Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Dala jsem hodnoceni 5 protoze...:
    "Pche ja som urobil uplne to iste... az po vzapatnom precitani toht ... " (Původ čísel 60 a 360)
  • Kdo jsem?:
    "Ahoj. Nikde nemohu dohledat co jsem vlastně za bytost. Moje schopn ... " (Mýtické nadpřirozené bytosti)
  • Re: ??:
    "Nikoliv úvaha. V dalších pokračováních se chystám uvést řadu faktů ... " (Václav Havel - český Faust)
  • ??:
    "Naštěstí je to jen vaše ..úvaha ..., mylná ..." (Václav Havel - český Faust)
  • Re: vdaka:
    "Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťan ... " (Duše do nebe)
  • Re: Citace z Matouše:
    "Dobrý den, děkuji vám za upozornění. Překlep jsem opravil. S pozdr ... " (Jan Křtitel)
  • Marie Magdalská

    Marie Magdalská III - Marie Magdalská v apokryfních evangeliích

    Marie Magdaléna (III.) - Marie Magdaléna v apokryfních evangeliích

    Marie Magdaléna (III.)

    Marie Magdaléna v apokryfních evangeliích

     

    Do kánonu Nového zákona byla zařazena čtyři evangelia. Z evangelií je přes nemnoho zmínek o Marii Magdaléně jasné, že hrála významnou roli v klíčových okamžicích Ježíšova života i smrti. Ve výčtu žen kolem Ježíše je téměř vždy jmenována jako prvá. Apoštolové se z obavy o svůj život neodvážili doprovodit Ježíše na jeho křížové cestě. Marie Magdaléna je však prvá mezi ženami, které jsou účastny trpkých chvil Ježíšova ukřižování a smrti. Ona sleduje ukládání Ježíšova těla do hrobky, ona objevuje příští den hrobku otevřenu. Právě s ní se Ježíš setkává po svém zmrtvýchvstání (podle evangelia Marka a Jana).

    Autoři kanonických evangelií si museli být vědomi významu  Marie Magdalény. Píší o ní však jen velice kuse a to zřejmě jen v místech, kde ji vynechat nemohli bez podstatného narušení příběhu. Pouze jediný evangelista Lukáš přiznává, že Ježíše doprovázela již od počátku jeho veřejného působení. Pak čteme o Marii Magdalské až při událostech Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání. V kanonických evangeliích sice nalezneme i příběhy, ve kterých snad Marie Magdalská vystupuje pod jiným jménem či anonymně, není to však jisté, mnohé je zamlženo. To se projevilo v křesťanské tradici i její záměnou za Marii z Betanie. Viz. Marie Magdaléna, hříšnice a Marie z Betánie - pomazání Ježíše.

    Přesto se však o Marii Magdaléně můžeme dozvědět něco více. Existuje řada dalších evangelií a ranně křesťanských textů, v nichž lze nalézt o Máří Magdaléně důležité informace. Tyto texty nebyly ve 2. a 3. století n.l. zahrnuty do křesťanského kánonu, protože jejich obsah nebyl v souladu s prosazujícím se směrem věrouky. Přesto v těchto textech, někdy označovaných jako apokryfní, nalézáme informace o událostech, které v kanonických evangeliích chybějí nebo jsou zmíněny jen okrajově.

    Marie Magdalská je ve čtyřech kanonických evangeliích líčena spíše jako pasivní okrajová postava, která se až v okamžiku Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání nečekaně ocitne ve středu dění. Některá apokryfní evangelia ji však líčí ve zcela jiném světle.  Máří Magdaléna v nich vystupuje jako výrazná a nebojácná osobnost, významná a aktivní Ježíšova žákyně či dokonce apoštolka ostatních. V diskuzi mezi Ježíšem a jeho žáky klade důležité otázky. Zatímco mnozí apoštolové nechápou Ježíšovo učení, Marie rozumí velice dobře a vystupuje v roli jejich duchovního vůdce.

