|
Hebrejská Bible a archeologie
Maximalisté
Podle některých archeologů můžeme v Hebrejské
Bibli spatřit, přes mnoho nánosů věroučných
náboženských vrstev, jádro popisující skutečné
události. Někde ve starověké Mezopotámii se utvořil
nomádský kmen Izraelitů, který migroval nejprve do
Palestiny a potom do Egypta. Pak, po konfliktu s
tamější mocí, uprchli Izraelité do pouště pod
vedením nějaké významné osobnosti.[1]
Mezi zastánce maximalistického pohledu na
historicitu Bible patří např. William Dever[2],
David Rohl[3]
či Paul Johnson.[4]
V časovém začlenění jednotlivých biblických událostí se
však badatelé liší. Uvádíme jedno z tradičních datování,
které umisťuje exodus a obsazení Kanaánu na rozhraní Pozdní
doby bronzové a počátek doby železné[7] - viz vpravo. |
|
Izraelité a písmo
Někteří minimalisté tvrdí, že izraelská
populace začala používat psané písmo až od
7. stol. př. n. l. Nejstarší biblické texty tedy mohly
vznikat až poté.[5]
Dever[2]
však upozorňuje na archeologické nálezy hliněných
střepů s nápisy (ostraky), které ukazují na ranné
používání písma v široké populaci. V r. 1980 byl
učiněn nález na východě Negevské pouště. Ostraka,
datovaná do 7. stol. př. n. l. , obsahuje hebrejský
nápis a také egyptské hieratické znaky pro číslice.
V Judeji a Izraeli tedy mohli používat egyptský
systém počítání. Podle židovského historika Nadav
Na'aman mohl být tento systém převzat z Egypta okolo
10. stol.př. n. l. Později přestal být v Egyptě
užíván. Dever tvrdí, že archeologické nálezy mohou
potvrdit psanou tradici již od dob krále Davida i
když jednoznačné důkazy stále nemáme. To může
ukazovat na to, že představy Davidova a Šalomounova
království mohou být opodstatněné.[6]
Prameny Tóry
Tóra není jednolitým kompaktním celkem jedné skupiny autorů. Nalézáme
v ní řadu různých
autorských pramenů, které byly postupně slučovány a upravovány.
Nejednotnost a různorodost textů ukazuje spíše na pomalý a postupný
vývoj, než sepsání v relativně krátkém období, jak předpokládají někteří
minimalisté.
Mohlo být tak obsáhlé dílo vytvořeno až během sedmého století, v
prostředí chudé Judeje, bez předchozí psané tradice?
Autentické podrobnosti
V Bibli nalézáme detaily ze života starověkých
národů. Informace o událostech, které mohly být
stěží známy v mnohem pozdějších dobách, kdy byly
podle minimalistů psány hlavní biblické příběhy
(7. stol.př. n. l. či poexilní doba po r. 538
př. n. l.). Archeologické nálezy jsou podle tvrzení
maximalistů v souladu s těmito biblickými detaily.
Jozuův oltář?CEP[8] Jozue 8:30-31
|
Tehdy zbudoval Jozue oltář
Hospodinu, Bohu Izraele, na hoře Ébalu, jak Izraelcům přikázal
Mojžíš, služebník Hospodinův, tak jak je napsáno v Knize
Mojžíšova zákona: oltář z neotesaných kamenů, neopracovaných
železem. Na něm přinesli Hospodinu oběti zápalné a obětovali
oběti pokojné. |
Archeolog Adam Zertal nalezl v roce 1980 v západní části Palestiny
hromadu kamení. Kameny vytvářejí obdélník o velikosti zhruba 9 x 7
metrů, se silnými stěnami a rampou vedoucí nahoru do třímetrové výše.
|
|
Obr. Kamenná stavba považovaná za oltář. [9] |
Zertal věří, že objevil oltář, který měl podle Bible postavit vojevůdce
Jozue na hoře Ébalu (Ebal) při dobývání Kanaánu. Právě odtud měl
vojevůdce rozdělit dobytou zemi mezi 12 kmenů.[9]
Kniha Jozuova popisuje stavbu oltáře podle dřívějších instrukcí
Mojžíše: CEP[8]
Deuteronomy 27:4-6
|
Až tedy přejdete Jordán, postavíte
na hoře Ébalu ony kameny, jak vám dnes přikazuji, a obílíš je
vápnem. Vybuduješ tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z
kamenů, ale nebudeš je opracovávat železem. Z neopracovaných
kamenů vybuduješ oltář Hospodinu, svému Bohu, a budeš na něm
obětovat zápalné oběti Hospodinu, svému Bohu. |
Jedná se skutečně o Jozuův oltář někdy z konce 13. stol. př. n. l.? Byl
konečně nalezen důkaz, který přesvědčí archeology považující násilné
obsazení Kanaánu za pouhou fikci? Pokud
archeologie potvrdí tuto část příběhu, není to důkazem pravdivosti
celku?
Zertal dále tvrdí, že objevil více než 300 názvů lokalit z období
doby železné I, (1200 až 1000 př. n. l.),
které odpovídají postupu izraelitů kanaánskou zemí. Problémem je, že
archeologická datování nalezených hliněných střepů Zertalovu
teorii nepodporují. Velká část archeologů ji odmítá.
A Jozuův oltář? Podle zkoumání dalších archeologů kameny netvořily oltář ale
pozorovací věž.[10]
... pokračování příště ...
|
[1] |
Lazare, Daniel. False
testament: archaeology refutes the Bible's claim
to history. Harper's Magazine. 2002.
fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/lazare.htm |
[2] |
Dever, William.
Eerdmans, William. What Did the Biblical
Writers Know and When Did They Know It? 2001.
Grand Rapids. Michigan. |
[3] |
Rohl, David. The
Lost Testament:From Eden to Exile: The
Five-Thousand-Year History of the People of the
Bible. 2002. Random House. London.
|
[4] |
Johnson, Paul. Dějiny
židovského národa. Rozmluvy. 1996
ISBN 80-85336-31-6 |
[5] |
Finkelstein,
Israel. Silberman, Neil. The Bible Unearthed:
Archaeology's New Vision of Ancient Israel and
the Origin of Its Sacred Texts. 2001. The
Free Press. New York |
[6] |
Gier, Jerry.
Nathan, Peter. Holes in History. Fall
2003 |
[7] |
Ng, Joel. Introduction to
Biblical Archaeology 2: From Stone to Bronze. 2003
www.eblaforum.org/library/bcah/intbibarch02.html |
[8] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks. |
[9] |
Wallace Jennifer.
Shifting Ground in the Holy Land.
www.smithsonianmagazine.com/issues/2006/may/archaeology.htm |
[10] |
Kempinski Aharon. The Biblical
Archaeology Review. 1986 |
|
|