| |
Bůh Bible I
Identita nejvyššího boha
Bible, Malachiáš 1:11 a 2:1-2, CEP[2]
| |
Od východu slunce až na západ bude mé jméno
veliké mezi pronárody. Na každém místě budou přinášet mému jménu
kadidlo a čistý obětní dar. Zajisté bude mé jméno veliké mezi
pronárody, praví Hospodin zástupů.
Nuže, kněží, je o vás rozhodnuto takto:
"Jestliže neposlechnete a nevezmete si k srdci, že máte
oslavovat mé jméno, praví Hospodin zástupů, stihnu vás kletbou a
vaše žehnání prokleji. A již jsem je proklel, neboť si to k
srdci neberete...
|
Seznam jmen
V hebrejské Bibli (křesťanský
Starý zákon)
je nejvyšší Bůh označován mnoha výrazy. V překladech jsou pak
některé z nich slučovány do jediného pojmu, což původní smysl
textu může zamlžit. Typickým případem je překlad Lord
resp. náš Pán či Hospodin[b].
Pro základní orientaci uvádíme
přehled božích jmen, epitet a
oslovení v Hebrejské bibli. |
 |
Více nejvyšších bohů?
Hned úvodem našeho pátrání je třeba upozornit na často
zamlčovanou skutečnost. Řada biblických textů není monoteistická ale
henoteistická resp. monolatrická. Je v
nich uznávána existence více bohů, jeden z nich je považován za nejvyššího a
uctíván. Nejsou různí bohové starobiblického panteonu mylně slučováni do
jediné postavy?
Výklad jistých veršů může vést k závěru, že například pojmy
nejvyšší (Elyon) a Hospodin (YHWH) nemusí
představovat jednu jedinou postavu. Ve verších Deu 32:8-9 vystupuje
Yahweh v podřízené roli k jinému bohovi označeném jako Elyon - Nejvyšší.
Sedm jmen?
Božích jmen, které zasluhují zvláštní pozornost, je podle rabínské
tradice sedm:
El, Elohim, Adonai, Yhwh, Ehyeh-Asher-Ehyeh, Shaddai a Zeba'ot.
Podle jiných zdrojů jsou jména Zeba'ot, Elohim i
Adonai obecnějšího významu a nevztahují se pouze k nejvyššímu Bohu (Gen 3:5).
Trest smrti za rouhání se pojí se jménem Yhwh.[1]
Jméno Yhwh bylo Hebrejci považováno za nejposvátnější.
Podle biblických textů nejvyšší bůh sám sebe
označil čtyřmi jmény. Citujeme podle CEP
a v závorce doplňujeme přepisem původních hebrejských pojmů do latinky:
Bible, Exodus 3:13-14
| |
Avšak Mojžíš Bohu namítl: "Hle, já přijdu k Izraelcům a
řeknu jim: Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však
zeptají, jaké je jeho jméno, co jim odpovím?"
Bůh řekl Mojžíšovi: "JSEM, KTERÝ JSEM." A pokračoval: "Řekni
Izraelcům toto: JSEM (EHYE ) posílá mě k vám."
|
| Exodus 3:15 |
| |
Bůh dále Mojžíšovi poručil: "Řekni Izraelcům toto: "Posílá
mě k vám Hospodin (ÉL YHWH), Bůh
(ÉLÓHÉ) vašich
otců, Bůh (ÉLÓHÉ)
Abrahamův, Bůh (ÉLÓHÉ)
Izákův a Bůh (ÉLÓHÉ)
Jákobův." To je navěky mé
jméno, jím si mě budou připomínat od pokolení do pokolení.
|
| Exodus 34:14 |
| |
Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je
Žárlivý (QANNÁ), je Bůh žárlivě milující.
|
| Izajáš 42:8 |
| |
Já jsem Hospodin (YHWH). To je mé jméno.
Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám.
|
Z mnoha "jmen" hebrejského Boha je mnoho z nich jen
označením boha jako obecného pojmu. Za skutečné jméno lze považovat jen
některá z výše uvedených. Věnujme se jim postupně.
Jsem, který jsem
Ehyeh Asher Ehyeh - jaký
smysl mají tato slova, kterými se Bůh představil Mojžíšovi? Lze v nich
najít boží jméno, nebo se jedná o elegantní způsob, jak se Bůh vyslovení
svého jména vyhnul? Jsem, který jsem byl prý jen
způsob, jak Bůh zatajil své jméno. Proč však podle textu Exodu
vzápětí své jméno sdělil? O dva verše dál Mojžíšovi tvrdí, že je el
yhwh. To nedává smysl.
Hebrejskou
větu prvého verše lze podle Výkladu ke Starému zákonu[10] str.215
přeložit jako "Jsem, který jsem" či "Budu, který budu".
Nejedná se tedy přímo o boží jméno ale o jeho výklad.
Podle některých badatelů lze přímo ve slovech
Ehyeh Asher Ehyeh vyčíst původní boží jméno Ea. Jedná se prý o slovní hříčku, která vtipně skrývá jméno
Enkiho (=Ea), jednoho z nejvyšších sumerských bohů. Tři slova mají zřejmě přímou souvislost s dalšími jmény hebrejského boha
- YHWH a YH. Znamená to, že
Ehyeh Asher Ehyeh jsou vlastně zkráceně obsažena ve jménu YHWH,
že tedy YHWH je pouhou zkratkou? Domníváme se, že je tomu právě naopak.
Izraelité svého boha označovali písmeny YH resp. YHWH.
Teprve později vznikla slovní hříčka
Ehyeh Asher Ehyeh.
Více v článku Jsem, který jsem
YHWH
Dnes všeobecně uznávané jméno nejvyššího boha je v hebrejské Bibli psáno
písmeny Yod, He, Waw a He, tedy  (čteno
zprava).
V
latince je jméno, tzv. tetragram či tetragrammaton, přepisováno jako YHWH, JHVH, Yahweh, YeHoWaH, Yahve, Jehovah,
Jehova, Jáhveh či Jáhve. Některé z těchto přepisů jsou jednoznačně
chybné[7].
Jak se vlastně toto, pro nás trochu krkolomné jméno, vyslovuje? Odpověď
hledáme v článku Výslovnost
božího jména.
Kanaán
Izraelité převzali uctívání Yahweho od svých sousedů či předků - Kanaánců. To
je na první pohled v rozporu s biblickými texty. Ty totiž popisují
exodus Izraelitů z Egypta řízený Yahwem a následné násilné obsazování
Kanaánu s likvidací místního obyvatelstva.
Podle mnohých archeologů
Izraelité
neobsadili Kanaán ani násilím, ani pokojně. Izraelská kultura tu
přirozeně vznikala, aniž toto místo kdy opustili. Byla výsledkem
místního vývoje zhruba okolo roku 1200 př. n. l., kdy se v oblasti začali
usazovat původně kočující pastevci. V počátcích se Izraelité příliš
nelišili od jiných kultur v regionu a není divu, že uctívali i stejné
bohy.
Yahweh byl převzat z tradice kanaánských nomádů jižní části
země. V egyptských záznamech jsou označováni jako Šasu (Shasu). Nápis v Amonově
chrámu v Karnaku píše o " Shasu YHW ". Pochází z doby vlády faraona
Amenhotepa III (1390-1352 př. n. l.) a ukazuje, že v té době byl YHW
uctíván kanaánskými kmeny Šasu.[12]
Podle některých badatelů byli Izraelité přímo odnoží kmenů Šasu, která
se později (13. stol. př. n. l.) stěhovala na sever Kanaánu a osídlila
hornatou část Samaří a Judska. [13]
V pátrání po původu Yahweho se můžeme vydat ještě hlouběji do
minulosti.
YaH
Jedno z pojmenování
židovsko-křesťanského boha je
Yah
či Jah (viz seznam jmen).
