Hebrejská Bible
Dt 32:8-9 - Elyon a Yahweh
Řada textů Hebrejské Bible prošla opakovanými redakčními úpravami.
Přesto se v nich dochovaly doklady o postupném vývoji lidské víry v boha
od polyteismu přes henoteismus až k monoteismu. Jedním z příkladů
toho, jak redaktoři upravili biblický text ve snaze potvrdit monoteistickou
věrouku, je
verš 32:8-29 knihy Deuteronomium. Původní text dokládá fázi vývoje náboženství, ve které
Izraelité již uctívali Yahweho, za nejvyššího boha však stále
považovali El(a). Pozdějšími úpravami byl ale původní
smysl verše Dt 32:8-9 změněn. Synové Izraele ?
CEP[1]
Dt 32:8-9
|
Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když
rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle
počtu synů Izraele.
Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví
je Jákob. |
V českých překladech CEP či BKR[2]
čteme, že Nejvyšší rozsazoval lidi a stanovil
hranice národů podle počtů synů
Izraele. Jak tomu máme rozumět? Podle biblického sdělení
zřejmě neexistovaly na počátku hranice mezi národy, vždyť člověk byl teprve
rozsazován a nebyly tedy ustanoveny ani národy včetně Izraelitů.
Podle závěru verše se však rozsazování a ustanovování hranic odvíjelo podle počtu synů
Izraele. Konec verše Dt 32:8 popírá svůj začátek.
Poslové či andělé boží ?
V některých dalších překladech však čteme něco jiného a trochu smysluplnějšího. Hranice
lidí a národů byla ustanovena nikoliv podle počtu synů Izraele, ale "...
podle počtu poslů/andělů božích."
Překlady popisující stanovení národů a hranic "... podle počtu
poslů/andělů
božích" vycházejí z řecké Septuaginty (LXX). Ani poslové či
andělé boží v LXX však nebyli některými biblisty považováni za původní
znění. Podle nich se jednalo o pozdější pokus vyhnout se zmínce o nižších
bozích.[8]
Synové boží či bohové ?
Novější překlady uvádějí místo synů Izraele či poslů božích
přímo syny boží (např. NAB[3]
) či dokonce samotné bohy (např. NRS[5]). NAB
Deuteronomium 32:8-9
|
When the Most High assigned the nations their
heritage,
when he parceled out the descendants of Adam,
He set up the boundaries of the peoples after the number of
the sons of God;
While the LORD'S own portion was Jacob, His hereditary
share was Israel.
Když Nejvyšší přiděloval národům jejich dědictví,
když
rozsazoval Adamovo potomstvo,
stanovil hranice lidu podle
počtu synů Boha.
Hospodinovým podílem byl Jákob, jeho dědickým podílem
byl Izrael. |
Rozdíly v překladech
Různé překlady veršů Dt 32:8-9 se v podstatném sdělení liší. Hranice
bůh ustavil podle:
a) počtu synů Izraele (překlady BKR, CEP, KJV, NKI, TNK, YLT, NAU, NIV
a další)
b) počtu poslů/andělů božích (LXE)
c) počtu božích synů či poslů (ESV, NAB, NJB, NLT, RSV aj.)
d) počtu bohů (např. NRS)
Porovnání překladů uvádíme v příloze Deuteronomium 32:8
Proč takové rozdíly? CEP i BKR převzaly syny Izraele z hebrejských
masoretských textů (MT). Překlady popisující stanovení národů a hranic "... podle počtu
andělů
božích" vycházejí z jiné
textové tradice, z rodiny biblických textů řecké Septuaginty (LXX).
Překladatelé považovali čtení Septuaginty v tomto verši za
originálnější, než byla masoretská textová tradice (MT).
Připomeňme, že existuje několik biblických linií či textových rodin, které
se vzájemně trochu liší (viz
Rodiny textů, textové tradice a skupiny).
Synové Izraele, andělé boží nebo synové boží?
Nové překlady veršů Dt 32:8-9 dokládají, že se odborníci začali stále více přiklánět k poslední verzi.
Zvláště
když byl nalezen fragment Deuteronomia psaný aramejsky. Ten na konci verše uváděl
právě syny boží.
DSS - synové boží/bohů
Teprve nález Kumránských svitků pomohl záhadu definitivně
vyřešit. Nejstarší dochované biblické texty potvrdily u veršů Dt 32:8-9
čtení blízké tradici LXX.
Mezi svitky od Mrtvého moře (Dead
Sea Scrolls) byl nalezen důležitý útržek:
Zlomek 4QDeutj s verši Dt 32:8 je psán starým herodiánským písmem používaným mezi
koncem 1. stol. př. n. l. a počátkem 1. stol. n. l. Jedná se o nejstarší
dochovaný hebrejský text Deuteronomia 32:8.
