Proč byla napsána Bible?

Proč byla napsána Bible? Věřící možná odpoví, že nám ji dal Bůh, abychom žili podle Písma svatého. Neexistuje však nějaký racionálnější důvod, proč byly náboženské texty sepsány a později protříděny a sdruženy do některého z kánonů?

Ukážeme si, že lidé byli k sepsání Bible motivováni nejen duchovními ale také zcela materiálními důvody. Za vznikem Bible lze nalézt nacionalistické, ideologické a politické příčiny.

Nacionalismus v Judském království

Výsledky archeologie jasně prokazují, že řada biblických příběhů (tzv. primární biblická historie) je fikcí. Skutečný popis historie začíná až od vlády krále Joziáše v 7. stol. př. n. l. Židovský monoteizmus, chápaný jako výhradní uctívání starověkého semitského boha Yahweho, se upevnil až v období mezi obsazením severního Izraelského království Asyřany v roce 722 př. n. l. a babylonským obsazením jižního Judského království v roce 586 př. n. l. V hlavách jejích kněží a vládců tehdy vzklíčila idea národní výlučnosti a boží vyvolenosti. Začali vytvářet zdání velkolepé minulosti národa, ve snaze sjednotit lid, posílit jeho sebeuvědomění a zvýšit šanci odolávat tlaku okolních mocností Asýrie, Egypta a později Babylónu.

Podle Hebrejské Bible se králem jižních judských kmenů stal David. Později připojil i kmeny severní, izraelské, a vytvořil sjednocené království. Za hlavní město říše zvolil Jeruzalém. Po něm převzal vládu jeho syn Šalomoun. Panovníci měli vládnout sjednocenému jižnímu království Judeje a severnímu království Izraele zhruba v období 1005 až 931 př. n. l. Bible vypráví, že došlo ke sloučení obou království v silnou a národnostně semknutou říši. Období sjednocené říše mělo být podle Bible vrcholem politické, vojenské a ekonomické síly izraelského lidu.
Archeologické nálezy však ukazují něco zcela jiného. Davidovo a Šalomounovo sjednocené království je pouhou fikcí. Jižní Judea a severní Izrael zřejmě nebyly nikdy sjednoceny.

Ze stručného přehledu historie Izraelského a Judského království je patrné, že Judea byla vždy o mnoho chudší a zaostalejší, než její severní soused Izrael.

Pro úvodní formování Bible je zajímavý konec 8. stol. př. n. l., kdy došlo k rozvrácení Izraelského království Asyřany. Izraelské království spolu s Damaškem a za přislíbené podpory Egypta se vzbouřilo proti Asýrii (734). Judský král Achaz (735 - 715) účast v koalici odmítl. Severní koalice se proto rozhodla dobýt Jeruzalém, hlavní město Judska, a dosadit na tamní trůn svého favorita, který by s nimi bojoval proti Asýrii. Achaz se však obrátil o pomoc na asyrského krále Tiglatpilesara III. Asyřané porazili Izrael i Damašek, Judsko však rovněž přešlo do područí Asýrie. V roce 732 na izraelský trůn nastoupil Hóšea (Ozeáš) (732 - 724). Znovu se postavil proti Asýrii. Nakonec, po tříletém obléhání   hlavní město izraelského království (Samaří) podlehlo. Dobytím Samaří končí dějiny Izraelského království. Izraelský lid byl v rámci asyrské praxe přesídlen, smísil se s novým obyvatelstvem a vytratil se.

Na konci 8. stol. př. n. l. tedy došlo v Judeji k dramatickým změnám. Z chudé řídce osídlené země řízené z větší vesnice se stal byrokratický stát, hustě zalidněný, řízený z hlavního opevněného města. Důvodem bylo začlenění království ke globální asyrské ekonomice a pád Severního království, který zapříčinil odchod uprchlíků na jih.
Transformace v judském království byla doprovázena silným vzestupem písemnictví. Příliv Izraelitů ze severu vyvolal změny v demografické, sociální i ekonomické. Vládnoucí davidovská dynastie reagovala přepracováním národnostní ideologie. Nová pan-izraelská ideologie začala sjednocovat obě hlavní složky populace – Judejce a severní Izraelity do jediné skupiny Izraelitů.^[1]

S cílem přetvořit národní sebeuvědomění a posílit autoritu a prestiž královské rodiny, se jeruzalémský dvůr ponořil do dvou ideologických projektů zaměřených na chrám a dynastii. Král a kněží postupně snižovali význam venkovských svatyň a centralizovali kult do jeruzalémského chrámu. Oslabili tak legitimitu a náboženskou autoritu venkovské aristokracie. Královský dvůr sponzoroval autory ranné (prvotní) „historie“ Davidovské dynastie, kteří spojili dříve konfliktní jižní a severní tradice do jediného vyprávění o sjednocené monarchii Izraele.^[1]

... pokračování příště ...

Vytvořeno: 25. 06. 2006