Toto jméno se v Hebrejské Bibli vyskytuje více než čtyřicetkrát.
Někdy přepisováno jako Yah, Jah, Yahh, Yaho, Yahu či Yeho. V českých
verzích Bible bývá YaH překládám jako Hospodin, Panovník, Pán či
Nejvyšší.
| |
Bible, Žalmy 68:5, CEP
Prozpěvujte Bohu (Elohím), pějte žalmy jeho
jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin
(YaH) je jeho jméno, jásotem ho oslavujte.
|
| |
|
| |
Žalmy 135:1
Haleluja (halelú yáh). Chvalte Hospodinovo
jméno, chvalte je, Hospodinovi služebníci,
|
Známé zvolání Haleluja (Alleluia, Hallelujah, Hallelu-Yah) znamená:
chvalte Yaha.
YaH (YH) bývá považován za
zkrácenou formu jména Yahweh (YHWH). Není tomu však naopak? Není jméno
Yahweh odvozeno od staršího YaH? Boha s tímto jménem totiž nalézáme v
náboženstvích, které předcházely judaismus.
Hlubší semitské kořeny
Řada odborníků tvrdí, že předchůdcem biblického boha Yahweho resp.Yaha
byl semitský bůh zvaný Yw, Yawu, Yaw, Yahu, Yah či Yaw.
Yaw byl považován za jednoho z bohů elóhím, synů nejvyššího boha El.[11]
Odvěkým protivníkem Yw byl bůh Baal (Hadad), prvorozený syn boha
El. Baal vládl ostatním bohům ze syrské hory
Saphon. To vysvětluje, proč je v
Hebrejské Bibli tolik odsuzováno uctívání Baala. Tradice Baalovy sídelní
hory Saphon se etymologicky promítla do hory Sijón (Zion), kde měl král
David vybudovat své město a kde dnes leží část Jeruzaléma.
Doklady o uctívání
Yawa v období 1400 až 1200 př. n. l. byly objeveny na hliněných tabulkách
ve městě Ugarit (Ras Shamra - západní Sýrie). Na hliněných tabulkách
nalézáme příběhy o smělých činech kanaánských bohů v čele s Baalem.
Je zřejmé, že ugaritská náboženská literatura se v mnohém stala vzorem
pro později psané biblické texty.
Další archeologické nálezy dokládají, že bůh Yah byl spolu s řadou
jiných bohů uctíván ve
starodávném městě Ebla (Tel Mardigh - střední Sýrie) zhruba v období
2500 až 2200 př. n. l.
Ugaritský bůh Yw (Yam,Yawu, Yah, Iahu, Ieuo) vystupuje např. v Mýtu o
Baalovi z Ugaritu. Je ztotožňován s fénickým bohem Ieuo.[a]
Egypt
Není prokázáno, že by velká skupina Izraelitů žila delší dobu v Egyptě a
pak hromadně emigrovala, jak o tom píše Hebrejská Bible (Exodus).
Vzájemné ovlivňování egyptské a kanaánské kultury je ovšem nesporné.
|
Převzali Kanaánci z oblastí Sýrie a Palestiny víru v Yawa, Yaha resp.
Yahweho?
Ve starém Egyptě uctívali měsíčního boha Jah (Yah, Iah). V
egyptském panteonu není snad tajemnějšího boha. Stále ještě víme velice málo
o jeho kultu. Uctívání vyvrcholilo v období Středního království, kdy Egyptu
vládli Hyksósové (Hyksos).[9]
Později byli z Egypta vyhnáni a někteří badatelé je ztotožňují s národem,
jehož exodus známe z biblického vyprávění. Tedy s lidem izraelským, který až
do dnešních dnů uctívá Yaha - Yahweho - Hospodina.
Podle jiného zdroje nazývali Egypťané svého měsíčního boha také Yaheweh.[8] |
|
Obr. Měsíční bůh Iah, Egypt, cca. 600 př. n. l. - bronzová soška.[16]
|
Egyptským nejvyšším bohem slunce byl Aton. Byl spojen s pokusem o nastolení historicky prvého monoteismu.
