Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: Kdo jsem?:
    "Ste obyčajná ženská, ktorá si o sebe myslí viac, ako je únosné." (Mýtické nadpřirozené bytosti)
  • Pěkné video o Měsíci:
    "Tady jsem našla takové pěkné a stručné video o Měsíci :) https: ... " (Měsíc)
  • Re: Mladší trias - mladší dryas:
    "Děkuji za upozornění, máte pravdu! Opravil jsem v článku. V článku ... " (Zániky civilizací)
  • Mladší trias - mladší dryas:
    "V soupisu katastrof je období 10 800-9600 př. n. l. označeno jako ... " (Zániky civilizací)
  • Re: Re: Re: Re: Panna:
    "Samozřejmě není pravda, že slovo ALMAH je jednoznačné a slovo PART ... " (Panna nebo mladá žena?)
  • Re: Dala jsem hodnoceni 5 protoze...:
    "Pche ja som urobil uplne to iste... az po vzapatnom precitani toht ... " (Původ čísel 60 a 360)
  • Akkad

    Epos o Gilgamešovi

    Mýty - Blízký východ -- Akkad --- Epos o Gilgamešovi

    Mýty

    Epos o Gilgamešovi

    Epos o Gilgamešovi je prvním epickým dílem světové literatury a zřejmě nejznámějším příběhem ze staré Mezopotámie. Byl původně napsán na dvanácti tabulkách. Mezi hlavní naleziště tabulek patří Ur, Sippar, Iščálí a Ninive.  Epos představuje zhruba 3000 veršů. Vznikl zřejmě ve starobabylónském období (počátek 2. tis. př. n. l.).[1]

    Gilgameš mohl být vládcem Uruku v období jeho první dynastie (cca. 2600 př. n. l.). Podle sumerského seznamu králů trvalo jeho panování 126 let. Měl být synem bohyně Ninsun a krále Lugalbandy. Dle sumerského seznamu králů však byl jeho otcem vysoce postavený kněz z Kullabu. Gilgamešovým nejslavnějším činem byla stavba hradeb kolem Uruku.

    V sumerských textech je hrdina znám jako Bilgames (výhonek stromu mésu - strom života). A akkadské literatuře již nese jméno Gilgameš.

    Epos vypráví o Gilgamešově hledání nesmrtelnosti. Zajímavá je zvláště 11. tabulka. Popisuje setkání Gilgameše s Utanapištimem (Utnapishtim, Utnapištim), hrdinou potopy, předobrazem biblického Noeho.

    Obr. vpravo. 11. tabulka - Potopa (Flood Tablet), 7. stol. př. n. l., Ninive[3] [9]

       

    1. tabulka
    Na počátku příběhu žije mladý vladař Gilgameš značně bouřlivě. Zmocňuje se uruckých panen a mladé muže posílá těžce pracovat na stavbu hradeb a svatyně. Obyvatelé Uruku nakonec prosí matku bohů Aruru, aby poslala Gilgamešovi protivníka. Bohyně tedy stvořila silnou bytost žijící ve stepi divoce mezi zvířaty - Enkidua. Zkrotí ho teprve nevěstka Šamchat po sedmi nocích milování.

    2. tabulka
    Enkidu zkříží cestu Gilgamešovi. Hrdinové zápasí, boj je však rovný a nakonec se stávají přáteli. Okamžitě se společně domlouvají na prvém úkolu, zabití obra z cedrového lesa -Chumbaby (Chuvava).

    3. tabulka
    Oba hrdinové míří do cedrového lesa, který ležel zřejmě na východ od Mezopotámie, snad v blízkosti pohoří Zagros na hranici Elamu. V pozdějších verzích eposu to však bylo západně od Mezopotámie, v Libanonu. Chumbaba byl obří netvor, "jehož  řev je zbraň rovná potopě, jehož řeč je oheň a jehož dech je smrt".[2]

    Královna Ninsun obětuje zápalnou oběť bohu slunce Šamašovi aby Enkidu chránil jejího syna a Gilgameš se bezpečně vrátil.

      


    Obr. Hliněná maska démona Chuvavy (Huwawa), Sippar, cca.1800-1600 př. n. l.[4]

    4. tabulka
    Gilgameš a Enkidu se vydali na cestu. Mladý král má sen, který Enkidu vyloží jako znamení úspěchu v boji s Chumbabou.

    5. tabulka
    Přátelé přicházejí k okraji lesa. Setkávají se s Chumbabou, který se vysmívá jejich slabosti. Gilgameš si zoufá, v kritické chvíli však zasahují bohové. Šamaš posílá proti obludě mocné větry, které ji paralyzují. Chumbaba žadoní o život, hrdinové mu však setnou hlavu. Na voru ji pak vezou po Eufratu do Nippuru.

