|
Mýty - hvězdářství ( Egypt 5000 - 1000 př.n.l. )
Hvězdářství - starověký Egypt
Hvězdářství starověkého Egypta bývalo donedávna neprávem považováno
za primitivní. Význam staroegyptské astronomie bývá stále nedoceněn.
Důvodem je naše nepochopení egyptské kultury a také jistá uzavřenost
egyptologické vědy.
Egyptští hvězdáři považovali znalost nebeských dějů za boží dar a
znalosti byly předávány jen zasvěceným. Mnoho vědomostí bylo
zaznamenáváno jazykem pro nás těžko pochopitelné symboliky.
Staroegyptské hvězdy a souhvězdí
Starověcí Egypťané spojovali nebeská
tělesa a souhvězdí s bohy a posvátnými zvířaty. Souhvězdí noční
oblohy reprezentovala bohy a bohyně. Souhvězdí sdružovala všechny dobře
viditelné hvězdy a pokrývala celou noční oblohu.
Jednoznačné přiřazení nebeských těles
a souhvězdí egyptským symbolům a textům je stále obtížné. Existují sice
různá zobrazení nebeských těles (počínaje 2. tisíciletím
př.n.l.) ale jsou pouze symbolická, bez vodítek umožňujících identifikaci se souhvězdími. Důvod snad bylo ten, že pro Egypťany byla
znalost souhvězdí běžná a nebeské symbolice bez problémů rozuměli.[3]
Existují však i názory, že znalosti nebeské oblohy převzali Egypťané od
jiných kultur a pouze je pasivně předávali bez větší vlastní invence.
Mnohé texty a malby totiž byly vytvářeny podle mnohem starších předloh a
vzorů.
Názory zpochybňující úroveň hvězdářství starověkého Egypta jsou
důsledkem toho, že se nám nedochovaly žádné texty věnující se
problematice. O úrovni hvězdářství tak dnes svědčí většinou jen pohřební
malby a nápisy. Asi nejvýznamnějšími i když němými svědky zůstávají
egyptské stavby zaměřené vůči nebeským tělesům. Odtud je jasné, že
egyptští hvězdáři museli sledovat a zaznamenávat mnoho astronomických
jevů a údajů.
Egyptští hvězdáři dělili nebe na dvě části - severní nebe a jižní
nebe. Hranicí mezi Věčnými hvězdami (severní oblohou) a Neúnavnými hvězdami
(jižní oblohou) mohla symbolicky tvořit Mléčná dráha.[3]
Souhvězdí severního nebe
Severní nebe tmělo kruhový tvar a
zahrnovalo také severní nebeský pól.
Severní souhvězdí byla často zobrazována na náhrobcích a stropech
chrámů. Nejstarším dochovaným severním souhvězdím je mshtyw - Meskhetyw
v
podobě přední nohy býka. [4]
Dnes toto souhvězdí známe jako Velký vůz, část Velké
medvědice (lat. Ursa Major). Někdy bylo souhvězdí
zobrazováno jako teslice, prst, přední noha s býčí hlavou či
celý býk.
Obr. vpravo:
Souhvězdí
Velký vůz (Přední noha býka) na víku dřevěné rakve. Rakev s
ostatky muže jménem Idy
v lokalitě Asyut pochází z doby 2145 až 2025 př.n.l. Vlevo
od souhvězdí je nápis Meskhetyw m pet mehetet (Meskhetyw
na severní obloze)
[4] |
|
 |
Více severních souhvězdí nalezneme v hrobce Senenmut, úředníka
královny Hatšepsut (cca. 1460 př.n.l.).[4]
Obr. vpravo:
Severní souhvězdí v hrobce Senenmut. Nahoře je býk
s krátkýma nohama (náš Velký vůz) a nápisem Meskhety.
Za býkem stojí bohyně-štír Selket se slunečním diskem
na hlavě. Býka se zepředu dotýká kopím muž se sokolí hlavou -
snad božstvo Anu. Totožnost souhvězdí je sporná.
