Starověké mýty a starověká náboženství.
Úvahy zasahující do oblastí duchovního poznání,
mytologie, náboženství, archeoastronomie i antropologie.
Nově: Proroctví, politika, současnost a budoucnost našeho světa.
Jdeme proti proudu k zapomenutým zdrojům.

Rubriky
Hlavní menu
Vyhledávání

Vyhledat text

Poslední komentáře
  • qqq:
    "ugg outlet moncle r uk kate spade outlet online michael kors ou ... " (Epos o Gilgamešovi)
  • qqq:
    "ugg outlet moncle r uk kate spade outlet online michael kors ou ... " (Marie Magdalská IV - Marie Magdalská a křesťanská gnose)
  • qqq:
    "ugg outlet moncle r uk kate spade outlet online michael kors ou ... " (Kruhová nebo kulatá země?)
  • qqq:
    "ugg outlet moncle r uk kate spade outlet online michael kors ou ... " (Kamenný sloup v srdci Prahy)
  • qqq:
    "ugg outlet moncle r uk kate spade outlet online michael kors ou ... " (Souhvězdí Draka II.)
  • qqq:
    "ugg outlet moncle r uk kate spade outlet online michael kors ou ... " (Sodoma a Gomora, Ďábelský vítr)
  • Archeologie

    Sjednocené království?

    Bible-Archeologie -- Sjednocené království?

    Hebrejská Bible a archeologie

    Sjednocené království?

    Zlatý věk

    Dějiny židovského národa[1]
      David se stal nejúspěšnějším a nejpopulárnějším králem, kterého kdy Izrael měl, a vytvořil takový prototyp panovníka a vladaře, že po více než 2000 let po jeho smrti pohlíželi Židé na jeho vládu jako na zlatý věk.
    [5]

    Hebrejská Bible popisuje, kterak byl David korunován za krále jižních kmenů v Hebronu. Připojil pak i kmeny severní a za hlavní město říše zvolil Jeruzalém. Po něm převzal vládu jeho syn Šalomoun (angl. Solomon). Panovníci měli vládnout sjednocenému jižnímu království Judeje a severnímu království Izraele zhruba v období 1005 až 931 př.n.l.
    Bible vypráví, že došlo k  jedinečnému sloučení obou království v silnou a národnostně semknutou říši. Období sjednocené říše bylo vrcholem politické, vojenské a ekonomické síly izraelského lidu v biblických dobách.

    CEP[4]  1. Královská  5:1-6
         Šalomoun vládl nad všemi královstvími od řeky Eufratu až k zemi pelištejské a až k hranicím Egypta; odtud přinášeli Šalomounovi dary a sloužili mu po všechny dny jeho života.
    Na jeden den se u Šalomounova dvora spotřebovalo třicet kórů bílé mouky a šedesát kórů mouky ječné, deset kusů krmného hovězího dobytka a dvacet kusů dobytka z pastvy, sto kusů ovcí a koz, kromě jelenů, gazel, antilop a vykrmené drůbeže.
    Panoval nad celým územím na západ od Řeky od Tifsachu až ke Gáze, nad všemi králi za Řekou, a měl pokoj ode všech sousedů. A Juda i Izrael bydleli v bezpečí po všechny dny Šalomounovy, každý pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem, od Danu až po Beer-šebu.
    Šalomoun měl také ustájeno čtyřicet tisíc koní pro svou vozbu a dvanáct tisíc koní jezdeckých.

    Podle Bible se říše rozpadla teprve po smrti Šalomouna a obě země se staly snadnou kořistí Asyrské a později Babylonské říše.

    Archeologické nálezy

    Existovala však skutečně sjednocená monarchie, v níž žilo všech dvanáct kmenů?