    6. tabulka
    Po návratu do Uruku se do Gilgameše zamiluje bohyně Ištar. Hrdina její nabídku ke sňatku odmítne. Otevřeně vyčte Ištaře smutný osud všech jejích milenců. Bohyně se rozlítí a žádá svého otce, boha Anua, o nebeského býka, který by Gilgameše potrestal.

    Strašný býk začne pustošit Uruk. Enkidu však nakonec popadne obludu za rohy a Gilgameš vrazí býku do šíje meč.
    Ištar lká nad svou pohanou a smrtí nebeského býka. Enkidu ji potupí. Býčí rohy věnuje Gilgameš svému otci Lugalbandovi.   Příběh vrcholí triumfální projížďkou hrdinů ulicemi Uruku.
        


    Obr. Král Gilgameš a Enkidu bojují. Pečetítko z období Ur III

    7. tabulka
    Ráno po velkém boji líčí Enkidu svůj sen. V něm bůh Enlil sesílá na Enkidua smrt jako trest za zabití Chuvavy a božského býka. Gilgameš se modlí k bohům za život svého přítele. Enkidu však přesto onemocní a slábne.

    8. tabulka
    Gilgameš se loučí s umírajícím přítelem. Enkidu je mrtev, Gilgamešův výkřik smutku se nese celou zemí. Enkidu je pohřben.

    9. tabulka
    Gilgameš je hluboce otřesen smrtí svého přítele. Rozhodne se vydat za Utanapištimem, jenž má znát tajemství nesmrtelnosti. Utanapištim žije věčným životem někde daleko na konci světa, u "úst" všech řek. Cestou překoná Gilgameš řadu nebezpečí. Projde i branou střeženou lidmi - škorpióny. Dvanáct dvouhodin se prodírá soutěskami a močálem beznaděje.  Konečně dorazí do zahrady drahokamů. Setkává se zde se Siduri, šenkýřkou bohů.

    10. tabulka
    Siduri nepoznává ve zuboženém a vysíleném muži krále a hrdinu Gilgameše. Nakonec mu však poradí, jak překročit vody smrti. Převézt jej může jedině lodivod Uršanabi. Gilgameš se s pomocí lodivoda dostává přes vodu a konečně se setkává s Utanapištimem. Utanapištim (Nalezl jsem život), člověk který přežil potopu, vysvětluje nezbytnost smrti.

    11. tabulka
    Utanapištim vypráví o potopě (příběh se stal později inspirací pro popis biblické potopy i Noemovy archy).
    Bohové se kdysi rozhodli seslat na lidstvo povodeň. Bůh Ea (Enki) však prozradí tajemství a varuje Utanapištima před záhubou.

    Epos o Gilgamešovi[1], tab. IX
    Muži šuruppacký, synu Ubaratutua,
    odejdi z domu! Postav loď!
    Zbuduj archu, abys život svůj zachránil,
    majetek zavrhni, ale život zachovej!
    Všechno živoucí sémě do lodi uveď!

    Utanapištim archu postavil přesně podle Enkiho pokynů a spustil na vodu.

    Epos o Gilgamešovi, tab. IX
    ... vše, co jsem měl z živého sémě, jsem naložil na ni.
    Na loď jsem uvedl celou svou rodnu a příbuzné své.
    Zvěř stepní a drobná zvířata stepní, všechny řemeslníky
    jsem uvedl na ni.

    Přichází potopa:

    Epos o Gilgamešovi, tab. IX
    Po šest dnů a sedm nocí
    s potopou burácel vítr a jižní bouře srovnala zemi.
    A když sedmý nadešel den, ustala jižní bouře, potopa i boj,
    jenž jako rodička kol sebe tloukl.
    Uklidnilo se moře, utišilo, bouře i potopa ustaly.
    Na moře jsem pohlédl, všude zavládlo ticho
    a všechno lidstvo se v bahno proměnilo.
    Jak plochá střecha se prostíral močál.
    Poklop jsem otevřel a na mou tvář dopadlo světlo.
    Poklekl jsem a usedl v pláči.

    Utanapištim vypustil holubici, pak vlaštovku. Obě se vrátily zpět. Nakonec vypustil havrana, který se již nevrátil. To bylo znamením, že vody ustoupily (biblický Noe vypouští nejprve havrana a pak holubice). Utanapištim přinesl bohatou oběť nejvyšším bohům, kteří se nejprve přeli o osud přeživších lidí. Nakonec však Enlil učinil Utanapištima a jeho ženu nesmrtelnými.
     

