Hebrejská Bible a archeologie

Éra biblických patriarchů

Židovský patriarcha Abrahám poslechl Boží výzvu, opustil svou zemi a vydal se plnit Boží příkazy. Za to byl odměněn v pozdním věku otcovstvím a stal se praotcem Izraele.

Na to, kdy odešel Abrahám (Abram) z města Ur, existuje mnoho názorů.

 21. stol. př. n. l.

Jedno z tradičních datování samozřejmě vychází z Bible. Šalomoun měl postavit Chrám 480 let po útěku Izraelitů z Egypta:

V Egyptě měli Izraelité žít 430 let:

Pokud vládnul král Šalomoun v 10. stol. př. n. l., pak přišli Izraelité do Egypta o 910 let dříve, tedy v 19. stol. př. n. l. Pokud dále započteme biblické životopisy Abraháma, Izáka a Jákoba, dostáváme se do 21. stol. př. n. l. Pokud jsou časové údaje v Bibli pravdivé, mělo dojít  k odchodu Abraháma z Uru do kanaánské země právě ve 21. století.

20., 19. či 18. stol. př. n. l.

Mezi badateli však nikdy nedošlo ke shodě v názoru na historické datování Éry biblických patriarchů. Podle rozšířeného názoru žili patriarchové v období střední doby bronzové. Světoznámý biblický archeolog W.F.Albright umístil odchod praotce do období 2100 až 1900 př. n. l. Někdy byl historický základ příběhu praotců kladen až do 18. stol. př. n. l.

Později však archeologický průzkum ukázal, že k žádné hromadné migraci v této době nedošlo a řada měst citovaných v příběhu knihy Genesis neexistovala. Někteří biblisté tedy odchod posunuli do roku 1500 př. n. l. Nemohou však vysvětlit, proč Genesis neuvádí města, která v krajině hrála v této době rozhodující roli. A ani posun do 16. či 15. stol. př. n. l. nevyřešil rozpor mezi biblickým popisem událostí s tím, co dnes archeologové vědí o Kanaánu 2. tisíciletí. Uveďme příklady:
 

Problém s velbloudy

Autoři knihy The Bible Unearthed^[4] připomínají, že v příbězích patriarchů jsou často zmiňovány karavany velbloudů. Archeologické nálezy však věc zpochybňují. Analýzy starých zvířecích kostí v příslušných oblastech ukazují, že velbloudi začali být k transportu více užíváni až po roce 1000 př. n. l.

Pelištejci

V kapitole Genesis 26 hledá Abrahámův syn Izák pomoc u Abímeleka, krále Pelištejců (Filištínů, Philistines). Archeologické nálezy ukazují, že se Pelištejci objevili v oblasti až po roce 1200 př. n. l.

12. či  11. stol. př. n. l.

Ve snaze odstranit rozpory mezi událostmi v Bibli a archeologickými poznatky, posunuli někteří badatelé Dobu patriarchů ještě o několik staletí dopředu. Izraelský archeolog Benjamin Mazar navrhoval zařadit působení praotců až do 11. stol. př. n. l.

Pouhá legenda

Na základě nových archeologických objevů dnes řada odborníků tvrdí, že příběhy biblických patriarchů zrcadlí dobu první poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Autoři příběhů o životě patriarchů tedy účelově posunuli děj o mnoho stovek let zpět. Nejedná se o popis dávných historických událostí, ale o pradávné legendy, které se v ústní tradici dochovaly až do období Judského království.^[2]

Nejen že dosud nemáme důkazy o existenci  praotce Abraháma, ale archeologové jsou ve světle svých objevů stále více přesvědčeni, že taková postava nemohla nikdy existovat.^[1]

... pokračování ...

Vytvořeno: 15. 09. 2006