Hebrejská Bible a archeologie

Jericho

Výsledky archeologického průzkumu starověkého Jericha jsou někdy interpretovány jako doklad historické přesnosti Bible. Jedná se však o manipulaci s fakty. V době předpokládaného boje Izraelitů byly hradby Jericha již dávno zničeny.

Biblický příběh

Podle Hebrejské Bible uprchli Izraelité z Egypta a čtyřicet let putovali pouští. Nakonec však stanuli před řekou Jordán, za kterou ležela Bohem zaslíbená zem. Mojžíšova cesta zde skončila. Vojevůdcem lidu se stal Jozue. Bůh Yahweh zastavil tok řeky a Izraelité přešli na druhý břeh. Začalo jejich obsazování Kanaánu (viz také Kanaán).

V 6. kapitole knihy Jozue se popisuje dobývání Jericha. To bylo prvé opevněné město, které měli Izraelité zničit. Podle Yahweho pokynů šest dnů obcházeli městské hradby. Sedmého dne pak obešli Jericho sedmkrát. Sedm kněží zatroubilo na sedm polnic.

Obr. The Battle of Jericho.[10] Boj o Jericho

Hradby se zhroutily a Izraelité vtrhli do města. Město bylo klaté (Joz 6:17). Proto byli obyvatelé pozabíjeni, město vyloupeno a vypáleno. Ušetřena byla jen rodina nevěstky Rachab, která dříve pomohla Jozuovým vyzvědačům.

K těmto událostem mělo podle tradiční biblické chronologie dojít zhruba v roce 1407 př. n. l. Může archeologie potvrdit biblický příběh?

Archeologické nálezy

První obyvatelé Jericha byli mezolitičtí lovci a sběrači. Lokalita je osídlena více než 11 000 let. K hlavnímu rozkvětu došlo v před keramickém neolitu. Nejstarší ochranná zeď byla postavena snad už okolo roku 7000 př. n. l. Nás však nejvíce zajímá období přelomu 15. a 14. stol. př. n. l., kdy  měly být podle Bible rozbořeny hradby Jericha a město vypáleno.

1930-1936

V Jerichu začaly biblické archeologické výzkumy velice záhy, od roku 1868. Prvé nálezy však ohlásil až John Garstang v létech 1930 až 1936. V části lokality, dnes označované jako "město IV" (City IV), nalezl vrstvu ukazující destrukci města a datoval nálezy na konec střední doby bronzové I ^[a] (cca. 1400 př. n. l.). Potvrdil tedy, že zdi starověkého města Jericha byly pobořeny právě tak, jak popisuje biblická kniha Jozue (biblické rozboření hradeb se většinou datuje do roku 1407 př. n. l.). Garstang však brzy sklidil kritiku, že při svém datování se více řídil Biblí než archeologickými nálezy.

1950-1958

Od roku 1950 začala archeologický průzkum Jericha provádět Kathleen Kenyon. Důraz kladla na detailní analýzu jednotlivých historických vrstev a použila novou dataci podle stáří hliněných střepů. Zjistila, že k destrukci města IV došlo na konci střední doby bronzové (cca. 1550 př. n. l.), tedy mnohem dříve, než uváděl Garstang. Odkryla velké množství cihel, pozůstatek starého městského opevnění. Z období 1400 př. n. l. však nenalezla žádné doklady o osídlení či zničení města.
Nadšení, že archeologie potvrdila pravdivost biblického příběhu, vyprchalo. Ukázalo se, že k pádu zdí města došlo dříve, než na konci 13. stol. př. n. l. kdy mělo dojít k útoku Izraelitů a rozboření hradeb za hlasu polnic. Ať už rozbořil Jericho kdokoliv, nebyla to Jozuova armáda.^[2]

Řada dalších výzkumů ukázala, že příčinou postupného zborcení městských zdí byla série zemětřesení ve starší době bronzové (cca. 3000 až 2000 př. n. l.). Ke konečnému zničení města došlo okolo r. 1500 př. n. l.

1990

V r. 1990 uveřejnil Bryant G. Wood článek^[6], ve kterém zpochybnil dataci provedenou Kathleen Kenyon. Konzervativní biblický archeolog znovu analyzoval nálezy archeoložky K. Kenyon. Uvedl, že pravdu neměla ona ale Garstang, a zánik města "City IV" je nutno posunout z r. 1550 zpět do období 1400 př. n. l. Argumentoval svou odlišnou datací hliněných střepů nalezených K. Kenyonovou, novou interpretací stratigrafie a nálezů egyptských amuletů (skarabů). Odvolal se také na radiokarbonovou dataci pozůstatků dřeva.

