Mýty - Ježíš -- Ježíš autentický - textové zdroje
Mýty - JežíšJežíš autentický - textové zdrojeShromažďujeme odkazy na co nejautentičtější záznamy o učení a skutcích Ježíše Krista. Často lze slyšet "Ježíš řekl...", "Ježíš udělal ... ". Bylo tomu ale opravdu tak? Kde nalézt nejvěrohodnější záznamy o historickém Ježíši a počátcích křesťanství? O Ježíši bylo sepsáno mnoho různých textů, mnohdy si vzájemně odporujících. Zajímavé by byly rukopisy, jejichž autoři Ježíše osobně znali nebo alespoň měli možnost nezkresleně se seznámit s jeho učením. Nejstarší zprávy se uchovaly v evangeliích[a].
Tomášovo evangeliumTomášovo evangelium (TmEv, Evangelium podle Tomáše) je sbírkou 114 výroků připisovaných Ježíšovi. Podle některých odborníků bylo evangelium sepsáno v r. 70 až 80 n.l. či dokonce již v 1.pol. 1.stol.n.l. [1] Zárodečná sbírka (vrstva č.1) zřejmě existovala před rokem 62 n.l.[2]
Dosud není jednoznačně stanovena doba vzniku textu či jeho částí. Některé výroky však lze s vysokou jistotou připsat Ježíši.[2]
Bible - Nový zákonVětšina křesťanských církví uznává za závaznou skupinu textů vybraných v rozmezí let 170 až 220 n.l. Viz. Biblický kánon a apokryfy. O Ježíšově životě a jeho výrocích pojednávají čtyři kanonická evangelia - Markovo, Matoušovo, Lukášovo a Janovo. Evangelia byla sepsána v létech 65 až 100 n.l. Za nejstarší se považuje Markovo evangelium. Později, asi kolem r. 80 n.l., vzniklo Matoušovo evangelium s použitím a úpravami Markova evangelia. Podkladem byl také nám nedochovaný text označovaný jako Q (z německého Quelle - pramen). Kolem r. 90 n.l. bylo sepsáno Lukášovo evangelium. Autor opět používá jak Marka, tak zdroj Q. Janovo evangelium zatím neumíme blíže časově zařadit. Snad vzniklo ke konci 1. stol.n.l. Viz. Nový zákon - vznik Řecký textOdborníci shromažďují a porovnávají stovky dochovaných rukopisů a tisíce citátů a zlomků řeckého textu kanonických evangelií. Cílem je přehledně sdružit všechny různé verze (různá čtení) a sestavit co nejautentičtější texty evangelií. Ty označujeme jako kritická vydání. K nejpoužívanějším kritickým vydáním dnes patří 4. edice díla United Bible Societies Edition (zkratka UBS či GNT). Stejný text je obsažen ve 26. a 27. edici díla Nestle-Aland (BNT). Markovo evangelium bylo psáno nejdříve. Matouš a Lukáš použili Marka jako základní zdroj svého vyprávění, oba však používali ještě další pramen označovaný dnes jako Q. Odborníci se snaží dokument Q rekonstruovat a získat tak raný soubor Ježíšových výroků a skutků, ještě starší než Markovo evangelium.[4] Evangelium Q je pouze hypotetické, přesto nám může pomoci oddělit původnější zdroje od pozdějších teologických doplňků a úprav. Hebrejský textVětšina odborníků předpokládá, že původní kanonická evangelia byla psána řecky, není to však prokázáno. Existují názory, podle kterých bylo např. Matoušovo evangelium psáno původně hebrejsky. Další odborníci tvrdí, že Matoušovo evangelium bylo psáno paralelně ve dvou verzích - řecké a hebrejské.[5] Při pátrání po autentickém Ježíšově učení se tedy ukazují velice užitečnými i hebrejsky psaná evangelia.
Starosyrský (aramejský) textStarosyrské překlady evangelií (Old Syriac NT translations) resp. aramejské novozákonní překlady (Aramaic NT) jsou významným zdrojem při pátrání po autentickém Ježíšově učení. Starosyrská evangelia jsou nejstaršími překlady novozákonních textů a existovaly již v 1.stol.n.l.[10] Jsou psány jazykem, kterým hovořil Ježíš. K rodině nejstarších syrských textů patří dva rukopisy: Sinajský manuskript (Sinaitic manuscript, Sinaitic Palimpsest, Sinaitic Syrian, Syriac Sinaiticus) - objeven A.S. Lewisovou a M.D.Gibsonovou, publikován r.1896 a kontrolován r.1910. Označuje se zkratkou Sin, Syrs či OSS, anglický překlad zkratkou LEW (Lewis Translation of the NT Peshitta). Původní překlad vznikl zřejmě ve 2. stol.n.l.[10] [c]
Oba rukopisy vzešly ze stejného zdroje, přesto mezi nimi existují rozdíly. Sinajský manuskript je původnější, Curetonský rukopis již nese známky úprav a doplňování textu známé z pozdějších řeckých rukopisů. Známým dílem je syrská/aramejská Pešita (Syriac Peshitta), ucelené dílo jehož novozákonní část však zřejmě vznikla později, počátkem 5.stol.n.l. V aramejštině jsou psány některé části Hebrejské Bible, aramejsky museli mluvit Ježíš Kristus a Máří Magdaléna. Aramejština se během tří tisíců let svého trvání rozvětvila do mnoha dialektů. Syrština jako aramejský dialekt byla i jazykem prvých křesťanů na Blízkém východě. Další evangeliaKromě Tomášova evangelia a čtyř kanonických evangelií se dochovala
řada dalších. Při práci s nimi je samozřejmě nutné brát v úvahu dobu
jejich vzniku, důvod sepsání atd. Zmínit lze např. Evangelium
Oxyrhynchus 1224, Tajné Markovo evangelium[b]
či Evangelium Marie Magdalské.
----Pokračování příště---
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vytvořeno: 15.05.2010 |