Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • bez titulku:
    "chanyuan2017.10.21 canada goose outlet polo shirts nike traine ... " (Černé historky ze života - 2015/02)
  • bez titulku:
    "chanyuan2017.10.21 canada goose outlet polo shirts nike traine ... " (Kamenný sloup v srdci Prahy)
  • bez titulku:
    "chanyuan2017.10.21 canada goose outlet polo shirts nike traine ... " (Souhvězdí Draka)
  • bez titulku:
    "chanyuan2017.10.21 canada goose outlet polo shirts nike traine ... " (Nefilové a mýty)
  • bez titulku:
    "chanyuan2017.10.21 canada goose outlet polo shirts nike traine ... " (Slunovrat 2012 - noční obloha)
  • bez titulku:
    "chanyuan2017.10.21 canada goose outlet polo shirts nike traine ... " (Apokalypsa a 666)
  • Bohové

    Společenství bohů

    Mýty - Společenství bohů

     

    Mýty

    Společenství bohů


    Některá náboženství sdružovala bohy do skupin. V Sumeru tvořilo nejvyšší kruh 12 bohů. Ve starověkém Egyptě znali Devatero, Osmero či Trojici bohů.


    Mezopotámie

    V sumerské mytologii vystupuje několik stovek bohů nazývaných Anunnaki. Kruh nejvyšších bohů však tvořilo vždy jen dvanáct vyvolených:

    číslo bůh         číslo bohyně
    60 Anu 55 Antum
    50 Enlil 45 Ninlil
    40 Ea / Enki 35 Ninki / DAM.KI.NA
    30 Nanna / Sín 25 Ningal
    20 Utu / Šamaš 15 Inanna / Ištar
    10 Iškur / Adad 5 Ninchursag

     

    Šedesátka byla nejvyšší jednotkou sumerské sexagezimální číselné soustavy a byla tedy vyhrazena nejvyššímu bohu Anovi. Čísla 60, 50, 40, 30, 20 a 10 patřila mužským božstvům. Bohyním byla vyhrazena čísla vždy o pět menší.

    Podle pozdějších babylonských mýtů byli Anunnaki dětmi Anu a Ki, božských sourozenců, kteří sami byli dětmi Anšara a Kišary (Vládce (otáčení) Nebes a Vládkyně (otáčení) Země, Nebeské póly). Anšar a Kišara byly děti Lahma a Lahamy (těch z bahna); tato jména přináležela strážcům brány chrámu zasvěceného Abzu v Eridu - místu stvoření.[8]

     

    Ve staré Babylónii tvořili významnou trojici bohové Anu, Enlil a Ea. Noční obloha byla rozdělena do tří cest. Severní oblast byla Cesta Enlilova. Oblast rovníku a většina pásu zodiaku byla Cesta Anuova. Jižní oblast byla Cesta Eova. Viz.také Souhvězdí staré Babylónie.

     

    Egypt

    Devatero bohů

    Devatero (pesedžet) bylo významným společenstvím egyptských bohů. Představovalo skupinu devíti nejvýznamnějších bohů, znamenalo však také obecné společenství všech bohů. Devatero bohů postupně stvořilo celý svět.

    Ve starověkém Egyptě označovala číslice 3 plurál. Číslice 9, tedy 3 x 3,  znamenala velké množství či úplnost. 

    Hlavním devaterem bohů bylo Velké devatero bohů z Iumu (řec. Heliopolis).

    Nejprve byl prabůh Atum. Atum byl někdy ztotožněn s bohem Re (Re-Atum, Atum-Ra). Po jeho samooplození vznikla první dvojice - bůh vzduchu Šu a bohyně Tefnut. Z jejich spojení povstala další dvojice Geb (země) a Nut (nebeská klenba). Potomky Geb a Nut jsou Usir (Osiris), Sutech (Seth), Eset (Isis) a Nebthet (Nephtys). K devateru byl přiřazen Hor (Haruer), syn Usirúv a Esetin.[1]

    Skupin devíti bohů bylo více, v Textech pyramid lze nalézt Velké devatero, Malé devatero, Obojí devatero či Sedm devater.