    Epos o Gilgamešovi, tab. IX
    Až dosud Utanapištim jen člověkem byl,
    nyní Utanapištim a jeho žena ať podobni jsou nám bohům...

    Utanapištim dovyprávěl příběh a poradil Gilgamešovi, aby pro získání nesmrtelnosti podstoupil zkoušku. Nesmí usnout po 6 dní a 7 nocí, tedy po dobu, kterou trvala potopa. Gilgameš však usnul a prospal 7 nocí. Musí se vydat na zpáteční cestu s nepořízenou. Utanapištim dává králi na rozloučenou dar - poradí mu, kde nalézt rostlinu omlazení. Gilgameš se jí zmocní na mořském dnu. Na cestě do Uruku rostlinu odnese had. Gilgameš si hořce uvědomuje, že nesmrtelnost nezíská. Lodivodu Uršanabimu však nakonec ukazuje své dílo - mohutné hradby Uruku. Tím se Gilgameš zapsal nesmrtelně do lidské historie.

    12. tabulka
    Zřejmě přidána později. Enkidu je stále naživu. Gilgameš zhotovuje dva předměty, které spadnou do podsvětí. Enkidu do podsvětí vstoupí, aby předměty přinesl Gilgamešovi zpět. Nemůže se ale vrátit zpět do země živých. Gilgameš prosí bohy o pomoc a Enkidu se vrací zpět, aby vyprávěl o chmurných poměrech v podsvětí. Viz Strom chuluppu.

    Vznik a vývoj

    Bilgames je znám již ze sumerské literatury. Akkadští autoři jej již nazývají Gilgamešem. Obdobné eposy o Gilgamešovi můžeme nalézt i v chetitské literatuře a dalších mytologiích Předního východu. Překladem a úpravami tohoto díla docházelo k podstatným změnám, proto se některé verze mohou výrazně odlišovat. Poslední zmínky o Gilgamešovi pocházejí z doby kolem 200 n. l., kdy Ailiános Klaudios v knize Zvláštnosti zvířat popisuje nechtěného vnuka babylónského krále. Ten byl hozen z hradeb, zachráněn orlem a vychován zahradníkem. V roce 165 n. l. se Gilgameš objevuje ve středo-perských textech manichejců vztahujících se ke Genesis a k první knize Henochově.[4]

    Sumer

    Ze Sumeru pochází pět příběhů, které vznikly zhruba kolem 2500 př. n. l. Dochovaly se  opisy z období 2000 až 1700 př. n. l.[4]

    Bilgames a Akka
    Bilgames a Chuvava
    Bilgames a nebeský býk
    Bilgames, Enkidu a podsvětí
    Bilgamesova smrt

    Akkad

    Akkadská verze eposu o Gilamešovi vznikla na základě Sumerských mýtů a eposů, ze kterých byly vybrány pouze některé části a ty spojeny do jediného eposu. Důsledkem je někdy nedokonalá návaznost děje mezi jednotlivými kapitolami. Epos prošel složitým vývojem, jeho podoba se ustálila kolem roku 1200 př. n. l., kdy dílo zkompiloval babylonský kněz Sín-leke-uníní. Tato kanonická podoba mýtu se pak předávala až do poslední opisů z roku 250 př. n. l. Je sepsána na dvanácti tabulkách a obsahuje zhruba 3000 veršů. Většina nalezených částí pochází z Ninive z knihovny krále Aššurbanipala, chybějící části byly doplněny z Chetitských textů a jiných akkadských knihoven. V akkadštině se epos nazýval Ten, jenž hlubinu zřel (ša nagba ímuru).[4]

    Hebrejské texty

    Mezi Svitky od Mrtvého moře (Qumran scrolls) byl nalezen i text Knihy obrů (Book of Giants) asi z roku 100 př. n. l. Mezi předpotopními obry jsou vyjmenováni i Gilgameš a jeho soupeř Chuvava.

    Skutečný Gilgameš

    Příběh o Gilgamešovi může mít reálné kořeny. Popis Gilgamešova města odpovídá vykopávkám ve starověkém Uruku.

    Nejstarší zmínka o Gilgamešovi se dochovala na akkadském soupisu božích jmen (cca. 2700 př. n. l.). Zde je jeho jméno uvedeno v seznamu polobohů, bytostí zrozených ze spojení boha a člověka.

