Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    " Konečně se dostáváme k 34. kapitole, která začíná: „Hospodin řek ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Exodus 30 se vrací k popisu rituálních potřeb: Oltář k pálení kadi ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    " Exodus 23 dokončení právního výkladu, který přechází v návod na ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Exodus 19 vypráví, jak židovský národ po 40 letech putování po exo ... " (Desatero)
  • bez titulku:
    "Opovážím se tvrdit, že jen málokdo ví, co je obsahem desatera přik ... " (Desatero)
  • Re: Re: Re: Lidské oběti:
    "V mé větě je právě důležité to slovíčko "byla". Pokud po ... " (Dětské oběti v Kanaánu)
  • Hvězdářství

    Mléčná dráha a střed světa

    Hvězdářství - Mléčná dráha (III.)

    Mýty a skutečnost - Mléčná dráha III

     

    Mléčná dráha a střed světa

    Pás Mléčné dráhy není jednolitý, v různých místech má různou tloušťku a jas. Nejširší a nejjasnější se jeví v pásmu mezi souhvězdím Labutě a souhvězdími Střelce a Štíra. A právě zde, v místech, kde Střelec míří svým šípem a Štír bodcem svého ocasu, se nalézá střed Galaxie.


    Obr. Mléčná dráha mezi souhvězdím Labutě a souhvězdími Střelce a Štíra. Středem Mléčné dráhy prochází galaktický rovník. Střed Galaxie je označen kruhem. Od tohoto místa se počítají galaktické souřadnice.[a]

     

    V opačném směru, při pohledu k okraji Galaxie (například v souhvězdí Blíženců, Vozky a Jednorožce) je Mléčná dráha nevýrazná. Mléčná dráha je kromě hvězd tvořena i temným mezihvězdným plynem či prachem, který nám zabraňuje pohlédnout do vzdálenějších oblastí Galaxie. Na noční obloze se pak zdá, že při pohledu některými směry je hvězd méně nebo je tam Mléčná dráha rozdělena. Zvláště výrazný je tento jev právě mezi souhvězdím Labutě a Střelce, kde se nebeská řeka dělí do dvou proudů. Uprostřed leží tmavý ostrov, který nazýváme Velká trhlina.[1]

    Světelný pás Mléčné dráhy je pohledem do roviny naší Galaxie. Nacházíme se uvnitř této hvězdné soustavy, poblíž její roviny, ve vzdálenosti asi 25 000 světelných let od centra Galaxie. Vidíme zejména dvě ramena Galaxie: rameno Střelce a rameno Orionu. Jako pás se jeví proto, že naše Galaxie má tvar disku a my se na něj díváme zevnitř, z místa, které je o něco blíže okraji než středu. Pokud středem disku galaxie proložíme rovinu, vytváří na nebeské klenbě galaktický rovník. Tato myšlená čára je osou Mléčné dráhy, prochází středem po celé její délce a vytváří tak kružnici na nebeské klenbě.[2]

     

    Galaktické souřadnice

    Galaktický rovník nebo také galaktický kruh je průmětem galaktické roviny do nebeské klenby. Kde je rovník, jsou i dva póly. Také na nebeské klenbě je stanoven galaktický pól severní (NGP) a jižní (SGP). 
    Nebeskou klenbu si lze představit jako vnitřní povrch obrovské koule, který pozorujeme z jejího středu. Na klenbě můžeme označit kružnici - galaktický rovník, osu probíhající středem Mléčné dráhy. Galaktický rovník rozděluje povrch nebeské klenby na dvě polokoule. Ve středu každé z těchto polokoulí se nachází galaktický pól. Od galaktického rovníku směrem ke galaktickým pólům počítáme galaktickou šířku.

    Abychom mohli zavést  galaktické souřadnice, musíme na galaktickém rovníku stanovit výchozí bod. Tím bodem je místo v Mléčné dráze, které míří přímo do jádra naší Galaxie. Jde o centrum rotace Galaxie a leží ve směru souhvězdí Střelce. Jádro galaxie je od Země vzdálené 24 800 světelných let. Nachází se v něm i obří černá díra, která vykazuje zajímavé astrofyzikální fenomény.
     

