Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    " Konečně se dostáváme k 34. kapitole, která začíná: „Hospodin řek ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Exodus 30 se vrací k popisu rituálních potřeb: Oltář k pálení kadi ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    " Exodus 23 dokončení právního výkladu, který přechází v návod na ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Exodus 19 vypráví, jak židovský národ po 40 letech putování po exo ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Opovážím se tvrdit, že jen málokdo ví, co je obsahem desatera přik ... " (Desatero)
  • Re: Re: Re: Lidské oběti:
    "V mé větě je právě důležité to slovíčko "byla". Pokud po ... " (Dětské oběti v Kanaánu)
  • Hvězdářství

    Starověké hodiny III - Znalost precese

    Hvězdářství -- Starověké hodiny III - Znalost precese

        

    Starověké hodiny III

    Znalost precese

    Postavení hvězd na obloze se mění. Hvězdy se otáčejí proti směru hodinových ručiček kolem severního nebeského pólu, který leží u hvězdy Polárka (Severka). Otáčení hvězd je snadno pozorovatelné a dnes již víme, že je způsobeno otáčením naší Země kolem své osy. Dochází však k ještě jedné změně v postavení hvězd na obloze, mnohem pomalejší a mnohem hůře pozorovatelné. Velký cyklus změny trvá  necelých 26 000 let. Jedná se o precesní cyklus, způsobený pomalým krouživým pohybem zemské osy. Rychlost pohybu po nebeské klenbě je zhruba 1° každých 72 let. Změny v orientaci osy ovlivňuje polohu a časy východu všech hvězd.[a]

    Již staří Sumerové?

    Precese způsobuje zdánlivý posun jarního bodu na pozadí souhvězdí o 1°  za zhruba 72 let. Slunce se za 72 let posune na pozadí hvězd o tloušťku palce natažené ruky.  Vypozorovat tento jev a dokonce určit jeho rychlost je složité a vyžaduje přesná pozorování po mnoho generací. Precesi objevil údajně řecký astronom Hipparchos přibližně kolem roku 130 př. n. l. Badatelé Santillana, Dechend[1] či Hancock[2] však tvrdí, že některé důsledky precesního jevu znaly již mnohem starší kultury. Jednou z indícií je důraz kladený na čísla 72 či 54, která mohou souviset právě se znalostí precese.

    Podívejme se nejprve na zajímavé pečetítko:  

    Válečkové pečetítko zanechává v horní řadě otisk stáda skotu a pod ní telátek a nádob v rákosových chýších. Chýše odpovídají dnešním příbytkům a stájím obyvatel mokřadel v jižním Iráku. Pečetítko představovalo kamenořezbu do bílého magnezitu a jako držátko sloužila postavička berana, odlitá ze stříbra do formy vylité voskem. Původ pečetítka zůstává neznámý, ale předmět patří zřejmě do pozdního uruckého období. Výška pečetítka 5,3 cm.[3]str.69

    Na stránkách První civilizace[4] o otisku pečetidla píší:

         V kole času na Zemi má každý domek celkem 18 let, což naznačují kuličky na "anténách". Čtyři viditelné domky dávají celkem 72 let. Na stupnici pouti Slunce znamená 72 let objem jednoho stupně z třiceti, jenž obnáší astronomický úsek 2160 let. Nahoře na obrázku stojí hvězdy Býka, tj. věk, z kterého je čas ukrajován.

    Pozdní urucké období spadá do rozmezí 3500 až 3100 let př. n. l.[5]  Jarní bod byl v té době v souhvězdí Berana. Držátko pečetítka tvoří beran. Do souhvězdí Berana se jarní bod přesunul zhruba před tisícem let (cca. 4 až 5 tisíc let př. n. l.), a to ze souhvězdí Býka. Znamená tedy řada skotu na otisku pečetítka  symbol předchozího věku? Znamená 72 kuliček posun jarního bodu o jeden stupeň?
    Zatím nebyl objeven jednoznačný astronomický zápis svědčící o znalosti precese ve starém Sumeru. Není však důkaz o znalosti precese ukryt důkladněji? Třeba v mýtech Sumeru, straověkého Egypta či jiné dávné civilizace?

