|
Mýty
Třetí oko
Lze v mýtech a náboženstvích nalézt koncept tzv. třetího oka?
Existuje spojitost mezi třetím okem, vnitřním okem, vševidoucím okem,
okem moudrosti či např. Horovým okem?
Pojem třetí oko může nabývat různých významů:
- fyzické třetí oko vyskytující se u některých bytostí a živočichů
- duchovní, mystické oko
- schopnost vnímat mimo běžné smysly
- schopnost zvýšené představivosti, předvídání, vizionářství,
jasnovidectví
- symbol mimořádného vnímání, ochrany, moci
Hinduismus
Jedním z hlavních hinduistických
bohům je Šiva. Bývá označován jako Trinetríšvara - Pán se třemi očima. Šiva
má třetí oko umístěno na čele. Oko umožňuje hledět za to, co je projevené.
Žár Šivova třetího oka spálil boha vášně Kámu,
který se snažil Šivu přerušit v meditaci.
Dalším atributem boha Šivy je kobra stočená kolem krku. Šiva je také
nazýván Nágéšvara - Pán hadů.
Kobra snad představuje smrt, kterou Šiva překonal. Také snad může představovat Kundalíni
- hadí sílu.
Jiným atributem Šivy je půlměsíc, symbol času ukazující boha jako
vládce času. Na čele mívá Šiva tři horizontální linie - Vibhuti. Představují
prý
skutečnou esenci bytí, která zůstane poté, co jsou nevědomost a všechny
připoutanosti spáleny ohněm poznání. Šivovi oddaní sádhuové si na čelo
tento symbol také malují.
Egyptské náboženství
Ureus
|
Ureus - královská kobra, která
symbolizovala světlo a královský majestát; byla ve vztyčené
poloze na čele většiny božstev a faraonů. byla zasvěcena bohyni
Vadžet a slunečnímu bohu; věřilo se, že je jeho okem.[9] |
Ureus (uraeus) je jeden z hlavních prvků staroegyptské královské
ikonografie. Symbol mimořádných lidských i božských sil měl podobu
vztyčené kobry na čele bohů a panovníků. Původní egyptské označení
bylo iaret – „vztyčující se (hadí bohyně)“.
[2]
Původ symbolu není zcela objasněn. Na čele nebo na pokrývkách hlavy
králů je ureus doložen od počátku historické doby, o něco později se
objevuje také u některých bohů.
Obr. vpravo -
Amenhotep II. s šátkem ozdobeným ureem.[3] |
|
 |
 |

Detail - sluneční kotouč a had na čele boha Ra. |
|
Obr. vlevo - Stéla
harfenisty - The harpist's stele. 1069-664 př.n.l. Muzeum
Louvre.
Harfenista uctívá slunce. Mezi symboly ochrany
jsou dvě oči vedžat (wedjat). Na trůně sedí bůh Re-Harachtej (Ra-Horakhty)[a] se sokolí
hlavou. Na hlavě nese korunu - sluneční kotouč, na čele je
umístěn had ureus (uraeus).[4] |
|
|
Obr. vpravo - Isis
kojící Hora. 700 př.n.l. Muzeum Louvre. Granitová socha.
[5] |
|
 |
Detail - had ureus na čele bohyně Isis. |
|
Vedžat - Horovo oko, Reovo oko
|
Wedžat. Oko nebeského sokolího boha
Hora; znamená "ten, který je v dobrém stavu". Figury wedžat se
používalo jako ochranného amuletu.[9] |
Vedžat (Wedžat, Wedjat) je
staroegyptský posvátný symbol spojovaný s bohem Horem či Reem. Dle usirovské mytologie Hor ztratil při bojích se Sutechem své oko.
Někdy má Horovo oko význam nebeského tělesa (Slunce a Měsíc).[6]
Symbolizuje boží ochranu a
moc. |
|

Vedžat |
Původně se snad jednalo o oko jedné z nejstarších egyptských bohyň
Vedžat (později splynula s bohyněmi Bast, Mut či Hator).
Vedžat byla sluneční bohyní, symbol znamenal její vševidoucí oko.
Později byl symbol spojován s levým okem Hora, o které jej připravil
Set. Ztracené oko se stalo symbolem ochrany Egypta. Horovo oko magicky obnovil bůh Thovt. Podle některých verzí
příběhu daroval Hór obnovené oko Osiridovi a ten mu umožnil vládnout v
podsvětí. Inspirací pro příběhu se možná stal ubývající a znovu se
obnovující Měsíc.
Pravé oko Vedžat často symbolizovalo sokolí Horovo oko. Někdy bylo
spojováno s jeho matkou Isis. Levé oko mohlo představovalo Měsíc a boha
Thovta. Zemřelým mělo oko Vedžat umožnit opět vidět. Symbol měl i
matematický význam.
Horovy oči byly spojeny s nebeskými tělesy Sluncem (pravé oko - oko
Reovo) a Měsícem (levé oko - oko Horovo).[a]
Horovo oko bylo mytologicky spojeno s fázemi Měsíce. Při boji mezi Horem
a Sutehem byl Horovo oko zraněno podobně jako ubývá Měsíc na obloze.
Viz. také Eset a Usire.
Horovo oko bylo nošeno lidmi pro ochranu a zdraví. Zřejmě se stalo
předlohou vševidoucího oka.[7]
Náboženství Mezoameriky
Olmécká kultura, jedna z nejstarších v Mezoamerice, se poprvé objevila v Mexiku okolo roku 1200 př.n.l.
Někteří olméčtí bohové byli zobrazováni s čárou či rýhou na čele. Není zcela
jasné, co symbol znamenal.
U sošek jaguářího muže (muž-jaguár, were-jaguar) vedla rýha po
vrcholku celé hlavy. Zde bývá rýha považována za znak plodnosti,
znázornění fontanely či je zde spojitost s uctíváním vody. Olmécké
sochy mívají na čele často znázorněn nějaký předmět, pokrývku či
zdobení. Hlava bývá kryta pokrývkou s čelenkou. |
|