    Šalomoun byl podle Bible skvělý stavitel a milovník přepychu. Pil ze zlatých pohárů, měl vojáky se zlatými štíty, harém s tisíci ženami  i lodě, které vysílal pro poklady světa. Třicet let měl budovat palác a velkolepý chrám, jako místo k uložení Schránky úmluvy. Archeologové však dosud nenalezli nic, co by svědčilo o existenci něčeho takového.[2]

    Hazor, Megido, Gezer

    Mezi Šalomounovy stavby měly patřit i města Hazor, Megido a Gezer.

    CEP 1. Královská  9:15
         Důvodem nucených prací, které král Šalomoun ukládal, bylo, aby budoval Hospodinův dům a dům svůj, Miló a jeruzalémské hradby, Chasór, Megido a Gezer.

    Proto se na tyto lokality upřela pozornost archeologů. Největší stavby severních měst Gezeru, Hazoru a Megida byly dlouho považovány za díla krále Šalomouna.  Nedávné analýzy úlomků keramiky z těchto míst však prokázaly, že stavby vznikly více než sto let po konci jeho vlády.[2]
    Hledaly se hradby, kterými měl král Šalomoun chránit svá města. Archeologické nálezy ukazují, že v době jeho údajné vlády byl Hazor opevněn pouze částečně (asi 4% rozlohy), v Gezeru byla zdí ohrazena pouze citadela a Megido nebylo zdí chráněno vůbec.[8]  Finkelstein[3] vedl archeologické výzkumy v lokalitě Tel Megiddo. Zjistil, že brány Megida byly vybudovány až v 8. stol. př.n.l, tedy 200 let později, než uvádí Bible.  Archeolog Tel Avivské university tvrdí, že příběh o sjednocené monarchii s hlavním městem a monumentálním chrámem v Jeruzalémě je pouhý mýtus.

    Megido je zajímavé i pro křesťany. Je místem, které někdy bývá spojováno s Armagedonem (Harmagedon), kde podle novozákonní knihy Zjevení (Zj 16:16) dojde ke konečnému boji mezi dobrem a zlem následovaným druhým příchodem Ježíše Krista. Bitevní pole Megiddo bylo všeobecně známo jako dějiště mnoha bojů Izraelitů (Soudců 5:19) v biblických příbězích.

    Jeruzalém

    Hlavním městem sjednocené říše byl Jeruzalém. Z období zlatého věku však archeologové nenalezli žádné pozůstatky staveb, pouze několik hliněných střepů. Dnes již archeologové mají za prokázané, že za dob Davida a Šalomouna nebyl Jeruzalém více, než jen městečkem, maximálně s malou pevností pro vládce.[8]
    Archeologové tvrdí, že Jeruzalém byl stěží více než jen selskou vesnicí v době, kdy z něj měl Šalomoun podle Bible učinit honosné hlavní město.[2]

    Rozhodně nebyl Jeruzalém tím městem, které je popisováno v Hebrejské Bibli. Jeruzalém získal svůj centrální status pravděpodobně až po zničení Samaří po roce 722 př.n.l. Autoři příběhu znali Jeruzalém osmého století př.n.l. Tehdy již bylo město s bohatou architekturou chráněno kamennými zdmi. Tento obrázek se pak promítnul zpět do vyprávění o králích sjednocené říše a velkoleposti jejich sídelního města.[8] 

    Lokální vládci

    Pokud byli David a Šalomoun důležitými panovníky, očekávali bychom jejich jména vytesaná na monumentech, či zmínky v diplomatické korespondenci oné doby. Nic takového dosud nebylo objeveno.

    Známe pouze jediný nápis odvolávající se na "Ahaziáše, syna Jórama, krále domu Davidova" (BYTDWD  - dům Davidův).[7]

    Nápis byl nalezen v roce 1993 v lokalitě Tel Dan a je datován na konec 9. stol. př.n.l., tedy více než než sto let po Davidově smrti. Čedičová stéla, vztyčená pravděpodobně aramejským králem, obsahuje připomínku vítězství nad místními starověkými národy, včetně „Izraele“ a „domu Davida.“  Jedná se zatím o jedinou starověkou zmínku dynastie krále Davida mimo Starý zákon. Nápis však dokládá maximálně to, že David (či někdo s podobným jménem) byl považován za zakladatele judské královské linie. Těžko lze nápis považovat za důkaz toho, že David vládl mocné říši[2] či dokonce sjednotil Judsko a Izrael.


