Marie Magdaléna (I.)

Marie Magdaléna v Bibli

Marie Magdaléna, Marie Magdalská, Máří Magdaléna, Maria Magdaléna, Magdala, Marie z Magdaly či Mariam Magdalio - tak i jinak je nazývána jedna z nejpozoruhodnějších a nejtajemnějších žen z blízkosti Ježíše.

Marta Kubišová zpívá o hřešící Magdaléně. Církev ji někdy prohlašovala za patronku nejstaršího řemesla. V povědomí mnohých byla hříšnicí či dokonce nevěstkou, kterou napravilo až setkání s Ježíšem. Na obrazech bývala mnohdy zpodobňována jako polonahá žena, která se teprve svou kajícností vykoupila z těžkých hříchů smilstva.

Mary Magdalene

Jiné zdroje však uvádějí pravý opak. Marie Magdaléna byla počestná a osvícená žena z nejvyšších společenských kruhů. Stála u nejdůležitějších momentů Ježíšova života, putovala se skupinou jeho učedníků a podporovala je i materiálně. Právě jí prý Ježíš předával tu nejpodstatnější část svého učení a žili spolu jako muž a žena.

Kdo byla Marie Magdaléna?
Jaké měla postavení mezi ženami a apoštoly?
Byla Máří Magdaléna napravenou nevěstkou nebo ctnostnou ženou?
Co se o Marii Magdalské skutečně dočteme v Bibli a co jsou pouhé dohady či omyly?
Jaký vztah byl mezi Ježíšem a Marií Magdalénou?
Kdo se ženil v Káni Galilejské?
Co má společného obraz Leonarda da Vinciho s Marií?
Jaký byl vztah mezi apoštolem Petrem a Máří Magdalénou?
Napsala Marie Magdalská evangelium?
Co se stalo s Marií Magdalskou po Ježíšově odchodu?

Marie Magdaléna, Magdalská, z Magdaly nebo Marie Veliká?

CEP^[1] Jan 19:25

CEP Matouš 27:55-56

Podle evangelií přihlíželo Ježíšovu ukřižování  několik žen. Mezi nimi byla i Marie Magdaléna. Český ekumenický překlad Bible (CEP) ji jmenuje v evangeliu Janově jako Marii Magdalskou, v evangeliu Matoušově jako Marii z Magdaly.
Při pohledu do referenčního řeckého vydání evangelií GNT^[4] či WHO^[5]  však nalézáme stále stejný pojem , tedy María Magdaléné. Které Mariino pojmenování je tedy správné?

Původnímu řeckému textu se nám zdá nejbližší překlad Marie Magdaléna, což respektují např. kralický překlad BKR^[2] i nový kralický překlad NKB:^[10]

NKB Matouš 27:55-56

Podle novozákonních slovníků^[3] pojem  znamená Marii, ženu z Magdaly. Město Magdala (Migdal-el) je zmiňováno už v Hebrejské Bibli (Joz 19:38) a nyní se jmenuje el-Mendel (Mejdel).

Existují však i názory, že pojmenování Magdaléné nemuselo mít nic společného s galilejským městem Magdalou. Město není nikde v novozákonních textech zmíněno. V BKR, NKB či SNC^[14]  sice čteme (Mt 15:39), že Ježíš "...přišel do krajiny Magdala". Ve většině kritických vydání Matoušova evangelia je zde však pojem, Magadán.

Mariin přívlastek mohl pocházet  z řeckého mighdol (strážní věž) či hebrejského MaGDaL, což znamená věž nebo odvozeně něco či někoho vysokého, velkého, vznešeného. Marie pak nemusela být Marie z města Magdaly, ale Marie Veliká, Marie Vznešená nebo Marie od Věže.^[7] A přízvisko snad mohlo znamenat i ženu se zaplétanými vlasy (z gaadal - zaplétat).^[6]

Podle Margaret Stabirdové^[12] bylo Mariino přízvisko odvozeno od verše proroka Micheáše. Magdalská je narážkou na pojem , transkribovaný jako , Migdal-eder nebo Magdal-eder:

CEP Micheáš 4:8

Věž stáda (Migdal-eder) znamená vysokou stavbu na hlídání stád. Micheáš zde píše o místu, odkud je střeženo stádo Božího lidu. Prorok dává Sijónu a tím Jeruzalému útěchu, že mu znova připadne královská vláda v době, kdy je Judsko obsazováno asyrskými vojsky.^[12]
Podobně Marie Magdaléna, která dle Stabirdové byla z královského rodu, získala své přízvisko z víry, že jí připadne duchovní spoluvláda nad židovským národem.