Za vlády Amenhotepa IV. se Aton stal jediným nejvyšším bohem Egypta.[5] Hebrejský Yahweh byl někdy nazýván Adhon
 viz seznam jmen).
Theosofický slovník
tvrdí, že posvátným slovem egyptských mystérií bylo Y-ha-ho.
Znamenalo věčné a skryté božstvo.[6]
Starověká Mezopotámie
Starověká Mezopotámie je kolébkou naší civilizace. Elam a Sumer patří
mezi nejstarší známé kultury, které se nám dochovaly v písemných archeologických nálezech.
Elamské, Sumerské a pozdější akkadské, babylonské a asyrské náboženství nás
dodnes uchvacuje velice podrobně propracovanými panteony bohů. V
zápisech zaznamenaných klínovým písmem se nám zachovalo přes 3000 jmen
božstev. V babylonském seznamu bohů napočítáme 2000 bohů a bohyň.[14]
Nalezneme zde i původ hebrejského a křesťanského boha?
Připomeňme si, že někteří badatelé překládají jedno z biblických jmen
boha ( Ehyeh Asher Ehyeh ) jako "Jsem ten, který je zván
Eyah". A Eyah je prý hebrejským přepisem jména Ea
- tedy sumerského boha Enkiho.
Také jiní badatelé spojují Yahweho s Enkim, bohem moudrosti. J. Bottero
například tvrdí, že Yah je západo-semitskou verzí akkadského boha Ea.[15]
Ea resp. Enki byl podle sumerských náboženských textů tvůrcem člověka a
zachráncem sumerského Utnapištima (biblického Noema) před potopou
seslanou jinými bohy.
|
Podle některých zdrojů[5][9]
má egyptský Jah
kořeny v sumerském bohu Měsíce zvaném Suen či Nanna. V
akkadské kultuře byl znám jako Sín. Jeho další jméno
En-zu znamenalo Pán moudrosti. V době rozkvětu města Ur
(asi 2600-2400 př. n. l.) byl Sín nejvyšším bohem sumerského panteonu,
nesl označení Otec všech bohů, Pán všech bohů či
Stvořitel všech věcí. Někdy tvořil se svými dětmi boží triádu. Některé aspekty měsíčního boha lze nalézt již ve starší kultuře Elamu
či Eble.
|
|
Obr. Král Ur-Nammu stojí před trůnem boha Nanna/Sín. Stéla z města Ur,
asi 2100 př. n. l.[17] |
I v pozdějších kulturách Akkadu, Asýrie, Chetitů a Babylónie byl Sín
spojován s Měsícem a často zobrazován jako ležící půlměsíc. Jeho
zvířetem byl býk nebo lev-drak. Sínovi bylo zasvěceno např. asyrské
město Harrán, kde byl Sín uctíván až do římských dob. Asyrský Harrán je
zřejmě biblickým Cháranem, kde se usídlili patriarchové Terach, Abram
(Abrahám) a Lot na své cestě do Kanaánu (Genesis 11-12). S uvedenými
jmény se svázán počátek židovského náboženství.
Sínův chrám v Harramu byl zvlášť proslulý za vlády babylonského krále
Nabonida (556-539 př. n. l.). Sín však již v Babylonii nebyl nejvyšším
bohem.[14]
Původ biblického boha Yahweho tedy můžeme sledovat od kanaánského Yawa
(Yaha) přes staroegyptského měsíčního boha Jah (Yah), akkadského boha
Měsíce Sína a sumerského Suena (Nanna) až k pradávnému bohu či bohyni
měsíce starověkého Elamu.