    Gilgameš jako panovník je poprvé zmíněn až v Seznamech králů ( 20. až 19. stol. př. n. l.), který zřejmě pocházel ze starších, již nedochovaných pramenů. Zde je Gilgameš uváděn jako pátý král Uruku (raně Dynastický II, první dynastie Uruk) panující 126 let. Tato část seznamů ale patří ještě do mytologického období, až poté následují jména urských vládců doložených vlastními nápisy. V 19. stol. př. n. l. se na Gilgameše odvolává urucký král Anam. Píše, že opravil starou uruckou hradbu zbudovanou Gilgamešem.[5] [6]

       
    Obr. Hlavice palcátu (Lagaš, Ur III - cca. 2116 - 2003 př. n. l.). Dle nápisu připisuje služebník Urdun tuto zbraň  hrdinovi Gilgamešovi. Louvre. Department of Oriental Antiquities. [9]

     


    Obr. Hrdina nesoucí lva jehož pravzorem mohl být Gilgameš. Neo-Asyrské období, Sargon II (721 - 705 př. n. l.) Khorsabad. Louvre.[10]
        Přes nedostatek přímých důkazů se mnoho odborníků domnívá, že jde o reálnou historickou postavu. Mohl být králem Uruku mezi roky 2750 až 2600 př. n. l. V raných textech je o něm psáno jako o králi, velice brzy však dochází k jeho zbožštění a později je považován za poloboha.[7] [8]

    Na ruinovém pahorku Tell haddad u me-Turanu v irácké poušti byly nalezeny dva fragmenty hliněných tabulek. Líčí smrt Gilgameše. Když ležel na smrtelném loži, poslal mu bůh Enki sen. Boží shromáždění jej v něm povýšilo na soudce mrtvých v podsvětí (spolu s vládnoucím párem Ningizzidou a Dumuzim). Gilgameš po procitnutí vydá pokyn ke stavbě svého hrobu: Bude přeložen tok řeky a do dna původního řečiště vestavěna kamenná hrobka. Po Gilgamešově smrti zde bude uložen spolu s jeho ženami a služebnictvem a řeka vrácena do původního koryta.

    V roce 2002 němečtí geofyzikové oznámili objev vyschlého koryta umělého kanálu s podivnou dutinou. Leží na jih od ruin Uruku v říčním korytě Eufratu. Ukrývá 8 metrů dlouhá struktura hrob bájného krále Gilgameše?[11]

     


    [1] McCallová Henrietta. Mezopotámské mýty. Levné knihy KMa. 2006
    ISBN 80-7309-320-0
    [2] Matouš Lubor. Epos o Gilgamešovi. Československý spisovatel. 1976
    [3] The British Museum. The Flood Tablet, relating part of the Epic of Gilgamesh. ANE K3375
    www.thebritishmuseum.ac.uk/compass/ixbin/goto?id=OBJ1737
    [4] Epos o Gilgamešovi. 3card.pl
    http://epos.o.gilgameovi.cs.3card.pl/  /odkaz již není funkční/
    [5] Houser Pavel. Nad knihou: Epos o Gilgamešovi. Science World. IDG. [citováno 5. 01. 2011] < http://scienceworld.cz/historie/nad-knihou-epos-o-gilgamesovi-1415 >
    [6] Prosecký Jiří , Blahoslav Hruška, Marek Rychtařík: Epos o Gilgamešovi.  Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2003
    [7] Přispěvatelé Wikipedie, Gilgameš [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 26. 11. 2010, 20:23 UTC, [citováno 11. 01. 2011] < http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gilgame%C5%A1&oldid=6129981 >
    [8] Paturi Felix. Velké záhady pravěku. 2007. Knižní klub v Praze. Praha. 2009. ISBN 978-80-242-2312-4.
    [9] Přispěvatelé Wikipedie, Gilgamesh [online], Wikipédia, l'encyclopédie libre, c2010, Datum poslední revize 03. 01. 2011, 11:33 UTC, [citováno 11. 01. 2011] < http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Gilgamesh&oldid=60881462 >
    [10] Louvre Museum. The Hero Overpowering a Lion. [citováno 11. 01. 2011] <http://www.louvre.fr/ >
    [11] iDnes.cz - Zprávy. Máme Gilgamešovo město, tvrdí vědci. 23.04.2002. Mafra a.s. ČTK. [citováno 11. 01. 2011] < http://zpravy.idnes.cz/ >

    Vytvořeno: 03. 06. 2006


    [Akt. známka: 0,06 / Počet hlasů: 68] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 03. 06. 2006 | Aktualizováno: 04. 12. 2015 | 102264 přečtení | Počet komentářů: 49 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.