Putujte s námi proti proudu k zapomenutým zdrojům,
seznamte se s poselstvím našich předků pro tuto dobu!
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání, historie,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • Re: ??:
    "Nikoliv úvaha. V dalších pokračováních se chystám uvést řadu faktů ... " (Václav Havel - český Faust)
  • ??:
    "Naštěstí je to jen vaše ..úvaha ..., mylná ..." (Václav Havel - český Faust)
  • Re: vdaka:
    "Dobrý den a děkuji za poděkování. Jen bych rozlišoval mezi křesťan ... " (Duše do nebe)
  • Re: Citace z Matouše:
    "Dobrý den, děkuji vám za upozornění. Překlep jsem opravil. S pozdr ... " (Jan Křtitel)
  • Re: :
    "V článku uvádím, že to, že židovský kalendář začíná návštěvou nejv ... " (Nibiru - kdy přiletí?)
  • vdaka:
    "Uzasna stranka..velka vdaka autorovi...presne toto zamlcovane pozn ... " (Duše do nebe)
  • Archeologie

    Hebrejská Bible a archeologie - Maximalisté

    Hebrejská Bible a archeologie - Maximalisté

    Hebrejská Bible a archeologie

    Maximalisté

    Podle některých archeologů můžeme v Hebrejské Bibli spatřit, přes mnoho nánosů věroučných náboženských vrstev, jádro popisující skutečné události. Někde ve starověké Mezopotámii se utvořil nomádský kmen Izraelitů, který migroval nejprve do Palestiny a potom do Egypta. Pak, po konfliktu s tamější mocí, uprchli Izraelité do pouště pod vedením nějaké významné osobnosti.[1]

    Mezi zastánce maximalistického pohledu na historicitu Bible patří např. William Dever[2], David Rohl[3] či Paul Johnson.[4]

    V časovém začlenění jednotlivých biblických událostí se však badatelé liší. Uvádíme jedno z tradičních datování, které umisťuje exodus a obsazení Kanaánu na rozhraní Pozdní doby bronzové a počátek doby železné[7] - viz vpravo.

    Izraelité a písmo

    Někteří minimalisté tvrdí, že izraelská populace začala používat psané písmo až od 7. stol. př. n. l. Nejstarší biblické texty tedy mohly vznikat až poté.[5]

    Dever[2] však upozorňuje na archeologické nálezy hliněných střepů s nápisy (ostraky), které ukazují na ranné používání písma v široké populaci. V r. 1980 byl učiněn nález na východě Negevské pouště. Ostraka, datovaná do 7. stol. př. n. l. , obsahuje hebrejský nápis a také egyptské hieratické znaky pro číslice. V Judeji a Izraeli tedy mohli používat egyptský systém počítání. Podle židovského historika Nadav Na'aman mohl být tento systém převzat z Egypta okolo 10. stol.př. n. l. Později přestal být v Egyptě užíván. Dever tvrdí, že archeologické nálezy mohou potvrdit psanou tradici již od dob krále Davida i když jednoznačné důkazy stále nemáme. To může ukazovat na to, že představy Davidova a Šalomounova království mohou být opodstatněné.[6]

    Prameny Tóry

    Tóra není jednolitým kompaktním celkem jedné skupiny autorů. Nalézáme v ní řadu různých autorských pramenů, které byly postupně slučovány a upravovány. Nejednotnost a různorodost textů ukazuje spíše na pomalý a postupný vývoj, než sepsání v relativně krátkém období, jak předpokládají někteří minimalisté.
    Mohlo být tak obsáhlé dílo vytvořeno až během sedmého století, v prostředí chudé Judeje, bez předchozí psané tradice?

    Autentické podrobnosti

    V Bibli nalézáme detaily ze života starověkých národů. Informace o událostech, které mohly být stěží známy v mnohem pozdějších dobách, kdy byly podle minimalistů psány hlavní biblické příběhy (7. stol.př. n. l. či poexilní doba po r. 538 př. n. l.). Archeologické nálezy jsou podle tvrzení maximalistů v souladu s těmito biblickými detaily.

