Mýty

Třetí oko

Lze v mýtech a náboženstvích nalézt koncept tzv. třetího oka? Existuje spojitost mezi třetím okem, vnitřním okem, vševidoucím okem, okem moudrosti či např. Horovým okem?

Pojem třetí oko může nabývat různých významů:

- fyzické třetí oko vyskytující se u některých bytostí a živočichů
- duchovní, mystické oko
- schopnost vnímat mimo běžné smysly
- schopnost zvýšené představivosti, předvídání, vizionářství, jasnovidectví
- symbol mimořádného vnímání, ochrany, moci
 

Hinduismus

Jedním z hlavních hinduistických bohům je Šiva. Bývá označován jako Trinetríšvara - Pán se třemi očima. Šiva má třetí oko umístěno na čele. Oko umožňuje hledět za to, co je projevené. Žár Šivova třetího oka spálil boha vášně Kámu, který se snažil Šivu přerušit v meditaci.

Dalším atributem boha Šivy je kobra stočená kolem krku. Šiva je také nazýván Nágéšvara - Pán hadů. Kobra snad představuje smrt, kterou Šiva překonal. Také snad může představovat Kundalíni - hadí sílu.

Jiným atributem Šivy je půlměsíc, symbol času ukazující boha jako vládce času. Na čele mívá Šiva tři horizontální linie - Vibhuti. Představují prý skutečnou esenci bytí, která zůstane poté, co jsou nevědomost a všechny připoutanosti spáleny ohněm poznání. Šivovi oddaní sádhuové si na čelo tento symbol také malují.

Egyptské náboženství

Ureus

Ureus (uraeus) je jeden z hlavních prvků staroegyptské královské ikonografie. Symbol mimořádných lidských i božských sil měl podobu vztyčené kobry na čele bohů a panovníků.  Původní egyptské označení bylo iaret – „vztyčující se (hadí bohyně)“. ^[2]

Původ symbolu není zcela objasněn. Na čele nebo na pokrývkách hlavy králů je ureus doložen od počátku historické doby, o něco později se objevuje také u některých bohů.

Obr. vpravo - Amenhotep II. s šátkem ozdobeným ureem.[3]

Detail - sluneční kotouč a had na čele boha Ra.

Obr. vlevo - Stéla harfenisty - The harpist's stele. 1069-664 př.n.l. Muzeum Louvre. Harfenista uctívá slunce. Mezi symboly ochrany jsou dvě oči vedžat (wedjat). Na trůně sedí bůh Re-Harachtej (Ra-Horakhty)[a] se sokolí hlavou. Na hlavě nese korunu - sluneční kotouč, na čele je umístěn had ureus (uraeus).[4]

Obr. vpravo - Isis kojící Hora. 700 př.n.l. Muzeum Louvre. Granitová socha. [5]

Detail - had ureus na čele bohyně Isis.

Vedžat - Horovo oko, Reovo oko

Původně se snad jednalo o oko jedné z nejstarších egyptských bohyň Vedžat (později splynula s bohyněmi  Bast, Mut či Hator).  Vedžat byla sluneční bohyní, symbol znamenal její vševidoucí oko.

Později byl symbol spojován s levým okem Hora, o které jej připravil Set. Ztracené oko se stalo symbolem ochrany Egypta. Horovo oko magicky obnovil bůh Thovt. Podle některých verzí příběhu daroval Hór obnovené oko Osiridovi a ten mu umožnil vládnout v podsvětí. Inspirací pro příběhu se možná stal ubývající a znovu se obnovující Měsíc.

Pravé oko Vedžat často symbolizovalo sokolí Horovo oko. Někdy bylo spojováno s jeho matkou Isis. Levé oko mohlo představovalo Měsíc a boha Thovta. Zemřelým  mělo oko Vedžat umožnit opět vidět. Symbol měl i matematický význam.

Horovy oči byly spojeny s nebeskými tělesy Sluncem (pravé oko - oko Reovo) a Měsícem (levé oko - oko Horovo).^[a]  Horovo oko bylo mytologicky spojeno s fázemi Měsíce. Při boji mezi Horem a Sutehem byl Horovo oko zraněno podobně jako ubývá Měsíc na obloze. Viz. také Eset a Usire.

Horovo oko bylo nošeno lidmi pro ochranu a zdraví. Zřejmě se stalo předlohou  vševidoucího oka.^[7]

Náboženství Mezoameriky

Olmécká kultura, jedna z nejstarších v Mezoamerice, se poprvé objevila v Mexiku okolo roku 1200 př.n.l. Někteří olméčtí bohové byli zobrazováni s čárou či rýhou na čele. Není zcela jasné, co symbol znamenal.

U sošek jaguářího muže (muž-jaguár, were-jaguar) vedla rýha po vrcholku celé hlavy. Zde bývá rýha považována za znak plodnosti, znázornění fontanely či je zde spojitost s uctíváním vody. Olmécké sochy mívají na čele často znázorněn nějaký předmět, pokrývku či zdobení. Hlava bývá kryta pokrývkou s čelenkou.

Olmécká socha.[10]

Obr.vlevo - olmécká socha z naleziště La Venta (muzeum Villahermosa, Mexiko).[12]

Africká kultura

Ženy mnoha afrických kmenů nosí na čele ozdobu.

Dřevěná soška ženy, Mali, 20.stol, detail.[11]

Křesťanství

Středověká křesťanská ikonografie začala používat obraz zářícího oka v trojúhelníku jako symbol boží trojice.   Obr. vpravo - Obraz Jacopa Pontorma (1525). Nad Ježíšem se vznáší vševidoucí oko v trojúhelníku.

Vševidoucí oko

Vševidoucí oko (All seeing eye, the Eye of Providence) je zobrazováno jako oko obklopené paprsky světla, často uzavřené do trojúhelníku. Často symbolizuje prozřetelnost, vševidoucnost a vševědoucnost.
 

Obr.vlevo - vševidoucí oko na rubu Velké pečeti Spojených států amerických (Great Seal of the United States) z r.1782. Nad třináctiposchoďovou nedokončenou pyramidou se vznáší oko v modrém trojúhelníku v prstenci zlatých paprsků.

Obr. vpravo - symbolika vševidoucího oka začala být spojována také se zednářstvím.  Na lidské myšlenky a činy stále shlíží vševidoucí Bůh. zednářské vševidoucí oko je obklopeno svatozáří, někdy je oko umístěno v trojúhelníku.

Obr.vlevo - francouzská deklarace lidských práv a svobod z r. 1789.

Obr. vpravo - Kruh v obilí - Pyramida a vševidoucí oko. Highclere, Hampshire, 21.07.2002.[13]

Nadpřirozeno

Podle mystických a esoterických tradic je Třetí oko smyslem umožňujícím vhled do jiných realit a setkávání s nadpřirozenem. Třetí oko (také tzv. vnitřní oko, duchovní zrak apod.) prý umožňuje citlivým jedincům vnímat různé vize a sdělení, mít schopnost předvídání, vidět auru apod.^[14]

Ne vždy je kontakt s nadpřirozenem žádoucí a senzitivní lidé se dříve chránili například čelenkami. Jiní se naopak snažili aktivovat a stimulovat své vnitřní oko tak, aby tento svůj smysl probudili. Rovněž ztišením běžných smyslů, deprivací či požíváním psychedelických látek může být dosaženo změněného stavu vědomí.

*** jedná se pouze o pracovní nedokončenou verzi ***

Vytvořeno: 28.10.2009