[f]
Vpravo dole stojí
samice hrocha (souhvězdí Draka),
na zádech nese krokodýla. Vlevo jsou lidské postavy, lev a
krokodýl. [4] |
|

[4]
[5]
|
Na býka (Velký vůz) zde míří svým kopím postava se sokolí
hlavou - souhvězdí An(u). Snad symbolizuje světovou stranu (východní směr) či
nějakou dosud neurčenou skupinu hvězd nebo souhvězdí Labutě.[d]
Dle starých mýtů mělo souhvězdí Cygnus či jedna z jeho hvězd
pro zemi a lidstvo zcela zásadní význam. Viz. také
Deneb a souhvězdí
Labutě. Postava se sokolí
hlavou však mohla představovat i jiná souhvězdí.[g] Postava
hrocha či hrošice (Hippo)
- Ipt s nožem či kotevním sloupkem představuje pravděpodobně naše souhvězdí Draka (lat. Draco).[4]
Jinde hrošici přiřazují souhvězdí Hadonoše (lat. Ophiuchus) spolu s
Váhami (lat. Libra) a Štírem (lat. Scorpius). Těhotná hrošice však mohla představovat i celou severní část nebes.[3]
Okolo 1.pol. 3.tis.př.n.l. byla hvězda Thuban v
souhvězdí Draka polární hvězdou. Někdy hrošice (náš Drak) k sobě poutá
provazem býka či přední nohu býka (náš Velký vůz). Bohyně Eseta jako
hrošice k sobě poutá přední nohu Sutechovu. Eseta tak střeží boha chaosu
Sutecha.[11] Viz. také
mýtus Eset a Usire (Isis a
Osiris). Prof. Waseda porovnává nákres severních souhvězdí z hrobky
Senenmut s podobným motivem na stropní malbě hrobky v Údolí králů.[4]
Obr. vpravo:
Severní souhvězdí v hrobce Setiho I. (1290–1279
př. n. l.).
Vpravo stojí samice hrocha,
na zádech nese krokodýla. Před ní muž se sokolí hlavou (souhvězdí Anu)
a míří oštěpem na býka.
Za býkem stojí bohyně Selket nesoucí na hlavě sluneční disk. Vlevo jsou lidské postavy, lev,
krokodýl, sokol. [4] |
|
 |
Na malbách vidíme téměř stejné postavy, liší se však umístěním.
Souhvězdí na obloze však samozřejmě vzájemné rozmístění nemění. To
znamená, že smysl malby byl symbolický a neukazoval
skutečné rozmístění souhvězdí na obloze. I proto je přiřazování
egyptských souhvězdí našim dnešním souhvězdím značně složité a
nejisté.
Lev shora obkroužený hvězdami mohl představovat souhvězdí Lva
(lat. Leo), sokol nad ním souhvězdí Malého lva (lat. Leo Minor).
Krokodýl ležící pod lvem může být souhvězdím Hydra (lat. Hydra) a
malý krokodýl souhvězdí Raka (lat. Cancer). Muž stojící před
krokodýlem a lvem je snad souhvězdím Blíženců (lat. Gemini).
Někdy lze za zády lva či býka nalézt bohyni-štíra, asi souhvězdí
Panny (lat. Virgo). Muž stojící za býkem pak mohl být souhvězdím
Pastýře (lat. Bootes) a dvě postavy za hrochem souhvězdím Vlka
(lat. Lupus) a Kentaura (lat. Centaurus).
Na pozdějších reliéfech z řecko-římského období se objevují i další
severní souhvězdí, šakal na motyce - Malý vůz a gazela oryx -
Kasiopea. Gazela se zády dotýká s paviánem nesoucím na hlavě sokola.[11]
Věčné (nehynoucí) hvězdy
Hvězdy v okolí severního nebeského pólu byly nazývány Ikhemw-sek
- věčné/nehynoucí hvězdy. Hvězdy se otáčely kolem nebeského pólu a nikdy
nezapadaly za obzor, byly tedy stále vidět, nehynuly. K nejstaršímu
dochovanému souhvězdí z této skupiny patří Meskhetyw - náš Velký vůz.
Souhvězdí jižního nebe
Jižní hvězdy se nazývaly Ikhemw-wredj - neúnavné hvězdy. Zřejmě
proto, že tyto hvězdy putují po noční obloze po nejdelší dráze.
Nejdůležitějším bylo souhvězdí Sah a Sepdet.
Sah (s3h) zahrnoval část (minimálně opasek) našeho souhvězdí Orion
(lat. Orion). Souhvězdí bylo symbolizováno mužem, často stojícím v loďce.
