Putujme proti proudu času k pradávným zdrojům lidského vědění,
pátrejme společně po duchovním odkazu našich předků!
Co nám mohou sdělit mýty, náboženské texty,
předpovědi a proroctví o naší budoucnosti?

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Život:
    "Přeji hezký den, narazil jsem na Vaše pro mě velice zajímavé strán ... " (Zvon svobody nebo poroby?)
  • Re: :
    "Hebrejština se píše zprava doleva. Přepis (transliterace) zleva do ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • bez titulku:
    "Ať už byl autor kdokoliv, měl by se naučit soudobou transkripci he ... " (Bůh Bible II - Jména biblického Boha)
  • pěkné:
    "No, přemýšlím nad tím už rok. Zde v tomto článku jsem hodně čerpal ... " (Na počátku ... Brešit bara Elohim)
  • Re: Klamstvo.:
    "Díky za upozornění! V článku jsem použil omylem nesprávné fotogra ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Klamstvo.:
    ""O záhadných světelných loučích je již veřejnost dostatečně i ... " (Proroctví pro rok 2023 - Nostradamus)
  • Blízký východ

    Erra Epos - Epos o Errovi

    Mýty -- Erra Epos - Epos o Errovi

     

    Erra epos - Epos o Errovi - Bůh války Erra - Išum a Erra

    Epos o Errovi (někdy známý jako Erra epos, Bůh války Erra či Išum a Erra) patří rozsahem a rozšířením k nejvýznamnějším literárním dílům staré Mezopotámie. Epos je starý téměř tři tisíce let. Ve své době byl velice oblíbený a sloužil i k ochraně majitelů. Části textu básně byly zapisovány na amulety a sloužily k zaříkávání morových epidemií.[1]

    Znalost eposu o Errovi nám může v mnohém pomoci právě v naší době. Lze v něm snad vyčíst informace vysvětlující mnohé z toho, co se dnes děje.

    V závěru básně je psáno, že příběh nadiktoval lidskému písaři přímo bůh Išum, noční ochránce, ztotožňovaný s bohem Hendursagem (Chendursango).

    Hlavními postavami jsou ničivý bůh Erra, dobrý Išum a Marduk, bůh vládnoucí lidem z Babylónu.

    Išum býval považován za pomocníka a rádce válkychtivého boha Erry. Působil většinou jako ten, kdo Erru uklidňoval a mírnil jeho hněv.

    Erra byl znám jako bůh chaosu a moru, odpovědný za období politických zmatků a válek.[7]

    Marduk byl akkadský bůh, který se v Babylonii za vlády Nabukadnesara I. (1125 – 1104 př. n. l.) stal nejvyšším bohem.

       

    Obr. Amulet k odvrácení moru s vepsaným citátem z eposu Erra. 800–612 př. n. l. [7]

    Obsah

    I. tabulka

    Bůh Erra je volán do boje. Jeho nejničivějšími pomocníky jsou Sebettu - sedmero démonů.

    Bůh války Erra, I. tabulka, verše 23-44[1]
        Sedmero božstvo, hrdina nemající rovna, jehož božství je odlišné,
    jehož původ je zvláštní – je plné hrůz.
    Kdo vidí je, je postrašen. Dech jejich je smrt!
    Lidé, strachu plni, nejdou k němu,
    Išum je před nimi jako dveře zavřený.
    Anu, vládce bohů, oplodnil zemi.
    Sedm bohů mu zrodila a on je Sebettu nazval jménem.
    Před ním stojí, on určil jejich osud.
    Prvního přivolal a dává příkaz:
    „Kdekoliv se rozzuříš a kam přijdeš, nechť protivníka nemáš!“
    Druhému praví: „Jako oheň hoř, plápolej jako plamen!“
    Třetímu praví: „Vezmi na sebe podobu lva, kdo uvidí tě, at zničen je!“
    Čtvrtému praví: „Když nesou tvé zbraně zuřivé, i hora nechť se zřítí!“
    Pátému řekl: „Jak vítr se proháněj a zkoumej svět!“
    Šestému nařídil: „Nahoře i dole přecházej, nikoho nelituj!“
    Sedmého naplnil jedem zmije, jenž život drtí.
    Když Anu všem Sebettu osud určil,
    dal je Errovi, hrdinovi bohů: „Nechť ti pomáhají!
    Až hluk lidských příbytků ti nepříjemný bude
    a ničit budeš si přát,
    černohlavce zabíjet a srazit dobytče Šakanovo,
    oni ať jsou tvými zbraněmi zuřivými, ať jdou ti po boku!“
       