    Nikodémovo evangelium (Akta Pilátova)

    Evangelium vypráví o Ježíšově utrpení a smrti, obhajuje jednání Josefa z Arimetie a Nikodéma. Dochovaný text pochází z pol. 5.stol.
    Při snímání Ježíšova těla z kříže pronášejí jeho matka Maria, Marie Magdalská a Josef z Arimatie žalozpěvy. Marie Magdaléna plánuje jít do Říma a udat Piláta. Především však chce celému světu oznámit nesčetná dobrodiní, která Ježíš za svého pozemského života vykonal. Vystupuje zde tedy jako odvážná hrdinka odhodlaná hlásat světu Ježíšovo učení a jeho památku.

    Nikodémovo evangelium, překlad řeckého textu B 11,5 [4]

    Slyšte národy, kmeny a jazykové, a vězte, jakou smrt připravili zločinní Židé tomu, který jim způsobil tisíceré dobro. Slyšte a užasněte! Kdo oznámí tyto věci celému světu? Já sama odejdu do Říma za císařem a oznámím mu, jakého zla se dopustil Pilát, když uvěřil zločinným Židům.

     

    Filipovo evangelium

    Filipovo evangelium je sbírkou výroků a rozhovorů spojených povětšinou s Ježíšovou osobou. Bývá řazeno mezi gnostické texty. Dochovalo se v koptském překladu mezi texty v Nag Hammádí (NHC II/3). Vzniklo nejdříve ve II. pol. 2. stol.[1] Důležitou postavou je zde právě Marie Magdaléna:

    Filipovo evangelium  (Neznámá evangelia[1] str. 213)

    Tři chodily stále s Pánem: Marie, jeho matka, její sestra a Magdaléna, ta, kterou nazývali jeho družkou. Jeho sestra, jeho matka a jeho družka byly Marie. 

    Filipovo evangelium  64 (Neznámá evangelia str. 215)

    Moudrost, které říkají "neplodná", je matkou andělů a družkou ... Marie Magdaléna. [Pán ji milov]al víc než všechny učedníky a líbal ji na její [ústa] ... často. Zbytek učedníků ... mu řekli: „Proč ji miluješ víc než nás všechny?"
    Spasitel odpověděl a řekl jim: „Proč vás nemiluji jako ji? Jsou-li slepý s vidoucím ve tmě, neliší se jeden od druhého. Když přijde světlo, vidoucí světlo uvidí, ale slepý zůstane ve tmě." 

    Marie Magdalská je označována za Ježíšovu družku (v některých překladech milenku či snoubenku). Ježíš Magdalénu dokonce často líbal.
    Jak máme rozumět Ježíšovým polibkům? Někteří badatelé tvrdí, že polibek nemusí mít sexuální význam, chápou jej spíše jako spirituální symbol důvěrného přijímání Ježíšova učení.
    Polibek mohl znamenat i výraz přátelství, přivítání. Vždyť např. podle Mariina evangelia  Magdaléna zdraví apoštoly polibkem:

    Mariino evangelium  18 (Neznámá evangelia str. 242)
    [Tehdy povstala Marie,]
    [na pozdrav] je [všechny] políbila [a praví: „Bratři,]
    [neplačte, nerm]uťte se, ani nepochybujte. 

    Filipovo evangelium však zdůrazňuje časté líbání. Je otázkou, zda je opravdu nutné hledat složitá duchovní vysvětlení, když existuje odpověď mnohem přirozenější: Ježíš a Máří spolu žili jako muž a žena.
     

    Jedno je jisté. Autor Filipova evangelia bezesporu ukazuje na velmi blízký vztah Ježíše a Marie Magdalské. Uvádí, že apoštolové Marii Magdalénu nazývali Ježíšovou družkou (milenkou, snoubenkou). Stojí také za povšimnutí, že velká část textu Filipova evangelia se věnuje symbolice vztahu muže a ženy, nevěsty a ženicha.

    Marie Magdalská v evangeliu vystupuje nejen jako učedník, kterého Ježíš velice miloval, ale také jako postava andělské moudrosti a nositelka světla. Ježíš přirovnává Marii ke světlu, které on vidí, jeho učedníci však nikoliv.

