| |
Hebrejská Bible a archeologie
Datování exodu I.
Exodus a biblické zdroje
Útěk Izraelitů z egyptského otroctví patří mezi klíčové
události zaznamenané v Hebrejské Bibli. Kdy však k exodu, tedy
hromadnému odchodu, došlo?
Nejprve se lidé pokoušeli datovat exodus
samozřejmě přímo s pomocí Bible.
16. století př. n. l.
Někteří badatelé spočítali délku života či panování významných biblických postav a tvrdí,
že interval mezi exodem a stavbou Jeruzalémského chrámu musel trvat více
než 553 let. K jimi předpokládanému roku výstavby chrámu (966 př. n. l.)
připočetli 553 let. Exodus musel tedy začít dříve, než v roce 1519
př. n. l.
V encyklopedii Insight on the Scriptures[3]
je proveden podrobný výpočet. Údaje Mojžíšových knih prý vedou k datu
exodu 1513 př. n. l.
15. století př. n. l.
Tradiční datování exodu vychází z veršů 1. Královské: CEP[1] 1. Královská 6:1
| |
Čtyři sta osmdesát let po vyjití
Izraelců z egyptské země, čtvrtého roku svého kralování nad
Izraelem, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, začal Šalomoun
budovat dům Hospodinu. |
Šalomoun měl podle tradice vládnout v létech 972 až 933
př. n. l.. Stavba izraelského chrámu začala tedy v roce 968 př. n. l. (-972
+ 4).
Odtud plyne, že Izraelci vyšli z egyptské země v roce 1448 př. n. l.
(-968-480). Jiné zdroje považují za datum výstavby chrámu rok 966
př. n. l. a exodus pak umisťují do roku 1446 př. n. l.
Problém však je v časovém intervalu 480 let. Podle řady
odborníků se jedná pouze o symbolický údaj. Výklad ke Starému zákonu
[2]str.346 uvádí, že číslo 480 je symbolickým násobkem
posvátných čísel 12 a 40 (dvanáct pokolení se čtyřicetiletým trváním
jedné generace).
LXX, která reprezentuje jinou
rodinu textů, než
jsou např. masoretské (MT), uvádí čtyři sta a čtyřicet let, tedy 440 let.
Ve Výkladu ke Starému zákonu čteme, že přesné datum začátku
stavby zůstává neznámé. A totéž tedy platí o datování exodu z veršů
1. Královské.
Autor teorie o dávných návštěvách mimozemšťanů Zecharia
Sitchin stanovil exodus na rok 1477 př. n. l. [5]
13. století př. n. l.CEP Exodus 1:8-11
| |
V Egyptě však
nastoupil nový král, který o Josefovi
nevěděl. Ten řekl svému lidu: "Hle,
izraelský lid je početnější a zdatnější
než my. Musíme s ním nakládat moudře, aby se
nerozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se
připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by
proti nám a odtáhl by ze země."
Ustanovili tedy nad ním dráby, aby jej
ujařmovali robotou. Musel stavět faraónovi
města pro sklady, Pitom
a Raamses.
|
Příběh o narození Mojžíše předchází v Bibli zmínka o
egyptských městech Pitóm a Ramses. Jedná se o jediné
konkrétnější historické údaje související s událostmi před exodem. Právě
proto zde někteří historikové hledali další klíč k zařazení příběhu do
historického kontextu.
Izraelité měli vykonávat nucené práce ve zmíněných
městech. Ramses bylo oblíbené jméno 19. a 20. dynastie faraónů. Někteří
z nich skutečně budovali města v nilské deltě.
Období vlády dynastie Ramess je ohraničeno roky 1295 (Ramess I.) a 1069
(Ramess XI.). Koncovým mezníkem je však přibližně rok 1209, kdy farao Merenptah (syn Ramesse II.) opěvuje své vítězství nad mnohými národy.
Merenptahova stéla zmiňuje mezi poraženými i lid Izraele žijící v
Kanaánu. K
případnému odchodu Izraelitů z Egypta pak muselo dojít před rokem 1209.
Řada badatelů časově ohraničovala exodus dvěmi mezníky:
| |
- vláda Ramesse II. (1279 až 1213) př. n. l.
- vztyčení vítězného Merenptahova monumentu (cca. 1209) |
Bestseller Paula Johnsona Dějiny
židovského národa[4] uvádí na str.36:
| |
... můžeme poměrně s jistotou
tvrdit, že exodus proběhl ve 13. století př.
Kr. a skončil do roku 1225 př. Kr. |
Znamená to tedy, že k odchodu Izraelitů došlo ve 13. století př. n. l.?
Řada badatelů klade exodus do roku 1250 př. n. l. Jiní dávají
přednost roku 1275 př. n. l.
Podle údajů nalezených v Hebrejské Bibli
byla provedena celá řada výpočtů doby exodu.
Výsledky se liší o celá staletí.
Jedno je jisté.
Bible je v datování událostí, ze kterých je možné
odvodit dobu exodu, značně rozporuplná. |
Kdy tedy došlo k exodu?
V 16., 15., 14. či 13. století
př. n. l.?
Časové i historické údaje v Hebrejské Bibli si protiřečí.
Badatelé se tedy snažili využít informací z mimo-biblických zdrojů
a hlavně výsledků archeologické vědy.
Pokračování - Exodus a
archeologie
|
| [1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks. |
| [2] |
Bič, Balabán a další,
Starozákonní překladatelská komise.Výklad ke Starému zákonu
II. Karmelitánské nakladatelství 1996.
ISBN 80-7192-150-5 |
| [3] |
Insight on the Scriptures.
International Bible Students Association, Brooklyn, New York
1988. |
| [4] |
Johnson, Paul. Dějiny
židovského národa. Rozmluvy. 1996.
ISBN 80-85336-31-6 |
| [5] |
Sitchin Zecharia. Výpravy do
mýtické minulosti. Fontána. 2005.
ISBN 80-7336-238-4 |
|
|