    Sebettu, sedmero démonů, vyčiní Errovi jeho počáteční letargii. Stěžují si, že už brzo nebudou schopni válčit a celá země je přeroste. Ponoukají Erru, ať udeří s takovou silou, aby se lidé báli a zachvěli se i Igigové a Anunnakové.[a]
    Dalším důvodem připravovaných pohrom má být i přemnožení lidstva, jejich hluk, a to, že za Mardukovy vlády v Babylónu přestali lidé ctít ničivého Erru. Išum uvolňuje cestu Errovi, který navštíví v chrámu Marduka.

    Bůh války Erra, I. tabulka, verše 124-127
        Hrdina Erra se k Babylónu, městu vládce bohů, obrátil,
    do Esagily, »Chrámu nebes a země«, vstoupil a postavil se před něj,
    otevřel ústa svá a řekl Vládci bohů:
    „Proč jsi šperk, ozdobu svého panství, jenž jako hvězdy nebe je hojnosti plný, zašpinit nechal?
       

    Erra se táže vládce Babylónu Marduka, proč nechal zašpinit šperk, hojnosti plný, dřívější ozdobu panství. Marduk vysvětluje, že kdysi ve svém hněvu sám na svět přivolal potopu a zapříčinil nerovnováhu nebes a země. Poté seznal, že je obtížné nasytit se, a tak obnovil život ze sémě všeho živého, které uchoval.

    Bůh války Erra, I. tabulka, verše 141-146
        Povrch mého šperku, při povodni strženého, ztemněl.
    Přikázal jsem Girrovi, aby můj zjev učinil zářícím a vyčistil můj šat.
    Když mému šperku dal zazářit a dokončil dílo,
    když korunu panství jsem si nasadil a vrátil se na své místo,
    mé rysy byly pohrouženy, můj pohled hrůzný.
    Proti lidem, kteří se při povodni zachránili a viděli dokonalé dílo,
    své zbraně pozvednu a zničím jejich zbytek.
       

    Marduk při rozmluvě s Errou potvrzuje, že šperk, kdysi při světové povodni stržený, opět ztemněl. Přikázal Girrovi, aby učinil jeho božský zjev opět zářícím, vyčistil Mardukův šat a dal opět zazářit šperku.[b]
    Nyní však uznává, že opět nastal čas očisty a rozhodne zničit zbytek lidstva. Mudrce nechá ukrýt v Apsú (Abzu) a skryje i strom života mésu. Ptá se po božských řemeslnících a pomocnících při stvoření. Pak se rozhoduje odejít na čas z Babylónu, aby očistil svůj šat a odznaky božství. Má obavu z toho, že zemi po dobu jeho nepřítomnosti ovládne chaos. Erra slibuje, že zatím vládu převezme, aby rovnováha nebe a země zůstala zachována, démoni neuchvátili a Anunnakové nerozdrtili vše živé.