Muž se někdy ohlížel dozadu přes své rameno. Tři hvězdy Oriona mohly být někdy považovány za
korunou na hlavě Saha. Nejstarší nápis se dochoval v Textech pyramid z
doby 5. dynastie (2340 - 2320 př.n.l.). Sah sloužil bohu podsvětí
Osiridovi. Někdy býval s hvězdami Oriónu spojován přímo Osiris. Více
také. Orion - Velký
nebeský lovec.
Sepdet (spdt) byla hvězdou nám dnes známou jako
Sírius či celým
souhvězdím Velkého psa (lat. Canis Major). Sepdet byla zobrazována
jako žena stojící v loďce. Byla bohyni nilských záplav (Sopted,
Sepdet, Zručná, Paní Nového roku, Paní Nilských záplav). Sopdet (Spd.t)
bylo tedy jméno bohyně i název hvězdy Síria. Řekům byla známa jako
Sothis. Sepdet a Sah tvořili
nebeský pár, byli průvodci a ochránci mrtvých. Viz.
Sírius - psí hvězda.
Obr. vpravo: Sepdet (Sírius) a
Sah na hrobce Senenmut. 18.dynastie (1543–1292 př. n. l.),
Théby.
Sah s vousem drží berlu a ankh
(symbol života). Nad ním jsou tři velké hvězdy (náš dnešní
opasek Orióna). Také Sepdet drží berlu a ankh.[4] |
|
 |
Na pozdějších astronomických reliéfech byly identifikovány další
jižní souhvězdí. Canopus (nejjasnější hvězda souhvězdí Lodní kýl) byla
zobrazována jako sokol s dvojitou korunou sedící na papyrovém sloupku.
Souhvězdí Vlka (Lupus) bylo v denederském chrámu zobrazeno jako lev,
který vstupuje do bazénku s vodou.[11]
Hvězdy jižních souhvězdí tvořily základ diagonálních hvězdných hodin
(skupiny hvězd - dekany).
Astronomie
Předdynastická doba (5000 - 3000 př.n.l.)
Doklady o astronomických znalostech kultur na území Egypta se
dochovaly již z období středního nebo mladého neolitu. Z 5. tis.př.n.l. pochází
kamenný kruh v Nabta Plaje (Nabta Playa). Mohl ukazovat letní slunovrat a sloužit tedy
jako kalendář.
Kamenný kruh je umístěn
téměř na obratníku Raka. Pokud se nejedná o
náhodu, lze usuzovat na vysoké a systematické pozorovací schopnosti
tehdejších hvězdářů. Nabta Plaja leží v místě, kde pozorovatel mohl
jednou v roce vidět Slunce přímo nad sebou (v zenitu/nadhlavníku).
Dále na sever již Slunce v
zenitu spatřit nelze.[a]
Brány tvořené vztyčenými kameny udávaly směr sever-jih. Další
dvě brány mířily k místu, kde slunce vycházelo při letním
slunovratu.[1] |
|

Kamenný kruh v Nabta Playa,
5. tisíciletí př.n.l.[2] |
V prehistorické době se za běžnou považovala znalost souhvězdí. Doklady
lze nalézt i v příbězích odehrávajících se v těchto dobách (např.
Legenda o hlavě hada). Pozorování skupin hvězd putujících noční oblohou
vedlo ke vzniku řady mýtů a náboženských představ.
Archaická /raně dynastická doba (3000 - 2700 př. n. l.)
Okolo r. 3000 př.n.l byl Horní a Dolní Egypt sjednocen v jeden celek
panovníkem Narmerem (Meni ?), započalo období vlády 0. dynastie v
Egyptě. Administrativním střediskem sjednoceného království se stal
hornoegyptský Cenej (Cínev, řecky This). Nejstarší egyptský kalendář byl
lunární (měsíční). Byl založen na lunárních cyklech. Kalendář se však rychle
rozcházel se Sluncem a bylo nutné jej opravovat (jeden solární rok
netvoří 12 lunárních cyklů ale zhruba 12,4). K synchronizaci lunárního
kalendáře se solárním rokem začal být používán heliakální východ Síria.
Pokud byl východ Síria pozorován během posledních jedenácti dní
lunárního kalendáře, přidali kněží další měsíc. Kalendářní rok zřejmě
začínal prvým novoluním po heliakálním východu Síria. Z měsíčního
kalendáře se tedy stal kalendář sothický. Heliakální východ Sopdet-Síria
umožňoval Egypťanům korigovat lunární kalendář a upozorňoval na blízký
letní slunovrat a přicházející období záplav. Lunární kalendář se
používal k určení svátků a slavností.[11]
V období 1. či 2. dynastie vytvořili Egypťané sluneční
kalendář. Počítali 12 stejných měsíců po 30 dnech + 5 dodatečných dní na
konci roku (epagomenální dny). Rok tedy tvořilo 365 dní. I tento kalendář se mírně
zpožďoval vůči solárnímu roku (solární rok nemá 365 dní ale zhruba
365,2422 dní). Občanský kalendář byl používán jako civilní a náboženský,
zpožďoval se však mírně vůči Slunci a tedy vůči všem přírodním dějům
závisejících na Slunci (roční období, záplavy, sklizně atd.).
Od 2. dynastie byl při zakládání významných staveb používán obřad
zaměřování pedj-shes (Natahování provazu, angl. Stretching
of the Cord). Obřad byl spojen s bohyní Sešat. Podle hvězd byla vytyčena
linie orientující stavbu na světové strany.
Stará říše (2700 - 2181 př.n.l.)
Stavba pyramid zřejmě spadá do tohoto období, tedy do 3. tisíciletí
př.n.l., vlády 3. až 6. egyptské dynastie. Přesná orientace
pyramid dokládá vysoké znalosti při zaměřování na nebeská tělesa.
Z Královské komory Velké pyramidy vedou dvě úzké šachty, jedna
severním a druhá jižním směrem šikmo nahoru. Severní šachta míří ke
hvězdám okolo severního nebeského pólu. Tyto hvězdy nikdy nezapadají,
jsou stále viditelné a byly spojeny s věčným životem. Pokud byla Velká
pyramida postavena kolem roku 2500 př.n.l., pak severní šachta mohla mířit
k hvězdě Thuban v souhvězdí Draka. Thuban byl nejblíže severnímu
nebeskému pólu, kolem této hvězdy se otáčela noční obloha. Jižní šachta
stoupá pod úhlem 44,08 stupňů. Kolem roku 2500 př.n.l. byla výška hvězd
pásu Orionu zhruba 45 stupňů. Šachta snad měla umožnit zemřelému
faraónovi cestovat k souhvězdí Orionu, tedy k pánovi podsvětí a
vzkříšení Osirisovi. Texty pyramid z období 5. dynastie (2465-2323
př.n.l.) spojují hvězdy kolem nebeského pólu a hvězdy Orionu s osudem a
cílem zemřelých vládců Egypta.
Záhadou zůstává velmi přesné zaměření některých pyramid a zejména Velké
"Chufuovy" pyramidy ke světovým stranám.[h] Určitý řád v chybě
při zaměření pyramid vede k domněnce, že směr byl určován hvězdami
ležícími na nebeském rovníku. Taková hvězda pozorovaná těsně při svém
východu nad obzor ukazovala východní světovou stranu.[10]Kdo
a jak ale změřil, že právě určitá hvězda leží na nebeském rovníku?
Z období Staré říše se nám dochovaly tzv. Texty pyramid.
Jedná se o náboženské texty a malby zapsané původně na stěnách vnitřních
komor několika pyramid staroegyptských králů a královen v období 5., 6.
a 8. dynastie. Zřejmě však byly již v době zápisu velmi staré. Texty
byly napsány pro zemřelého panovníka a měly mu pomoci dostat se do říše
mrtvých. Vládce se měl připojit k cirkumpolárním hvězdám na severní
obloze - „věčným hvězdám“, které při svém celodenním pohybu nikdy
nezapadají pod obzor.[6]
V Textech pyramid jsou zmiňovány dvě oblohy (severní a jižní) a dva
horizonty (východní a západní). Severní a jižní část oblohy by mohla být
rozdělena ekliptikou. Cesta Slunce, Měsíce a planet po obloze by
určovala hranici. Podobně dělili oblohu (na dvě části a středový pás) ve
staré Mezopotámii. Viz.