    Tel Dan obsahuje první zmínku o "Domě Davidově" mimo Tóru.[6]

     

    Podle Hebrejské Bible se měl David nejprve stát vládcem Judeje. Jižní království pak měl použít jako odrazový můstek k obsazení severního souseda - Izraele. Archeologické nálezy však ukazují, že Judea byla v 11. a 10. stol. př.n.l. příliš chudá, zaostalá a řídce osídlená na to, aby kterýkoliv její vládce mohl  provést významnější vojenskou expedici. Nemáme ani žádný doklad toho, že by snad došlo k přílivu bohatství ze severu, což bychom očekávali v případě úspěšného obsazení Izraele. [2]

    Archeologické nálezy ukazují, že David a Šalomoun mohli být vládnout nanejvýše kmenovým královstvím a kontrolovat jen malá území. Nejprve snad v Hebronu a později v Jeruzalémě.  Souběžně se oddělená království začala formovat v kopcích Samaří. Ozvěny těchto událostí nalézáme v příbězích o Saulově království. Ke sjednocení Judeje a Izraele nikdy nedošlo.[3] [8]
    Kultura Izraelitů, která nabyla svých obrysů někdy kolem r. 1200 př.n.l., se od samého počátku vyvíjela v rámci dvou oddělených království. Judea zůstávala slabá a izolovaná. Izrael okolo r. 900 př.n.l. zesílil. Stal se tak jakousi vzdálenou předlohou pro Davidovo a Šalomounovo království, které zde mělo podle Bible existovat o století dříve. Obraz velké sjednocené říše byl vytvořen až v době Judského království.

    Zlatý věk Davidova a Šalomounova království není podpořen archeologickými důkazy. Podle S. Finkelsteina se jedná o příběh vymyšlený až v 7. stol. př.n.l. (viz. také Proč vznikla Bible). Autoři biblických knih Královských a Samuela se pokusili legalizovat judskou expanzi do severního teritoria Izraele.

    ... pokračování příště ...

    [1] Johnson, Paul. Dějiny židovského národa. Rozmluvy. 1996
    ISBN 80-85336-31-6
    [2] Lazare, Daniel. False testament: archaeology refutes the Bible's claim to history. Harper's Magazine. 2002.
    fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/lazare.htm
    [3] Finkelstein, Silberman. The Bible Unearthed. . The Free Press. 2001
    ISBN 0-684-86912-8
    [4] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
    [5] Microsoft corp. Microsoft Encarta Premium Suite 2003 .
    Heslo David.
    [6] Lichtman, Dovid. Archaelogy and the Bible - Part 2
    www.aish.com/societyWork/sciencenature/Archaeology_and_the_Bible_-_Part_2.asp
    [7] Další odkazy na "Tel Dan stele":
    www.otal.umd.edu/~knobloch/dan.htm
    www.kchanson.com/ANCDOCS/westsem/teldan.html
    en.wikipedia.org/wiki/Tel_Dan_Stele
    [8] Herzog, Ze'ev. Deconstructing the walls of Jericho. 1999. Ha'aretz.
    www.truthbeknown.com/biblemyth.htm

    Aktualizováno: 18.06.2006


    Související články:
    Jericho (10.01.2007)
    Historie Izraele a Judska (03.01.2007)
    Obsazení Kanaánu (00.00.0000)
    [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
    | Autor: Pavel Mat. | Vydáno: 18. 06. 2006 | Aktualizováno: 00. 00. 0000 | 20100 přečtení | Počet komentářů: 107 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Vytvořeno prostřednictvím phpRS .
    Copyright Pavel Matušinský     Email: pavel_m@email.cz