    II. tabulka

    Marduk odchází k příbytku Anunnaků. Erra vstupuje do babylónské hlavní svatyně Esagilu, kterou Marduk na čas opustil. Zářící den naráz obrátil v temnotu.
    Bohové Ea, Šamaš a Sín se podivují novému vládci Babylónu. Bůh moudrosti Ea (Enki), který často chránil lidstvo, se ptá, proč jej nyní požádal Erra o přemožení země a zničení lidu. Zmiňuje záhadné řemeslníky, kteří vystoupili na zem, aby šperk vyčistili. Marduk je obdařil mimořádnými schopnostmi, ale utajil je před Errou:

    Bůh války Erra, II. tabulka, verše 15-21
        Ea, vládce, se zamyslel a pravil:
    „Když nyní zvedl se kníže Marduk, o vystoupení řemeslníků neřekl,
    jejich podobu, kterou mezi lidmi jsem vytvořil, Errovi neprozradil.
    K čemu ani bůh nepřistoupí, oni přistupují.
    Těm řemeslníkům dal mysl širokou, upevnil základ jejich,
    rozum jim dal a jejich rukám dal překypovat silou.
    Šperk vyčistili a je horší než dříve.“
       

    Podivní řemeslníci, kteří přistupují k tomu, k čemu ani bohové nepřistoupí, vyčistili šperk ale ten je horší, než dříve. Ea varuje Erru, aby se nepřibližoval k domu určenému k čištění šperku.

    Erra promlouvá se svým pomocníkem a hlavním vojevůdcem Išumem. Připravují plán útoku proti lidem, zvířatům i všem místům na zemi. Cílem je zničení babylonské civilizace.

    III. tabulka

    Erra vysvětluje Išumovi postup zkázy Babylónu a země Sipparu. Mezi lidstvo zanese nenávist, spravedliví budou zabiti, zlí lidé získají moc.

    Bůh války Erra, III. tabulka, verše 15-21
        Život spravedlivého, který se přimlouval, přetnu,
    zlého, jenž sám život přetínal, do čela postavím.
    Srdce lidí změním a otec syna nebude slyšet,
    dcera bude k matce mluvit nenávistně.
    Jejich řeč učiním zlou a oni zapomenou na svého boha,
    své bohyni budou říkat velké opovážlivosti.
    Lupiče svolám, avšak cestu jim odříznu.
    Ve středu města jeden druhému majetek loupit bude.
       

    Lidé budou sužování deštěm a zlými větry. Lidé budou krvácet. Pouto mezi lidmi a bohem bude rozvolněno.

    Išum se tak velké zkázy zalekne, Erra ho však neposlouchá. Chce využít nepřítomnosti Marduka v hlavním chrámu Esagil, i vzniklého chaosu, aby se chopil moci. Išum se marně snaží Erru přesvědčit, že již svého cíle dosáhnul a vládne zemi.

    IV. tabulka

    Erra vstoupil do středu města Babylónu, podoben člověku, a přesvědčil lid, aby začal drancovat a ničit vše kolem, a dokonce vypalovat svatyně. Vyvolává vzájemnou nevraživost lidí a pak způsobí i násilné obsazení Babylonie cizími vojsky. Je prolévána krev dívek i chlapců. Rozpoutány boje a vzájemné drancování měst. Voda je znečištěna lidskou krví. I bůh Marduk je otřesen a nechce se vrátit do svého chrámu:

    Bůh války Erra, IV. tabulka, verše 36-39
        Velký pán Marduk to spatřil, »ó běda« řekl, jeho srdce bylo zraněno,
    nemilosrdnou kletbu měl v ústech.
    Přísahá, že nebude pít vodu z řeky
    bojí se jejich krve a nevstupuje do Esagily.
       

    Právo je vystřídáno anarchií. Vládnou bezohlední správcové. Ty, kteří nepadli v boji, zabíjí mor, nebo jsou odvlékáni do otroctví. Země se otřásá, není voda, moře je rozbouřeno. Národy bojují proti sobě a vše silou ovládne Akkad. Erra tak za pomoci sedmera zničil města a země proměnil v pustinu. Jen Išum mírnil jeho hněv a tak byl alespoň zbytek lidí ponechán naživu.