Hvězdářství - stará Babylónie. Texty však popisují putování
slunečního boha a jeho syna (zemřelého panovníka) z jihu na sever. Při
své cestě překračovali vodní cestu (Mléčnou dráhu). Slunce opravdu
překračuje Mléčnou dráhu z jihu na sever jednou v roce (na pozadí
souhvězdí Býka). Po šesti měsících překračuje Mléčnou dráhu zpět (na
pozadí souhvězdí Štíra). Egyptští hvězdáři tedy oblohu zřejmě dělili
právě Mléčnou dráhou na kruhovou severní část (se severním nebeským
pólem) a na okrajovou část jižní ve tvaru prstence (souhvězdí v
blízkosti jižního nebeského pólu samozřejmě nebyla nikdy viditelná).
Z období okolo 2400 př.n.l. se dochovaly také prvé zmínky o
hvězdách a souhvězdích (tzv. hodinových hvězdách) určujících v noci čas.[3] Týden měl 10 případně i 5 dnů. Každý desetidenní týden byl spojen s
určitým souhvězdím či hvězdou, vycházející nad obzorem těsně před
východem Slunce. 36 dekanových hvězd a souhvězdí vytvářelo kalendář dělící rok na 36 desetidenních týdnů -
dekád/dekanů.[e] Heliakálním východem určité hvězdy či souhvězdí
začínala určitá dekáda. Egypťané si v tabulce dekanů mohli najít hvězdu
právě vycházejí nad obzorem (těsně před východem slunce) a zjistit
odpovídající dekan. Každý dekan bylo možné pozorovat nad horizontem 10
dnů, než jej vystřídal další. Každou noc vycházel konkrétní dekan o 40
minut později než v noci předchozí. Teoreticky stačilo na sledování času
18 dekanů (12 hodin času), v praxi jich bylo používáno jen 12. Více viz.
Dendera I a
Slunce - den, týden a světové
strany.
V Textech pyramid z období krále Unase (3340-2320 př.n.l.) se
dochovalo prvá známá zmínka o Sah - souhvězdí Oriona.
Střední říše (2040 -1786 př.n.l.)
V období Střední říše vládla nad Egyptem 11.dynastie a 12.dynastie.[c]
Největší chrám v Egyptě, Velký chrám boha Amun-Re v Karnaku v Thébách, je
orientován k východu slunce při zimním slunovratu. Chrámový komplex v
Karnaku se začal stavět okolo r. 2000 př.n.l.
Začíná se rozmáhat malování symbolů nebeských těles a souhvězdí
na stěnách hrobek a chrámů. Na rakvích jsou zobrazovány hvězdné hodiny -
dekany.
Nová říše (1550 -1069 př.n.l.)
Hyksósové, kteří ovládali asi 150 let Egypt (15. a 16. dynastie) byli
vyhnáni Ahmosem I. Došlo ke znovusjednocení Egypta panovníky
pocházejícími z hornoegyptského Vesetu (řecky Théby). Začalo období Nové
říše pod vládou 18. až 20. dynastie.
Další velký chrám v Thébách zvaný dnes chrám Luxor začal být budován
okolo r. 1400 př.n.l. Chrám v Luxoru je menší než Karnak, má však
podobnou výzdobu. Karnak byl orientován podle Slunce, Luxor podle hvězd.
Osa postupně upravovaných a dostavovaných částí Luxoru byl několikrát
upravena vzhledem k precesi nebeského pólu.
Chrám Ramesse II. v Abú Simbel byl stavěn tak, aby sluneční paprsek
ozářil určitou část svatyně dvakrát v roce, 61 dní před a 61 dní po
zimním slunovratu. Chrám byl postaven v rozmezí let 1244 až 1224 př.n.l.
Souhvězdí byla symbolicky ztvárňována na stropech chrámů (např.
Ramesseum) a v rámci pohřebních rituálů na hrobkách i rakvích významných
osobností (např. hrobka Senenmut, Setiho I. či Ramsese VI.).
Hvězdy a souhvězdí tvořící dekany byly sledovány v okamžiku jejich
kulminace na noční obloze a nikoliv při východu, jak tomu bylo dříve.
Astronomie hrála velice významnou úlohu ve všech náboženských
záležitostech. Termíny oslav a svátků byly určovány pozorováním Slunce,
Měsíce, Síria a dalších nebeských těles. Také čas byl určován za pomoci
hvězd a souhvězdí.