Marie Magdaléna v Bibli

Máří Magdaléna je v evangeliích, zařazených do křesťanského kánonu, přímo zmiňována celým svým jménem v následujících verších (překlad NKB^[10]):

Začátek a konec příběhu

Marie Magdaléna je uvedena na scénu v Lukášově evangeliu. Verš Lukáš 8:2 je vykládán tak, že Ježíš uzdravil Marii Magdalénu (vyšlo od ní sedm démonů). Stalo se to na počátku Ježíšovy mise, kdy ještě kázal v Galileji.

Pak je v evangeliích Marie Magdaléna přímo zmíněna až na samém konci - přihlíží Ježíšovu ukřižování a teprve zde čteme, že jej předtím doprovázela na jeho pouti. Marie sleduje i uložení Ježíšova těla do hrobky a druhý den kupuje s dvěma dalšími ženami vonné masti (Mk 16:1). Společně jdou připravit Ježíšovo tělo k věčnému odpočinku. Dále se vyprávění v evangeliích liší:

Matouš
Ženy u hrobu vítá anděl, který vysvětluje, co se stalo. Posílá je sdělit novinu o Ježíšově vzkříšení učedníkům. Při zpáteční cestě potkávají Ježíše.

Marek
Ženy nalézají odvalený vchodový kámen. Vstupují do hrobky, vítá je muž v rouchu a posílá sdělit novinu o Ježíšově vzkříšení učedníkům. Ježíš se pak poprvé ukazuje pouze Marii Magdaléně.

Lukáš
Ženy vidí odvalený vstupní kámen. Vstupují do hrobky a vidí, že Ježíšovo tělo je pryč. Dva muži v rouchu jim oznamují, že Ježíš vstal z mrtvých. Ženy vše sdělují apoštolům. Ti jim nevěří. Ježíš se pak zjevuje dvěma z nich.

Jan
Marie Magdaléna nalézá odvalený vchodový kámen. Běží za dvěma apoštoly se zprávou, že Ježíšovo tělo někdo vzal. Oba učedníci vstupují do hrobky a zjišťují, že tělo je skutečně pryč. Pak odcházejí, zůstává jen Marie. V hrobce spatřuje dva anděly a pak se setkává i s Ježíšem, kterého si plete se zahradníkem.

Prvá mezi ženami

V evangeliích čteme o několika ženách. Marie Magdaléna je však uváděna téměř vždy^[a] na prvém místě, kdykoliv je o ní zmínka ve výčtu jiných žen:

Lukáš uvádí Marii Magdalénu jako prvou ženu, která s Ježíšem procházela vesnice při jeho misi (L 8). Na konci to  byla opět Marie Magdaléna, která podle Janova evangelia objevila otevřenou hrobku. V Markovi a Janovi čteme, že to byla ona, které jediné se Ježíš poprvé ukázal po svém vzkříšení. Ona jako prvá zvěstovala vzkříšení jejich učitele.

Je zřejmé, že evangelisté  si byli vědomi významu postavy Marie Magdalény. Pokud byla uváděna ve výčtu jiných žen, pak téměř vždy na prvém místě. Přesto je v kanonických evangeliích přímo jménem zmiňována jen v jejich samém závěru (s výjimkou L 8) a to tehdy, kdy je přímou součástí děje a nelze ji pominout.
Postava Máří Magdalény je v kanonických evangeliích zamlžena. Její jméno nalézáme pouze tam, kde je autoři prostě vynechat nemohli. A jen nepřímo, útržkovitě a v náznacích se dozvídáme, že byla první mezi ženami, byla vždy blízko Ježíše a doprovázela ho na jeho pouti až k smrti na kříži a i po ní. Jakoby chtěli evangelisté a pozdější korektoři a cenzoři evangelií něco utajit.

Polepšená hříšnice?

V církevní tradici byly s Marií Magdalénou spojovány různé postavy hříšných žen. Někdy byla ztotožňována s cizoložnou ženou, kterou Ježíš uchránil před ukamenováním (J 8).  Mnohdy byla považována za nevěstku, která se polepšila až při setkání s Ježíšem. Ve středověku byly domy reformovaných prostitutek označovány jako magdalény.^[9] Téma krásné hříšné nevěstky a pozdější kajícnice bylo jistě poutavé a dodnes je s oblibou užíváno. Proč je však nejstarší řemeslo spojováno právě s Máří Magdalénou?

Sedm démonů

V evangeliích Markově a Lukášově čteme o tom, že Ježíš vyhnal od Marie Magdalény sedm démonů (- daimónion). Sedmička byla číslem plnosti. Znamenalo to tedy, že Marie byla skrz naskrz zkažená? Židé prý tehdy věřili, že démon může posednout člověka, který udělal něco špatného. Dobrý bohabojný člověk byl chráněn.^[8]
To však neodpovídá novozákonním textům. Vymítání démonů v nich bylo řazeno k podobné službě, jako uzdravování nemocných, či očišťování malomocných (Mt 10:8, L 9:1). Postižení člověka démonem bylo považováno za druh onemocnění. V evangelijních příbězích není ani zmínky o tom, že by snad postižení démony byli hříšníky (L 8). Biblická encyklopedie ISBE^[11]  potvrzuje, že posedlost démony neznamenala podle novozákonních idejí zlou povahu postiženého. Člověk byl považován za nemocného, oběť zlých sil bez jeho vlastní spoluviny. Sedm démonů mohlo znamenat výjimečně těžké onemocnění či jeho recidivu (srv. L 11:26).

Sedm démonů mohlo představovat i sedm lidských slabostí. Akt oproštění Máří od lidských slabostí pak představoval jistý druh jejího zasvěcení či konverze.

Spekuluje se i o tom, že Magdaléna původně vyznávala kult bohyně Ištar, který zahrnoval sedm stupňů zasvěcení.^[9]

Některé tradice uvádějí, že Ježíš odehnal skutečné démony, kteří se snažili Máří napadnout pro její čistotu či dokonce, že odehnal muže napadené démony, kteří ji fyzicky ohrožovali. Ať už oním vyhnáním sedmi démonů mysleli autoři obou evangelií  cokoliv, neznamenalo to hříšnost či dokonce prostituci postižené Marie Magdalény. Víme jen, že tento nejasný akt zřejmě znamenal veřejný počátek společné pouti Ježíše a Magdalio.

Magdala - město smilstva?

Nevíme, zda Marii její přízvisko mělo skutečně spojovat s městem Magdalou, ležícím na pobřeží Galilejského jezera. Rybářské město se jmenovalo Magdala Tarichea (Magdala Tarichaea), tedy město "Věž slaných ryb". Podle židovského textu Pláč rabiho (Lamentations Raba) se město Magdala znelíbilo Bohu pro smilstvo obyvatel. Zrodila se tedy odtud myšlenka, že Máří byla prostitutkou?^[8]

Magdaléna s pletenými vlasy?

Jak jsme již psali, mohlo přízvisko znamenat i ženu se zaplétanými vlasy (z gaadal - zaplétat). Nositelka takto upraveného účesu mohla být někým považována za ženu lehčích mravů. Navíc byla Marie Magdalská podle tradice velice pohledná modrooká žena se světlými vlasy a mohla tedy budit jí jistě nevítanou pozornost.

Neprovdaná žena?

V kanonických evangeliích nemáme žádnou přímou informaci o tom, zda byla Marie Magdalská vdaná, svobodná či vdova. Někteří badatelé tvrdí, že její přízvisko ukazuje na svobodnou ženu. Vdaná žena by nesla jméno svého muže.^[8]
Pokud tedy byla považována za svobodnou ženu, mohl to být i další důvod, proč přišla ke stigmatu nevěstky. Neprovdaná žena byla vnímána podezřívavě. A zvláště svobodná žena, cestující v mužském doprovodu mezi provinciemi Galilejí a Judskem.

Zneužívaná dívka?

Podle dalších tradic mohla být Marie Magdaléna dříve skutečně dívkou, přinucenou sloužit potěše mužů. Jako dívka byla proti své vůli takto prodávána. Později se však stala svou vlastní paní a další osud spojila s Ježíšem. Nejenže s ním putovala a materiálně jej podporovala ale spojila s ním život a stála u zrodu nového učení.

Pokračování - Marie Magdaléna, hříšnice a Marie z Betánie.

Vytvořeno: 20.04.2005