    V. tabulka

    Erra se usadil ve svém sídle a vidí zkázu, kterou po sobě zanechal. Jeho hněv opadá a děkuje svému rádci Išumovi, že ho odvrátil od nejhoršího. Přeje si, aby se prořídlí lidé v Akkadu opět rozmnožili a ztrestali své nepřátele. Erra potvrzuje, že celý tento příběh je pravdivý a formou zjevení jej předává k zapsání na tabulky. V místech, kde se budou tabulky uchovávat, povládne mír a vyhne se jim mor: 

    Bůh války Erra, V. tabulka, verše 57-61
        K domu, kde tato tabulka leží, ať Erra zuří a Sedmero božstvo zabíjí –
    morový meč se nepřiblíží, nechť vládne tam mír!
    Tato píseň nechť navždy je dána, ať věčně trvá!
    Nechť země všechny ji slyší a slaví mé hrdinství,
    nechť lidé z příbytků vidí a zvětšují mé jméno!“
       

    Historický rámec

    Epos o Errovi byl původně napsán na pěti tabulkách. Uchovaly se dvě třetiny textu. Zlomky tabulek byly nalezeny v Asýrii (Ninive, Aššur, Sultántepe) a Babylonii (Babylón, Ur, Tell Haddad).  Epos představuje zhruba 750 veršů. Vznik zřejmě v 9. až 7. stol. př. n. l. O oblíbenosti básně svědčí i to, že např. v Aššuru kolovaly současně nejméně čtyři opisy příběhu.[3]

    Epos o Errovi je zvláštní v tom, že známe autora díla. Alespoň v textu je přímo uveden:

    Bůh války Erra, V. tabulka, verše 42-44
        Kabti-iláni-Marduk, syn Dábibův, byl skladatelem jeho tabulek.
    V noci se mu vše zjevilo, a když to ráno předříkával, nic nevypustil,
    ani jedno slovo k tomu nepřidal.
       

    Celý záznam o Errově válce zjevil božský pomocník Išum člověku jménem Kabti-iláni-Marduk, který vše přesně zapsal.

    Je zde propojena božská tématika s pravděpodobně historickými událostmi. Bůh Marduk opouští trůn v Babylónu, aby vyčistil drahokam. Zamýšlí opět ztrestat lidstvo, podobně, jako to již jednou provedl při světové potopě. Erra usedá  na jeho místo a ujímá se ničení a zabíjení s pomocí sedmera démonů. Získává nejvyšší moc v panteonu bohů. Boží hněv pak ustává a přeživší Akkadu mohou opět budovat společnost a pozvednou město Babylón.
    Prakticky to znamená občanskou válku následovanou vpádem cizích kmenů do řady měst jižní Mezopotámie. Uváděna jsou města Babylón, Sippar, Uruk, Dur-Kurigalzu či Der. Pokud bychom popis válečných hrůz přiřadili konkrétním historickým událostem, mohlo se jednat o vpády Asyřanů do jižní části krajiny mezi Eufratem a Tigridem i snahy dobyvatelů potlačovat v 7. stol. př. n. l. násilně Mardukův kult.[1]

    Město Babylón bylo založeno již v akkadském období (konec 3. tisíciletí př. n. l.). Akkadská říše byla ve starověku rozdělena na severní Asýrii a jižní Babylonii. Postupně se Babylón stal největším městem na světě a na počátku 2. tisíciletí př. n. l. zde vzkvétala starobabylonská civilizace.