Tvrzení Bryanta Wooda se setkalo s velkých ohlasem u řady obhájců historické přesnosti Bible. Jeho hypotézu nalézáme ještě i v dnešních vydáních řady apologetických knih. Archeologové však jeho tvrzení přijali skepticky. Např. Piotr Bienkowski odmítl Woodovy argumenty a začala ostrá diskuze mezi Woodem a jeho oponenty.^[7] 

Jedním z argumentů B.Wooda byla radiokarbonová analýza dřevěných zuhelnatělých pozůstatků  z vrstvy City IV. Výsledek ukazoval na rok 1410 (plus-minus 40 let). Později se však ukázalo, že Britské Muzeum, provádějící analýzu, mělo chybně zkalibrován měřicí přístroj. Po opravě byly zuhelnatělé pozůstatky datovány do doby zhruba 1550 př. n. l., což odpovídá spíše závěrům archeoložky Kenyové.

1995

V roce 1995 provedli Hendrik J.Bruins a Johannes van der Plicht přesné radiokarbonové měření několika nálezů z Jericha.  Šest z nich byly vzorky spálených obilnin z doby zániku City IV. Podle měření pocházejí vzorky zhruba z roku 1562 př. n. l. (+/- 38 let).  Ve své zprávě archeologové píší, že "...opevněné město Tell es-Sultan (Jericho) doby bronzové nebylo zničeno okolo r. 1400 př. n. l., jak uvádí Wood (1990)."

1997

Nicolo Marchetti a Lorenzo Nigro zkoumali v rámci italsko-palestinského týmu Jericho 4 roky. Práce probíhaly na šesti hektarech plochy města. Jejich cílem bylo zrekonstruovat život ve starém Jerichu.
Podle jejich závěrů došlo k rozkvětu města zvláště v rozmezí let 2000 až 1500 př. n. l. Rozloha města se zdvojnásobila a Jericho bylo chráněno silnými opevňovacími zdmi. Okolo roku 1550 př. n. l. však došlo k jeho zničení. Příčinou snad bylo silné zemětřesení. Jiným důvodem mohl být vojenský útok zakladatele 18.egyptské dynastie. Z Théb provedl řadu vojenských výpadů do Palestiny a započal tak egyptskou nadvládu nad částí Asie.^[8]

Závěry posledních archeologických výzkumů jsou tedy zajedno. K  destrukci Jericha (města IV) došlo na konci střední doby bronzové (cca. 1550 př. n. l.). Od této katastrofy již nebyly hradby nikdy obnoveny.

Dezinterpretace

Lidé hledající odpověď, zda jsou biblické příběhy v souladu s poznatky archeologie, mohou být snadno zmateni. Mnoho apologetických zdrojů nakládá s výsledky vědeckého poznání tendenčně. Vybírají pouze některé informace a jiné zamlčují nebo dezinterpretují. Ukažme si to právě na kauze Jericho.

Na internetu lze nalézt např. stránky ChristianAnswers.net. Čteme zde jednoduché a jednoznačné odpovědi na vše, co souvisí s křesťanskou vírou. O problematice Jericha se uvádí zhruba následující:^[9]

Příběh s historickým jádrem

Ke zničení Jericha došlo v polovině 16. stol. př. n. l.  V této době bylo vydrancováno i mnoho jiných kanaánských měst. Tyto události jsou často spojovány s vyhnáním Hyksů z Egypta. Co bylo příčinou zkázy Jericha, nevíme. Město nemuselo podlehnout jen útoku velkého vojska. Prvotním impulsem mohlo být poničení hradeb zemětřesením. Toho pak mohli využít nepřátelé ze sousedství a město vydrancovat. Stěží to však byli bibličtí Izraelité. Ti podle tradičního biblického datování (exodus v 15. stol. př. n. l.) měli dorazit k Jerichu až 150 let poté, kdy bylo zničeno. Jiná biblická datování udávají odchod z Egypta v létech 1513 , 1210 či 1235 př. n. l. (viz Exodus). Žádné však není v souladu se zánikem Jericha okolo r. 1550 př. n. l.
Někdy se můžeme setkat se snahami posunout časový sled biblických událostí o tolik let dozadu, aby odpovídaly konci Jericha. To sice může řešit jeden problém, otevírá se však mnoho jiných nesouladů s nám známou historií.

Přesto se však domníváme, že v biblickém příběhu lze nalézt ozvěnu skutečných událostí. Vždyť Jericho opravdu existovalo a jeho hradby byly zničeny. Město zřejmě podlehlo požáru. Příběh o zázračném zničení Jericha v sobě tedy nese ozvěnu skutečných událostí, byť zasazených do náboženského a národně-ideologického rámce.

Jericho leží několik kilometrů od Mrtvého moře, západně od řeky Jordán. Je strategickým místem na cestě mezi Judejí a druhou stranou řeky Jordán. Autor příběhu si toho byl vědom a správně tedy nechal odehrát prvou bitvu Izraelitů právě zde.
Máme rovněž doklady o tom, že tok řeky Jordán byl skutečně několikrát zastaven podobně, jak čteme v Bibli. A zajímavá je část příběhu o nevěstce Rachab...

O tom všem však až v dalším pokračování někdy příště.

Vytvořeno: 10. 01. 2007