Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Mýty a fakta o Sinai :
    "Mýty a fakta-Potvrzuje archeologie bibli? - kde vlastně šli Izrael ... " (Nezvěstná hora Sinaj)
  • Re: foustka?:
    "Máte pravdu, díky za upozornění! Hned opravím." (Václav Havel - český Faust)
  • foustka?:
    ""Představitelem ďábla - svůdce je zde pajdavý provokatér Fous ... " (Václav Havel - český Faust)
  • Re: LXX:
    "...chtělo." (Panna nebo mladá žena?)
  • radiokarbonová analýza:
    "Ta radiokarbonová analýza často blbne. Vychází z předpokladu, že ... " (Jericho)
  • Médo-peršané:
    "Zdarec, prorocké knihy prorockou řečí vyprávějí prorocká vidění ... " (Daniel III - Daniel 7)
  • Česko

    Kříž kostelů v Praze (II.)

    Česko tajemné - Kříž kostelů v Praze (II.)

     

    Praha - posvátná architektura

    Kříž kostelů v Praze (II.)

    Řada pražských kostelů je vzájemně uspořádána podle principů posvátné geometrie. Církevní stavby tak vytvářejí v prostoru kříže, trojúhelníky či pyramidu. V předchozích dílech jsme se věnovali kříži kostelů z doby Karla IV. a kříži rotund z doby románské:

    Kříž nad Vyšehradem

    Český král a římský císař Karel IV. založil Nové Město pražské a v něm i pět kostelů. Měly shodnou architektonickou stavbu - základní čtvercová hmota věží přecházela ve vyšších podlažích do osmibokého hranolu ukončeného strmou jehlancovou střechou. Při pohledu shora byly věže vzájemně uspořádány do velkého kříže. Příčné rameno prochází mezi kostelem Panny Marie a svatého Karla Velikého (r. 1352) a Emauzským klášterem na Slovanech (r. 1347). Podélné rameno vede od kostela svaté Kateřiny (r. 1355) k chrámu Zvěstování Panny Marie Na slupi (r. 1360).  Ramena kříže se protínají v kostele svatého Apolináře (r. 1362). Kříž byl orientován tak, aby jeho základna ležela na Vyšehradě.      
    Obr. Praha -  Nové město - pět kostelů rozmístěných ve tvaru kříže.[a]

    Hroty věží kostelů svým umístěním v prostoru vyznačovaly rohy velké pyramidy se špicí na vrcholku věže sv. Apolináře.[1]

    Kříž slunovratů

    Mnohem dříve, již v době románské, byl vytvořen kříž pěti rotund. Rotundy byly postaveny v 10. a 11. století na mnohem starších kultovních místech. Ramena kříže jsou dlouhá 2.4 km. Středem kříže je rotunda Nalezení svatého kříže. Jedno rameno bylo vytyčeno rotundou sv. Víta (nyní součást katedrály sv. Víta)  a sv. Longina. Druhé rameno tvořila rotunda sv. Klimenta (zbořena, nyní kostel) a sv. Filipa a Jakuba (zbořena).
    Kříž románských rotund byl orientován téměř v souladu se slunovratovými liniemi. Pokud bychom stáli v centru kříže u rotundy sv. Kříže, pak směr k bývalé rotundě na Pražském hradě ukazuje západ Slunce při letním slunovratu. Opačný směr k rotundě sv. Longina ukazuje místo, kde bude Slunce vycházet při zimním slunovratu. Linie k bývalé rotundě sv. Klimenta ukazuje k východu Slunce za letního slunovratu. Opačný směr míří přes bývalou rotundu sv. Filipa a Jakuba k západu Slunce při zimním slunovratu.[2]      
    Obr. Praha - pět románských rotund vytváří kříž. Červeně jsou označeny spojnice krajních rotund (i s hodnotou azimutu).[2]

    Kříž rovnodennosti

    V Praze nalezneme i kříž kostelů orientovaný podle světových stran. Můžeme jej nazvat i křížem rovnodennosti. Vždyť Slunce při rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě.

    Ve středu kříže stál dnes již zaniklý románský kostel sv. Petra a Pavla Na Zderaze. Východozápadní rameno určuje rotunda sv. Longina a bývalý smíchovský kostel sv. Filipa a Jakuba. Druhé rameno je určeno na severu kostelem sv. Michala v Opatovicích (Jirchářích) a na jihu kapitulním kostelem sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Na jejich spojnici leží i kostel Panny Marie Na Slovanech.[3]


    Obr. Praha, Nové město - šest kostelů rozmístěných ve tvaru kříže.[b]

    Pokud by nám nestínila okolní zástavba, mohli bychom kdysi z věže kostela sv. Filipa a Jakuba na Smíchově sledovat přes kostel sv. Petra a Pavla Na Zderaze a rotundu sv. Longina východ Slunce při jarní či podzimní rovnodennosti. Opačným směrem pak západ slunečního kotouče za obzor.

    Střed i všechny čtyři koncové body této křížové struktury tvoří kostely založené zhruba ve stejném období - v době románské.