    12. až 10. stol. př. n. l. bylo dlouhým obdobím nepokojů. V polovině 10. stol. př. n. l. se cena obilí v Babylónu vyšplhala na svůj 150 násobek.[10]
    V 9. století př. n. l. obsadili Babylón Asyřani a z Babylonie se stal vazalský stát. V 8. století př. n. l. již Asyřané ovládali velké části území Mezopotámie včetně většiny měst uváděných v eposu (Babylón, Sippar, Uruk, Dur-Kurigalzu). Pak střídavě ztráceli a opět získávali moc nad dobytým územím. Roku 747 př. n. l. se vlády v Babylónu ujímá Nabonassar, zakladatel  novobabylonské dynastie. Asýrie se ocitá na pokraji kolapsu, zuří občanské války a spolu s morovou nákazou decimují celou zemi. Severní oblasti jsou pustošeny urartskými nájezdy. Asýrie ale opět posílí svou moc a opět si střídavě podmaňuje široké území včetně Babylonie. Je to období neustálých válek a ničení. V 7. stol. př. n. l. Asyřané obnovují poničený Babylón, který se stává jejich hlavním městem. Asýrie dosahuje svého největšího územního rozmachu. Babylonský místokrál vyvolá vzpouru a roku 648 př. n. l. je Babylón opět Asyřany dobyt. Asýrie však slábne, vyčerpaná neustálými boji a obranou před vpády východních nájezdníků. Babylonie se opět osamostatňuje. Roku 605 př. n. l. (bitva u Karchemiše) Babyloňané poráží egyptsko-asyrskou armádu. Začíná slavná éra Novobabylonské říše.[5] [6] 

    Vznik Eposu o Errovi je datován do období 9. až 7. stol. př. n. l. Často se udává 8. stol. př. n. l. Popisy všeobecného násilí, morové epidemie a neustálých válek tedy odpovídá historickým událostem, zejména období mezi 12. a 9. stoletím př. n. l., které postihly město měst Babylón a jeho okolí.[2]

    Moderní výklad

    Bůh chaosu, nemocí a smrti Erra byl znám také jako Nergal. Kdysi dávno se snad jednalo o dvě různé postavy, které časem splynuly do jediné. Epos již dokládá toto splanutí, Erra i Nergal jsou dvě jména jednoho boha.

    Nergal byl zobrazován v dlouhé, vpředu otevřené róbě, často vykročen bosou nohou (někdy šlapající po ležícím člověku). V jedné ruce držel sečnou zbraň (v podobě srpu, silně zahnuté šavle nebo sekyry) a v druhé palici s jednou nebo dvěma lvími hlavami. Spojován byl s Marsem rozsévajícím nemoci, horkým poledním Sluncem nebo soumrakem. Nergal byl bohem podsvětí, často v doprovodu hadů.[2] [8]

       

    Obr. Část otisku válečkové pečeti z Larsy. Nergal (Erra) se šavlí a žezlem nad ležícím člověkem. [2]

    Žijeme v době, která podle nepřeberné řady vizí a proroctví, je dobou soumraku, konce věku. Očekává se brzký příchod sklizně, kdy mnoho lidí bude požato. Která postava by lépe symbolizovala tato varovná očekávání, než Erra-Nergal se svým srpem, přinášejícím nemoci, chaos a agresi?

    Na počátku epické básně je Erra spíše znaveným bohem, který své zbraně odklidil do kouta. Je tu ale jeho sedm pomocníků, sedmero božstev či spíše démonů, z nichž prvý býval zobrazován v lidské postavě s plazí hlavou. Dnes takové bytosti označujeme za reptiliány. Jejich původ je zvláštní, plný hrůz: Sedmero božstvo, hrdina nemající rovna, jehož božství je odlišné, jehož původ je zvláštní – je plné hrůz. (tab. I, ř. 23-24). Právě tito Sebettu povzbudí Erru k budoucím událostem, když hluk lidských příbytků se stal bohům nepříjemný. Išum, rádce, brání Errovi uvolnit cestu ven. Erra si stěžuje, že lidé jím pohrdají a odvrhli i slovo nejvyššího Marduka, lidé dělají, co se jim zlíbí. Předstupuje před Marduka a ptá se: „Proč jsi šperk, ozdobu svého panství, jenž jako hvězdy nebe je hojnosti plný, zašpinit nechal?" (I:126). Marduk potvrzuje, že: "Povrch mého šperku, při povodni strženého, ztemněl." Rozhoduje se, že zbytek lidstva přeživší potopu, kterou na ně kdysi dávno poslal, nyní zničí. Mudrce ukryje do bezpečí podzemního Apsú a chystá se opustit trůn, i když hrozí, že se uvolní rovnováha nebe a země.

