Proč byla napsána Bible?

Národnostní důvody vzniku Bible

Lidé byli k sepsání Bible motivováni nejen duchovními ale také zcela racionální důvody. Za vznikem Bible lze nalézt nacionalistické, ideologické a politické důvody.

Na konci 8. stol. př. n. l. zaniká pod útoky Asyřanů Izraelské království. Jižní Judské království zůstává uchráněno i když je pod kontrolou Asýrie. Judea se stává součástí asyrské ekonomiky a její hospodářství začíná významně posilovat. Postupně se stále více lidí z bývalého Izraelského království začíná stěhovat k jižnímu sousedovi. Z chudé řídce osídleného Judska se stává byrokratický stát, hustě zalidněný, řízený z hlavního opevněného města - Jeruzaléma.
Příliv Izraelitů ze severu vyvolává změny v demografické, sociální i ekonomické. Vládnoucí davidovská dynastie reaguje přepracováním národnostní ideologie. Nová pan-izraelská ideologie má za cíl sjednotit obě hlavní složky populace – Judejce a severní Izraelity do jediné skupiny Izraelitů. ^[3]

Vznikající ideologie má přetvořit národní sebeuvědomění a posílit autoritu a prestiž královské rodiny. Král a kněží postupně omezují význam venkovských svatyň a centralizují kult v jeruzalémském chrámu. Davidovský dvůr sponzoruje autory ranné (prvotní) „historie“ Davidovské dynastie. (viz Sjednocené království, Proč byla napsána Bible, Vznik Tóry). Uměle jsou v politickém zájmu  spojovány dříve konfliktní jižní a severní tradice do jediného vyprávění o sjednocené monarchii Izraele. ^[3]

Autoři Hebrejské Bible se neřídili konceptem postupné chronologie dějin. Příběhy, mýty i skutečné události proplétali do jednoho celku a vytvářeli něco, čemu později snad i sami věřili. Svým výkladem historie chtěli ovlivnit současnost a věřili, že ovlivní i blízkou budoucnost. Částečně se jim to podařilo, byť asi jinak, než zamýšleli. Hebrejská Bible se stala jedním z pilířů židovského národa, který byl za víru ve svou výlučnost mnohdy krutě trestán.

Daniel Lazare si ve svém článku ^[1] klade otázku, zda  smyslem všeho byla snaha vytrhnout malý národ ze skrytu a pozdvihnout jej nad ostatní. Monoteismus vyžadoval jednotu náboženských textů. Proces jejich kompozice a kodifikace začal v éře krále Joziáše a postupně vedl ke vzniku souboru textů, známých dnes jako Tóra či Pentateuch. Kanonizace však spíše koncentrovala, než rozptýlila nacionalismus, stojící u jejího vzniku. Sloučením různých textů vzniklo univerzalistické dílo, ve kterém si téměř každý mohl nalézt potvrzení svého vlastního chápání světa. Bible se stala rámcem pro víru a stejně tak zdrojem hereze a pochybností, ze kterých se později zrodilo křesťanství, islám a mnoho dalších náboženství.

Hebrejská Bible v sobě nese silný náboj nacionalismu. Ten byl příčinou jejího zrodu, ale nyní, v demokratické společnosti, se stává i její přítěží. Izraelity měla sjednotit biblická idea jejich výlučnosti nad ostatními národy. Biblické příběhy vyprávějí o beztrestném zabíjení  jinověrců, kde Yahweh vystupuje jako nelítostný válečník. Mojžíš zakazuje vraždy ale rozlítil se na Izraelity, kteří pozabíjeli jen dospělé muže nechávajíce midjánské ženy s dětmi na živu:

Zabití bylo zločinem jen tehdy, pokud se obětí stal jinověrný příslušník vlastního národa.

... pokračování příště ...

Vytvořeno: 25.06.2006