    Jozuův oltář?

    CEP[8] Jozue 8:30-31
    Tehdy zbudoval Jozue oltář Hospodinu, Bohu Izraele, na hoře Ébalu, jak Izraelcům přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, tak jak je napsáno v Knize Mojžíšova zákona: oltář z neotesaných kamenů, neopracovaných železem. Na něm přinesli Hospodinu oběti zápalné a obětovali oběti pokojné.

    Archeolog Adam Zertal nalezl v roce 1980 v západní části Palestiny hromadu kamení. Kameny vytvářejí obdélník o velikosti zhruba 9 x 7 metrů, se silnými stěnami a rampou vedoucí nahoru do třímetrové výše.     
    Obr. Kamenná stavba považovaná za oltář. [9]

    Zertal věří, že objevil oltář, který měl podle Bible postavit vojevůdce Jozue na hoře Ébalu (Ebal) při dobývání Kanaánu. Právě odtud měl vojevůdce rozdělit dobytou zemi mezi 12 kmenů.[9]

    Kniha Jozuova popisuje stavbu oltáře podle dřívějších instrukcí Mojžíše:

    CEP[8] Deuteronomy 27:4-6
    Až tedy přejdete Jordán, postavíte na hoře Ébalu ony kameny, jak vám dnes přikazuji, a obílíš je vápnem. Vybuduješ tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů, ale nebudeš je opracovávat železem. Z neopracovaných kamenů vybuduješ oltář Hospodinu, svému Bohu, a budeš na něm obětovat zápalné oběti Hospodinu, svému Bohu.

    Jedná se skutečně o Jozuův oltář někdy z konce 13. stol. př. n. l.? Byl konečně nalezen důkaz, který přesvědčí archeology považující násilné obsazení Kanaánu za pouhou fikci? Pokud archeologie potvrdí tuto část příběhu, není to důkazem pravdivosti celku?

    Zertal dále tvrdí, že objevil více než 300 názvů lokalit z období doby železné I,  (1200 až 1000 př. n. l.), které odpovídají postupu izraelitů kanaánskou zemí. Problémem je, že archeologická datování nalezených hliněných střepů  Zertalovu teorii nepodporují. Velká část archeologů ji odmítá.

    A Jozuův oltář? Podle zkoumání dalších archeologů kameny netvořily oltář ale pozorovací věž.[10]

    ... pokračování příště ...


    [1] Lazare, Daniel. False testament: archaeology refutes the Bible's claim to history. Harper's Magazine. 2002.
    fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/lazare.htm
    [2] Dever, William. Eerdmans, William. What Did the Biblical Writers Know and When Did They Know It? 2001. Grand Rapids. Michigan.
    [3] Rohl, David. The Lost Testament:From Eden to Exile: The Five-Thousand-Year History of the People of the Bible. 2002. Random House. London.
    [4] Johnson, Paul. Dějiny židovského národa. Rozmluvy. 1996
    ISBN 80-85336-31-6
    [5] Finkelstein, Israel. Silberman, Neil. The Bible Unearthed: Archaeology's New Vision of Ancient Israel and the Origin of Its Sacred Texts. 2001. The Free Press. New York
    [6] Gier, Jerry. Nathan, Peter. Holes in History. Fall 2003
    [7] Ng, Joel. Introduction to Biblical Archaeology 2: From Stone to Bronze. 2003
    www.eblaforum.org/library/bcah/intbibarch02.html
    [8] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [9] Wallace Jennifer. Shifting Ground in the Holy Land.
    www.smithsonianmagazine.com/issues/2006/may/archaeology.htm
    [10] Kempinski Aharon. The Biblical Archaeology Review. 1986

    Vytvořeno: 21. 05. 2006


    Související články:
    Biblická archeologie (20.01.2006)
    Hebrejská Bible a archeologie - Minimalisté (10.03.2005)
    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 21. 05. 2006 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 14194 přečtení | Počet komentářů: 32 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS. Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz

    Redakce neodpovídá za obsah článků ani komentářů, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků.