Podle archeologických nálezů získala kumránská osada
svůj současný půdorys ve 2. stol. př. n. l. Jeho podoba
odpovídá standardní vojenské architektuře té doby a
tedy i dalším pevnostem v kraji. Kumrán byl zřejmě
pouhým článkem v řetězu malých pevností. Přebývala
zde vojenská posádka chránící jižní hranice
izraelského státu.
[4]
Příchod římských vojsk vše změnil. Roku 63 n. l.
posunul římský vojevůdce Gnaeus Pompeius hranice
Římské říše v oblasti dnešního Izraele. Pevnost
Kumrán se stala z vojenského hlediska nepotřebnou a
byla vyklizena. Začínala nová etapa osídlení.
Podle Magena se ani tato perioda neshoduje s
představou Kumránu jako náboženského centra esejské
sekty. Z vojenské pevnosti se zřejmě stala hrnčířská
manufaktura. Noví obyvatelé rozšířili tři zásobníky vody
tak, že zabíraly velkou část obytných prostor. Další
příbytky však nestavěli. Po detailním průzkumu došli
archeologové k závěru, že v Kumránu nežilo dvě stě
padesát osob, jak se dosud uvádělo, ale nejvýše
dvacet pět. Více obyvatel by muselo bydlet ve
stanech nebo přímo v jeskyních.
[4]
Také podoba nádrží neodpovídá náboženským
pravidlům, voda v nich nepochází z pramene. Nádrže
navíc obsahovaly množství bahna, které bylo
považováno za nečisté. Podobně nejisté je i určení
několika dalších nádrží. K čemu tedy nádrže
sloužily? V Kumránu bylo již v padesátých letech
objeveno velké množství neporušených kusů keramiky.
Tolik talířů a misek by bylo příliš i pro komunitu
esejců s dvěma sty padesáti členy. Je pravděpodobné,
že se v Kumránu nádobí vyrábělo. Místo náboženského
střediska mohl být Kumrán prostě jen obyčejnou
keramickou dílnou, kterou provozovala jedna
početnější rodina.[4]
Esejci se podle starověkých autorů živili
zemědělstvím. Půda v okolí Kumránu nic takového
nedovolovala s výjimkou pěstování datlí. K jejich
uchovávání sloužily nádoby podobné těm, v nichž se
nacházely spisy ukryté v jeskyních.[4]
Dalším sporným nálezem byly hliněné nádoby s
obsahem zvířecích kostí. Zastánci esejského osídlení
v nich viděli důkaz zápalných obětí. Dvojice
izraelských archeologů tvrdí, že kosti nenesou stopy
po ohni ale po vaření. Do hliněných nádob
zakopaných v zemi mohly být ukládány zbytky mrtvých
těl zvířat, které by jinak přitahovaly pozornost
šelem.[4]
Nelze samozřejmě vyloučit, že místo bylo
hrnčířskou dílnou i klášterem zároveň. Dosud však
nebyl nalezen ani jediný důkaz existence kláštera. I když polemika kolem původu svazků nekončí, je
pravděpodobné, že esejská komunita na místě nikdy
nesídlila a autory vzácných památek je třeba hledat
jinde. Přesto spojení mezi Kumránem a vzácnými texty
existuje. Většina svitků byla uchovávána v hliněných
nádobách a ty podle Jitzaka Magena z kumránských
dílen skutečně pocházejí.[3]
Původ svitků od Mrtvého moře
Tradiční výklady tvrdí, že spisy se do jeskyní
dostaly v roce 68 n. l. Ukryli je tam členové sekty,
kteří se obávali příchodu římských legií císaře
Vespasiana. Skutečnost byla zřejmě jiná.
Již v roce 1994 uvedl Norman Golb z chicagské
univerzity, že spisy nalezené v kumránských
jeskyních pocházejí ve skutečnosti z Jeruzaléma.
Svitky obsahují příliš mnoho rozdílných náboženských
myšlenek na to, aby mohly být dílem jediné esejské či
jiné sekty. K
podobnému závěru došla i dvojice výše uvedených
izraelských archeologů.[4]
Pokud v Kumránu nesídlili esejci, pergameny a
papyry tam uložil zřejmě někdo jiný. Podle
chaotického rozmístění svitků se dá předpokládat, že
byly schovány do jeskyní ve spěchu, což vylučuje
činnost organizované sekty, která by tato místa
využívala delší dobu. Dvojice archeologů datuje
uložení svitků do roku 68, kdy Římané ničili města v
Judeji. Svitky by v takovém případě pocházely
převážně ze synagog umístěných na tomto území a
rozhodně nemusí být jen výtvorem jedné náboženské
skupiny, jakkoli silný mohl být její vliv.
Prof.Golb je přesvědčen, že svitky byly přivezeny
z jeruzalémských knihoven utečenci během Římské
války. Archeologové Magen i Peleg potvrzují, že v
uvedeném období byl Kumrán důležitou křižovatkou
spojující Jeruzalém a pobřeží Mrtvého moře. To vše
je důležité vědět dříve, než se začneme podrobněji
zaobírat texty od Mrtvého moře. Začneme tajemným
měděným svitkem, který nedává spát mnohým hledačům
pokladů...