    Nelze v eposu o Errovi  nalézt jisté paralely se současným světem, kdy lidé hlukem zaplavili zemi, odvrhli víru i autority, a zašpinili zlými skutky svá nitra? Nelze si pod božím šperkem představit lidskou duši, či ještě moderněji lidskou DNA? Šperk, který je hojnosti plný, dříve čistý a zářivý, je opět zašpiněn. Tak jako kdysi dávno, kdy byla pro očistu světa a lidstva přivolána potopa. Šperk, ozdoba božího panství zde na zemi, byl tehdy očištěn ale nyní jeho povrch opět ztemněl.

    Ea (Enki), bůh moudrosti a ochránce lidské civilizace, sledoval, že Marduk opustil svůj chrám v Babylónu, aniž by Errovi prozradil, že hodlá šperk opět očistit. Má k tomu podivné řemeslníky, které obdařil širokou myslí a pevným (materiálním?) základem:

    Bůh války Erra, II. tabulka, verše 15-23
        Ea, vládce, se zamyslel a pravil:
    „Když nyní zvedl se kníže Marduk, o vystoupení řemeslníků neřekl,
    jejich podobu, kterou mezi lidmi jsem vytvořil, Errovi neprozradil.
    K čemu ani bůh nepřistoupí, oni přistupují.
    Těm řemeslníkům dal mysl širokou, upevnil základ jejich,
    rozum jim dal a jejich rukám dal překypovat silou.
    Šperk vyčistili a je horší než dříve.“
    Hrdina Erra dnem i nocí bez ustání stál před ním.
    O domě, jenž k čistění šperku a k vládě knížete určen byl, říkají: »Nepřibližuj se k tomu dílu!«
       

    Řemeslníci přistupují, k čemu ani bůh nepřistoupí. Díky nim se šperky (drahokamy, klenoty) leskly, takže zde bylo více možností, než dříve.[c]
    Popusťme uzdu fantazie a představme si, že zde Marduk zajistil skupinu bytostí s utajenou podobou, širokou myslí a rozumem i vhodným vědeckým vybavením, která se pokusila šperk vyčistit, tedy provést jisté vylepšující úpravy DNA člověka. Nyní bude mít člověk DNA s mnoha novými možnostmi. Je zde nějaký dům určený k čištění šperku, snad laboratoř pro úpravu genů? Všemu tam vládne Marduk a Erra tam má zákaz vstupu. Možná proto, že je nepřátelský člověku, a dílo by se snažil zhatit? Co bylo dále, nevíme, dalších 31 řádků textu básně je poškozeno.

    Ve svém chrámu E-meslam zatím Erra připravuje plán zničení: "Srazím lidi a život jejich zkrátím, jediného nezanechám na sémě." (II:29-30). Budou vyvolány rozepře mezi generacemi. V příbytku knížat zločincům dám sídlit. Křik lidí oddělím, vezmu mu všechnu radost. Nepřipomíná nám to až příliš dnešní dobu? Errovy plány pokračují na II. tabulce. Vybíráme jen některé: „Jeho … odejmu, jeho dny zkrátím. Život spravedlivého, který se přimlouval, přetnu, zlého, jenž sám život přetínal, do čela postavím. Srdce lidí změním a otec syna nebude slyšet, dcera bude k matce mluvit nenávistně. Jejich řeč učiním zlou a oni zapomenou na svého boha, své bohyni budou říkat velké opovážlivosti. Lupiče svolám, avšak cestu jim odříznu. Ve středu města jeden druhému majetek loupit bude.
    Démonu dám se rozhněvat a on přítrž učiní dalšímu rození. Chůva zapomene na křik kojence a nemluvněte. Zvuk písně pracovní na lukách zmatu, pastýř s ovčákem zapomenou na ovčín."
    Převedeno do dnešní mluvy, i rodiče a děti se k sobě začnou chovat nenávistně. Lidé začnou mluvit a jednat hrubě, ztratí víru a budou se rouhat, přestanou se jim rodit děti, přestanou se starat o děti, přestane fungovat zemědělství.
    "
    Nemocný si toužebně pečené maso bude přát. Však nic ho nezachrání. Až zemře, půjde!" Mnoho textu je poškozeno, píše se o dešti a zlých větrech. Náměstí budou zaplavena krví lidí. Cévy jim otevřeš a krev necháš téci proudem. I voda bude znečištěna krví.
    "...
    vladař i knížata zapomenou na své řády. Jejich svazek se uvolnil a pouto boha s člověkem je volné a bude obtížné je znovu spojit“. Jak lépe popsat stav současné  západní civilizace, kdy ve jménu progresivismu je veden boj proti tradicím a společenskému řádu, kdy nastává všeobecný úpadek společnosti a víra v boha je ničena i samotnými církvemi?