S Měsícem může být původ židovského boha svázán i skrze ženský
element. Podle mytologa R. Gravese pocházela starořecká bohyně úplňku
Eurynomé ze sumerské bohyně Iahu (Vznešená holubice). Tento
sumerský titul (Iahu) přešel později na biblického boha v roli
Stvořitele.[18]
|
Je vysoce pravděpodobné, že nejvyšší Bůh Hebrejské Bible
(Starého zákona) byl původně spojen s uctíváním Měsíce.
Byl měsíčním bohem.
|
Pokračování -
Jména biblického boha.
|
| [a] |
Viz. dílo Phoenician History
starověkého autora Filóna z Byblu (Philo of Biblos). |
| [b] |
Paradoxem je, že
Hospodin je odvozen od staroslověnského označení pohanských
bohů. |
| |
Anglické překlady bible dnes například
místo hebrejského el, elohim či eloah píší
god. Přitom v Bibli je zmínka o jiném bohu, nesoucím
skutečně jméno God či Gad (gd. Západosemitského boha
prosperity jménem
gd zmiňuje verš Isa65:11. Samozřejmě
víme, že God v anglických překladech není oním bohem štěstěny,
uctívaným na území Sýrie, Palestiny a Anatolie. |
|
| [1] |
J.F.Mclaughlin. Names of
God. JewishEncyklopedia.com
www.jewishencyclopedia.com/view_friendly.jsp?artid=52&letter=N |
| [2] |
Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo
svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také
Český ekumenický překlad /CEP/.
V elektronické formě viz.[3].
|
| [3] |
BibleWorks, LCC.
BibleWorks 5.0 .020w. Hermeneutika Computer Bible Research
software. 2001. www.bibleworks.com |
| [4] |
Sitchin, Zecharia. 1995.
Setkávání s bohy. Dobra. 2002 |
| [5] |
Jordan Michael.
Encyklopedie bohů (The Encyclopedia of Gods).1992. Volvox Globator 1997 |
| [6] |
Encyclopedic Theosophical
Glossary - pojem Yah, Aaho
www.theosociety.org/pasadena/etgloss/ya-yz.htm |
| [7] |
Došlo k mylnému sloučení pojmů YHWH a
samohlásek ADONAY do jediného - YaHoWaH, Jehovah, Jehova.
Jedná se o zkomoleninu.
Navíc, hebrejština písmeno J
nezná. Přepis s písmenem J je tedy trochu vzdálen původnímu
znění. Přesnější je používat Y. |
| [8] |
Ellis Ralph. Mt Sinai
Discovered. World Mysteries. 1998-2001
www.world-mysteries.com/gw rellis2.htm |
| [9] |
Dunn Jimmy. yah, the Other
Egyptian Moon God.
www.touregypt.net/featurestories/yah.htm |
| [10] |
Česká biblická společnost.
1968-1991. Výklady ke Starému zákonu, I.zákon Genesis,
Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha. 1991.
ISBN 80-7017-408-0 |
| [11] |
Encyclopedia Wikipedia - heslo
Yaw.
http://en.wikipedia.org/wiki/Yaw_(god) |
| [12] |
Smith Mark. The origins of
Biblical Monotheism. |
| [13] |
Finkelstein, Israel. Silberman,
Neil. The Bible Unearthed: Archaeology's New Vision of
Ancient Israel and the Origin of Its Sacred Texts. 2001. The
Free Press. New York. |
| [14] |
Black, Jeremy; Green, Anthony.
1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie.
Volvox Globator. 1999 |
| [15] |
Bottero Jean. Mesopotamia:
Writing, Reasoning and the Gods.
Převzato z článku
en.wikipedia.org/wiki/Yahweh |
| [16] |
The British Museum. EA 12587, AN35320001. |
| [17] |
Přispěvatelé Wikipedie. Sîn. Wikipédia, l'encyclopédie
libre. 2012. [citováno 15. 10. 2012]
<
http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=S%C3%AEn&oldid=87025177
>
|
| [18] |
Graves, Robert. Řecké mýty. 2004. KMa, 2004.
str. 22. ISBN 80-7309-153-4 |
|
|