    Číslo 72

    Číslo 72 vyjadřuje počet let potřebných k posunu nebeských těles o jeden stupeň precesní změny.
    • V projektu Velké pyramidy v Gíze je zapracováno číslo 72. [6]
       
    • Usír byl podle egyptských mýtů božským králem prehistorických časů, který přinesl lidem dar civilizace. Jeho stálý protivník Sutech se jej pokusil zabít. V řecké verzi příběhu to byl Týfón, který zosnoval spolu se 72 pomocníky spiknutí proti Osiridovi.[9]
       
    • Podle egyptského mýtu vyhrál bůh Thovt ve hře nad Měsícem 1/72 každého dne v roce. Využil tohoto získaného času pro vytvoření dalších pěti dní, které vložil ke stávajícím 360 dním v roce.
       
    • V mayském Chichén Itzá stojí Kukulkanův chrám. Ve čtvercové komoře stojí socha pumy. Skvrny tvoří 72 kusů jadeitu.[2] str.32
       
    • V největším budhistickém chrámu světa Borobudur je 72 stůp.
       
    • V Angkoru (hlavní sídlo Khmerské říše) bylo postaveno 72 hlavních chrámů.
       
    • Druidové uctívali zejména číslo 72 [2] str.12
       
    • 72 - počet učedníků Konfucia (někdy udáváno 77)
       
    • V židovském a křesťanském učení symbolizuje číslo 72 dlouhý časový úsek či vhodný, ucelený počet:
    72 - počet jazyků, kterými se hovořilo v Babylonské věži (dle pozdější tradice) resp. počet původních národů.
    72 - počet božích jmen podle Kabaly.
    72 - počet stupínků na Jákobově žebříku (podle knihy Zohar)
    72 - počet starších na Sinaji
    72 - počet dalších Kristových učedníků podle kapitoly 10 evangelia Lukáše (někde uváděno 70)
    72 - počet překladatelů Septuaginty
    72 hodin byl Kristus v hrobě
    72 biskupů může odsoudit jiného biskupa
    72 knih Bible (Isidor)  

    Obr. 72 božích jmen podle Kabaly.[10]
    • V některých rukopisech Lukášova evangelia je počet Kristových učedníků 72

    Číslo 72 však nemusí mít vždy spojitost s precesí a střídáním věků.[8]

    Sumerský, egyptský i archaický řecký kalendářní měsíc trval 30 dní a lunární rok tedy 12 × 30, tj. 360 kalendářních dní. Pokud měl týden 5 dní, bylo v lunárním roce 72 týdnů (360/5=70). Číslovka 72 tedy nemusela ukazovat na precesi ale na počet pětidenních týdnů v roce podle lunárního kalendáře.[b]

     

    Číslo 54

    V díle Hamletův mlýn[1] upozorňují autoři na další sekvence precesních čísel - 108 a 54. Když k číslu 72 přičteme jeho polovinu, dostaneme 108. Po vydělení dvěma dostaneme 54.

    • V kambodžském Angor Vat je 108 soch na každé z přístupových cest, 54 po obou stranách.
       
    • Jupiterův chrám v Baalbeku měl 54 sloupů.[7]

     

    K dalším číslům odvozeným od precese patří např. 216 (72 x 3) a 43 200.

    Podle historiků G. Santillana a H. Dechend jsou čísla odvozená od precesní sekvence zakódována do světových mýtů a starobylých architektonických památek všude po světě. Původní zdroj znalostí uložených v mýtech i významných stavbách lze hledat v prehistorické civilizaci, která poznala svět jako dílo tvořené čísly, míry a váhami.[1]

     

    Věky - Velký rok

    Za nejdůležitější den v roce byla odpradávna považována jarní rovnodennost. Den i noc jsou stejně dlouhé a Slunce vychází přesně na východě.
    Věnujme pozornost tomu, které souhvězdí zvěrokruhu leží za vycházejícím Sluncem. Po mnoho generací to bylo souhvězdí Ryb, na jehož pozadí Slunce při jarní rovnodennosti vychází. Dnes je to však spíše rozhraní mezí Rybami a Vodnářem. Posun z jednoho zvířetníkového souhvězdí do druhého, způsobený precesí, se děje velice pomalu - jeden stupeň každých 72 let. Všech dvanáct souhvězdí se vymění za 26 000 let. Změny lze velmi těžce zpozorovat, natož měřit. Změny za jeden či několik lidských životů jsou téměř nepozorovatelné. Byly si starověké civilizace vědomy těchto pomalých změn? Věděly, že zvířetníkové souhvězdí, ve kterém je ubytováno Slunce v nejdůležitějším dni roku, se velmi pomalu mění? Byli si pradávní mudrcové vědomi, že za několik stovek let bude jejich zvířetníkové souhvězdí nahrazeno jiným?