    Ve IV. tabulce použil bůh Erra nový trik: Změnil se na člověka a přímo ve středu Babylónu začal podněcovat lid ke vzpouře. Mnozí se kolem něj shromáždili, a ač mírumilovní, začali hádky a dokonce se chápali zbraní. Vzbouřenci podněcovaní Errou zapálili svatyně a začali loupit. Byla prolévána krev chlapců a dívek. Erra vyvolal občanskou válku, aby pak na oslabené město poslal cizí, loupeživá vojska.
    Když to krveprolévání spatřil Marduk, zděsil se a odmítl návrat do svého chrámu v Babylónu.  I město Sippar, které kdysi ochránil před potopou, je nyní zničeno. Hradby měst byly zbořeny. Některá města začala být ovládána bezohlednými správci, jiná zbavena práva a spravedlnosti, obsazena cizáky, další proměněna v pustinu či srovnána se zemí. Kdo nezemřel v boji, umíral na mor.

    Bůh války Erra, IV. tabulka, verše 73-77
        Lidé právo opustili, chopili se násilí,
    zanechali správného a zamýšleli zlé.
    Do jediné země větrům sedmi dal vtrhnout:
    Kdo v boji nezemřel, na mor zemře.
    Kdo morem nezemřel, nepřítel ho odvleče.
       

    Krajinu postihl mor, záplavy, sucho, tornáda a útoky démonů. Příbytky lidí jsou zpustošena a není, kdo by pohřbíval mrtvé. Chvěje se země, nebe i podsvětí. Zničeny jsou hory a pohoří, moře bouří. Zničeny lesy a ztracena pitná vody. I hvězdy padají z nebes.

    Nepřipomíná nám to vše hrůzný popis událostí, ke kterým směřuje již nezadržitelně naše západní civilizace? Také jsme byli Babylónem, městem všech měst, vrcholem lidské civilizace. Nyní padáme střemhlavě dolů. Lidé jsou vůči sobě stále agresivnější, vlády hájí jakékoliv jiné zájmy, než zájmy občanů. Covidová totalita vyhání do ulic měst tisíce protestujících. Právo se stále více rozchází se spravedlností. Západní společnost rychle spěje k anarchii a chaosu, která má vyústit v Nový společenský řád - globální totalitní zřízení ovládající ty, kdož přežijí. Lidé, rodiny, národy i státy - vše je vytrhováno ze svých kořenů pod praporem liberální demokracie a progresivismu. Lidé jsou ovládáni dluhy a naprostou závislostí na globálních korporacích. Rodiny zaměňovány za beztvaré, proměnlivé skupiny různopohlavních jedinců. Suverenita států je likvidována, vlastenectví pronásledováno, obranná funkce státních hranic se stala jen iluzí - hradby jsou již dlouho zbořeny a vojska neschopny bránit své země. O prolévání krve dětí při rituálech černých elit se nesmí nic vědět. Záplavy střídají sucha, tornáda jsou stále silnější, pitné vody ubývá a lze očekávat její otravu, země se začíná třást, sopečná aktivita narůstá a vše se zrychluje.

