Duše zahrady I.        

Duše zahrady

Genesis 1 ... Bůh také řekl: "Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!" A stalo se tak.  Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré... ... Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu." A stalo se tak.

 

Oduševnělý svět

Celý svět je oduševnělý. Že v člověku je duše snad pochybuje málokdo. I když je snahou, posledních pár století, tuto odvěkou zkušenost zastřít rouškou pochyb. Pravda, lidskou duši nelze zvážit ani zpeněžit i když i takové pokusy zde byly. Lze ji však poničit, zaprodat ale také zušlechtit a rozvinout. O tom je nepřeberně moudrých lidských vyprávění.
Nejen, že v člověku je duše ale je to to nejcennější, co člověk má. Duše dělá člověka člověkem. To vědí lidé od nepaměti nebo tomu alespoň věří za pomoci duchovních a náboženských tradic.  

Duše je i ve zvířatech, byť duše jiné kvality, než u lidí. Tomu již asi věří méně z nás a mnoho náboženských škol toto popírá. Ten, kdo žije v osobním kontaktu se zvířetem nebo se dokonce setkal s duší zvířete po smrti těla, ví své.

Duše může být i ve stromě, keři či bylině. Živá duše může být dokonce v neživé věci. Tomu dnes určitě věří jen málokdo. Jen naši dávní předkové toto věděli ale my je označujeme za naivní pohany či animisty.

Duše může být nejen v lidském, zvířecím či rostlinném těle nebo nějaké pevně ohraničené věci ale také v určité skupině těchto. Je duše Země, duše Luny, duše vody, duše zahrady...

Cože, duše zahrady? Co to tady povídáme? To už je opravdový nesmysl... Ne, není! Ano, je i duše zahrady. Jsou i duše zahrad. Možná právě vaše zahrada má takovou či onakou duši. Tomu již opravdu nemůže věřit nikdo!? Ale je to tak. V dalších pokračováních se možná přesvědčíte, že je tomu opravdu tak. I zahrada může mít svou duši. A nemíníme tím nějakou abstraktní ideu, obrazné přirovnání či básnický jinotaj. Zahrada může mít duši, která s vámi může komunikovat. Může vám sdělovat, co zahrada právě teď potřebuje, jak vlastně žije, co ji trápí a co rozradostňuje. Duše zahrady se může probudit a být vám každodenním průvodcem. A může také usnout a spát stovky let, než přijde ten správný zahradník. V dalších dílech si o tom můžeme povídat. A i ti, kteří nevěří v duši zahrady, nevěří v duši stromů, psů ani lidí... i ti zde mohou nalézt přehršel užitečných rad pro svou zahradu i život.

Abstrakce (zoe.gallery)

Pokračování příště.

Vytvořeno: 21.3.2018