    Zvěrokruh je rozdělen na 12 domů. Slunce stráví téměř 2200 let v každém domě zvěrokruhu (30 stupňů x 72 let). Celý cyklus pohybu souhvězdími vykoná Slunce za 26 000 let. Někde je udáváno 25 800 či 25 772 let. Tuto periodu nazýváme Velký rok nebo také Platónský rok .

    Platónský rok je doba, za kterou nebeský pól (průsečík zemské osy s nebeskou sférou) vykoná v důsledku precese zemské osy uzavřený okruh kolem pólu ekliptiky. V astrologii se platónský rok dělí na 12 platónských měsíců (eonů nebo věků) pojmenovaných podle znamení zvěrokruhu, ve kterých „vstává“ Slunce v den jarní rovnodennosti. Každý z nich trvá přibližně 2150 let. Další měsíc nastává v okamžiku, kdy jarní bod přejde do dalšího znamení.[13]

    Athénský filosof a matematik Platón (Πλάτων, 427 – 347 př. n. l.) předpokládal, že vzájemné postavení Slunce, Měsíce a planet na pozadí hvězd se opakuje vždy jednou za dlouhý čas, který nazval Velký rok. Cyklus má trvat zhruba 36 000 let.

    Majestátní  precesní průchod Slunce souhvězdímu zvěrokruhu (Býk - Beran - Ryby - Vodnář atd.) trvá jeden Velký rok s měsíci o délce skoro 2200 let.V současné době žijeme v platónském měsíci znamení Ryb, který začal přibližně na počátku našeho letopočtu a brzy skončí. Různé zdroje uvádějí jako konec platónského měsíce Ryb roky 2012 až 2150. Šířka jednotlivých souhvězdí na obloze není stejná (tj. 30°) a nelze tedy přechod do nového souhvězdí možné stanovit přesně. Z hlediska jmen souhvězdí přejde jarní bod do Vodnáře, zatímco z hlediska jmen znamení zvěrokruhu přejde do Býka.[13]

    Věděli naši dávní prapředkové o pomalé změně zvířetníkového souhvězdí při jarní rovnodennosti? Uvědomovali si, že jejich věk je spojen s jedním jediným zvířetníkovým souhvězdím, na jehož pozadí vychází Slunce při jarní rovnodennosti? Zřejmě ano, jak vypovídají některé památky z pradávné minulosti:

    Lev (11 000 - 8800 př. n. l.)

    Gíza - Velká sfinga se lvím tělem (alternativní datace). 

    Býk (4500 - 2300 př. n. l.)

    V 1. dynastii Starého Egypta by zaveden kult býka Apise. V jiných kulturách byl však býk uctíván již dříve (Çatal Hüyük 7500 až 5700 př. n. l.).

    Beran (2300 - 100 př. n. l.)

    Ve starověkém Egyptě byl beran převládajícím symbolickým motivem. Viz sfingy s beraní hlavou v Karnaku.

    Ryby (100 př. n. l. - 2100 n. l.)

    Symbolem prvních křesťanů, následovníků Krista, byla ryba. Souhvězdí ryb hostilo Slunce při jarní rovnodennosti od samých počátků křesťanské éry až do naší doby. Symbol ryby ale nemusel mít nic společného se souhvězdím a precesí. Ryba byla symbolem různých božstev již před křesťanskou érou. Amulety ve tvaru ryby symbolizovaly např. plodnost. Užití ryby lze vysvětlit ve smyslu kryptogramu. Ichthys (ΙΧΘΥΣ, řecky ryba) se dá číst jako slovo složené z prvních písmen slovního spojení: Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel. V originále Ἰησοῦς Χριστός, Θεοῦ Υἱός, Σωτήρ, Iésús Christos Theú Huiós, Sótér. Ryby jsou v evangeliích zmiňovány několikrát a je jim dáván symbolický význam. Několik z Ježíšových učedníků bylo rybáři. Pověřil je se slovy „Udělám z vás rybáře lidí.“ Ježíšova ryba se stala moderní ikonou křesťanství.[8]

    Dnes se pomalu Slunce přesouvá z věku Ryb do věku Vodnáře.