    Galaktický souřadnicový systém je tedy založen na rovině Galaxie, kde středem je poloha Slunce. Bod s nulovou galaktickou délkou a šířkou leží přímo v galaktickém středu. Dříve byl za nulový bod považován průsečík galaktického rovníku s ekliptikou (dráhou Slunce). V 60. létech se zjistilo, že galaktický střed leží asi 5° pod ekliptikou a nulový bod byl přemístěn tam.[3]   
    Obr. Pás Mléčné dráhy nad nočním obzorem. Žlutě - osa Mléčné dráhy (galaktický rovník). Na něm leží jádro Galaxie (ve žlutém kroužku) a počátek galaktických souřadnic (bod 0,0) - šedá mřížka. Červeně - ekliptika (dráha Slunce) a v červeném kroužku bod zimního Slunovratu.


    Centrum Galaxie Mléčné dráhy má souřadnice [0,0] - viz obrázek výše. Galaktická šířka se počítá od galaktického rovníku směrem ke galaktickým pólům.

    Galaktický střed leží v rovině galaktického rovníku, v místech kam ukazuje Střelcův šíp a bodec Štíra. Jasnozřivost našich předků, kteří takto situovali obě souhvězdí, je pozoruhodná.    
    Obr. Galaktický rovník a střed Galaxie Mléčná dráha.

     

    Centrum naší Galaxie

    Nacházíme se v Galaxii Mléčná dráha (Milky Way, Milky Way Galaxy). Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie Mléčné dráhy Κύκλος γαλακτικός (Κyklos galaktikos). Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty. V pozorovatelné části vesmíru se nachází minimálně dva biliony galaxií. Naše Galaxie patří mezi spirální galaxie a má průměr 100 000 světelných let, šířku 3000 světelných let. Obsahuje okolo 300 miliard hvězd. Galaxie má tvar plochého disku s výraznou spirální strukturou tvořenou rameny. Naše sluneční soustava leží v rameni Orion. Spolu s okolními hvězdami obíháme střed Galaxie v galaktickém epicyklu přibližně jednou za 220 miliónů let. Tento oběžný pohyb směřuje k souhvězdí Labutě. Za svoji existenci oběhlo Slunce střed Galaxie zhruba 20×.
    Spirální ramena vycházejí ze středu Galaxie – galaktického jádra. V jádru Galaxie se nachází obří černá díra Sagittarius A* a několik zdrojů intenzivního rádiového záření. Jde o centrum naší Galaxie, Galaktické jádro.[3] [4]

    Galaxii vidíme na noční obloze jako Mléčnou dráhu. Jde o stříbrný pás táhnoucí se celou oblohou. Zajímavé je, že mnoho prastarých tradic klade velký důraz právě na místo Mléčné dráhy, kde (jak víme až v posledních letech) leží střed naší Galaxie a zdroj silného kosmického záření.
    Galaktické jádro leží v oblasti Mléčné dráhy zvané Velká trhlina (Tmavá trhlina,  Temná řeka, Great Rift, Dark Rift, Dark River).[5]  Jde o zatemněnou část Mléčné dráhy, začínající v souhvězdí Labutě a končící přímo v centru Galaxie, kam míří souhvězdí Střelce svým šípem. Jde o oblast, kterou Mayové nazývali Xibalbà - vstup do podsvětí.[2]

     


    Obr. Centrum Galaxie ležící na Mléčné dráze. Osu Mléčné dráhy tvoří galaktický rovník. V těsné blízkosti středu Galaxie protíná osu Mléčné dráhy dráha Slunce - ekliptika. Labuť (Nebeský kříž) s hvězdou Deneb směřuje ke středu Galaxie. Stejně tak tam Střelec míří svým šípem a Štír svým bodcem.

     

    Pokud tedy Galaxii Mléčnou dráhu považujeme za náš širší svět, pak střed světa leží právě v centru Galaxie. Má galaktické souřadnice [0,0]. Jeho směrem letí nebeská Labuť se svou hvězdou Deneb, strážkyní světa. Jiné tradice zde vidí velký nebeský kříž či meč k ochraně našeho světa. A v těsné blízkosti středu světa leží souhvězdí Střelce a souhvězdí Štíra. Střelec míří do středu světa svým šípem, Štír svým bodcem.

