Bible - omyly, překlady -- 6 či 7 dní stvoření?
Hebrejská Bible6 či 7 dní stvoření?Hebrejská Bible začíná popisem stvoření světa. Všeobecně se traduje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech, sedmého dne pak odpočíval. Sedmý den odpočinku šabat je dodnes respektován mnoha věřícími. Někteří striktně odmítají jakoukoliv práci a porušení tohoto pravidla považují za těžký hřích. Zákaz pracovat je zmíněn například ve verších Exodu volně navazujících na boží Desatero (viz Desatero): CEP[1] Exodus 20:8-11
Pracoval Bůh na svém díle opravdu jen šest dní? Věnoval celý sedmý den odpočinku?
Dokončení dílaPrvé verše knihy Genesis popisují následující harmonogram stvoření:
Podle verše 2:2 knihy Genesis Bůh své dílo dokončil až sedmý den! O sedmém dni se píše: Genesis 2:1-3
To by tedy znamenalo, že Bůh pracoval na dokončení svého díla i sedmý den! V jiných místech Pentateuchu se však píše o tom, že Bůh dokončil stvoření v šesti dnech (Ex 20:11, Ex 31:17). S tímto problémem si teologové i překladatelé nevěděli rady. Ti druzí někdy dokonce volili takový překlad, aby se "zbavili" práce v sedmém dni na úkor přesnosti původního smyslu hebrejských veršů. Zmatečný překlad?Překladatelé se někdy snažili vyřešit problém práce v sedmém dni po svém. Například z úvodu verše Gen 2:1-3 českého ekumenického překladu může čtenář nabýt dojmu, že dokončení nebes i země je sice zmíněno v rámci sedmého dne, vztahuje se však ke dni či dnům předchozím: CEP Genesis 2:1-3
Každý hebrejský verš v knize Genesis, popisující boží tvoření světa,
začíná písmenem
Místo "Tak byla dokončena nebesa..." by bylo vhodnější
použít, stejně jako u předchozích veršů, "I byla dokončena
nebesa...". Co Bůh dokončoval sedmého dne? Neměl sedmého dne odpočívat? A jak je možné, že některé překlady neuvádějí sedmý, ale šestý den? Například ve slavné Septuagintě LXX čteme:
Teologické řešeníSedmý den v prvé polovině verše Gen 2:2 patří k nejstarším "oříškům" při čtení biblického textu. Exegeté se již dlouhá staletí snaží vysvětlit toto zapeklité místo.[3] Ve Vyprávění otců (Pirke Avot, Sayings of the Fathers), starém rabínském spisu, čteme, že Bůh tvořil i při večerním soumraku, kterým začíná sedmý den. Biblický kalendářní den totiž končí i začíná soumrakem (viz Slunce - den, týden a světové strany). Ono stvoření prý tedy vlastně nepatřilo sedmému dni, ale rozhraní šestého a sedmého dne. Rabínové nabídli i druhé vysvětlení. Sedmého dne byl stvořen odpočinek! Teprve vytvořením odpočinku byl zcela dotvořen svět. A odpočinek nemohl existovat dříve, když Bůh pilně pracoval.[3] Někteří badatelé vidí odpověď na hádanku práce/nepráce během sedmého dne v babylonském mýtu o stvoření Enuma Eliš. Epos nekončí stvořením světa bohem Mardukem. Nakonec totiž bůh staví Babylón, aby zde mohli bohové odpočívat, prohlašuje se králem všech bohů, a teprve tehdy je vše završeno.[3] [4]
Dvě rodiny textůMasoretská skupina biblických textů (MSS) uvádí, že "Sedmého dne dokončil Bůh své dílo...". Skupina biblických textů odvozená od Septuaginty (LXX) však píše o šestém dni. Která textová rodina má tedy pravdu? Pracoval Bůh i sedmého dne? Většina odborníků dnes považuje za původnější verzi s dokončením božího díla v sedmém dni. Podle principu textové kritiky zvané lectio difficilior, tedy těžší čtení, bylo původně psáno o sedmém dni, což vytváří jisté napětí a nesoulad s jinými biblickými pasážemi. Ke změně sedmého dne na šestý v linii Septuaginty pak mohlo dojít záměrně s cílem rozpor odstranit a "opravit" biblický text. Proto ve většině překladů čteme stále o sedmém dni, ve kterém Bůh dokončil své dílo. Stále je však možné i opačné řešení problému. Victor Hurovitz[3]
upozorňuje na malou odlišnost hebrejských slov šestý - hashishi
Stále tedy nevíme, zda Bůh dokončil svou práci šestý nebo až sedmý den. Můžeme tedy ve dni odpočinku přemýšlet, co že to Bůh vlastně dokončil a kdo z opisovačů Bible udělal chybu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vytvořeno: 20. 09. 2006 |