    Pokud považovaly dávné kultury za důležité začlenit zvířetníkové souhězdí do svých klíčových náboženských staveb a symbolů, zřejmě si uvědomovaly, že je spojeno právě s jejich věkem a je pro jejich život určující. To znamená, že si zasvěcenci byli vědomi toho, že věky minulé i budoucí byly a budou spojeny s jinými souhvězdími. Nesli tedy s sebou skrytou znalost Velkého roku? 

    .............   pokračování příště .............

     

    [a] Současná hodnota posunu jarního bodu činí 50,26˝/rok. Díky tomu se nebeský (světový) pól vrátí přibližně na dnešní místo za 25 800 let. Jindy se uvádí 25 772 let. Tuto periodu nazýváme Platónský rok. Za přibližně 71,6 či 71,7 let tedy dochází k posunu o jeden stupeň. Rychlost posunu se však pomalu mění.
    [b] Číslo 72 může mít i řadu dalších významů. Např. polovina veletuctu, počet hodin ve třech dnech či počet extra-zvířetníkových souhvězdí (72 Paranatellons). V určitých oblastech je v noci Sírius skryt pod obzorem 72 dní v roce. Dle gematrie je 72 např. výsledek násobení 6x12 nebo (2x2x2)x(3x3) apod. Podle některých zdrojů existuje 72 démonů.

    Leonardo da Vinci údajně považoval číslo 72 za velice důležité a skryl jej v řadě svých obrazů.

    72 pentagramů obkružuje nástropní fresku Apotheosis of Washington v rotundě Kapitolu Spojených států amerických. Zednářští gnostikové prý řídí 72 vládců země. [11]


    [1] Giorgio de Santillana, Herta von Dechend. Hamlet´s Mill (Hamletův mlýn)
    [2] Graham Hancock, Santha Faiia, "Zrcadlo nebes", 1998, Columbus 2003
    [3] Michal Roaf. 1996. Svět Mezopotámie. 1998. Knižní klub, Balios
    [4] www.prvni-civilizace.cz/maia/astro/astronomtabulky.htm
    [5] Black, Jeremy; Green, Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie. Volvox Globator. 1999
    [6] Graham Hancock, "Otisky božích prstů. Pátrání po počátcích i koncích.", 1995, Columbus 1998
    [7] HANCOCK, Graham. Boží mágové: zapomenutá moudrost ztracené civilizace. Přeložil Alexandr NEUMAN. V Praze: Metafora, 2016. ISBN 978-80-7359-486-2.
    [8] Přispěvatelé Wikipedie, Ichthys [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 13. 12. 2015, 20:36 UTC, [citováno 19. 01. 2017] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ichthys&oldid=13138285 >
    [9] Eset a Usire (Isis a Osiris). Mýty a skutečnost [online]. 2008 [cit. 2017-01-21]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2008020001
    [10] Number 72 and the Code of the Ancients. GreatDreams.com: Joseph E. Mason [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné z: http://www.greatdreams.com/numbers/72/72.htm
    [11] HORN, Thomas. Apollyon rising 2012: the lost symbol found and the final mystery of the Great Seal revealed. Crane, Mo: Defender, 2009. ISBN 0982323565.
    [12] Wikipedia contributors, 'Great Year', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 4 October 2019, 18:18 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Great_Year&oldid=919621921 > [accessed 28 October 2019]
    [13] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Platónský rok [online]. c2018 [citováno 28. 10. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plat%C3%B3nsk%C3%BD_rok&oldid=16790991 >

     

        


    Vytvořeno: 05.02.2004


    Související články:
    Starověké hodiny I - Nosiči nebes (17.01.2004)
    Starověké hodiny II - Precese zemské osy (05.02.2004)
    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 05. 02. 2004 | Aktualizováno: 28. 10. 2019 | 20135 přečtení | Počet komentářů: 62 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.