S výjimkou 36 dekanů rozeznávali Egypťané na obloze zřejmě jen 5 či 6
velkých souhvězdí. Během následujícího 1. tisíciletí př.n.l. rozdělili
velká souhvězdí asi na 25 menších.[7]
O jeden z posledních pokusů o identifikaci staroegyptských souhvězdí
se pokusili egyptolog José
Lull a astrofyzik Juan Belmonte v r.2009: [7]
[8]
Starověká egyptská souhvězdí
(transliterace a překlady) |
Přiřazení současných souhvězdí a hvězd |
1) spdt = Triangle
(Trojúhelník) |
Sírius a okolí |
2) s3h = Sah |
část Orionu (hlavu tvoří opasek) (Orion) |
3) ‛rt =
Jaw (Čelist) |
Hyády a Aldebaran |
4) h3w = Myriad or Flock
(Nesčíslné stádo) |
Plejády |
5) kd = The Circle or Sheepfold
(Kruh ovčince) |
hlava Velryby (Cetus) |
6) sb3 n s‛r
= Star of fire (Hvězdy ohně) |
Capella |
7) 3pd =
The Bird (Pták) |
Trojúhelník (Triangulum) a Perseus (Perseus) |
8) ‛ryt
= (The 2) Jaw(s) (Čelist(i))
gazela oryx[11] |
Kasiopeja (Cassiopeia) |
9) nht = The Giant
(Obr) |
Orel (Aquila) až obdélník Pegase (Pegasus) |
10) tms n hntt = The Red One of the Prow
(Rudý na přídi) |
Antares |
11) srt = The Sheep or Goat
(Ovce či Koza) |
Kozoroh (Capricornus), možná až k Jeřábovi (Grus) |
12) wi3 = The Boat
(Člun) |
Střelec (Sagittarius) |
13) sb3w ‛š3w
= Many Stars (Mnoho hvězd) |
Vlasy Bereniky (Coma Berenices) |
14) rrt (3st d3mt) = The Female Hippopotamus
(Hrošice) |
oblast kolem nebeského pólu včetně Lyry (Lyra) a
Pastýře (Bootes)
|
15) Crocodile on back of
rrt (Krokodýl na zádech) |
oblast Serpens Caput |
16) t٤ nfr
= Beautiful Child (Překrásné dítě) |
Spica |
17) mnit = Mooring Post
(Kotevní kůl) |
oblast Pastýře (Bootes) včetně hvězdy Arcturus |
18) mshtyw = The Bull's Foreleg
(Býčí noha) |
Velký vůz (část Velké medvědice - Ursa Major) |
19) ٤n(w)
= Anu, an avatar of Horus (Anu, ztělesnění Hóra) |
Rys (Lynx) až Psi (Venatici) |
20) ipds = Its Own Count or Bright Star |
β Centauri |
21) sbšn
= Sage's Star |
α Centauri |
22) wš3ty
bk3ty = Twins and Two Ladies (Dvojčata a Dvě dámy) |
Jižní kříž (Crux) |
23) d3t = The Ferryboat
(Převozní člun) |
oblast Lodi Argo (Argo Navis) |
24) htp rdwy = Lying on His Feet
(Ležící na nohou) |
Hydra (Hydra) |
25) m3i = The (Divine) Lion
(Posvátný lev) |
Lev (Leo) |
26) hkw n s‛k
= The Plunderer (Lupič) |
Malý lev (Leo Minor) |
27) sb3w nw mw = Stars of Water
(Vodní hvězdy) |
Hvězdokupa Jesličky (Praesepe Cluster -M44) |
28) tpy-‛ sb3wy
= Predecessor of the Two Stars (Předchůdce dvou
hvězd) |
Alhena v Blížencích (Gemini) |
29) sb3wy = Pair of Stars
(Pár hvězd) |
hvězdy Kastor a Polux (Castor, Pollux) |
30) štwy =
The Two Tortoises (Dvě želvy) |
Hvězdy Procyon a Gomeisa (Malý pes) |
31) knmt = Cow?