Olmécká socha.[10] |
 |
|
Obr.vlevo - olmécká socha z naleziště La Venta (muzeum
Villahermosa, Mexiko).[12] |
Africká kultura
Ženy mnoha afrických
kmenů nosí na čele ozdobu. |
|

Dřevěná soška ženy, Mali, 20.stol, detail.[11] |
Křesťanství
Středověká křesťanská
ikonografie začala používat obraz zářícího oka v trojúhelníku
jako symbol boží trojice.
Obr. vpravo - Obraz Jacopa Pontorma (1525).
Nad Ježíšem se vznáší vševidoucí oko v trojúhelníku. |
|
 |
Vševidoucí oko
Vševidoucí oko (All seeing eye, the Eye of Providence) je zobrazováno
jako oko obklopené paprsky světla, často uzavřené do trojúhelníku. Často
symbolizuje prozřetelnost, vševidoucnost a vševědoucnost.
 |
|
Obr.vlevo -
vševidoucí oko na rubu Velké pečeti Spojených států amerických (Great
Seal of the United States) z r.1782. Nad
třináctiposchoďovou nedokončenou pyramidou se vznáší oko v
modrém trojúhelníku v prstenci zlatých paprsků.
|
Obr. vpravo -
symbolika vševidoucího oka začala být spojována také se
zednářstvím. Na lidské myšlenky a činy stále shlíží
vševidoucí Bůh. zednářské vševidoucí oko je obklopeno svatozáří,
někdy je oko umístěno v trojúhelníku. |
|
 |
 |
|
Obr.vlevo -
francouzská deklarace lidských práv a svobod z r. 1789. |
Obr. vpravo -
Kruh v obilí - Pyramida a vševidoucí oko. Highclere,
Hampshire, 21.07.2002.[13] |
|
 |
Nadpřirozeno
Podle mystických a esoterických tradic je Třetí oko smyslem
umožňujícím vhled do jiných realit a setkávání s nadpřirozenem. Třetí
oko (také tzv. vnitřní oko, duchovní zrak apod.) prý umožňuje citlivým
jedincům vnímat různé vize a sdělení, mít schopnost předvídání, vidět
auru apod.[14]
Ne vždy je kontakt s nadpřirozenem žádoucí a senzitivní lidé se dříve
chránili například čelenkami. Jiní se naopak snažili aktivovat a
stimulovat své vnitřní oko tak, aby tento svůj smysl probudili. Rovněž
ztišením běžných smyslů, deprivací či požíváním psychedelických látek
může být dosaženo změněného stavu vědomí.
*** jedná se pouze o pracovní nedokončenou verzi ***
|
[a] |
Bohové Hor a Re často splývali do jediného boha
ve vztahu ke Slunci. Re byl staroegyptský bůh Slunce. Hor byl
jedním z nejdůležitějších a nejstarších bohů Egypta. Pokud
Hor symbolizoval Slunce na obzoru, byl nazýván Harachtej (Hór na
obzoru). Někdy docházelo k prolínání těchto bohů. Re-Harachtej
je tedy koncept sjednocující bohy Hora a Re do jediného boha
Slunce. |
|
[1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
|
[2] |
Forman, Werner. Posmrtný život
na Nilu. London : Opus Publishing, 1996. s. 21.
|
[3] |
Přispěvatelé Wikipedie, Ureus
[online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum
poslední revize 26. 10. 2009, 08:56 UTC, [citováno 28. 10. 2009]
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ureus&oldid=4539277>
|
[4] |
Museum Louvre. The harpist's
stele. N 3657. Egyptian Antiquities
www.louvre.fr/
|
[5] |
Museum Louvre. La déesse Isis
allaite son fils Horus. Egyptian Antiquities
www.louvre.fr/
|
[6] |
Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St.
Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit.
2009-10-28]. Heslo - Eye of Horus. Dostupný z
WWW:
en.wikipedia.org/wiki/Eye_of_Horus
|
[7] |
A Visual Glossary of Religious
Symbols. Eye of Horus/Eye of Ra (Udjat, Wedjat
symboldictionary.net/?p=519
|
[8] |
Přispěvatelé Wikipedie, Šiva [online],
Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize
21. 09. 2009, 10:19 UTC, [citováno 30. 10. 2009] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%A0iva&oldid=4421556>
|
[9] |
Siliotti Alberto. Starověký
Egypt - Chrámy, bohové a lidé. Rebo. 2007
ISBN 978-80-7234-733-9. s.282
|
[10] |
The History of Mexico. facts-about-mexico.com.
[cit. 2009-11-20]. Dostupný z
WWW:
http://www.facts-about-mexico.com/history-of-mexico.html
|
[11] |
The Barakat gallery. Volume
XXVIII. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z
WWW:
http://www.barakatpublications.com/XXVIII.html
|
[12] |
Jami Dwyer. Ipernity.
[cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
http://www.ipernity.com/doc/jamidwyer/124166
|
[13] |
Foyle Ricky. Crop Circle
Photographs 2002. Temporary Temple Press. Crop circle - Highclere,
Hampshire, 21st July 2002.
[citováno 23. 05. 2011] <www.temporarytemples.co.uk/imagelibrary/2002.html >
|
[14] |
Přispěvatelé Wikipedie,Third
eye, [online], Wikipedia, The Free
Encyclopedia, 26 April 2011, [citováno 23.05.2011] <
http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Third_eye&oldid=426026384
>
|
|
|
|
|