    Přejde pána válek a moru zuřivost a přestane osnovat zlo, jak se to stalo v závěru Eposu o Errovi? Objeví se nebeský vůdce, který uklidní boha války a moru? Podaří se vyčistit božský drahokam tak, aby byla alespoň část lidstva zachována?

    Bůh války Erra, V. tabulka, výběr z veršů
        Když Erra se uklidnil a usadil ve svém sídle,
    všichni bozi hleděli na jeho tvář, ...

    „Vy všichni pozor dejte, má slova chovejte v paměti!
    Snad v dřívějším svém hříchu jsem osnoval zlo,
    své srdce rozzuřil a lidi chtěl zničit...
    Tam, kde jeden zuří, druhý mu neporadí.
    Což by se to stalo, nebýt Išuma, mého vůdce?

    „Prořídlí lidé země ať opět se rozmnoží,
    ať malý i velký jdou její cestou!

    Horám hojnost a moři úrodu dáš nést,
    i polím, jež pustá jsou, dáš rodit!

    K domu, kde tato tabulka leží,
    ať Erra zuří a Sedmero božstvo zabíjí –
    morový meč se nepřiblíží, nechť vládne tam mír!
    Tato píseň nechť navždy je dána, ať věčně trvá!
     

       

    Pokračování - Božský šperk


    [a] Igigové (Igigú, Igigi) - ve starobabylonské období tak bylo označováno 10 velkých bohů. Později ve středobabylonském období tak byli označováni všichni bohové sídlící na nebi.
    Anunnakové (Anunnakkú, Anuna) bylo dřívější označení všech bohů. Později v období středobabylonském tak byli označováni bohové sídlící na zemi či v podsvětí.[2]
    [b] Girra (Gibil, Girru) je bůh ohně a světla či přímo boží světlo a oheň. Byl uctíván již Sumery, a poté napříč časem až do posledních staletí před naším letopočtem.[4]
    [c] Překlad "Šperk vyčistili a je horší než dříve." je nepřesný. Správně má být:

    Díky nim se klenoty leskly, takže zde bylo více možností, než dříve.


    [1] HRUŠKA, Blahoslav, Lubor MATOUŠ, Jiří PROSECKÝ a Jana SOUČKOVÁ. MÝTY STARÉ MEZOPOTÁMIE: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Odeon, 1977.
    [2] Black, Jeremy; Green, Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie. Volvox Globator. 1999
    [3] McCallová Henrietta. Mezopotámské mýty. Levné knihy KMa. 2006. ISBN 80-7309-320-0
    [4] Girra (god). Ancient Mesopotamian Gods and Goddesses [online]. [cit. 2021-10-25]. Dostupné z: http://oracc.museum.upenn.edu/amgg/listofdeities/girra/index.html
    [5] Přispěvatelé Wikipedie, Babylonie [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2021, Datum poslední revize 18. 07. 2021, 17:57 UTC, [citováno 28. 10. 2021] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Babylonie&oldid=20178960 >
    [6] Wikipedia contributors, 'Assyria', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 2 October 2021, 15:36 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Assyria&oldid=1047790661 > [accessed 28 October 2021]
    [7] Wikipedia contributors, 'Erra (god)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 August 2021, 02:00 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Erra_(god)&oldid=1040851114 > [accessed 29 October 2021]
    [8] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Nergal [online]. c2021 [citováno 29. 10. 2021]. Dostupný z WWW: < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nergal&oldid=19986551 >
    [9] TAYLOR, Kynthia. The Erra Song: A Religious, Literary, and Comparative Analysis. Harvard Library [online]. 2017 [cit. 2021-10-30]. Dostupné z: https://dash.harvard.edu/bitstream/handle/1/42061524/TAYLOR-DISSERTATION-2017.pdf
    [10] Zániky civilizací. Mýty a skutečnost. [online]. 2007 [cit. 2022-07-30]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007040005

    Vydáno: 01. 02. 2007


    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 01. 02. 2007 | Aktualizováno: 01. 11. 2021 | 24805 přečtení | Počet komentářů: 70 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.