        
    [2]

    Devatero (řecky Eneáda) se stalo hlavním společenstvím bohů, složení skupiny se ale měnilo. Různé varianty složení Devatera existovaly v místních náboženských kultech. Hlavní bůh daného místa stál většinou v čele, místo boha Re. Dokonce se měnil i počet bohů v Devateru. symbolicky devatero obsáhlo všechny bohy uctívané ve starověkém Egyptě.

     

    Trojice

    Důležité místo měla i trojice bohů. Trojice znamenala základní typ společenství, rodinu.  Nejznámější trojici tvořil otec - Usir, matka - Eset a syn - Hor. Viz. také  Eset a Usire (Isis a Osiris)

     

    Osmero bohů

    Osmero (Chemenu) byla skupina bohů sdružená podle kosmologie města Chemenu (řec. Hermopolis). Osmero sestávalo ze 4 párů bohů. Číslice 4 vyjadřovala vyváženou celistvost, její znásobení na osm pak zesilovala celý koncept celistvosti stvoření.

    Někteří členové Osmera jsou v jiných rolích zmiňováni již v Textech pyramid, kosmologický koncept však pochází až z období Střední říše.

    Nun a Naunet vyjadřují princip hloubky vod prvotního praoceánu, případně nehybnost vod. Heh a Hauhet představují beztvarost a bezmeznost nebytí. Kuk a Kauket reprezentují temnotu, Tenemu a Tenemut znamenají neuspořádanost. Později byli nahrazeni bohy Amonem a Amaunetou vyjadřujícími princip skrytosti.

    Skupina osmi bohů umožnila vynoření prvotního pahorku pevné země (benben) z  kosmického praoceánu.

    Bohyně skupiny byly zobrazovány s žabími hlavami, bohové s hadími. Vyjadřovala se tak myšlenka jejich prvotnosti. Had i žába byly spojovány se sebeplozením, symbolizovaly původnost a neměnnost. Osm bohů tedy bylo prvopočátečními bytostmi, prapůvodní sílou stvoření dávající tvar všemu ostatnímu. Nebyli součástí stvořeného vesmíru, tvořily souhrn elementů doposud neprojeveného. Bohové Osmera však nejsou stvořiteli světa ve smyslu původců; spíše charakterizují kvality prvopočátečního chaosu předcházejícího stvoření. Plnili tedy funkci, kterou v jiných kosmologiích zastává praoceán. Osmero snad symbolizuje stav výchozí pro postupný vznik Devatera bohů. [4] [5] [6] [7]     
    Čtyři páry Osmera bohů s bohy Ptahem (horní registr) a Thovtem (dolní registr) [7]

     

     


    [a]  
    [b]  
    [c]  
    [d]  

    [1] Janák, Jiří. Společenstvo Devíti. Pražské egyptologické studie. 2004. s. 45n. [citováno 27. 12. 2009] < http://pes.ff.cuni.cz/pdf/pes3_janak.pdf>
     
    [2] Bauval, Robert G. The Circumpolar Constellations in Ancient Egypt.  2007. [citováno 27. 12. 2009]  < http://www.robertbauval.co.uk/articles/articles/cciae.html>
     
    [3] Budge Wallis. The Gods of the Egyptians.
       
    [4] Naydler, Jeremy. Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného.  Praha: Volvox Globator, 1999. ISBN 80-7207-245-5.
     
    [5] Krejčí, Jaromír; Magdolen, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid, aneb 100 nej ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-251-1. s. 124.
     
    [6] Verner, Miroslav; Bareš, Ladislav; Vachala, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-306-0.
     
    [7] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Osmero. 2010. [citováno 8. 02. 2010]
    < http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Osmero&oldid=4899465 >
     
    [8] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Anunnaki. 2010. [citováno 8. 02. 2010]
    < http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anunnaki&oldid=4770049>
    [9]  
    [10]  
       

    Vytvořeno: 08.02.2010


    [Akt. známka: 2,80 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 08. 02. 2010 | Aktualizováno: 01. 03. 2010 | 19501 přečtení | Počet komentářů: 62 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz