii dnes nepokládáme za něco špatného. Přesto učení strážců nakonec přineslo lidem zkázu.

    Další informace o strážcích nalezneme v Knize jubileí. Tam je stručně popsáno, jak Boží andělé zvaní Strážci sestoupili na zemi v době, kdy se patriarchovi Mahalelovi narodil syn Jered. To bylo asi 1200 let před potopou:

    Kniha Jubileí, 4:15 - 22 [9]
         15 Ve druhém sedmiletí desátého jubilea si vzal Mahalel za ženu Dínu... porodila mu syna..., a on ho nazval jménem Jered. A to proto, že v jeho dnech sestoupili na zem Boží andělé zvaní Strážci, aby učili lidské děti dodržovat na zemi právo a spravedlnost.

    21 Pak byl Henoch u Božích andělů po šest jubilejí roků; ti mu ukázali vše, co je na nebi i na zemi, panství slunce, a on to vše zapsal.
    22 A vydal svědectví o andělích Strážcích, kteří zhřešili s lidskými dcerami. Ti totiž začali obcovat s lidskými dcerami, takže se poskvrnili, a Henoch to o nich dosvědčil.

    Čteme zde, že Strážci byli jak k prospěchu lidí (učili dodržovat právo i spravedlnost), tak později i k jejich zkáze.

    Znalost toho, že zde na zemi žili kdysi dávno nejen zlovolní obři ale rovněž bytosti napůl lidské a napůl hadí, je předávána v tradici mnoha kultur od nepaměti.
    V nejstarších náboženstvích byl uctíván had. Napůl lidské a napůl plazí bytosti byly zbožšťovány téměř po celém světě. Sošky lidských postav s hadí hlavou se dochovaly již z prehistorického období staré Mezopotámie.

    Avšak v některých náboženských textech a proroctvích se uchovalo varování před obcováním s nepozemskými strážci nebes a vládou a radami těch, kteří pod maskou lidskou skrývají plazí podstatu.
    Jsme varováni před bytostmi z jiných světů, které přestoupily zákony univerza a začaly ovlivňovat život lidstva zde na zemi. Mnohé přicházely s dobrými úmysly, jiné byly řízeny odvěkým nepřítelem člověka. Dnes jsou takové bytosti, vnitřně plazí a vnějškově lidské, označovány jako reptiliáni a lze o jejich různých rasách nalézt nepřeberně informací, byť vše zní neuvěřitelně.

     
    Obr. Obeidská kultura (6500-3800 př. n. l.).[12]

    Obejdská kultura předcházela mnohem slavnější sumerskou civilizaci. Ženské i mužské figurky z pálené hlíny byly nalezeny zejména v lokalitě Tell al-Ubajd. Všechny mají podobné rysy: protáhlou lebku, oči ve tvaru mandle, dlouhé zužující se tváře a nos připomínající čumák ještěrky. Většina z nich má na sobě helmu nebo i zbroj a některé i něco, co připomíná vycpávky na ramenou. Některé postavičky třímají v rukou hůl nebo žezlo, zřejmě znaky moci nebo spravedlnosti. Postavy žen, drží v náručí nemluvně sající z jejich prsu, které rovněž nese znaky ještěrčí bytosti.[13]

     

    Pokračování - Strážci - Reptiliáni?

    Předchozí - Padlí synové boží a Nefilové - příčina potopy


    [a] Vrchol Hermonu (Chermónu) je hranicí mezi Sýrií a Libanonem. Jižní svahy hory Hermon obsadil Izrael po Šestidenní války v roce 1967. Tato strana hory byla spolu s většinou Golanských výšin Izraelem jednostranně anektována v roce 1981 zákonem o Golanských výšinách.
    [b] Podle Knihy strážců učil Azazeel lidi dělat meče, nože a zbroj a také zdobit se. Dle židovské tradice patřil Šemchazaj a Azazeel k vůdcům skupiny padlých andělů z počátku existence světa a lidstva. Azazeel bývá ztotožňován s démonem smrti či Satanem.
    [c] Trvání jednoho pokolení resp. generace odpovídá průměrné době mezi okamžikem narození bytosti a okamžikem narození jeho potomka. U biblických praotců to bylo zhruba 120 let. Stejnou délku pokolení uvažujeme i u Strážců, kteří přijetím lidského těla mohli získat i stejná omezení. Průměrná délka novodobé lidské generace se uvádí v rozmezí 22 až 33 let.
    [d] Chronologie událostí popisovaných v Hebrejské Bibli (Starý zákon) se dle různých autorů různí. Většinou se uvažují následující éry:[10]
    Genesis 1-11 (před Abramem) před 2000 př. n. l.
    Genesis 12 - 50 (doba patriarchů) 2000 - 1500 př. n. l.
    Exodus, obsazování Kanaánu (až k Joshuovi) 1500 - 1150 př. n. l.
    doba Soudců 1200 - 1000 př. n. l.
    doba království (1. Samuelova - 2. Letopisů) 1000 - 586 př. n. l.
    exil (Ezdráš, Nehemjáš) 586 - 331 př. n. l.
    [e] V judaismu je 70 vnímáno jako mystické číslo. V Bibli je vyjmenováno 70 Noeho potomků a jim odpovídá 70 národů světa. O sedmdesáti duších sestoupil Jákob do Egypta. Při exodu Izraelitů z Egypta bylo v Élimu dvanáct pramenů a 70 fíkovníků atd. Číselná hodnota 70 je přiřazena  hebrejskému písmenu ajin, které je odvozeno od starověkého symbolu oka.

    [1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.  Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [2]  Padlí synové boží a Nefilové - příčina potopy. Mýty a skutečnost [online]. 2018 [cit. 2020-03-07]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2018040001
    [3] Nefilové - potomci mimozemšťanů a lidí. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit. 2018-03-26]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006070002
    [4] SOUŠEK, Zdeněk. Knihy tajemství a moudrosti: mimobiblické židovské spisy : pseudepigrafy. Vyd. 2. Přeložil Zdeněk POLÁČEK, přeložil Jiří FARSKÝ. Praha: Vyšehrad, 1998-. ISBN 80-7021-257-8.
    [5] Přispěvatelé Wikipedie, Henoch [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 6. 11. 2019, 14:53 UTC, [citováno 7. 03. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Henoch&oldid=17820915>
    [6] Zániky civilizací. Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2020-03-07]. Dostupné z: http://www.myty.cz/view.php?nazevclanku=zaniky-civilizaci&cisloclanku=2007040005
    [7] Přispěvatelé Wikipedie, Potopa světa [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2020, Datum poslední revize 19. 02. 2020, 07:58 UTC, [citováno 7. 03. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Potopa_sv%C4%9Bta&oldid=18166025>
    [8] Wikipedia contributors, 'Amram', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 2 February 2020, 19:52 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Amram&oldid=938854969 > [accessed 7 March 2020]
    [9] SOUŠEK, Zdeněk. Knihy tajemství a moudrosti: mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-244-6.
    [10] PORTER, S.E. Dictionary of Biblical Criticism and Interpretation. Taylor & Francis, 2007. ISBN 9781134635566.
    [11] Had v ráji. Mýty a skutečnost [online]. 2007 [cit. 2020-03-09]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007050003
    [12] Mystery of the Ubaid Lizardmen. The Ancient Ones. [online]. 2016 [cit. 2020-03-11]. Dostupné z: http://ancients-bg.com/mystery-of-the-al-ubaid-lizardmen/
    [13] Záhada ještěrčích humanoidů z Iráku: byli to mimozemšťané, nebo zvláštní lidská rasa? ExtraStory.cz [online]. Extra Online Media [cit. 2020-03-11]. Dostupné z: https://www.extrastory.cz/zahada-jestercich-humanoidu-z-iraku-byli-to-mimozemstane-nebo-zvlastni-lidska-rasa.html
    [14] Datování exodu I.: Exodus a biblické zdroje. Mýty a skutečnost. Suspectus.com [online]. 2005 [cit. 2021-01-21]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007040029
    [15] Apocalypse - The Angel locking the Dragon in the Bottomless Pit for a thousand years.: Museum number 1909,0403.46. The British Museum [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné z: https://www.britishmuseum.org/collection/object/P_1909-0403-46
        

     
    Vytvořeno: 7. 3. 2020


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel M | Vydáno: 12. 03. 2020 | Aktualizováno: 24. 01. 2021 | 2613 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.