     

    Mariino evangelium (evangelium Marie Magdalské)

    Text byl nalezen teprve v roce 1896 v Káhiře. Původní řecký text se dochoval ve dvou nepatrných zlomcích a v neúplném koptském překladu z počátku 5.století. Většina badatelů klade vznik textu do poloviny 2. stol., nejpozději do počátku 3.stol. Evangelium pravděpodobně vzniklo redakcí dvou dříve nezávislých textů.[1]


    [3]

    V tomto hermeticko-gnostickém textu odpovídá Ježíš na otázky svých učedníků. Příběh v evangeliu Marie Magdaleny začíná nějakou dobu po Ježíšově zmrtvýchvstání. Spasitel vyzval před svou smrtí učedníky k šíření evangelia. Ti jsou však vystrašeni, bojí se nebezpečí. Je to právě Marie Magdalská, která je na konci utěšuje a dodává odvahy:

    Mariino evangelium  (Berlínský gnostický kodex 8502, odst.9 - Neznámá evangelia str. 239 )

    ... Tehdy Marie povstala,
    pozdravila je všechny,
    a pravila svým bratřím: „Neplačte
    a nermuťte se, ani nepochybujte
    - vždyť celá jeho milost bude
    s vámi a ochrání vás.
    Spíše však chvalme
    jeho velikost, že nás připravil
    a učinil nás lidmi." Když Marie
    řekla toto, obrátila jejich srdce
    k dobrému, a počali
    se přít o [Spasitelových]
    slovech. 


    Ve druhé části Petr pobídne Marii, aby jim vyprávěla, co Ježíš řekl a oni neslyšeli.

    Mariino evangelium  (Berlínský gnostický kodex 8502, odst.10 - Neznámá evangelia str. 239 )

    Pravil Petr Marii: „Sestro,
    víme, že tě Spasitel miloval
    nad ostatní ženy.
    Pověz nám Spasitelova slova, která si
    pamatuješ, ta, která znáš
    a my ne, ani jsme je neslyšeli!"
    Marie odpověděla, řkouc:
    „To, co je vám skryto, to vám sdělím."
    A začala jim vyprávět tato slova: ... 

    Citujme Petra i z řeckého zlomku:

    Mariino evangelium  (papyrus Oxyrhynchus 3525, ř.15-17 - Neznámá evangelia str. 243 )

    ... Praví Petr]
    Marii: „Sestro, víme, že [tě Spas]itel velm[i miloval]
    jako žádnou jinou ženu. Pověz nám tedy
    [slo]va Spasitelova, [co ty znáš] a která jsme my
    neslyšeli." 

    Marie hovoří o tom, co bylo apoštolům skryto. Popisuje své vidění, v němž jí Ježíš odhalil důležitost mysli pro člověka. Seznamuje učedníky s naukou o duchovním rozvoji, překonání nevědomosti a boji duše s ďáblem.
    Ondřej však nevěří tomu, co jim Marie sděluje. Petr se přidává a zpochybňuje Mariino oprávnění zprostředkovávat Ježíšovo učení.

    Mariino evangelium  (Berlínský gnostický kodex 8502, odst.17-19 - Neznámá evangelia str. 241 )

    ... Marie řekla
    toto, zmlkla, protože
    potud s ní hovořil Spasitel.
    Odpověděl však Ondřej a řekl
    bratřím: „Povězte, co říkáte
    tomu, co nám vyprávěla.
    Já ovšem nevěřím, že
    Spasitel toto řekl. Vždyť věru jsou tato učení
    (plná) jiných myšlenek."
    Petr odpověděl a mluvil podobně.
    Otázal se jich ohledně Spasitele: „Cožpak
    mluvil se ženou tajně
    bez nás (a) ne veřejně? Máme se
    sami obrátit a všichni poslouchat
    ji? Vybral si ji spíše než nás?"
    Tehdy Marie plakala a pravila
    Petrovi: „Můj bratře Petře,
    co si myslíš? Myslíš si, že jsem si
    ta (učení) sama vymyslela
    ve svém srdci, nebo že lžu o Spasiteli?"
    Lévi odpověděl a řekl Petrovi:
    "Petře, tys věčně rozzlobený.
    Nyní tě vidím, kterak
    se přeš se ženou na způsob
    protivníků. Jestliže
    ji Spasitel učinil (toho) hodnou, kdo jsi pak ty,
    abys ji odmítl? Zajisté
    ji Spasitel spolehlivě znal.
    Proto ji miloval více
    než nás. Spíše se styďme,
    oblečme dokonalého Člověka
    a učiňme jej ze sebe tak, jak
    nám přikázal on, a pojďme kázat
    evangelium a neklást
    jiná vymezení, ani jiné zákony
    mimo to, co řekl Spasitel." Když ... 