Konec verše uvádí syny boží nikoliv syny Izraele.[4]
Další zlomek 4QDeutq uvádí buď בני אלהים
(bene elohim)
nebo בני אל
(bene elim).[7] |
|
Fragment Dt 32:8 s textem בני־אלהים
(bné elohím) [4] |
Dnes je již jasné, že během pozdějších přepisů masoretských textů došlo k úpravě konce
verše. Někdo se snažil očistit a opravit text v souladu s monoteistickou
věroukou. Písař nahradil původní "syny boží" neutrálními "syny Izraele".
Elyon a Yahweh
Nejasnost některých překladů však netkví pouze v tom, podle koho ustanovil
Nejvyšší bůh
hranice národům.
Český ekumenický překlad uvádí ve verši Dt 32:8-9 pojmy Nejvyšší a
Hospodin, které se dle monoteistické věrouky automaticky považují za
označení nejvyššího boha Yahweho. Tím však vyvstává další nesmyslnost veršů:
Bůh (Nejvyšší) rozděloval lidstvo do národů podle synů Boha. Bohu
(Hospodinu) pak vyměřil národ Izraelitů. To opět nedává příliš velký smysl.
|
Když Nejvyšší (Yahweh ?) přiděloval národům jejich dědictví,
když
rozsazoval Adamovo potomstvo,
stanovil hranice lidu podle
počtu synů božích.
Hospodinovým (Yahweh) podílem byl Jákob, jeho dědickým
podílem
byl Izrael. |
Mylné chápání veršů začíná u překladů jmen vystupujících bohů. Ano, ve verši je zřejmě
zmínka o dvou bozích. Omylem jsou slučováni do postavy jediného boha. Nesoulad verše 32:8 a 32:9
však zmizí, pokud dosadíme jména bohů odpovídající původnímu hebrejskému
textu:
WTT, BHT Dt 32:8-9
Dt 32:8-9
|
Když Elyon přiděloval národům jejich dědictví,
když
rozsazoval Adamovo potomstvo,
stanovil hranice lidu podle
počtu synů Izraele (synů božích).
Yahweho podílem byl Jákob, jeho dědickým podílem
byl Izrael. |
V Deuteronomiu 32:8-9 se nám dochoval záznam ukazující hierarchii bohů:
El (Elyon) >> Yahweh >> ostatní bohové
Verše ukazují pořadí, v jakém bohové dostávali od vládnoucího Elyona
(El) své národy. Yahweh obdržel národ Izraelitů.[9]
El (Elyon), nejvyšší bůh kanaánského náboženství, rozděloval lidstvo do
národů podle počtu nižších bohů. Každému národu určil správce - boha resp. božího syna. Jákobovu lidu (Izraelitům) určil Elyon
boha Yahweho. Dělení národů podle bohů potvrzuje i tabulka národů v
Genesis 10-11.
Epigrafické a archeologické nálezy dokládají, že každý národ měl svého
boha. Amónci (Ammon) uctívali Milkoma (Milcom), Moábci (Moab) Chemoše
(Chemosh), Edóm boha Qoše (Qos) a Izraelité Yahweho.[10]
Nejvyšším bohem však zůstával El. Tomu odpovídá i původ jména národa Izrael.
Více k tématu viz Henoteismus v Bibli,
Synové boží.
|
[1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. Použita elektronická forma
SW BibleWorks. |
[2] |
Bible Kralická: Bible svatá
aneb všechna písma Starého i Nového zákona podle posledního
vydání Kralického z roku 1613 /BKR/ Použita elektronická forma
SW BibleWorks. |
[3] |
The New American Bible.
Confraternity of Christian Doctrine1970-1991. /NAB/ |
[4] |
Hendel Ronald S. When the Sons
of God Cavorted with the Daughters of Men. Bible Review.
1987 |
[5] |
The New Revised Standard
Version NRSV (NRS) of the Bible. Division of Christian Education of
the National Council of the Churches of Christ in the United States of
America. 1989 |
[6] |
Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible
Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica
Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft,
Stuttgart, Fourth Corrected Edition. V elektronické formě
SW BibleWorks. /BHS/ |
[7] |
Tov Emmanuel. Textual
Criticism of the Hebrew Bible. Minneapolis. Fortres Press 1992.
str.269 |
[8] |
Wevers John. Notes in
the Greek Text of Deuteronomy. Society of Biblical Literature. 1995
str.513 |
[9] |
Smith Mark. The Early
History of God: Other Deities in Ancient Israel. San Francisco.
Harper Collins. 1987 (rev 2001). str.7-8 |
[10] |
McCarter Kyle P. Aspect
of Monotheism is One: The Religious Reforms of Hezekiah and Josiah.
Washington. Biblical Archaeology Society. 1996 |
|