(Kráva ?) |
Velký pes (Canis Major) a Lodní záď (Puppis) |
32) nwt = The Goddess Nut
(bohyně Nut) |
Mléčná dráha |
33) [none] = Standing man of celestial diagram
(stojící muž na nebeském obrazci) |
Blíženci (Gemini) nebo možná obr. |
34) [none] = Triangular shape of celestial diagram
(trojúhelníkový tvar na nebeském obrazci) |
hvězdářský nástroj podobný gnómónu nebo možná
souhvězdí mnit na hodinách Ramesse |
35) mnitwy = The Mooring Posts
(Kotevní kůl) |
mnit z hodin Ramesse nebo tyč držená Hrošicí (v
Malém medvědovi a Drakovi -
snad symbol nebeského pólu či pólu ekliptiky) |
36) srkt = Selkis Goddess
(bohyně Selkis) |
Malý medvěd (Ursa Minor) či Panna (Virgo) |
Šakal na motyce[11] |
Malý vůz |
37) kdty = The 2 Nets
(Dvě sítě) |
oblast mezi Střelcem (Sagittarius) a Štírem (Scorpius)
a Jižní korunou (Corona Australis) nebo jen Jižní koruna |
38) hnwy = 2 Khanuwy Fishes
(Ryby) |
oblast λ Scorpius nebo
α Sagittarius a β
Sagittarius |
39) tm3t = The Wings
(Křídla) |
Havran (Corvus) a Pohár (Crater) nebo oblast lodi Argo (Argo Navis) |
40) 3hwy = The Two Spirits
(Dva duchové) |
čtverec Pegase (Pegasus) nebo Ryby (Pisces) |
41) b3wy = The Two Souls
(Dvě duše) |
možná Alferatz a Algenib ve čtverci Pegase (Pegasus) |
Planety
Od Střední říše (počátek 2. tis.př.n.l.) zobrazovali Egypťané
pravidelně pět planet:
Jupiter |
Hr t3š t3 wy |
Hór, který ohraničuje Obě země. |
|
Hr wpš t3 wy |
Hór, který osvětluje/ozařuje Obě země. |
Saturn |
Hr k3 pt |
Hór, býk nebes. |
Mars |
Hr 3htj |
Hór horizontu. |
|
Hr dšr |
Červený Hór. |
Merkur |
Sbgw, Sbk |
Netečný/nehybný. |
Venuše |
dj |
Ten, který křižuje (nebesa). |
|
ntr dw3 |
Ranní bůh. |
Planety nazývali hvězdami, které neznají odpočinku. Zobrazovali je
jako božstva plující po nebesích ve svých bárkách.[11]
|
[a] |
Pánev Nabta Playa leží zhruba na rovnoběžce
22°32' severní šířky. Obratník Raka je obratník na severní
polokouli, který se nachází na 23°27' severní šířky. Jedná se o
nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu. Této šířky
Slunce dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního
slunovratu. Zenit (nadhlavník) je v astronomii bod na obloze,
který leží přímo nad pozorovatelem. |
[b] |
"Hvězdami" zde rozumíme hvězdy, souhvězdí i
planety. |
[c] |
Střední říši předcházela První přechodná doba
(9. - 11. dynastie, zhruba 2160 – 2055 před n. l.). Během
první přechodobé doby byl Egypt rozdělen na dvě části,
spravované z Herakleopolis Magna (severní část) a z Théb (jižní
část). Thébský král Nebhepetre Mentuhotep II. zvítězil nad
hérakleopolským panovníkem a znovu sjednotil Egypt.
Střední říše končí smrtí posledního panovníka 13.dynastie. Došlo
k rozdělení Egypta na několik částí. Vládne 13. až 17. dynastie
(cca. 1650 – 1550 před n. l.). Severní část ovládali
Hyksósové (14. a 15. dynastie), jejichž hlavním městem byla
Avaris (dnes Tell ed-Dabaa), a jižní část pokračovatelé
egyptských faraonů Střední říše (14., 16. a 17. dynastie), kteří
sídlili ve Vesetu. V Núbii vzniklo nezávislé království s
centrem v Kermě. |
[d] |
Pokud lze ztotožnit souhvězdí Anu s naším
souhvězdím Labutě (Cygnus), pak se ve starověku nejednalo o
souhvězdí cirkumpolární, "věčné". Labuť pozorovaná z oblasti
Egypta zapadala za obzor. Celou noc po celý rok bylo možné např. z Gízy
pozorovat Labuť (resp.její nejjasnější hvězdu Deneb) asi do roku
10 800 př.n.l. Důvodem změny je precese zemské osy a tedy posun
nebeského pólu. Ze středu Evropy lze Deneb pozorovat celý rok. |
[e] |
Nejednalo se o 36 samostatných souhvězdí.