    ... a začali
    chodit, [aby] zvěstovali a kázali.
    Evangelium
    podle
    Marie 

    Uveďme ještě část odpovědi Léviho (Matouše) v řeckém zlomku evangelia:

    Mariino evangelium  (papyrus Rylands 463, část odst.22 - Neznámá evangelia str. 244 )

    Lévi praví Petrovi:
    „Petře, tvoje prchlivost je vždy s tebou.
    I nyní se takto přeš
    se ženou jako její protivník.
    Jestliže ji Spasitel měl za (toho) hodnou,
    kdo jsi ty, že jí pohrdáš?
    Vždyť on ji zajisté miloval,
    když ji spolehlivě znal.
     

    Neznámá evangelia[1] str. 236

    Spor Marie s Petrem bývá vykládán jako konfrontace gnostického křesťanství s rodícím se církevním, "pravověrným", které vedlo k formování církevní organizace. Petr a Ondřej by ve světle této interpretace byli zástupci pravověrné tradice, kteří popírají hodnotu tajného zjevení a nárok ženy vyučovat. Proti nim stojí Marie, kterou "Spasitel spolehlivě znal" a miloval ji více než ostatní učedníky, a proto jí předal nauku vyšší než obecné učení apoštolů. Celé evangelium vychází jednoznačně v její prospěch - ona je ta, která dokáže učedníky utišit a obrátit jejich srdce od starostí o sebe k tomu, co je dobré... 

    Marie Magdaléna zde má privilegium hlubšího poznání, převyšuje apoštoly a je prostřednicí a zvěstovatelkou gnóze. Petr zpochybňuje, že Ježíš vybral Magdalénu k interpretaci svého učení. Vidí v Marii soupeře ve vedení ostatních apoštolů. Možná právě zde je odpověď na řadu otázek z předchozích článků o Marii Magdalské.

    V několika evangeliích tedy Marie Magdalská vystupuje jako Ježíšova milovaná družka. Je Ježíšovým světlem. Učí apoštoly a dodává jim odvahu. Někteří se však k ní staví nepřátelsky, zřejmě zajati patriarchální výchovou a náboženskými předsudky při nepochopení základů Ježíšova učení.

     

    Další článek o Marii - Marie Magdalská a křesťanská gnose

     

    [1] Brož; Dostálová; Dus a další. Neznámá evangelia (Novozákonní apokryfy I). Centrum biblických studií Akademie věd ČR. Vyšehrad. praha 2001.
    ISBN 80-7021-406-6
     
    [2] Boer, Esther. Mary Magdalene - beyond the Myth. London 1997
     
    [3] Útržek Mariina evangelia
    Syncretic View of the Gospel of Mary Magdalene.
    The Reluctant Messenger of Science and Religion.
    reluctant-messenger.com/gospel-magdalene.htm
     
    [4] Carbone Giorgio Maria. Marie Magdalská. Šifra mistra Leonarda, nebo evangelia? 2005. Karmelitánské nakladatelství Kostelní vydří. 2008. ISBN 978-80-7195-151-3
     
       

    Vytvořeno: 20.04.2005 


    [Akt. známka: 2,33 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 20. 04. 2005 | Aktualizováno: 02. 08. 2012 | 28995 přečtení | Počet komentářů: 102 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.