    Panna a Říše galaxií

    Střed našeho světa leží v Mléčné dráze, v místě, kam míří souhvězdí Střelce svým šípem. Jde o jádro Galaxie s obří černou dírou a zdrojem velice silného kosmického záření. Známe však ještě další "střed světa" nadřízený jádru naší Galaxie. Jedná se o centrum říše stovek galaxií.

    Existuje celá hierarchie galaxií. V pozorovatelné části vesmíru se podle dnešních odhadů nachází přes dva biliony galaxií. Naše Galaxie je členem Místní skupiny galaxií společně s největší galaxií v Andromedě a dalšími třiceti galaxiemi v prostoru jednoho megaparseku. Místní skupina patří do mnohem větší Kupy galaxií v Panně.  Kupa galaxií v Panně (také Kupa Virgo, Kupa v Panně I) obsahuje okolo 1300 známých galaxií a je také nazývána Říší galaxií. Podle současných odhadů by mohla Říše galaxií zahrnovat až 2000 galaxií. Naše Galaxie Mléčná dráha spolu s dvěmi tisícovkami dalších galaxií vytváří Říši galaxií.[6] [7]  

    Virgo A (M87)

    Za centrum Říše galaxií je považována eliptická galaxie M87.  Patří mezi nejhmotnější galaxie v okolí Mléčné dráhy. M87 se na obloze nachází blízko severní hranice souhvězdí Panny se souhvězdím Vlasů Bereniky. Uprostřed galaxie se nachází obří černá díra, která má hmotnost několika miliard hmotností Slunce. Západním směrem z jejího jádra vychází  výtrysk hmoty viditelný dalekohledy. Výtrysk plazmatu vycházejícího z jádra galaxie M87 sahá do vzdálenosti přinejmenším 5000 světelných let. Vyzařovaná energie je více než 1000krát větší než ta vydávaná celou Mléčnou dráhou. M87 je silným zdrojem záření gama, paprsků s největší energií v elektromagnetickém spektru.[8]  

    Galaxie M87 leží poblíž středu Kupy galaxií v Panně a je považována za ukazatele středu Říše galaxií.

    Kupa galaxií v Panně sestává ze tří soustav soustředěných kolem tří velkých galaxií: M87, M49 (Virgo B) a M86.[8]  

      
    Obr. Souhvězdí Panny. Galaxie M87 (Virgo A) v modrém čtverci. V okolí menší galaxie M49 (Virgo B) a M86. Supergalaktický rovník a ekliptika.


     

    ---- pokračování příště ---

     


    [a] Stellarium 0.16.1  Stellarium Developers. http://stellarium.org/

    [1] Mléčná dráha I: Mléčná dráha v mýtech. Mýty a skutečnost [online]. 2019 [cit. 2019-05-11]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=mlecna-draha-v-mytech&cisloclanku=2019040001
    [2] Mléčná dráha II: Mléčná dráha - praktické pozorování. Mýty a skutečnost [online]. 2019 [cit. 2019-05-11]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=mlecna-draha-prakticke-pozorovani&cisloclanku=2019050001
    [3] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Galaktické jádro [online]. c2018 [citováno 11. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaktick%C3%A9_j%C3%A1dro&oldid=16806111 >
    [4] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Galaxie Mléčná dráha [online]. c2019 [citováno 11. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha&oldid=16926760 >
    [5] Wikipedia contributors, 'Great Rift (astronomy)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 20 April 2019, 07:25 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Great_Rift_(astronomy)&oldid=893274989 > [accessed 11 May 2019]
    [6] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Galaxie [online]. c2019 [citováno 14. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galaxie&oldid=17062847 >
    [7] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kupa galaxií v Panně [online]. c2018 [citováno 14. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kupa_galaxi%C3%AD_v_Pann%C4%9B&oldid=16379403 >
    [8] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Messier 87 [online]. c2019 [citováno 14. 05. 2019]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_87&oldid=17049483 >


    Vytvořeno: 11.5.2019 


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 11. 05. 2019 | Aktualizováno: 14. 05. 2019 | 60 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.