Hvězdáři použili 10 až 12 souhvězdí v pásu jižně od ekliptiky a
ty rozdělili na 36 úseků. Každých deset dnů se jeden úsek
souhvězdí začal vycházet nad horizontem a zároveň jeden starý
úsek zapadal. |
[f] |
V identifikaci souhvězdí se odborníci liší.
Někdy je postavě přiřazována např. oblast hvězd mezi Rysem a
Velkým a Malým psem. |
[g] |
Souhvězdí Anu (Dw-nwy, Dwn'nwy, Duwanvi) jsou
přiřazována i jiná naše souhvězdí a hvězdy ležící v oblasti mezi souhvězdím
Rysa až po Malého psa a Velkého psa. Jiní
badatelé ztotožňují Dw-nwy se souhvězdím Malý vůz
(resp. Malou medvědicí, lat. Ursa Minor). Postava Anu mohla být také jen
ukazatelem východního směru či spodobněním boha bez konkrétního
souhvězdí. |
[h] |
Odchylka od severní světové strany zde činí
3.4 vteřin.[9] Velká pyramida je v tomto směru nejpřesněji
zaměřenou veřejnosti známou pyramidou. |
|
|
|
[1] |
Wendorf Fred, Schild Romuald.
Late Neolithic megalithic structures at Nabta Playa
(Sahara), southwestern Egypt. Southern Methodist
University - Anthropology Department, Instytut Archeologii
i Etnologii Polskiej Aakademii Nauk. 1998.
[citováno 28. 12. 2010]
<
http://www.comp-archaeology.org/WendorfSAA98.html >
|
[2] |
Přispěvatelé Wikipedie,
Nabta Playa [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010,
Datum poslední revize 22. 12. 2010, 21:25 UTC, [citováno
28. 12. 2010]
<http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Nabta_Playa&oldid=403767092 >
|
[3] |
Davis Lee Virginia. Identifying ancient Egyptian
constellations. Yale University. Archaeoastronomy, no.9. 1985.
[citováno 28. 12. 2010]
<
http://adsabs.harvard.edu/abs/1985JHAS...16..102D
>
|
[4] |
Kondo Jiro. Ancient Egyptian Astronomy. Faculty of
Letters, Arts, and Sciences, Waseda University. Daily
Yomiuri online. [citováno 29. 12. 2010]
<
http://www.yomiuri.co.jp/adv/wol/dy/opinion/culture_081006.htm >
|
[5] |
Bauval Robert G. The Circumpolar Constellations
in Ancient Egypt. 2007 [citováno 03. 01. 2011]
<
http://robertbauval.co.uk/articles/articles/cciae.html >
|
[6] |
Přispěvatelé Wikipedie, Texty
pyramid [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum
poslední revize 14. 12. 2010, 20:12 UTC, [citováno 5. 01. 2011]
<
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Texty_pyramid&oldid=6205703
>
|
[7] |
Thompson Gary D. History of Constellation and Star Names. Early
Egyptian Constellations - 19: Northern and southern
constellation groups. 2010. [citováno 5. 01. 2011] <
http://members.westnet.com.au/Gary-David-Thompson/page11-19.html >
|
[8] |
Lull, José. Belmonte, Antonio.
The constellations of ancient Egypt. In Search of Cosmic Order:
Selected Essays on Egyptian Archaeoastronomy. 2009.
|
[9] |
Magli, Giulio. On the astronomical
orientation of the IV dynasty Egyptian pyramids and the dating
of the second Giza pyramid. Dipartimento di Matematica,
Politecnico di Milano.
[citováno 5. 01. 2011] <
http://arxiv.org/vc/physics/papers/0307/0307100v1.pdf >
|
[10] |
Haack, Steven C. The Astronomical Orientation
of the Egyptian Pyramids. Journal of History of Astronomy,
Archaeoastronomy Supplement, Vol. 15, p.S119 [citováno 5.
01. 2011] <
http://adsabs.harvard.edu/full/1984JHAS...15..119H >
|
[11] |
Coppens, Filip. Astronomický
reliéf v Šenhurském wabetu. Planety, hvězdy a znamení v
řecko-římském Egyptě.
[citováno 7.7. 2011] <
http://pes.ff.cuni.cz/pdf/PES2-2003-coppens.pdf > |
|
|