    Vznik kostelů

    Kostel svatého Petra a Pavla na Zderaze je zaniklý klášterní kostel v Praze na Novém Městě. Kostel jako součást kláštera řádu křižovníků (strážců Božího hrobu) byl založen roku 1115. Byl to jediný klášter tohoto řádu v českých zemích.[4]

    Rotunda svatého Longina (původně svatého Štěpána) byla postavena na počátku 12. století a nejprve byla zasvěcena sv. Štěpánovi, kdy sloužila také jako farní kostelík osady Rybníček, která se v těchto místech rozvíjela od 10. století. Dříve zde byly posvátné prameny.[2] [5]

    Kostel svatého Filipa a Jakuba v Praze na Smíchově stával na dnešním Arbesově náměstí. Původně románský kostel prošel gotickou a barokní přestavbou. Období vzniku je udáváno v rozmezí 11. až 12. století.[6]

    Kostel svatého Michala v Jirchářích stojí v Praze poblíž Národního divadla, konkrétně na Novém Městě v ulici V jirchářích[1]. Románský kostel byl založen na konci 11. století či ve století následujícím.[7]

    Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě pochází z 11. století. Původně zde stávala raně románská bazilika.[8]

    Dvojitý kříž

    Zhruba o jedno století později přibyly do původní románské sestavy kostelů ještě dvě stavby. Kostel sv. Lazara a sv. Vojtěcha. Jejich spojnice tvoří druhé, kratší rameno kříže. Spojnice je orientována východo-západním směrem.

    Kostel sv. Lazara je zaniklý špitální kostel na Praze 2, který stál v místě dnešního Městského soudu. Předpokládá se, že kostel mohl být vybudován již na konci 12. století.[9] [10]

    Kostel svatého Vojtěcha stojí ve Vojtěšské ulici na Novém Městě, jihovýchodně od Národního divadla. Kostel vznikl snad ještě ve 13. století.[11]


    Obr. Praha, Nové město - šest kostelů rozmístěných ve tvaru kříže.[b]

    Tři kříže kostelů

    Mezi všemi třemi kříži pražských kostelů může existovat určitá vazba. Nejstarší kříž románských rotund byl orientován oběma liniemi slunovratů (kříž tedy nemůže být pravoúhlý).[c] Původ slunovratového kříže spadá do předkřesťanských dob, kdy zde byla obřadiště (Žiži a posvátné prameny), na kterých až mnohem později vyrostly prvé křesťanské svatostánky - rotundy.
    Dvě nejjižnější rotundy se později staly základnou pro rovnodennostní kříž. Příčné břevno bylo orientováno východo-západním směrem. Na něj kolmé severo-jižní břevno ukazovalo na Vyšehrad. O dalších sto let později byl kříž doplněn o dva kostely a vznikl tak kříž dvojitý.
    Následně, v době Karla IV., vznikl poslední kříž kostelů, mající základnu rovněž na Vyšehradě. Kříž již nebyl orientován astronomicky ale polohopisně.

    Obr. Tři kříže kostelů. Nejstarší, slunovratový kříž (růžová). Prostřední, rovnodennostní kříž (béžový)orientovaný na světové strany. Nejmladší a nejmenší kříž (šedý) se základnou na Vyšehradu. 


    [a] Použit systém Google Earth verze 5.2.1.1547.
    [b] GPS souřadnice kostelů převzaty z Wikipedie.
    [c] Jedna slunovratová linie je dána západem Slunce při letním slunovratu a východem Slunce při zimním slunovratu. Druhá linie je určena východem Slunce za letního slunovratu a západem Slunce při zimním slunovratu. Linie nemohou být v našich zeměpisných šířkách na sebe kolmé.

    [1] Kříž kostelů v Praze (I.): Nové Město pražské. Mýty a skutečnost [online]. 2013 [cit. 2020-01-04]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2013020001
    [2] Románské rotundy a slunovratové linie: Praha - posvátná architektura. Kříž kostelů v Praze (II.). Mýty a skutečnost [online]. 2019 [cit. 2020-01-04]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?nazevclanku=romanske-rotundy-a-slunovratove-linie&cisloclanku=2019090002
    [3] Špůrek, Milan. Praga mysteriosa: tajemství pražského slunovratu. Ilustroval Josef ŠVASTAL. Praha: Eminent, 1996. ISBN 80-85876-06-x.
    [4] Přispěvatelé Wikipedie, Kostel svatého Petra a Pavla (Zderaz) [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2020, Datum poslední revize 4. 01. 2020, 11:42 UTC, [citováno 05. 01. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla_(Zderaz)&oldid=18000337>
    [5] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Rotunda svatého Longina [online]. c2018 [citováno 05. 01. 2020]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rotunda_svat%C3%A9ho_Longina&oldid=16551856>
    [6] Přispěvatelé Wikipedie, Kostel svatého Filipa a Jakuba (Arbesovo náměstí) [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 28. 12. 2019, 14:04 UTC, [citováno 5. 01. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Filipa_a_Jakuba_(Arbesovo_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD)&oldid=17980970>
    [7] Přispěvatelé Wikipedie, Kostel svatého Michala v Jirchářích [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 5. 10. 2019, 10:58 UTC, [citováno 5. 01. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Michala_v_Jirch%C3%A1%C5%99%C3%ADch&oldid=17700449>
    [8] Přispěvatelé Wikipedie, Bazilika svatého Petra a Pavla [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 9. 12. 2019, 16:06 UTC, [citováno 5. 01. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bazilika_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla&oldid=17927413>
    [9] Přispěvatelé Wikipedie, Kostel svatého Lazara (Praha) [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 28. 12. 2019, 14:08 UTC, [citováno 5. 01. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Lazara_(Praha)&oldid=17980986>
    [10] Praha bezvěžatá - 144 zaniklých kostelů. Zhola.com [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné z: http://zhola.com/praha/zanikleKostely/
    [11] Přispěvatelé Wikipedie, Kostel svatého Vojtěcha (Nové Město) [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 25. 11. 2019, 08:19 UTC, [citováno 5. 01. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svat%C3%A9ho_Vojt%C4%9Bcha_(Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto)&oldid=17882080>
       
       


    Vytvořeno: 5. 1. 2020 


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 05. 01. 2020 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 738 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.